2013-055-05-020
20. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 927/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Jan Bartošek
Já vám také děkuji . Chci se zeptat pana zpravodaje , zda chce promluvit . Ne . V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu , do které eviduji patnáct přihlášených . První vystoupí pan poslanec Matěj Fichtner . Připraví se pan poslanec Ivan Adamec . Prosím . Poslanec Matěj Fichtner
Dámy a pánové , děkuji za slovo . Dámy a pánové , dobrý večer . Dovoluji si v podrobné rozpravě se přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům , které jsem vložil do systému . Možná nějaký obecný úvod k tomu . Všechny ty pozměňovací návrhy jsou zaměřeny na drobné stavebníky . Když si vezmeme , že obecně samozřejmě výstavba může být financována buď veřejným , nebo soukromým investorem , přičemž oba zdroje financování jsou z pohledu tvorby hrubého domácího produktu rovnocenné , protože hrubý domácí produkt je samozřejmě tvořen jak veřejnými , tak i soukromými investicemi , tak rozumím tomu , že ten návrh zákona vlastně urychluje zejména tedy ty liniové stavby , a za to bych chtěl určitě paní ministryni poděkovat . To je velmi , velmi dobrý krok . Nicméně řekl bych , že by ta část z toho návrhu , která směřuje na právě na soukromé drobné investory , mohla jít klidně ještě trošku dále . Vůbec , stavební zákon tak , v jaké je dnes podobě , tak se domnívám , že je to příklad poněkud příliš vysoké regulace a zasloužil by si malinko rozvolnit právě ve prospěch těch drobných investorů , kteří poté mohou své investiční záměry realizovat , a tím právě přispět k tvorbě i hrubého domácího produktu , protože když si zvážíme , že tito soukromí investoři drží v ruce peníze a jsou připraveni stavby realizovat , ale regulace jim v tom brání , tak prostým uvolněním té regulace určitě bude možné podpořit stavební rozvoj měst a obcí . Tolik tedy obecný úvod . A dovolte , abych tedy načetl jednotlivé pozměňovací návrhy . Všechny jsou uloženy v systému . Potom ten poslední pozměňovací návrh , který budu načítat , tak prosím pana zpravodaje , aby mi věnoval trošičku pozornosti u toho , protože tam bude rozdíl oproti tomu textu , který je uložen v systému . Ale k tomu se dostanu . První pozměňovací návrh , který je v systému uložen pod číslem 5126 , se týká problematiky upravené v § 79 odst . 2 písm . p ) stavebního zákona . Pro připomenutí , § 79 odst . 2 tak vymezuje okruh výjimek , stavebních záměrů , pro které se nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas . Původně v textu zákona , který je dnes platný , je napsáno , že se rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují pro bazén do 40 m 2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku . Ta novela , která je předložena , tuto regulaci trošičku rozvolňuje , protože říká , že není vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas pro bazén do 40 m 2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku a jeho související technické zařízení . To znamená , že existuje jakési technické zařízení , které souvisí s tím bazénem , a nově ani pro to technické zařízení nebude nutný územní souhlas nebo rozhodnutí o umístění stavby . Můj pozměňovací návrh tuto výjimku ještě rozšiřuje , a to na zastřešení tohoto bazénu . To znamená , přidávají se tam slova " včetně zastřešení " . Tolik pozměňovací návrh uložený pod číslem 5126 . Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh uložený pod číslem 5125 , kde se upravuje platné znění § 2 odst . 5 stavebního zákona písm . c ) . Původní text rozlišuje změnu dokončené stavby na nástavbu , přístavbu a stavební úpravu , přičemž nástavba je stavba nebo úkon , kterým se stavba zvyšuje . Přístavba je činnost , kterou se stavba půdorysně rozšiřuje , a stavební úprava je druh dokončené stavby , při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby . Takhle zní současný § 2 odst . 5 s tím , že k tomu existuje judikatura , která se týká právě stavebních úprav . Jenom bych si dovolil uvést k odst . 5 písm . a ) a b ) , že nástavba a přístavba obecně samozřejmě se povoluje v územním řízení , zatímco stavební úprava pouze ve stavebním řízení . A pokud jde o judikaturu , tak judikatura vlastně hodnotila , jaký je rozdíl mezi stavební úpravou a nástavbou , přičemž za nástavbu - já to zkrátím , řeknu jenom ten výsledek - judikatura považuje vlastně změnu celé svrchní obalové plochy stavby , což v praxi znamená , že pokud u svého rodinného domu si na střeše chcete vybudovat vikýř , což není nic zásadního , tak ten vikýř musíte mít podle současné judikatury povolen v územním řízení . Toto považuji skutečně za přehnaný regulativismus a z tohoto důvodu se navrhuje změna znění § 2 odst . 5 písm . c ) stavebního zákona v tom smyslu , že se slova " i výškové " vyškrtnou a za ohraničení stavby se vkládají slova " a její celková výška " . To znamená , už to nebude jakákoliv změna svrchní obalové plochy stavby , ale bude to pouze změna celkové výšky stavby . Tolik tedy pozměňovací návrh 5125 . Samozřejmě písemné odůvodnění je součástí pozměňovacích návrhů , takže si ho můžete případně i v klidu přečíst . Další pozměňovací návrh je uložen pod číslem 5766 a týká se změny trasování technických sítí v památkové zóně . Jenom pro zajímavost , pokud se nemění trasa vedení technické infrastruktury , tak v současné době výměna technické infrastruktury nemusí být povolena v územním řízení . To ovšem neplatí pro památkovou zónu . Takže nově by se toto zavedlo i pro památkovou zónu , kde skutečně občas jsou problémy s vedením technické infrastruktury . Podrobné odůvodnění máte ve svých materiálech . (Před řečništěm upozorňuje poslanec Janulík na čas.) Poslední pozměňovací návrh je pod číslem 5127 , je to vcelku velké téma a týká se územního plánování . V současné době je to tak , že v hlavním městě Praze je několik tisíc navržených změn územního plánu , které nejsou projednány . Ty změny jsou několik let staré , některé až deset let staré , a prostě v Praze se vrší . Není to problém jenom Prahy , je to problém i Brna a dalších velkých měst , kdy vlastně ten , kdo chce změnit územní plán nějakým způsobem , si podá tuto žádost a ta je na úřadě , někde visí , nikdo se o ni nestará a dochází tam k významným průtahům . Jsem hrozně rád , že Ministerstvo pro místní rozvoj právě v novele , kterou projednáváme , zavedlo nový institut zkráceného pořizování změny územního plánu . To je skvělé , nicméně toto zkrácené pořizování neobsahuje žádnou lhůtu , ve které musí zastupitelstvo obce o podaném návrhu rozhodnout . Takže pozměňovací návrh , který předkládám , spočívá v tom , že v novém § 55 a se vkládá za odst . 6 nový odst . 7 , který zní : Splňuje - li návrh podle odst . 2 všechny stanovené náležitosti , rozhodne o něm zastupitelstvo obce bez zbytečného odkladu , nejpozději však do 12 měsíců od jeho podání . V mém písemném pozměňovacím návrhu je napsáno 6 měsíců . My jsme to s kolegy debatovali , tady zde navrhuji 12 , takže to je rozdíl oproti tomu , co je uvedeno v systému . Doufám , že pan zpravodaj mě poslouchá a registruje to . Předpokládám , že není problém pro obce - u malých obcí to určitě není problém a u velkých obcí , pokud to problém je , tak je to chyba vedení obce . Pokud drobný stavebník požádá o změnu územního plánu , tak o tom je prostě rozhodnuto do 12 měsíců . Myslím , že to je taková lhůta , kterou každá obec včetně Prahy musí stihnout . Zastupitelstvo se schází nejméně jednou za tři měsíce , to znamená , jsou tam čtyři zastupitelstva , která proběhnou od té doby , kdy se podá návrh na změnu územního plánu , a nevidím jediný důvod , proč by obcím mělo být umožněno , aby ta doba byla delší . Samozřejmě chápu , rozumím tomu argumentu , že ten pozměňovací návrh neobsahuje žádnou sankci . To znamená , pokud obec nerozhodne ve stanovené lhůtě 12 měsíců , tak tam není žádná pokuta nebo jakákoliv jiná forma sankce . Této případné námitce rozumím . Na druhou stranu pokud by v tom pozměňovacím návrhu ta sankce byla , tak předmětem debat bude bezesporu sankce , nikoliv ten samotný návrh . Takže nyní se to navrhuje jako tzv . imperfektní norma , tedy norma , která je bez sankce , i když stanovuje nějakou povinnost . Uvidíme , jak se to v praxi osvědčí . Pokud by se ukázalo , že to nefunguje v tom smyslu , že se tím obce neřídí , tak se potom můžeme zde v Poslanecké sněmovně pobavit o tom , zdali by tam nějaká forma sankce neměla být , a můžeme se bavit o konkrétní podobě té sankce . Nicméně v současné době se domnívám , že postačí , pokud tam bude lhůta pro obec , resp . pro zastupitelstvo obce , do které má rozhodnout o návrhu na zkrácený postup pořizování změny územního plánu . Tolik tedy za mne . Možná ještě doplnění . Samozřejmě se to netýká toho balíku změn územního plánu , který v současné době na obcích včetně Prahy leží . Týká se to pouze těch návrhů , které budou podány podle § 55 a , který se nově navrhuje z dílny Ministerstva pro místní rozvoj . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
