|

2013-050-05-033

33. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 854/ - prvé čtení

Date2016-10-25
Meeting2013/050
Agenda Item2013/050/033
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/bqbs/b17103301.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   005 < Page 006 > 007

Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Markéta Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Markéta Adamová Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, začátkem července minulého roku jsem předložila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, najdete ho pod sněmovním tiskem 535. K tomuto návrhu dala vláda negativní stanovisko. Jedním z důvodů bylo, že chce přichystat vlastní návrh, který bude mít pravidla vyplácení rodičovského příspěvku. V opozici se tedy časem člověk bohužel musí zvyknout na to, že jeho návrhy se nedostanou v projednání ani do prvního čtení a že leží dlouhé řady návrhů, na které měsíce, či dokonce i roky pouze sedá prach. Pro vaši informaci, takových návrhů jen v současné chvíli náš klub 30. A když se pak podíváme na to, kolik je celkově bodů na programu schůze, aktuálně kolem 260, je asi každému, tedy i mně, jasné, že na opozici se dostane v poslední řadě, což dnes znamená prakticky vůbec. Proto bych mohla mít možná radost, že i ministerstvo si uvědomilo, že je vhodná změna tohoto zákona, a trochu alibisticky bych si mohla myslet, že iniciativa byla pro Ministerstvo práce a sociálních věcí pomyslným nakopnutím a díky tomu konečně uspíšili práci na vlastním návrhu. Radost však nemám, protože návrh přináší jen některé z vhodných změn, které mohou rodičům malých dětí ulehčit život, a naopak obsahuje několik změn, které jsou nevhodné a u nichž se lze důvodně obávat negativního dopadu. Návrh, který teď projednáváme, např. rozvolňuje vyplácení rodičovského příspěvku natolik, že všem, u kterých nelze v den narození dítěte stanovit denní vyměřovací základ, umožňuje zvolit si jeho výši do příspěvku 7 600 korun měsíčně, což jsou např. i lidé dlouhodobě nezaměstnaní. Stávající úprava zákona jasně stanovuje, že těm, kdo dlouhodobě neplatili do systému nemocenského pojištění, se od desátého měsíce věku dítěte stanovuje povinně maximální délka vyplácení příspěvku, tedy na čtyři roky v současné době, a to odpovídá měsíčně příspěvku ve výši 3 800 korun. Chápu, že např. pro studující je současná úprava poměrně nevýhodná, avšak věřím, že pokud chceme pro vytvořit přívětivější systém, lze to učinit i jiným způsobem. Tím, že umožníme čerpat úplně všem rodičovský příspěvek v nejrychlejší lhůtě, a navrhováno je prakticky do jednoho roku věku dítěte. se očekávat, že i toho budou využívat lidé sociálně slabší a důsledkem bude jejich tíživá situace po rychlém vyčerpání plné výše příspěvku. Nicméně o tom tady řada předřečníků a i zpravodajka ve svém úvodním slově hovořila, takže to nebudu více rozvádět. Další změna, kterou nepovažuji za šťastnou, je úplné zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení, tedy u dětí mladších dvou let. Když jsem mluvila o svém návrhu zákona, tak musím říci, že i jsem navrhla upravit tuto podmínku, nicméně ne ji úplně zrušit. Úprava, kterou považuji za lepší a doporučuji ji, odpovídá polovičnímu úvazku, což považuji za dostatečné. V mém návrhu byla také podstatná změna, kterou návrh ministerstva nenabízí, která by však pomohla slaďování rodinného a profesního života a pomohla by zapojení prarodičů v rodinách, kde je to možné, kde se mohou a chtějí podílet na péči o nejmenší. Tuto změnu jsem nazvala rodičovská pro prarodiče. Je to takový pracovní název. Nicméně podpora by vznikla rozšířením okruhu osob, pro které by nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a za které je plátcem pojistného stát, právě tedy pro prarodiče. Věřím, že tato změna, která státní rozpočet výrazně nezatíží, může mnohým skutečně pomoct vyřešit situaci, kdy nechtějí dítě svěřovat do péče kolektivních zařízení, což také nepovažuji za vhodné, ale z jakéhokoli důvodu se chtějí dříve vrátit do zaměstnání, a zároveň jim může pomoci jeden z prarodičů, který je ještě v produktivním věku. Domnívám se, že rodina by měla mít možnost se svobodně rozhodnout o péči pro své děti. V druhém čtení proto budu ráda předkládat pozměňovací návrhy, které budou rodinám skutečně pomáhat, a nikoliv naopak. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name