|

2013-053-02-002

2. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 /sněmovní tisk 921/ - druhé čtení

Date2016-11-30
Meeting2013/053
Agenda Item2013/053/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/053schuz/bqbs/b03700201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   028 < Page 029 > 030
Místopředseda PSP Petr Gazdík Já se velmi omlouvám, ale prosím kolegyně a kolegy o klid. Poslanec Zbyněk Stanjura Našli jsme loni ten návrh a opravdu se těším, až si na začátku ledna přečteme skutečnost roku 2016 a porovnám to s vašimi argumenty z prosince 2015, kdy jste ty úspory odmítali z důvodu, že to není možné. Myslím, že ta realita rozpočtového roku ukáže, že jsme měli pravdu. Dali jsme si stejnou práci v letošním roce a chtěli jsme navrhovat vrácení státního rozpočtu vládě k přepracování s tím, aby snížila výdaje a schodek o 30 miliard, tak těchto 30 miliard vám za chvíli představím. Co je zajímavé, že se zvyšují daňové kvóty. Jak jednoduchá daňová kvóta, tak složená daňová kvóta. Přitom k žádné výraznější změně daní nedochází a současně roste HDP, takže vy, kteří znáte metodiku výpočtu jednoduché daňové či složené daňové kvóty, musíte být překvapeni stejně jako já. A to navýšení proti schválenému rozpočtu 2016 je vlastně celý deficit. To navýšení proti letošnímu roku, proti schválenému rozpočtu letošního roku - uvidíme, jaká bude skutečnost - je o 58,5 miliardy. Takže kdybyste byli jenom zdrženliví a disciplinovaní, tak se nemuselo nikde škrtat a návrh rozpočtu mohl být vyrovnaný. Máme takovou oblíbenou opakovanou debatu o kapitálových výdajích. Vy, mnozí z našich názorových oponentů velmi často argumentují a šermují těmi čísly, a já úmyslně čekám buď na listopadové výsledky za prvních jedenáct měsíců, nebo možná počkáme až na výsledek za celý rok a požádáme v písemné interpelaci pana ministra financí o podrobnější popis kapitálových výdajů, protože podle mne musíme nejdříve znát přesně ta data, a pak můžeme vést skutečně fundovanou debatu, jestli se to zase zlepšuje, nebo zhoršuje. A všichni víme, že byla anomálie v roce 2015. To je nám všem jasné, to nikdo nezpochybňuje, poslední rok čerpání prvního programovacího období. Ale co už nevíme, aspoň my řadoví poslanci, kolik z těch výdajů byly reálně proinvestované, fyzicky proinvestované peníze v roce 2015 a kolik z nich byly účetně zaevidované kapitálové výdaje. A to mluvíme zejména o výdajích financovaných z evropských fondů. Všichni víte, že mnohé akce byly předfinancovány ať už ze státního rozpočtu, krajských, či obecních rozpočtů. Až v okamžiku certifikace a uvolnění peněz přicházely do České republiky. A pokud přesně neznáme metodiku, kdy přesně ta investice proběhla, kdo ji zaplatil a kdy přišly evropské peníze, tak se skutečně můžeme míjet v interpretaci toho, jak se vyvíjejí kapitálové výdaje v jednotlivých letech státního rozpočtu. Proto připravujeme písemnou interpelaci, kde se budeme ptát na roky 2015 a rok 2016. Budeme chtít seznam všech investičních výdajů a budeme se ptát, budeme chtít informace, kdy ta akce byla zahájena, kdy byla ukončena, kdy bylo zaplaceno dodavateli a z jakých zdrojů a kdy na to přišly evropské peníze. Pak jsme schopni objektivně posoudit, zda se situace v oblasti kapitálových výdajů zlepšuje, či nezlepšuje. Ale dobře, pomiňme rok 2015, který byl z mnoha důvodů výjimečný, a podívejme se na vývoj kapitálových výdajů od roku 2012, kde za roky 2012, 2013, 2014, ten 2015 už jsme vynechali z našich úvah, už máme skutečnost a můžeme to porovnat s navrhovaným rozpočtem roku 2017. A to porovnání nemůže těšit ani vládní poslance. Rok 2012 - víte, v jakých ekonomických problémech byl celý svět, Evropa i Česká republika. Skutečnost kapitálových výdajů byla necelých 114 miliard, plán na příští rok po několika letech ekonomického růstu je o 10 miliard nižší. O 10 miliard, což je skoro 10 % propad. Když se podíváte, zjistíte, že rozdíl mezi národními zdroji z roku 2012, kdy byla taková těžká ekonomická situace, a rokem 2017, kdy ekonomika několik let roste, jsou pouhé 4 miliardy plus. Pouhé 4 miliardy. Takže jenom proti loňskému roku je vývoj výdajů plus 60 miliard, ale proti roku 2012 národní zdroje na investice a kapitálové výdaje porostl o pouhé 4 miliardy, což je neuvěřitelně málo. Když se podíváme třeba na rok 2013 a vidíte celkové výdaje státního rozpočtu, tak to bylo 1 173 miliard. Příští rok 1 310 miliard. Rozdíl 150 miliard a z toho národní zdroje a investice pouze 4 miliardy, z toho plusu 150. Takže jednoduše řečeno, provozní výdaje plus 146 přibližně, kapitálové výdaje plus 4 miliardy. A to je poměrně málo. Když si porovnáme HDP, které v roce 2012 bylo zhruba 4 biliony 60 miliard, a tady pro příští rok je zhruba o 750 miliard vyšší, tak se pak zákonitě musíme ptát, a já se na to budu ptát za chvíli, na to, jaký je podíl HDP nejenom na obranu, o čemž mluvila Jana Černochová, ale taky podíl výdajů na výzkum, vědu a inovace. I tam v letech hojnosti, v letech, kdy ekonomika roste a funguje mnohem lépe, podíl na HDP nejen že stagnuje, ale bohužel klesá. Když se pak podíváte do návrhu státního rozpočtu a podíváte se např. na provozní výdaje v položce prostředky na platy a počty pracovních míst rezortů, tak zjistíte, že jenom proti letošnímu roku bude nárůst těchto pracovních míst příští rok o 7 637 víc, takřka o 8 000, abych neříkal tak úplně přesnou položku. V některých rezortech nám to přijde oprávněné, pochopitelné a zdůvodnitelné a v některých ne. A chci klást konkrétní dotazy. Bohužel ministři už nemůžou hrát ani mariáš, jsou tady dva. (Hlas z pléna: Tři!)Dva. Ze dvou koaličních stran tady není ani jeden ministr. (Hlas z pléna.)No vypomůže zpravodaj - to si musíte vyjednat u premiéra, abyste byl ministr, tak jednoduše to nejde, že se přihlásíte a už sedíte o tu lavici dál. Já se chci zeptat pana premiéra, možná i nového ministra bez portfeje, uvidíme, jak to bude s tou prací, to teprve uvidíme - plus 76 míst. Proč na Úřadu vlády plus 76 míst? Chci se zeptat paní ministryně práce a sociálních věcí - plus 746 pracovních míst z roku na rok, 746! Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, zaměstnavatelé nemohou sehnat zaměstnance, 746 nových pracovních míst v rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Není tady paní ministryně. Čerpá největší díl státního rozpočtu na výdajích a není tady. Já tomu fakt nerozumím. Protože se chci zeptat ministryně práce a sociálních věcí, proč v jejím rezortu roste tolik pracovních míst, nechci se zeptat ministra financí, protože zodpovědnost je to paní ministryně. Mohl bych se ptát nového ministra zdravotnictví, nevím, jestli už dneska, ale dobře - plus 122 zaměstnanců. To není malé číslo na takový rezort. Mohl bych se ptát ministra spravedlnosti, který taky nepřišel - plus 450 zaměstnanců. Já netvrdím, nebo my netvrdíme, že tam má být nula, ale pokud nedostaneme konkrétní odpověď, tak jak můžeme s takovou částkou a s takovým množstvím pracovních míst souhlasit? Ministerstvo financí, abych nezapomněl - 604 zaměstnanců. Nevím, pane ministře, kolik to bylo loni, ale to bylo podobné číslo, ne? Z roku na rok, z roku 2015 do roku 2016. Tak možná, když budou posuzovat ty žádosti o paušální daň, tak jich budeme potřebovat 600, to je možné, to já skutečně nevím, ale to je číslo, na které mi pan ministr bezesporu odpovědět může, protože to je jeho rezort. Celkové číslo 7 637. S tím samozřejmě souvisí výdaje na tato pracovní místa. Tak za fungování této vlády jsme se dostali v počtu pracovních míst z počtu 413 000 na počet 444 928, takže 445 000, nárůst skoro 32 000 zaměstnanců, což je více než 8 %. Když se podíváte na objem mezd, které to stojí státní rozpočet a které to hlavně stojí daňové poplatníky, státní rozpočet je jenom prostředek, tak jsme z částky 132 mld. v roce 2012 na částce 162 mld. v roce 2017. To je 30 mld. Abych byl spravedlivý, od roku 2013, od nástupu této vlády, je ten rozdíl 27,7 mld., ale ročně! Ročně 27,7 mld. Tak to spočtěte, kolik to dělá za jedno volební období. Mluvil jsem a musím uvést i konkrétní čísla k vývoji výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Tak v roce 2013 0,97 % na HDP a počítám to včetně zahraničních zdrojů. V roce 2017 - pana vicepremiéra máme tady, pochválil se, jak to hezky zvyšuje - jsme na 0,83 % HDP. Takže sami si odpovězte na otázku, zda minus 0,14 % HDP je zvýšení, anebo snížení. Myslím si, že je to naprosto jasné. Samozřejmě že mohu použít absolutní čísla a šermovat absolutními čísly, že dochází např. proti roku 2013 v oblasti národních zdrojů ke zvýšení o 5,5 mld. To je pravda. Ale klíčový parametr mezinárodně uznávaný, který se mimo jiné používá i u těch výdajů na obranu, je poměr k HDP. Ale jak říká klasik, věřím jenom té statistice, kterou si sám zpracuji, případně upravím, takže skutečně můžeme říct, že v absolutních číslech se ta částka zvýšila, ale v poměru k HDP nejen že se neudržela, ale snížila se. A teď si sami odpovězme, co by znamenalo pouhé udržení toho čísla 0,97. To je 0,14 - budu to počítat takhle rychle z hlavy, no tak odhadem by to bylo něco mezi pěti a šesti miliardami. My jsme tady s panem vicepremiérem byli letos na slavnostním zahájení akademického roku v Opavě. Já jsem moc rád, že tam pan vicepremiér byl. Pan rektor v tom svém úvodním slově - on je matematik, resp. ekonom, ne matematik, ekonom, ale věnuje se statistice - mluvil o číslech. Ono to není mnohdy tak velmi poutavé, jako když se mluví o něčem jiném. A jenom říkal, že přes všechno to, jak vláda říká, o kolik zvýšila přísun peněz do veřejných vysokých škol, že kdybychom se chtěli dostat na úroveň přibližně roku 2009, tak by ta částka musela být o 5 mld. vyšší. Já jsem to nepřepočítával, není důvod, abych panu rektorovi nevěřil, on tam měl i konkrétní čísla a počítal s množstvím studentů, což je samozřejmě velmi důležitý parametr, který v rámci podpory vysokého školství musíme vzít v potaz. Tak to jenom k takové té pochvale vlády, jak dává více peněz na výzkum, vývoj, inovace, minus 0,14 % HDP. A když jsem před chvílí říkal, že HDP se odhaduje někdy už skoro k 5 bil., tak zjistíte, že ta částka není nijak marginální a není nijak malá v těch absolutních číslech. Tak a teď pojďme k těm pozměňovacím návrhům. Jako první budu mluvit o rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde navrhujeme úsporu v celkové výši - teď to budu muset sečíst - 4,1 mld., a to jsme ještě poměrně vstřícní a chápaví. Protože nevím, kdo z vás - určitě všichni členové sociálního výboru - četl podrobně kapitolu MPSV. Tak za prvé nárůst zaměstnanců od roku 2014 je 500, 500 zaměstnanců, a je to podle našeho názoru nárůst neopodstatněný, neomluvitelný, nezdůvodnitelný. Jde o navýšení provozních výdajů mezi těmi třemi lety 2014-2017 zhruba o 300 mil. korun. To je zhruba roční fungování pěti větších organizací, které poskytují sociální služby. I další úřady při MPSV nabírají lidské zdroje, ale není to tak masivní jako na samotném ministerstvu. Z rozpočtu např. nelze přesně vyčíst částku na provozování Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. V době, a to je nejzajímavější, v době, kdy - já jsem o tom mluvil před chvílí - kdy je rekordní zaměstnanost, rekordně nízká nezaměstnanost, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí navyšuje v rozpočtu příspěvky na nezaměstnanost. Tomu tedy nerozumím, jak to mohlo projít vládou. Vláda očekává nějaké masivní propouštění příští rok? Tomu nevěřím. Tak jak je možné, že příspěvky na nezaměstnanost se zvyšují, a ne o malou částku? Je třeba říct, že Ministerstvo práce a sociálních věcí vlastně rezignovalo na řešení situace v oblasti hmotné nouze a těch tolikrát diskutovaných ubytoven. Několikrát jsme marně nabízeli například zastropování částkou tisíc korun na měsíc a lůžko na ubytovně. Jenom při tomhle by během pouhých dvou let byla úspora 5 mld. korun. Místo toho vymýšlíme nesmyslné koncepce sociálního bydlení, které plánují dodatečné výdaje pro obce. To znamená jiným, ne státu. A na oblast, kde jsou možné okamžité úspory, vlastně Ministerstvo práce a sociálních věcí naprosto rezignovalo. Podívejme se do návrhu v této kapitole na prostředky určené na IT systémy. Paní ministryně mediálně slibovala, že od 1. ledna roku 2017 budou nové systémy, které budou mnohem levnější než ty stávající. Situace je taková, že žádné nové systémy nejsou, tudíž nejsou ani žádné úspory. Ale to už v té veřejné debatě nezazní. Hlavně že před několika měsíci paní ministryně řekla já to přesoutěžím a ty úspory budou. Realita je ovšem úplně jiná. Co je překvapivé, a to není otázka jenom toho rozpočtu, ale spíš politického rozhodnutí a úvahy, Ministerstvo práce a sociálních věcí má v gesci pět příspěvkových organizací, které poskytují sociální služby. Základní otázka zní: Má stát poskytovat sociální služby? Má ministerstvo prostřednictvím pěti příspěvkových organizací poskytovat sociální služby? Naše odpověď je jednoznačná. Nemá. Nemá. To jsou přesně služby, s kterými si poradí neziskový sektor, případně obce a kraje. Není žádný důvod, aby stát, MPSV nadále mělo těchto pět příspěvkových organizací. A možná by stačilo je jenom převést na kraje. My neříkáme, že se mají zrušit bez náhrady. Ale myslíme si, že to není úloha státu v této oblasti. Myslím si, že tady o tom už mluvily některé mé kolegyně během dopolední debaty. Zastavme se u otázky platu zaměstnanců v přímé obslužné péči. Jsou to lidé, kteří jsou pro společnost velmi cenní, kteří odvádějí skvělé služby. Ta práce je mimořádně těžká. Já osobně jsem několikrát navštívil organizace, které tyto sociální služby poskytují, a opravdu klobouk dolů. Ale ta odměna je mimořádně nízká. A jsou jiné skupiny, které jsou úspěšnější ve svém tlaku, možná jsou lépe zorganizované, možná jsou mediálně zajímavější, ale tady se jedná o částky, které se pohybují v průměru pod částkou 20 tis. hrubého měsíčně. To je myslím oblast, na kterou bychom se všichni měli zaměřit. Velmi často se v té oblasti vyskytují lidé, kteří jednak spadají do rezortu sociálních věcí a sociálních služeb a také do rezortu zdravotnictví. Tam panuje jasná nerovnost. A vláda k tomu přistupuje tak, že například lidem, kteří pracují a poskytují zdravotní péči, v průměru přidává 10 procent a lidem, kteří pracují a poskytují sociální péči, tu přímou obslužnou péči, 4 procenta. To znamená, ty nůžky mezi platy v jedné a druhé oblasti nejenom že nezůstávají stejné nebo se nesbližují, ale ještě se více rozevírají. A já myslím, že musíme o těchto lidech mluvit a musíme docílit toho, aby byli lépe odměňováni, protože ta práce je skutečně velmi těžká. Nemůže být argument ten, že nejsou peníze. Těch lidí je zhruba 50 tis. Není to tak velká organizovaná skupina jako v jiných oblastech. Tak sami můžete počítat: 50 tis., 20 tis. hrubého měsíčně, nebo o něco méně, kolik to dělá. Je to částka, kterou si státní rozpočet může dovolit. A myslím, že za vás za všechny můžeme říct: na to, aby Česká republika spolufinancovala sociální péči, skutečně máme. Jde jenom o to, abychom to dali do priorit a nebáli se tam přidat. Možná to není tak voličsky atraktivní. Ale to by nemělo být naším jediným vodítkem - to, jestli někdo je víc slyšet nebo víc vidět a někdo méně. V rozpočtu je samozřejmě vyhrazená částka na vyplácení penzí. To je naprosto v pořádku. Odpovídá to zákonům, nařízení vlády a podobně. Nechci mluvit o té částce. Chci mluvit o tom, že máme skoro 3 miliony občanů, kteří pobírají některý typ důchodu. Pokud mám dobré číslo, tak k 30. září letošního roku to byly 2 880 677 občanů. Co ovšem vyčítám této vládě je, že nebyla schopna přijít s žádným návrhem koncepčního řešení. Ano, naše řešení zrušila. Je to i poučení pro nás pro příští volební období, že v otázce důchodů a systému penzí máme hledat širší politickou shodu než momentální stojedničkovou většinu, nebo stodesetičlennou většinu v Poslanecké sněmovně. Že ten systém si podle našeho názoru zaslouží důkladnou revizi. Na takové reformě se musí shodnout mnohem širší spektrum politických stran a politických sil. Taky taková změna musí být dlouhodobě připravená a taky se nedá udělat ze dne na den. Tam stoprocentně musí být dlouhá přechodná období. A bavme se, jestli to dlouhé přechodné období je 15 nebo 20 let. Jenom chci říct, že co není fér v těch debatách, je to, že většinou, když se vedou debaty o penzijní reformě nebo systému penzí, je záběr na naše stávající penzisty. Je třeba říct, že těch se žádná změna systému nedotkne. Ty záběry, které vidíme v televizi, jež podkreslují ty debaty, by měly jít spíše na dětská hřiště. To jsou ti, kterých se může dotknout nějaká změna. Dnešní třicátníci, pětatřicátníci. To jsou ti, pro které začíná být aktuální, jaký bude systém penze v okamžiku, kdy oni půjdou do důchodu. Zjistil jsem, že ta vaše Potůčkova komise v těchto dnech pracuje na materiálu, kterému se říká cestovní mapa. Viděl jsem ty otázky, které přišly na jednotlivé politické strany, a mě to přišlo jako předvolební průzkum nápadů ostatních politických stran, abych to případně mohl zaimplementovat do svého programu. Změnili byste něco, a pokud ano, jak? Jste pro to, aby se to změnilo, a pokud ano, jak? No, my jsme nějak odpověděli, poměrně obecně. Protože si nechceme přečíst naše nápady v jiných politických programech. Ale přijde mi to trošku pozdě. Po třech letech fungování vlády klást otázky politickým stranám, co by si vlastně představovaly dělat se systémem penzí. Takže správný název té komise by byl komise pro zrušení druhého pilíře. Nevím, proč se tomu bráníte. Byl to váš politický názor. Druhý pilíř jste zrušili, dobře. Ale není to žádná komise k tomu, abychom společně debatovali a hledali dlouhodobě udržitelný systém penzí. A mohl bych velmi podrobně popisovat jednotlivé dávky našeho sociálního systému a velmi podrobně se ptát na to, proč se s tím něco nedělá, proč se nezvyšuje adresnost těch sociálních dávek. Ale bohužel, vidíte to stejně jako já. Nemám se ptát koho. Fakt ne. Z MPSV tady není nikdo. Tak tolik k navrženým úsporám v oblasti MPSV. Nevím, kdy paní ministryně přijde. Doufám, že to bude v průběhu třetího čtení. Budu se jí ptát v průběhu třetího čtení. Pokud se vám bude zdát, že se opakuji, chyba není na mé straně, ale na straně nepřítomných členů vlády. Když jsem kritizoval neúměrný a nesmyslný návrh zvýšení počtu pracovníků na Úřadu vlády, je samozřejmé, že náš pozměňovací návrh obsahuje i úspory na straně provozních či mzdových výdajů na Úřadu vlády. Stejně tak, protože příkladem má jít Ministerstvo financí - a nejde příkladem ostatním resortům - tak v našem balíčku pozměňovacích návrhů je taky navržena úspora mzdových prostředků, to znamená provozních výdajů, v kapitole Ministerstva financí. Zkusme se zastavit u zajímavé částky a zajímavé položky - a skutečně to teď není směřováno k panu ministru financí, tak bych byl rád, aby to tak chápal. Ta položka se jmenuje podpora agropotravinářského komplexu celkem. A jestli víte, kolik je tam peněz v návrhu rozpočtu? Více než 40 miliard. Podívejte se vy všichni na vývoj této položky, a říkám, je to celkem, jak se vyvíjí a zvyšuje v posledních letech. Tady jsme navrhli úsporu dalších 5 miliard. Další navržené výdaje se týkají Ministerstva průmyslu a obchodu. - Zase se nemám koho zeptat. To je potom složitá debata. Přitom ti členové vlády za sociální demokracii, kteří zůstali ve vládě, podle názoru pana premiéra nejsou unaveni, měli by být plni sil, plni energie, a tudíž přítomni projednávání návrhu státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Tam je poměrně neuvěřitelná položka, nebo spíš uvěřitelná položka s neuvěřitelnou sumou. Neinvestiční transfery nefinančním podnikajícím subjektům - právnickým osobám, neboli dotace. A ta částka je skoro 30 miliard korun. Skoro polovinu navrženého deficitu tvoří dotace neinvestičního - neinvestičního - to není dotace na nějakou investici nebo spolufinancování nějaké investice - podnikajícím subjektům. Tady jsou obrovské možnosti úspor. My navrhujeme odebrat pouhou jednu třetinu a ušetřit 10 miliard. I tak tam nechat mimořádně vysokou částku 20 miliard. Rád bych se zeptal pana ministra Mládka na podrobnosti této položky. Co tím vlastně myslí? Koho tím chce podporovat typologicky? Na co budou ty neinvestiční výdaje použity? Ale nemáme se koho zeptat. Respektive já se zeptám, ale není, kdo by mi odpověděl. A pak je tam pár posledních návrhů, které se dočtete ve sněmovním dokumentu 5347, které budeme debatovat, pokud budou přítomni ministři v rámci třetího čtení. Chtěl bych vyzvat členy poslaneckého hnutí klubu ANO 2011. Vy jste ústy vašeho předsedy říkali o tom vyrovnaném rozpočtu, o těch 60 miliardách. Tady je pouhá polovina z toho, co vy byste rádi chtěli bez těch ostatních vládních stran. Tak bych chtěl, abyste to vážně zvážili, abyste to hned nehodili do koše jenom proto, že to navrhují opoziční občanští demokraté. Jak jsem říkal na začátku, vybrali jsme oblasti, které považujeme za prioritní, ve kterých jsme ty úspory ani nehledali. V každé kapitole bychom našli absurdity. Myslím, že třeba dopoledne Petr Bendl, když popisoval nějaké drobnosti, ale ono to není drobnost - vybavení bytu náměstka za 1,1 milionu, mně to nepřipadá jako drobnost. Je to drobnost ve smyslu čísla celkových výdajů státního rozpočtu, to bezesporu ano. Tak věřte, že v každé takové kapitole bychom našli... A možná o tom ani ti ministři nevědí úplně do každé koruny na každém ministerstvu. Ale tady je šance, jak snížit ten deficit o 30 miliard. Obávám se toho, že to vládní koalice jako celek, neříkám že všichni, ale jako celek odmítne, abychom pak slyšeli v průběhu příštího předvolebního roku: no sice ten naplánovaný deficit byl mnohem vyšší, ale my hospodaříme mnohem lépe. To je předpokládaný scénář. Uvidíme. Můžeme si to říct v květnu, v červnu, v červenci příštího roku, zda se naplní, nebo ne. Tak taková prognóza. Pokud pan ministr financí řekne, že těch 30 miliard jsme našli někde, kde je to ohromně důležité a není dobré zrovna z té položky brát, je to možné. Ale my jsme očekávali jeho 60 miliard. Tam bychom se buď potkali, nebo klidně bychom dali na doporučení ministra financí, kde on si myslí, že se uspořit dá. Nemáme patent na rozum. Jak jsem říkal, hledat úspory bez odborných aparatur ministerstva není vůbec jednoduchá věc. Přesto jsme se o to poctivě pokusili. A sněmovní tisk (dokument)5347 dávám k dispozici a prosím o to, abyste ho zvážili. Pokud uznáte, že ty argumenty jsou vážné, myslím, že například v oblasti MPSV je to evidentní, tak peníze dejme radši na obsluhu státního dluhu. Děkuju. (Potlesk zprava.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name