|

2013-054-09-006

6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 706/6/ - vrácený Senátem

Date2017-01-31
Meeting2013/054
Agenda Item2013/054/006
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/bqbs/b28600601.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   004 < Page 005 > 006

Místopředseda PSP Jan Bartošek Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Vážený pane senátore, vám děkuji. Eviduji šest přihlášených do rozpravy. První tedy vystoupí paní poslankyně Marková. Připraví se pan poslanec Skalický. Prosím, máte slovo. Poslankyně Soňa Marková Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážení kolegové, milé kolegyně, dovolte mi, abych tady krátce přednesla stanovisko poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy k tomuto vrácenému návrhu Senátem. V souvislosti s vrácením novely zákona o léčivech ze Senátu se opět rozvířila debata o tzv. reexportech léčiv a přístupu pacientů v České republice k potřebné léčbě. Evropské státy se k paralelnímu vývozu chovají naprosto rozdílně podle toho, jak jsou u nich léčivé přípravky drahé. Státy s vyšší cenovou hladinou dovozy spíše podporují, protože tím mohou ušetřit plátci péče i pacienti. Země, které vývozu brání, mají léky levnější a díky jejich vývozu se pak mohou stát pro pacienty hůře dostupnými. Právě mezi tyto země se řadí Česká republika a Slovensko. Náš nejbližší soused, Slovensko, ale přijal proti reexportům přes kritiku EU taková opatření, aby této neblahé praxi skutečně zabránil. Jejich úprava se týká pouze léků regulovaných úhradou z veřejného zdravotního pojištění a případný vývoz je možné uskutečnit pouze na základě rozhodnutí a jménem držitele rozhodnutí o registraci léčivého přípravku. Zcela se tedy obchází distributor. Lékárnám se současně ukládá povinnost vydat lék výhradně pacientovi. Tento tlak na lékárny není od věci. To koneckonců nedávno potvrdil i ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv informací, že se v České republice objevují stále častěji i nelegální reexporty lékáren, které nejsou držiteli oprávnění distribuovat. Nedávno Státní ústav pro kontrolu léčiv díky kontrolám udělil pokuty ve výši 34 mil. korun za nelegální vývoz léčivých přípravků lékáren, především pro pacienty s anginou pectoris či cukrovkou, v hodnotě téměř 150 mil. korun. Je jasné, že nelze házet všechny lékárny do jednoho pytle a musíme rozeznávat ty s distribučním povolením od těch na našich náměstích a v ulicích malých měst, které někdy v konkurenci bojují o přežití a o to, aby pacient měl přístup ke svým potřebným lékům. Je příznačné, že současná vládní koalice ve shodě s pravicovou opozicí odmítly můj pozměňovací návrh k novele tohoto zákona, který přesně kopíruje slovenskou předlohu a byl připraven spolu i s pacientskými organizacemi. Jenže byznys za minimálně 3 mil. korun u nás bohužel větší váhu než skutečné potřeby pacientů. Nyní nás čeká opětovná diskuse nad verzí senátní. A jsme právě uprostřed této diskuse, proti které bojují především lékárníci. Dokonce zorganizovali svým způsobem nátlakovou akci. Z celé republiky nám jsou do poslanecké pošty přeposílány žádosti o přijetí původní sněmovní podoby. Lékárníci se tak stali součástí jedné bojující lobby proti druhé s tím, že se i oni staví za kontroverzní podobu zákona, která ve skutečnosti nic neřeší. Může totiž paradoxně působit jako podpora vývozu tam, kde úmysl distributora nebo lékárny s distribučním oprávněním nebude zajistit takto vyžádané zboží právě českým pacientům. V senátním návrhu totiž tato povinnost chybí. Jedinou cestou, jak se doopravdy vypořádat s paralelním vývozem léků, zamezit nemravným miliardovým ziskům a zabezpečit potřebné léčivé přípravky pro české pacienty bez zbytečných nároků na veřejné finance, je přijmout takovou podobu zákona, jakou dnes Slovensko. Na to ale nemá současná Poslanecká sněmovna kromě Komunistické strany Čech a Moravy dostatek odvahy a vůle. Jen pro dokreslení přidám jednu zajímavou aktuální informaci. Zatímco vloni v říjnu, kdy Slovensko zaznamenalo největší nedostatek léků, chybělo v zemi 2 644 různých typů léčiv, letos v lednu to bylo již jen 365 léků, tedy zhruba 14 % původního počtu. Sedmkrát méně chybějících léků pro slovenské pacienty je jasným důkazem, že slovenský příklad je třeba následovat, pokud opravdu, nikoliv na oko, chceme reexportům zabránit. Sněmovní ani senátní verze tento záměr nenaplňují. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name