|

2013-053-03-172

172. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě /sněmovní tisk 870/ - druhé čtení

Date2016-12-01
Meeting2013/053
Agenda Item2013/053/172
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/053schuz/bqbs/b10017201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám, pane ministře. Prosím zpravodaje zahraničního výboru poslance Pavla Šrámka, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 870/1. Prosím, pane poslanče. Poslanec Pavel Šrámek Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych ještě doplnil pana ministra, který velice obšírně představil důvody pro schválení, nebo pro návrh schválení tohoto protokolu. Černá Hora již přispívá k operacím NATO a je pochopitelně žádoucí, aby i nadále pokračovala v reformních snahách o zlepšování vlády a práva. Navíc skutečnost, že se Černá Hora stane dalším členem Aliance, zajisté pomůže k posilování stability a bezpečnosti na Balkáně, jak už zmínil pan ministr. A má to samozřejmě i vliv na jakousi bezpečnost v případě investic, které tam i z České republiky plynou. To je moje zdůvodnění. Dovolte mi, abych přečetl usnesení už teď. Nebo až po rozpravě? (Řečník se obrací na předsedajícího.) Místopředseda PSP Jan Bartošek Ano, přečtěte usnesení, které přijal výbor. Prosím. Poslanec Pavel Šrámek Dovolte mi, abych přečetl usnesení zahraničního výboru z 28. schůze ze dne 6. října 2016 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě, sněmovní tisk číslo 870. Po odůvodnění ministra zahraničních věcí pana doktora Martina Smolka, zpravodajské zprávě poslance Pavla Šrámka a po rozpravě zahraniční výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Protokolu o přístupu Černé hory k Severoatlantické smlouvě, podepsaného v Bruselu 19. května 2016." Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji. Otevírám rozpravu a eviduji jednu přihlášku. Hlásí se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče. Poslanec Leo Luzar Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, tato řekněme přístupová smlouva Černé Hory k NATO je v tomto pohledu mnohých takový drobný detail. Říkáte si, je to vlastně formalita. My schválíme přístup státu Černá Hora do NATO. Zkusme se ale vrátit ke slovům, co to je NATO, a vrátit se do doby, kdy jsme vstupovali do NATO. Mnohokrát jsem z úst těch, kteří tento vstup České republiky do NATO schvalovali, slyšel, že nejde až tak o kolektivní bezpečnost jako o bezpečnost peněz. Oblíbená průpovídka, že peníze jsou zbabělé a že chtějí mít bezpečí, aby mohly fungovat a přijít, je taková okřídlená průpovídka, kterou slýcháváme docela často. V tomto případě ale členství Černé Hory v NATO tohle nezajistí. Černá Hora má docela vážné problémy politické, vnitropolitické problémy, má docela vážné problémy se svým vlastním bezpečím vůči svým sousedům, řekněme si na to na rovinu, protože situace v zemích bývalé Jugoslávie není klidná, není vyjasněná. A my jakožto člen NATO se snažíme rozšiřovat tuto organizaci do oblastí, které jsou nestabilní. Co je cílem toho rozšíření? Chceme další zemi po vzoru Turecka jako nestabilního člena NATO? Chceme další zemi, u které nebudeme vědět, kterým směrem se bude ubírat? Chceme další riziko, tentokrát na Balkáně? Pokud nechceme, tak bychom měli uvažovat, co s Balkánem jako celkem, a neparcelovat ho jak v klasických koloniálních filmech, kdy se rozdělí a panuje. A Černá Hora je toho příkladem. Co přinese občanům Černé Hory členství v NATO? Pouze imaginární pocit bezpečí. Řekněme si to. Protože hlavní problémy Černé Hory jsou vnitrostátní problémy, které tato země má. A v tomto NATO vůbec nepomůže. Jsme toho svědky i my, členové Evropské unie a členové NATO, jak nám NATO pomáhá k ochraně hranic, jak NATO chrání prostor námořních hranic Evropy, jak dalece je ochotno přispět k bezpečí Evropy. Protože si myslím, že migrační krize je narušení bezpečnosti Evropy, vážné narušení bezpečnosti Evropy. A NATO se k tomu tváří, že to není jeho problém. Jak se NATO tváří k situaci svého člena Turecka? Je tam vážné narušení, řeknu-li, demokracie. Myslím si, že všichni řeknou ano, sledujeme situaci v Turecku. A co dělá NATO, tato organizace se svým členem, který nedělá to, co by dělat měl, nefunguje tak, jak by fungovat měl? Strčí hlavu do písku. Řekněme si to otevřeně. Ano, NATO je relikt studené války. Zůstává zkostnatělé ve svých cílech a hlavním cílem je rozšíření co největšího počtu území bez toho, aby bylo zajištěno toto území opravdu stálými členy. Když se vyrojí problémy, tak NATO nefunguje. A říkám s plnou otevřeností, že si myslím, že NATO opravdu nefunguje. A teď říkáme občanům Černé Hory: pojďte do NATO, to je nějaký klub vyvolených, který vám pomůže. Stejná slova byla používána a bylo o tom hovořeno, když jsme přistupovali do NATO, do Evropské unie, do těchto mezinárodních organizací, kdy občané očekávali, co to přinese. Dneska, když se občanů zeptáte, co přináší naše členství v NATO, naše členství v Evropské unii, tak mnohdy kroutí hlavou, a dokonce přemýšlejí o tom, jestli to má smyslu. To zklamání je podstatně horší než těšení se na nějaký možný lepší zítřek. Proto já NATO považuji za relikt studené války a úvahy o tom, že představuje nějaké bezpečnostní riziko, které umožní ekonomický rozvoj, považuji za silně scestné. Pokud nebude v mezinárodní politice Evropy jasně řečeno, jak bude vývoj v nejbližších pěti letech vypadat, myslím teď na Balkáně, myslím teď samozřejmě i stav Turecka, tak si myslím, že je silně předčasné rozšiřovat toto NATO bezhlavě. Už jsem slyšel dokonce tendence, že Gruzie se hlásí, že by ráda. Ukrajina - hurá do NATO! Co je cílem? Jak budeme argumentovat, když tyto žádosti přijdou? V čem je Černá Hora v tomto pohledu rozdílná? Je to nestabilní území. Já si myslím, že tady nikdo neřekne, že je to stabilní území. Problém tam existuje. Je latentní, ale existuje a velice rychle může přerůst v ostrý konflikt v této oblasti. My nevíme a nejsme schopni říci, co se bude dít, a přesto nezodpovědně chceme rozhodnout, protože přece nás se to až tak dalece netýká, to je problém někde tam - oni ti generálové asi budou vědět, co s tím. Já tady zodpovědně říkám, že nevědí co s tím. A to je ten problém, který mě vede k tomu, že nedoporučím, aby náš klub hlasoval pro tento přístup Černé Hory do NATO. A není to vůbec o tom, že bychom byli nevraživí vůči občanům Černé Hory, ale se znalostí věci, toho, že jsme členové NATO, že jsme členové Evropské unie a víme, jaké zklamání to pro nás přineslo, a bez znalosti dalších výhledových plánů prostě nemůžeme hlasovat pro. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name