|

2013-055-08-050

50. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 987/ - prvé čtení

Date2017-03-03
Meeting2013/055
Agenda Item2013/055/050
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/055schuz/bqbs/b28405001.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   003 < Page 004 > 005

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Nyní je přihlášený pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek Benda Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení další páni ministři, dámy a pánové, jsme necelý půlrok před koncem volebního období a Ministerstvo spravedlnosti, které se na začátku zavazovalo, že připraví nové trestní řízení, připraví nové občanské soudní řízení, nám tady přináší opravdu velmi dílčí a v těch věcech kde nejdílčí, tak velmi spornou novelu občanského soudního řízení. to pokládám za velikánský problém a velikánskou chybu, protože místo toho, aby se nějakým způsobem aspoň v částech, které vypadaly, že v těch rekodifikačních komisích směřují k nějaké dohodě a k tomu, že by mohlo dojít k nějaké úpravě komplexnější, doručování a další věci, které jsme si říkali - tam se nestává vůbec nic. A tady tak náhodně vybereme pár věcí, a to tedy jakoby neuvěřitelně náhodně. Snížení poplatku za antidiskriminační žalobu. No, větší hloupost, kterou bychom mohli navrhnout, jsem dlouho neslyšel. Věci, které by se vůbec neměly žalovat, kde by bylo nejlépe, aby celý ten zákon byl zrušen, tak ve snaze vyhovět pár aktivistům pobíhajícím kolem Úřadu vlády za působení pana ministra Dienstbiera, případně kolem úřadu ombudsmanky za působení paní Šabatové, tak kvůli nim budeme snižovat poplatek za diskriminační žalobu. Naprosto nezajímavá, nepodstatná věc a nese se nám to sem jako zásadní novela. Trestné činy v dopravě tady částečně zmiňovala paní poslankyně Válková i pan poslanec Ondráček. A taky nevím, jestli je úplně nejšťastnější nápad v Praze, kde to dlouhou dobu fungovalo, že to je opravdu na tom Obvodním soudu pro Prahu 2 - teď je řečeno, ano, je tam možná nějaký korupční potenciál a proběhlo nějaké trestní stíhání. tedy nevím, jestli trestní stíhání bylo zakončeno pravomocným rozsudkem, pokud je mi známo, tak zatím nebylo, tak samotná skutečnost trestního stíhání, bych řekl, že je méně než nic. Pokud nemám pravomocný rozsudek, tak při tom, kam se nám tady rozjely orgány činné v trestním řízení a státní zastupitelství, tak samotná skutečnost trestního stíhání mně připadá, že je naprosto bezvýznamná, a dokud nebudu mít pravomocný rozsudek - ano, tady na Obvodním soudu pro Prahu 2 se něco opravdu stalo a opravdu došlo k tomu, že někdo byl korumpován - tak to nezajímá. Tak to opravdu nezajímá a rozhodně to nesmí zajímat ve vztahu k systému toho, jak mají být spravovány soudy a jestli nějaká agenda být tam, či onde. Myslím si, že ta skutečnost, že na Praze 2 byly všechny ty dopravní agendy týkající se alkoholu, byla rozumná, že vedla opravdu k tomu, že šlo spíše o sjednocování judikatury, zjednodušeně řečeno, v těch prvních kolech, že se rozhodovalo podobně. A teď to jako úplně zbytečně rozprášíme zase na všechny obvody bez toho, aby k tomu byl nějaký racionální důvod kromě toho, že možná někde vzniklo nějaké podezření. Kvůli selhání jednotlivce se nikdy nemá měnit systém. Vždycky o tom tady mluvím, vždycky prosím, nedělejme změny systému na případu konkrétních chyb konkrétních lidí nebo konkrétního selhání jednotlivce. Vždycky to pokládám za velikánskou chybu. O automatickém generátoru mluvila paní profesorka Válková. myslím, že to je věc, o které se bude - a upřímně řečeno tedy ve výsledku je to to jediné podstatné v tom návrhu, všechno ostatní jsou opravdu téměř zbytečné banality. A jestli tento návrh budeme chtít přijmout, nebo nebudeme, o tom si myslím, že se ještě bude velmi zásadně mluvit. Vím, že i z řad soudců jsou o tom velké pochybnosti, a tedy nevím, jestli nám to něco zásadního přinese. Všechny automatické generátory, které jsme zatím zkoušeli v justici, vedly spíše k zvýšení problémů než k snížení problémů. Stejně tak spory o místní příslušnost v případě osob, u kterých se obtížně určuje jejich bydliště, respektive kde je to spojeno s velkými náklady. Ono to vypadá, že to něco vyřeší, že si jakoby někdy dřív na začátku dokážu říct, který je to soud, a možná mi to zjednoduší to rozhodování soudu prvního, druhého stupně. Ve výsledku ale přece mi to nezjednoduší vůbec nic, protože ty osoby jsou obtížně dohledatelné, tím pádem se jim obtížně doručuje, tím pádem mám nějaké fikce doručení, kde si tady vlastně mnoho nepomůžu. A pokud se někdo z nich bude odvolávat, a to se možná někteří odvolávat budou, tak ten spor se nebude řešit na začátku soudní soustavy, že ho musejí najít a musejí mu být fakticky schopni předat v tom občanském soudním řízení nějakým způsobem - zjistit nějakého zmocněnce, najít, jestli advokáta, případně najít přímo tu osobu a nějakým způsobem mu předat. Oni budou mít krásné rozsudky proti osobě, která nikde, nikde není, nikde není k zastižení. A když se ta osoba náhodou začne hádat, tak se to bude řešit v odvolacích, případně dovolacích instancích a možná ještě někde výše, takže mi to ty spory vlastně jenom zkomplikuje. Takže je to takové to snadné, nemám spory o místní příslušnost, umím honem rychle to rozdělit mezi soudní soustavu. Ale ve výsledku problematičnosti těch sporů si myslím, že je to možná ještě více zkomplikuje, než aby je to zjednodušilo. A poslední moje poznámka se týká slavných dovolání, u kterých vím, že tady zase je nějaká snaha z toho některé věci vyloučit, nejsou to ty úplně zásadní. Nešlo se úplně radikální cestou. Ale nám všem, kteří to sledujeme delší dobu, sledujeme diskuse o dovoláních, jenom vždycky doporučuji: zajeďte si pak na Ústavní soud, protože tam vám řeknou, co není v institutu přezkumu, dovolacího, nebo dalších, tak nakonec vždycky končí jenom tím, že dopadne, pokud došlo k porušení základních práv a svobod, a to se v mnoha případech stát může, protože náš katalog základních práv a svobod je poměrně široký, že to nakonec vždycky skončí u Ústavního soudu. A vždycky když se pokusíme zúžit to hrdlo před tím Nejvyšším soudem, před těmi dovolacími soudy, a říct tak tady vám nějak pomůžeme, odbřemeníme vás, řekneme, některé věci se nepřezkoumávají, tak výsledek je ten, že to břemeno přepadne na Ústavní soud. nevím, jestli je to úplně spravedlivé. Upřímně řečeno na Nejvyšším soudu je soudců mnohem více než na Ústavním soudu, asistentů a dalšího pomocného personálu mnohem více než na Ústavním soudu, takže zase je to taková hezká myšlenka, která říká, tady nějakým způsobem pomůžeme. Ale v naší soudní soustavě, tak jak je nastavena, tak se to úzké místo tady zúží a zase přejde na ten soud, teď nechci říct vůbec nadřízený, protože Ústavní soud samozřejmě z hlediska našeho ústavního pořádku není nadřízený, ale ten, který ještě může přezkoumat taková rozhodnutí. mám prostě pochybnosti o tom, jestli celý ten návrh zákona smysl. Myslím, že to je typický návrh z dílny tohoto Ministerstva spravedlnosti, které žádné koncepční věci neřeší a nosí nahodilé nápady. Nebudu navrhovat jeho vrácení navrhovateli k přepracování, protože si myslím, že reálně je to ještě asi stihnutelné na ústavněprávním výboru, ale myslím si, že většinu těch věcí vyhodíme, a bude to tak jenom o tom, že pan ministr si někdy v červenci, možná v září bude moct připnout jednu frčku, že se mu podařilo v tomto roce prosadit jeden drobný zákon, který vůbec nic na fungování občanského soudního řízení nezlepší. Tolik můj postoj k této novele OSŘ. Děkuji.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name