|

2013-053-05-038

38. Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu) /sněmovní tisk 666/ - prvé čtení

Date2016-12-06
Meeting2013/053
Agenda Item2013/053/038
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/053schuz/bqbs/b17103801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   005 < Page 006 > 007
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji paní poslankyni Martě Semelová. Ta byla poslední přihlášená do rozpravy. Pokud se nikdo dál nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pan ministr ano. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, předložený návrh zákona je komplexní, velmi složitou očekávanou zásadní právní normou, která si klade za cíl především zdůraznění veřejného zájmu na ochraně památkového fondu a vytvoření podmínek pro péči o tento fond nezbytně provázaných na ostatní související zákony, zejména správní řád, stavební zákon, zákon o základních registrech, nový občanský zákoník, katastrální zákon a další právní normy. Současně vnáší do celé úpravy zásadním způsobem prvek transparentnosti. Ministerstvo kultury po celou dobu přípravy návrhu spolupracovalo se subjekty dotčenými péčí o památkový fond, tedy vlastníky významných segmentů kulturního dědictví, orgány státní a veřejné správy, občanskými sdruženími, vysokými školami, nezávislými odborníky a odbornými a výzkumnými institucemi. Rozhodně není pravda, že by návrh zákona byl těmito institucemi odmítnut. Je pravda, že byla vedena diskuse, odborná diskuse, a je nyní na nás, abychom tuto diskusi rozhodli. Ale já chci poděkovat panu předsedovi Stanjurovi za to, že zde připomněl z dubna letošního roku přednesenou zprávu paní kolegyně Černochové, a chtěl bych se vyjádřit k některým vědem, které zde v té době zazněly. V souvislosti s ustanovením § 114 a 115 navrhovaného předpisu paní kolegyně označila osobu dočasně oprávněnou k výkonu regulované činnosti, v tomto případě k výkonu restaurování kulturních památek, za levnou pracovní sílu bez kvalifikace. Ale tato ustanovení jsou transpozicemi základních principů Evropské unie spojených s volným pohybem osob a služeb. Jde totiž o osoby, které mají oprávnění v mateřském státě Evropské unie, tam jsou restaurátory a chtějí tuto činnost provádět i na území České republiky. Rozhodně se tedy nejedná o černé nekvalifikované síly. Navíc v tomto bodě jde o převzetí procesního postupu ze stávajícího zákona o státní památkové péči. V souvislosti s ustanovením § 138 zaznělo, že u řady věcí, o kterých stavební úřad podle stavebního zákona nerozhoduje, by měl rozhodovat orgán památkové péče. Velmi rozsáhlou a mimořádně hodnotnou částí památkového fondu jsou však movité kulturní památky, jejichž úpravy, či dokonce restaurování stavební úřad posuzovat podle stavebního zákona nemůže. Stejně tak tomu bude i v případě provádění některých prací na stavbách, které jsou z památkového hlediska zásadní, jako je např. restaurování barokní nástropní fresky. Dále zde zaznělo, že vedle nadací a spolků by měly mít možnost vystupovat za veřejnost a předem požádat o informace o všech zahajovaných řízeních i samosprávy obcí a městských částí, na jejichž území budou projednávány práce týkající se ochrany architektonického dědictví. Toto právo však obcím a městským částem dává spolu s výslovně zakotveným postavením účastníka řízení stavební zákon v rámci územních řízení, v nichž mají stavební úřady podle § 90 písm. b) stavebního zákona posuzovat záměr stavebníka mj. z hlediska požadavků na ochranu architektonických hodnot v tom daném území. Stejně silné postavení jako obce rozhodně spolky a další instituce ve stavebním zákoně při ochraně architektonického dědictví nemají. Postavení obcí a městských částí podle stavebního zákona návrh tohoto zákona však nikterak nemění. Dále zde zaznělo, že v souvislosti s vymezováním památkových území současná památková území byla vydávána, resp. prohlašována, zpravidla v dobách socialismu, aniž by splňovala požadavky současného návrhu zákona. To ale zcela neodpovídá skutečnosti, protože v té době nebyla vymezena ani jedna památková zóna a pouze cca 44 % památkových rezervací. A konečně zde také v souvislosti s obsahem § 3 písm. g) navrhovaného zákona bylo zmíněno, a ten bod popisuje práce na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkovém území i ve vazbě na konkrétní příklad. Byly zde jako příklad zmíněny Havlíčkovy sady, ale Havlíčkovy sady kulturní památkou jsou a ustanovení § 3 písm. g) navrhovaného zákona se na ně jako na kulturní památku nevztahují. Nicméně my jsme si právě tento projev a důležité poznámky, které v něm zazněly, dobře prostudovali a vycházím zde právě z toho, co bylo řečeno. Chci také ocenit to, co bylo řečeno dnes, že péče městské části Praha 2 o památky a zvláště o Vyšehrad, národní kulturní památku, je skutečně příkladný. Vím to, protože jsem tam devět roků bydlel. A co se týká nádraží Vyšehrad, to je skutečně velmi tristní stav. Také už tady bylo zmíněno, že je to otázka soukromoprávních problémů a legislativní kroky v tuto chvíli jsou obtížné. Nicméně já velmi vítám tuto iniciativu a rozhodně bych chtěl v této věci spojit síly, protože se jedná o významnou památku, která v tuto chvíli hyzdí tvář Prahy v této oblasti, a měli bychom se snažit s ní něco udělat. A já věřím, že máme možnost i ve spolupráci s magistrátem najít řešení, které by pomohlo. O jednotlivých ustanoveních, která zde zazněla, která jsou navržena, je jistě třeba vést zevrubnou diskusi a k tomu slouží práce ve výborech. A to je právě ten důvod, proč by tato předloha měla být propuštěna do druhého čtení, aby se v této platformě podrobně projednaly všechny aspekty tohoto pro Českou republiku tak důležitého předpisu. Děkuji vám za pozornost, kterou tomuto návrhu zákona věnujete, a děkuji vám také za podporu.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name