|

2013-054-06-063

63. Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) /sněmovní tisk 994/ - prvé čtení

Date2017-01-18
Meeting2013/054
Agenda Item2013/054/063
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/bqbs/b20306302.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   004 < Page 005 > 006
Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám. Budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které eviduji dvě přihlášky. Nejprve vystoupí pan poslanec Klán a připraví se pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Klán Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, vážený pane ministře, vážený pane zpravodaji. Už tady zaznělo, že tento zákon tady měl být dávno. Ano, měl už tady být oněch dvacet let. Podobně jako služební zákon, který jsme tady schvalovali po dlouhém extempore v roce 2014. Já právě navážu na služební zákon, který už byl nějakým způsobem psán v té Ústavě, když vznikla v roce 1992. Poté začal platit v roce 1993. Ale zákon o zahraniční službě stále chyběl. Stále chyběl, chyběl do dnešních dní, a já se budu pana ministra ptát, proč chyběl do dnešních dní. Já chci vědět, které další státy nemají zákon o zahraniční službě. Byl bych velice rád, kdyby je pan ministr vyjmenoval, a taky mě zajímá, v jaké fázi to mají ony, tyto státy, rozpracováno, jestli jsme opravdu posledním státem, jak tady argumentujeme snad u všeho poslední dobou, že to jsou další zákony, kde jsme posledním státem, jako je třeba ratifikace Pařížské dohody, že jsme poslední stát, tak mě opravdu zajímá, zda jsme opravdu tím naším posledním státem, jestli je to opravdu zase Česká republika. Navážu na služební zákon. Ve služebním zákoně nějakým způsobem je zapracována ona zahraniční služba, a mě fascinovalo, je to rok, kdy jsme tady vyjednávali nějakým způsobem výjimku 70 let pro velvyslance. My jsme tenkrát zachraňovali dvě velvyslankyně, paní Filipi a paní Klausovou, které dovršily 70 let. Udělali jsme výjimku pro další výjimku, tak aby mohly svůj mandát v klidu a pohodě dokončit, jedna na Slovensku, druhá v Sýrii. Já nemám nic proti těmto dvěma velvyslankyním. Vůbec nic. Mně spíš jde o to, že se tady zase dělá výjimka pro výjimku. Ale nyní přijde to podstatné. Zahraniční služba je přece služba státu. Proč tedy by měla být samostatně v zákoně zahraniční služba? Když se vrátím k zákonu, který se tady před rokem projednával, těch 70 let. Tenkrát už se tam mluvilo v § 67 o tom, že úředník Ministerstva zahraničních věcí může být vyslán na jeden rok pryč bez jeho souhlasu. Jak to je v současnosti? Stále to platí? Nebo jak je to v zákoně? Přiznám se, že jsem ten zákon úplně do detailu nestudoval z pohledu zahraniční služby, protože nejsem členem zahraničního výboru, ale výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde jsme řešili služební zákon a právě jeho konotace. Nyní se vrátím k tomu vztahu zahraniční služba. Zahraniční služba by měla mít tedy vlastní zákon, a pod služební zákon by tím pádem přestala spadat. Já s tím trošičku mám problém a lehce nesouhlasím. Odůvodním, proč nesouhlasím. Jde přece o státní službu. A teď argument proti Ministerstvu zahraničních věcí, které tento zákon o zahraniční službě předkládá. Podle toho argumentu, který tady je, to tedy znamená, že Ministerstvo zahraničních věcí nechce, aby do budoucna bylo součástí ústředních orgánů státní správy. Alespoň tak to trošičku chápu já. Nebo tedy pro Ministerstvo zahraničních věcí prostě nebude platit kompetenční zákon, který vymezuje jednotlivé kompetence mezi ústřední orgány státní správy, tedy ministerstva a další ústřední orgány státní správy, jak jsou uvedeny v kompetenčním zákoně? Jak to tedy, pane ministře, bude fungovat dál? Nebo jak si to mám vykládat? To je další problém. Ministerstvo zahraničních věcí ale přece realizuje státní politiku v oblasti zahraniční politiky státu. Nebo si snad pan ministr Zaorálek a další realizují svoji soukromou politiku? I když to tak někdy skutečně vypadá, že se někteří ministři a ministryně realizují svoji soukromou politiku, zahraniční politiku, a nikoli státní veřejnou politiku. Jak to tedy je v tomto případě? Jak potom vyjmout Ministerstvo zahraničních věcí z této působnosti? Já nevím, protože tím pádem jestliže vyjmu tu zahraniční službu z té státní služby, tak v tom nastane další chaos. My budeme v takovém chaosu, že pak můžeme zrušit služební zákon. O tom jsem tady mluvil včera. Ten pak ve finále bude úplně k ničemu, protože přijde další ministerstvo, že nechce spadat tamhle do kompetenčního zákona, pak řeknou, že někdo další nechce někam spadat. Přijde třeba ministr Chvojka, který sice je teď ministrem Legislativní rady vlády, on za to nemůže, že ten služební zákon byl připraven, jak byl připraven, za to může jeho předchůdce, to je pravda, on byl vždycky zpravodaj, pan ministr - on mě určitě trošičku pochválí, budu velice rád - byl zpravodajem, on si to tady všechno bohužel, jak se říká, odnesl, když to zpravodajoval, takže to bylo poměrně náročné. Každé ministerstvo má svá specifika. Já si neumím představit, že opravdu přijdou všichni ministři a řeknou: my chceme své zákony pro svoje ministerstva, my si to chceme všechno upravit, aby ten kompetenční zákon prostě neexistoval. Je to tak, vážení přátelé, dámy a pánové. Tak nyní se vrátím k těm 70 letům. Služební zákon říká, že věk 70 let je nejzazším věkem odchodu ze státní služby. My když jsme vytvořili výjimku 70 let pro velvyslankyně, tím pádem i velvyslance, abych to genderově vyvážil, to musí být genderově vyváženo, to bychom byli někde úplně jinde, takže v tom zákoně o zahraniční službě je to jak? Bude tam stále věk 70 let, nebo to dáme bez věku, tak aby se z těch různých pozic staly třeba trafiky, protože tak to může veřejnost vnímat, prostě že ty pozice poté budou vytvářeny uměle a budou vytvářeny jako trafiky. To pak jsou opravdu negativní věci. Já jsem si to tady napsal, že ten požadavek, když jsme tady schvalovali tu výjimku 70 let, je nesystémový a navíc zavání právě trafikantstvím, klientelismem a posiluje politizaci státní správy, kdy např. odcházející politik těsně před odchodem, před koncem volebního období, se odmění svým věrným za služby. Já si umím představit to, že někomu bude 69 let, bude vyslán jako velvyslanec někam, a tím pádem tam bude výjimka 70 let, tak ho tam necháme sloužit dál. Může to být jedna z variant, já to nepopírám. Já bych pak od pana ministra chtěl právě slyšet argumenty, proč jsme zaváděli tu výjimku. Já samozřejmě chápu, že ta výjimka byla pro ty dvě velvyslankyně, aby ten mandát mohly dosloužit. Pokud jde o důvodovou zprávu, tak jsem si ji také přečetl. O výběrových řízeních tady už také padla řeč. Já se chci zeptat, jak je to s moskevským institutem MGIMO. Pořád v tom zákoně bude ta možnost, že absolventi tohoto moskevského institutu budou vykonávat posty velvyslanců a různých zaměstnanců na ambasádách? Jestli to tak stále bude, nebo to tam vyškrtneme. Jak to je s ostatními školami, které jsou definovány ve své podstatě ve služebním zákoně, že je daný člověk nesmí mít, ať je to vysoká škola politická, nebo nějakým způsobem se jedná o různé školy, které existovaly třeba v bývalém Sovětském svazu. To je nutné také vědět v této konotaci a v této fázi projednávání právě zákona o zahraniční službě. Já samozřejmě v této fázi trošičku svoji rozpravu ukončím, nicméně počítejte s tím, že se přihlásím třeba s faktickými poznámkami na pana ministra, tak abych mohl pružně reagovat. Potažmo vás třeba neochudím o nějaké své další postřehy, které mě samozřejmě napadnou tady v průběhu projednávání ještě tohoto prvního čtení, a uvidíme, kam se ta diskuse vyvine. Zatím děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name