2013-053-02-002
2. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 /sněmovní tisk 921/ - druhé čtení
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Vilímec. Připraví se pan poslanec Skalický. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec
Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já se také v průběhu svého vystoupení přihlásím ke sněmovnímu dokumentu 5308, ale učiním tam drobnou změnu, a to na základě úvodního vyjádření pana ministra financí, že jakémukoli snížení obsluhy státního dluhu bude důrazně bránit. Tak mu chci dát šanci, aby ten pozměňovací návrh taky mohl alespoň v jedné variantě podpořit. Já se už ve druhém čtení nechci vracet k obecné kritice tohoto návrhu zákona. V každém případě v situaci, kdy se předpokládá v příštím roce růst ekonomiky 2,4 % a stávající rozpočet v letošním roce s největší pravděpodobností skončí v přebytku, tak prostě nemůže být předložen návrh rozpočtu se 60miliardovým schodkem. Myslím, že je to zcela evidentní. Pan ministr financí tady teď není, ale když na konci prvního čtení v závěrečné zprávě položil i v souvislosti s mým příspěvkem otázku, kam na ta mnou uváděná čísla ve spojení s příjmy nebo výhledem příjmů chodím, tak ta odpověď je snadná. Ta čísla jsou uvedena v důvodové zprávě, nikde jinde, a pokud pan ministr ta čísla zpochybňuje, no tak tím zároveň zpochybňuje i návrh tohoto rozpočtu. Ale já se chci soustředit ve svém vystoupení především na dvě oblasti, jednak na kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, poněvadž jsem členem sociálního výboru, a pak na otázku podpory státu, již to zde také bylo uvedeno, z národních prostředků v případě rekonstrukce základních škol. K té druhé oblasti je pak směrován i můj pozměňovací návrh. Musím konstatovat, že na rozdíl od minulého projednávání návrhu kapitolního sešitu Ministerstva práce a sociálních věcí bylo tentokrát viditelnou snahou úředníků ministerstva poctivě a docela i podrobně osvětlit návrh rozpočtové kapitoly a v zásadě především ústy ekonomického náměstka fundovaně odpovědět na jednotlivé dotazy i komentovat pozměňovací návrhy. Vinou stále většího napětí mezi koaličními stranami v sociálním výboru pak nebylo přijato žádné usnesení k návrhu rozpočtu, byť předtím byly přijaty jednotlivé pozměňovací návrhy. To je vlastně už taková tradice v tomto volebním období na sociálním výboru, kdy se přijmou ke státnímu rozpočtu nebo i k jiným tiskům pozměňovací návrhy a pak žádné usnesení se nepřijme. Ale to není chybou opozice, že koalice nedokáže v sociálním výboru postupovat jednotně. Ale k věcné podstatě této kapitoly. Vlastně více než 94 % celkových výdajů činí mandatorní výdaje. V absolutní částce to dělá téměř 529 mld. korun. Mandatorní výdaje, když se podíváme i na minulá léta v této kapitole, se stále zvyšují. Na růstu těchto mandatorních výdajů se podílí především růst výdajů na důchodové pojištění, kde vlastně dochází v tom letošním roce k plánovanému zvýšení - nebo v tom příštím roce - k plánovanému zvýšení o 15 mld. korun, a také růst výdajů na dávky nemocenského pojištění, tam je nárůst 2,8 mld. korun. Já zde určitě nechci kritizovat rozhodnutí vlády, které učinila před krajskými volbami, nechci zde kritizovat nárůst průměrného důchodu o 308 korun, ale musíme si uvědomit, že oproti oné automatické valorizaci, kterou předpokládá ten návrh zákona nebo ten zákon o důchodovém pojištění, se jedná o další narušení a další zátěž rozpočtu. Činí to podle informací paní náměstkyně dalších 5,6 mld. korun. I tak vlastně, a to podotýkám, dojde ke snížení relace průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě o 0,4 procentního bodu. I na tomto případě se ukazuje, jak je ta situace s důchody vážná. Spoléhat pouze na jeden zdroj, na průběžné financování starobních důchodů, do budoucna sotva můžeme a dobře víte, že vláda místo nějakého návrhu pouze stávající důchodovou reformu zrušila a předkládá do Poslanecké sněmovny další spornou - a možná, že se k ní dnes ještě dostaneme - a v tuto chvíli velmi populistickou novelu spočívající v zastropování odchodu do důchodu někdy v roce 2030. Pokud si neuvědomíme a především vláda neuvědomí vážnost situace v důchodovém systému, která je vážná, a podotýkám, i v době růstu ekonomiky, pak bude výsledkem další výrazné snižování relace průměrných starobních důchodů k průměrné hrubé mzdě a to by nemělo být naším cílem. Návrh kapitoly v zásadě setrvává na dosavadním stavu. Vláda se prostě v tomto složení neshodne na předložení nějakého smysluplného návrhu, konceptu, jak vyřešit do budoucna zjevně neufinancovatelný důchodový systém. Podobně je to v oblasti sociálních služeb. Všichni dobře vědí - nebo nevím, jestli všichni, ale určitě minimálně členové sociálního výboru -, že např. v obslužné péči sociálních služeb pracují lidé v průměru za 20 tisíc korun hrubé mzdy. Personální situace v těchto službách je ještě mnohem horší než ve zdravotnictví. Svého času, někdy před těmi deseti lety, když to bylo předloženo, když to předkládal pan ministr Škromach, ten současný zákon, byť novelizovaný zákon o sociálních službách, tak se předpokládalo, že tzv. příspěvek na péči v kombinaci s vlastními příjmy plnohodnotně zabezpečí financování sociálních služeb. Ukazuje se, že to zdaleka tak neplatí, dokonce ani ony nenárokové transfery v navrhované výši zhruba těch 8 až 9 mld. korun, nezajistí plné financování těchto služeb. Když vezmu jenom příklad našeho kraje, Plzeňského kraje, ten vedle těchto nenárokových dotací příspěvku na péči musí financovat chod svých sociálních služeb ještě zhruba ve výši 80 mil. korun a ta částka v těch letech stále narůstá. Proto souhlasím s návrhy, které jsem také podpořil na výboru a které na úkor zneužívaných prostředků dávek v hmotné nouzi se snaží alespoň o 600 mil. korun posílit ony sociální nenárokové transfery. Ano, systémové to není, ale vláda žádné systémové opatření nenavrhuje a situace se stále zhoršuje. Dávky v hmotné nouzi - o těch jsme mluvili včera při projednávání novely zákona o hmotné nouzi - to je kapitola sama o sobě. Celková rozpočtovaná částka se sice nepatrně snižuje, ale velmi nedostatečně. Zde musím poznamenat, že k mé nelibosti v tom kapitolním sešitu je vždy pouze jedna celá položka, která není rozepsána. Takže se pak dohadujeme s paní ministryní nebo s panem náměstkem, kolik z těch 10 mld. činí ty doplatky na bydlení. Jeden uvádí velkou částku, paní ministryně uvádí částku menší. Uvidíme po včerejší debatě a podání pozměňovacích návrhů, zda vláda, paní ministryně především, podpoří v této věci razantnější opatření, které by umožnilo i určité úspory v této položce. Poslední věcí, o které chci mluvit a kde také načtu pozměňovací návrh, je otázka nezbytné vyšší podpory obcím - a podotýkám z národních zdrojů - k rekonstrukci jejich škol. Školy tu nejsou jen pro žáky s trvalým bydlištěm v jedné obci - teď mluvím o základních školách. Zlepšení materiálních podmínek musí být tedy společným úkolem pro obce, pro kraje, ale i pro stát. Stát se zatím k této problematice chová velmi opatrným, zdrženlivým způsobem. On to už zmínil pan poslanec Richard Dolejš. Ani moc také nechápu, proč existují podobné dotační tituly na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a i na Ministerstvu financí. Na Ministerstvu financí to má ještě tradici z doby takzvaného porcování medvěda. Stále je tam ten dotační titul, který se využívá. Musím ale zase konstatovat, abych jen nekritizoval to tehdejší porcování medvěda, že většina nově postavených škol by bez té tehdejší podpory dnes nestála. Ten přístup těch ministerstev je podle mě nedostatečný. Odpoví se určitou modernizací a rekonstrukcí spojenou se zvýšením kapacity vzdělávání ve spojení s takzvanou rezidenční urbanizací - to je taky pěkný termín, takový program má Ministerstvo financí. Vyčlenilo asi 634 mil. korun. Vedle tohoto programu pak Ministerstvo školství vyčlenilo 620 mil. korun na program podobný, byť se jmenuje trochu jinak - rozvoj výukových kapacit v mateřských a základních školách zřizovaných územně samosprávnými celky. V zásadě jde trochu o totéž, byť když jsem se podíval na rozpis v kapitole Ministerstva školství, nevím, jak to úplně souvisí s obcí, která má 500 obyvatel, ale výjimky se vždycky najdou. Za mnou ale chodí starostové, nebo myslím i za jinými poslanci, kteří nechtějí zvyšovat kapacity. Nejsou ani v pásmu okolí velkých měst, ale mají zastaralé školy, které nemají samozřejmě stavební úroveň 21. století, a potřebují ty školy opravit. A na to vlastně žádný dotační titul moc nemyslí. Když se podíváme na kapitolu Ministerstva financí, je tam v té zbývající položce na školství určeno ve Všeobecné pokladní správě pouze 38 mil. korun a to situaci nevyřeší. Nesouhlasím ani s výrokem pana náměstka ministra financí při jednání na rozpočtovém výboru, že ta podpora se snižuje, protože o ni není mezi žadateli zájem. To je skutečně velmi zvláštní výrok. Já mám úplně jiné poznatky. Aby přece jen došlo alespoň k nějaké dílčí změně a obce nejen poblíž velkých měst se mohly ucházet o podporu na rekonstrukci a modernizaci svých škol, aniž by musely zvyšovat kapacitu těchto škol, navrhuji, aby se posílil dotační titul ve Všeobecné pokladní správě o 200 mil. korun. Bylo by to právě na ty případy, kdy se nejedná o zvyšování kapacit poblíž velkých měst a ani o zvyšování výukových kapacit, ale skutečně o nezbytnou rekonstrukci stávajících nevyhovujících prostor, které neodpovídají standardu 21. století. Proto se přihlašuji jednak k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod sněmovním dokumentem 5308. Ten navrhuje navýšit částku o 200 mil. na programové financování toho příslušného dotačního titulu ve Všeobecné pokladní správě, a to variantně na vrub obsluhy státního dluhu a snížení podpory pro Českou exportní banku. V obou případech jde o 100 mil. korun. V druhé alternativě pak navrhuji snížení pouze na vrub obsluhy státního dluhu. A abych dal možnost podpořit tento návrh panu ministrovi financí, navrhuji ještě k tomu doplnění. Tedy navrhuji třetí variantu, aby těch 200 mil. šlo pouze na vrub podpory pro Českou exportní banku. Díval jsem se - Česká exportní banka by měla na podpoře v příštím roce získat 1 330 mil. a ještě k tomu by se jí mělo navýšit základní jmění zase o 1 mld. korun. Takže předpokládám, že si s tím poradí. Jsem přesvědčen, že jedna z těch variant mého návrhu by mohla být podpořena. Ten návrh považuji za důležitý signál podpory státu ve vztahu k obcím a především jejich základním a částečně i mateřským školám. Na jedné straně se stále vláda, stát i ministr financí brání napravit situaci v rozpočtovém určení daní v případě obcí, tak jak jsem včera zaznamenal na jednání pracovního týmu na Ministerstvu financí, tak nechť alespoň v příštím roce podpoří obce v rekonstrukci jejich základních a mateřských škol. Děkuji za pozornost a vstřícné posouzení mého pozměňovacího návrhu.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
