|

2013-049-05-257

257. Informace předsedy vlády o skutečném postoji k migraci a k dohodě Evropské unie s Tureckem

Date2016-09-13
Meeting2013/049
Agenda Item2013/049/257
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/049schuz/bqbs/b17725701.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   011 < Page 012 > 013
Místopředseda PSP Petr Gazdík Já děkuji panu předsedovi Fialovi. Nyní s přednostním právem pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že ta debata je v ledasčem zajímavá, protože ona ve finále ukazuje, kdo je schopen navrhnout nějaké reálné, konkrétní kroky, které mohou mít výsledky, pokud jde o zastavení nelegální migrace, a kdo vlastně jenom vrší politické deklarace a kritiku. Já samozřejmě vnímám legitimní právo opozice, koalice tady diskutovat na půdě Poslanecké sněmovny o tom, jak se řeší migrační krize, ale uvítal bych, pokud zejména opoziční strany kritizují vládu, kdyby také někdy přišly s nějakým konkrétním, reálným návrhem. Ale s něčím, co se dá skutečně vzít, provést a zvýší to bezpečnost České republiky. Já bohužel v té debatě, tak jak tady dneska byla vedena, jsem nenašel ani jediný konkrétní návrh, který by umožnil české vládě, aby přispěla k řešení migrační krize a zvýšila bezpečnost našich občanů. Můžeme samozřejmě diskutovat dál. Zazněla tady celá řada věcí. Já bych se rád vyjádřil ještě k jedné z nich, na kterou jsem nestihl reagovat. Jinak já jsem na chvíli odešel z této sněmovny během cirka dvou hodin, kdy tady vedeme diskusi, protože jsem telefonoval. A skutečně jsem nechtěl telefonovat tady na půdě Poslanecké sněmovny, abych rušil toho, kdo vystupuje, a myslím si, že to je standardní postup. Pokud mám telefon jako předseda vlády, který musím vyřídit, tak si ho vyřídím mimo Poslaneckou sněmovnu, abych tady nerušil ty, kdo tady v Poslanecké sněmovně hovoří. V okamžiku, kdy jsem ten telefonický rozhovor dokončil, tak jsem se vrátil do Poslanecké sněmovny a jsem tady stále během bodu, který se mě týká. Já bych jenom k tomu Maďarsku a k tomu vyjádření lucemburského ministra zahraničí, protože několikrát se to téma tady dnes objevilo. Já si myslím, že tohle je přesně ten styl vyjadřování, který si osvojili někteří politici ze starších členských zemí Evropské unie, a přesně v tomto duchu byly neseny ty návrhy, které navrhovaly trvalé kvóty a povinné přerozdělování. To je prostě tento úhel pohledu. On bohužel v řadě zemí Evropské unie skutečně existuje. Jediné, co s tím můžeme udělat, je jednoznačně takovéto návrhy od samého počátku odmítnout. Prostě nikdo nemá právo, aby kohokoliv vylučoval z Evropské unie, nemá na to právo ani ministr zahraničí Lucemburska. A druhá věc, která je myslím důležitá. My přece teď potřebujeme v rámci sedmadvacítky v okamžiku, kdy se Británie rozhodla, že vystoupí, potřebujeme hledat věci, které nás spojují v rámci Evropy, aby Evropa mohla vůbec fungovat a mohla řešit vážné problémy, které dneska před ní stojí. Proto jsem říkal, že podle mého názoru trvalé kvóty míří pomalu na smetiště. Míří pomalu na smetiště, protože my jsme je jednoznačně odmítli. Celá řada zemí řekla, že tohle není cesta, a pokud někdo bude otevírat trvalé kvóty teď znovu v této situaci po brexitu, tak jednoznačně jde proti tomu, abychom udrželi soudržnou Evropskou unii. Pokud někdo bude navrhovat vylučování nějakých jiných členských států z Evropské unie, tak jde proti tomu, abychom udrželi funkční, efektivní, soudržnou Evropskou unii. A já jsem se dnes proti tomu samozřejmě jako předseda vlády České republiky ohradil, protože takovýto způsob komunikace v rámci Evropské unie možný a rozumný rozhodně není. Pokud jde ještě o dohodu s Tureckem, asi stojí za to připomenout fakta. Chci připomenout, že vláda schválila mandát pro to, aby Česká republika se na té dohodě zúčastnila společně se všemi dalšími členskými zeměmi Evropské unie, a pro ten mandát hlasovali členové vlády jednomyslně. To znamená, tam nebyl žádný spor ve vládě, který se týkal tohoto mandátu, a po pravdě řečeno drtivá většina mandátů, se kterými odjíždím na jednání Evropské rady, je schvalována ve vládě jednomyslně včetně mandátu, se kterým jedu v pátek na jednání v Bratislavě. Možná ještě stojí za to připomenout to usnesení, které tady několikrát bylo citováno a týká se usnesení Poslanecké sněmovny ze 42. schůze z 22. března 2016. Myslím, že stojí za to, abychom se k tomu usnesení vrátili a řekli si, jak to s tím usnesením vypadá. Za prvé. Poslanecká sněmovna i nadále důrazně odmítá zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu běženců. - Takovýto postoj vyjádřila Poslanecká sněmovna. Mohu potvrdit Poslanecké sněmovně, že ve všech pozicích české vlády, pokud jde o jakékoliv jednání o migrační politice, je tento postoj obsažen. Čili tady se neliší postoj Poslanecké sněmovny a vlády České republiky. Za druhé. Poslanecká sněmovna žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění bezpečnosti zemí Evropské unie a současně vytvoření dostatečné humanitární kapacity pro pomoc uprchlíkům mimo území Evropské unie, například v utečeneckých táborech v Jordánsku. - Čili druhé usnesení Poslanecké sněmovny, které jste tady schválili. Připomínám, že naše vláda podporuje vytváření dostatečných humanitárních kapacit, zejména kapacit v Jordánsku. To znamená, v Jordánsku je několik konkrétních uprchlických táborů, kde jsou lidé, kteří utekli ze Sýrie, které my podporujeme. Takže i tento druhý bod Poslanecké sněmovny v jejím usnesení vláda ve své politice realizuje. Za třetí. Sněmovna považuje za zásadní, aby byla zajištěna především kontrola vnější hranice schengenského prostoru, a proto je nezbytné, aby společná pohraniční a pobřežní stráž byla zřízena v takové kapacitě, která tento cíl bude schopna zajišťovat. - Opět česká vláda od samého začátku podporovala zřízení společné evropské pohraniční a pobřežní stráže a navrhujeme posílení kapacity společné evropské pobřežní a pohraniční stráže. I třetí bod usnesení Poslanecké sněmovny má jednoznačný odraz v politice vlády. Za čtvrté. Žádá vládu, aby analyzovala aktuální změny postojů a následné kroky členských států Evropské unie, zejména Německa, v otázce řešení migrační krize. - Samozřejmě že tyto postoje analyzujeme a i na základě této analýzy jsem vás informoval dnes odpoledne tady při debatě v Poslanecké sněmovně o tom, že se pozice těchto zemí mění a že se přibližují postojům, které zaujímaly v migrační krizi země Visegrádské čtyřky. Za páté. Sněmovna ukládá vládě, aby připravila všechna potřebná opatření, kterými bude adekvátně reagovat pro případ změn migračních tras s přímým dopadem na Českou republiku. - K takovým změnám migračních tras nedošlo. Navzdory tomu vláda přijala potřebná opatření. Byla organizována i společná cvičení v některých částech naší hranice, zejména s Rakouskem, a vláda také zajišťuje dostatečné kapacity, které se týkají integrace uprchlíků a také detence uprchlíků na našem území. To znamená ano, připravili jsme se i na eventuální zhoršení migrační krize, ale jsem rád, že nic takového nenastalo. Čili pátý bod. Vláda na něj reagovala ve své praktické politice. Šestý bod. Vyzývá vládu, aby prosazovala tyto principy při všech jednáních na všech úrovních a v oblastech své národní i mezinárodní působnosti. - Opět vláda ve všech mandátech, ve všech jednáních Evropské rady, V4, zaujímá tyto postoje. To znamená odmítnutí kvót, podpora uprchlíků v zemích původu a ochrana vnější schengenské hranice. V každém mandátu, a ty mandáty jsou k dispozici výboru pro evropské záležitosti této Poslanecké sněmovny, v každém mandátu najdete tyto pozice vlády jednoznačně obsaženy. Takže bod šest, i tady je shoda. To znamená, zatím to máme šest bodů usnesení Poslanecké sněmovny, které vláda plní. Sedmý bod. Poslanecká sněmovna odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června roku 2016. - Chci informovat Poslaneckou sněmovnu, že víza zrušena nebyla. To znamená, do konce června roku 2016 víza zrušena nebyla. Nebyla zrušena v důsledku toho, že Turecko nesplnilo podmínky, které v té úvodní dohodě byly stanoveny. Za osmé. Poslanecká sněmovna považuje ochranu vnějších hranic schengenského prostoru za prvořadý úkol vlád jednotlivých členských zemí Evropské unie. - Tak to je asi zřejmé. Předpokládám, že Česká republika jako země, která není při vnější hranici schengenského prostoru, může podpořit ty země, které jsou při vnější hranici schengenského prostoru, a my jsme to aktivně udělali. A za deváté. Poslanecká sněmovna konstatuje, že státy, které nejsou schopny plnit své závazky a chránit vnější hranici schengenského prostoru, mají tento prostor opustit, neboť ohrožují bezpečnost občanů všech zemí Evropské unie. - Opět Česká republika trvá dlouhodobě při všech příležitostech na tom, že kdo je členem schengenského prostoru, má plnit své povinnosti. Ať už je to Řecko, Itálie, má plnit své povinnosti. A od toho tady je Evropská komise jako někdo, kdo má být politicky neutrálním strážcem dodržování evropských smluv. Evropská komise v této věci musí konat a já jsem se koneckonců obracel i na předsedu Evropské komise, aby v této záležitosti konal. Takže tady si myslím, že vláda České republiky opět vychází z tohoto usnesení Poslanecké sněmovny. Vážené poslankyně, vážení poslanci, přečetl jsem tady teď usnesení této Poslanecké sněmovny, které bylo přijato v březnu letošního roku, a myslím, že jednoduchá kontrola plnění tohoto usnesení ukazuje, že tady není žádný zásadní rozpor mezi tím textem, který vy jste tady vtělili do toho usnesení, a politikou vlády a tím, jakým způsobem vláda navenek vystupuje. Myslím si, že to je spíše pozitivní zpráva pro tuto Poslaneckou sněmovnu. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name