2013-049-05-023
23. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 723/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu poslanci Jiřímu Štětinovi . Než budeme pokračovat přihláškou pana poslance Ludvíka Hovorky , s faktickou poznámkou kolega Pavel Plzák . Prosím , pane poslanče , máte slovo k faktické poznámce . Poslanec Pavel Plzák
Děkuji , pane předsedající . Vážené kolegyně , kolegové , já zareaguji na předřečníka . Je tu velký lobbing za zachování vzdělávání v oboru praktický lékař pro děti a dorost . Bylo zde řečeno , že bychom měli tuto ambulantní složku , přestože v podstatě , kolega mě opraví , tak 90 % možná toho , co dělá pediatr v terénu , je stejných , jako může dělat pediatr v nemocnici , ale představte si ten příklad , že bychom u každého oboru oddělili ambulantní a nemocniční složku . Já jako chirurg můžu říct , že na to , abych vykonával ambulantní lékařskou péči v oboru chirurgie ambulantní , tak mi stačí , abych ošetřoval excize nějaké névy , nikdy nebudu operovat , nebudu v nemocnici , a kdyby se mi zúžil vzdělávací obor jenom na to , co dělá ambulantní chirurg , tak by se mi ten obor tak zúžil a nebyl bych nahraditelný , nemohl bych sloužit v nemocnici . Prosím vás , nedělejme to . Je jedno dítě , jsou jedny dětské choroby a já si myslím , že je jeden pediatr . Děkuji . (Potlesk poslance Jaroslava Krákory.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji panu kolegovi Plzákovi . A nyní budeme pokračovat vystoupením pana poslance Ludvíka Hovorky . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Ludvík Hovorka
Vážený pane místopředsedo , děkuji za slovo . Vážený pane ministře , vážené kolegyně , vážení kolegové , s tímto návrhem zákona bylo spojeno velké očekávání , že dojde k nápravě změn ve vzdělávání lékařů , které se udály v roce 2004 . Já si dovolím pochybovat , že k tak velké nápravě nedochází . Dovolím si připomenout legislativní pravidla vlády , která říkají v článku 10 odst . 5 : Součástí materiálu , kterým se předkládá návrh zákona k projednání vládě a Legislativní radě , je i předkládací zpráva a dále návrh prováděcího předpisu , návrh nařízení vlády nebo návrh vyhlášky nebo teze prováděcího předpisu , pokud návrh zákona obsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu a tento prováděcí předpis má nabýt účinnosti současně se zákonem , a text zákona nebo jeho části v platném znění s vyznačením navrhovaných změn , jde - li o návrh novely zákona . Návrh prováděcího předpisu se v této fázi předkládá bez projednání v připomínkovém řízení a v pracovních komisích . Samozřejmě že vyhlášky alespoň v podobě tezí se předkládají už s vládní verzí návrhu zákona , tedy už do prvního čtení . Smyslem tohoto ustanovení je totiž to , abychom si jako poslanci mohli udělat představu , jak bude vypadat navržený zákon v praxi . A samozřejmě pokud Ministerstvo zdravotnictví připraví v součinností s pár poslanci výboru komplexní pozměňovací návrh , což samo o sobě je hrubé obcházení legislativních pravidel , například se tím zcela ztratí smysl institutu připomínkového řízení a snižuje se i význam tripartity , mělo by ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu dopracovat i prováděcí vyhlášky a zdůvodnění . Když shrnu výsledek legislativní práce , tak se to dá taky říct takto - že ministerstvo a poslanci sepsali po dvou letech dohadování mezi ČLK , lékařskými fakultami , významnými profesory , odbornými společnostmi a podobně seznam kvalifikačních oborů a specializací , ale přitom nemají ani tu základní představu , k jakému konkrétnímu rozsahu činnosti budou tyto kvalifikace lékaře po jejich získání opravňovat . Z tohoto důvodu zákon je nedokonalý . Nelze totiž ani v hrubých rysech odhadnout jeho dopad na praxi . Za přípravu zákona samozřejmě nese přímou odpovědnost ministerstvo . A protože ani za 12 let od doby , kdy byl přijat zákon č . 95 / 2004 Sb . , nedokázalo vydat vyhlášku o činnostech lékařů , ačkoliv je to jeho zákonná povinnost . Čili z toho pohledu to , co se očekávalo a co odborná veřejnost očekává od tohoto návrhu zákona , tak samozřejmě toto očekávání nebude splněno . K té příloze k pozměňovacímu návrhu , který samozřejmě vychází z vládního návrhu , mohu říct jen tolik , že ze stávajících 46 oborů je nyní v návrhu 43 specializačních oborů . A to se na začátku říkalo , že dojde k zásadní změně a návratu před rok 2004 . Zrušena byla angiologie , pracovní lékařství , praktické lékařství pro děti a dorost splynulo pod obor pediatrie . A traumatologie a nukleární medicína splynula do oboru radiologie a zobrazovací metody a přibyla maxilofaciální chirurgie . Kromě velmi problematického a diskutabilního zrušení oboru praktické lékařství pro děti a dorost , které může mít zásadní dopad na zajištění péče pro děti a dorost v České republice , k avizované zásadní redukci počtu specializačních oborů prakticky nedošlo a žádná z těchto změn není blíže vysvětlena . Zrušení základního onkologického kmene není vysvětleno , přitom k chirurgickému kmeni přibyly kromě neurochirurgického a ortopedického také dva nové další kmeny , kardiochirurgický a maxilofaciálně chirurgický . Základní kmeny by rozhodně neměly být chápány jako bývalé první atestace a jejich počty by neměly být zvyšovány , ale naopak redukovány . Opět chybí jakékoli vysvětlení tohoto manévru . Například zavedení základního maxilofaciálního chirurgického kmene a maxilofaciálního oboru jako základního specializačního oboru nedává v kontextu novely zákona vůbec žádný smysl a je to svým způsobem zvláštní . Jakkoliv tedy komplexní pozměňovací návrh zásadně ovlivňuje postgraduální vzdělávání v České republice , není zde ani významný náznak zlepšení , že by zlepšilo organizaci a koordinaci postgraduálního vzdělávání , které představuje nejpalčivější problém současného systému , kdy se nám začíná nedostávat lékařů , a po kterém lékaři , po těch změnách volají . Potřebu jednotné organizace , koordinace a administrace postgraduálního vzdělávání zcela jasně potvrdil průzkum České lékařské komory , kde se většina lékařů vyjádřila , že výkon atestačních zkoušek a stejně tak organizace postgraduálního vzdělávání by měla být vrácena zpět do kompetence Institutu pro vzdělávání lékařů . Já jsem si z toho důvodu dovolil předložit několik pozměňovacích návrhů a jedním z důležitých z těchto pozměňovacích návrhů je samozřejmě organizace postgraduálního vzdělávání lékařů . Pokusím se říct krátké zdůvodnění . Předložený vládní návrh novely zákona č . 95 / 2004 Sb . a ještě více jeho komplexní pozměňovací návrh vedou k závěru , že se nejedná o žádnou reformu ve vzdělávání lékařů , zubních lékařů a farmaceutů , ale jenom o kosmetické úpravy . Pro odůvodnění stačí pouze symbolické snížení specializačních oborů ze 46 na současných 43 . Přitom právě redukce oborů a jejich pevné zakotvení v zákoně mělo být jedním z pilířů reformy . Alespoň takto to bylo představováno celé dva roky , kdy se pracovalo na tomto návrhu . Největší problém se skrývá v předkládané organizaci celé postgraduální přípravy . Zákon by měl jasně stanovit , který subjekt organizačně zajišťuje postgraduální přípravu . Tedy evidenci školenců , jejich zařazování do oborů a výkon atestačních zkoušek . Návrh zákona tyto zásadní otázky ponechává na exekutivním rozhodnutí ministerstva , což je vzhledem k častým změnám ve vedení ministerstva nebezpečné , neboť individuálním rozhodnutím může dojít až k rozkladu systému . Dosavadní systém výkonu atestačních zkoušek na lékařských fakultách na principu tzv . vyvážené rotace se neosvědčil , neboť v praxi docházelo k uplatňování různých oborových nebo také regionálních zájmů a Ministerstvu zdravotnictví neposkytoval včas potřebné informace . Potřeba jednotné organizace , koordinace a administrace postgraduálního vzdělávání byla jasně potvrzena průzkumem provedeným Českou lékařskou komorou , kde se k tomu jasně vyjádřila většina lékařů . V důvodové zprávě jde o odpovědi 6 467 lékařů , z nichž 61 % by svěřilo IPVZ organizaci vzdělávání , 19,9 % lékařským fakultám , 19 % České lékařské komoře , a odpověď stejného počtu lékařů , z nichž 56,5 % by zkoušení atestací svěřilo IPVZ , 30,8 % lékařským fakultám a necelých 13 % České lékařské komoře . Specializační vzdělávání je nástrojem , kterým stát realizuje svoji odpovědnost za kvalitu a bezpečnost zdravotní péče . Získání specializované způsobilosti opravňuje lékaře k samostatnému poskytování zdravotní péče . Atestace je jakousi obdobou řidičského či pilotního průkazu , kdy stát přebírá záruku nad tím , že konkrétní osoba může činnost samostatně vykonávat a občané nebudou poškozeni na zdraví . Je tedy odpovědností státu vůči občanům , komu stát dovolí , aby samostatně vykonával zdravotní péči . Proto musí být celý proces získávání specializačního vzdělávání řízen jednotně , musí být transparentní , musí poskytovat státu kdykoliv aktuální přehled a současně musí být užitečný pro ty , kdo o získání specializované způsobilosti usilují , i pro ty , kdo je k tomu vzděláván . Pro uchazeče je srozumitelné , když se na jednom místě ke vzdělávání přihlásí a na tom stejné místě v jednotném režimu vykonají závěrečnou zkoušku . Proto se navrhuje zákonem přenést kompetence k zařazování do oborů a výkon atestačních a ostatních zkoušek výhradně na právnickou osobu zřízenou Ministerstvem zdravotnictví , což je IPVZ . IPVZ je příspěvková organizace , která je zřízena právě k organizaci a administraci postgraduálního vzdělávání , a je tedy státní organizací , jejímž prostřednictvím je proces postgraduálního vzdělávání státem organizován . Návrh změn samozřejmě předkládá plně zachovat kompetence Ministerstva zdravotnictví , tedy jeho řídicí , kontrolní , legislativní , správní a metodickou činnost . Zařazováním školenců do všech oborů a výkonem jejich zkoušek na IPVZ získá Ministerstvo zdravotnictví okamžitý přehled o celé specializační přípravě lékařů , zubních lékařů a farmaceutů z jednoho centra a systém specializačního vzdělávání bude pro uživatele přehledný . Přitom u jmenování atestačních komisí se nic nemění . I nadále je v souladu s ustanovením § 21 jmenuje ministr zdravotnictví na základě návrhů univerzit , komor , odborných společností , akreditovaných a vzdělávacích zařízení . Vlastní vzdělávání bude i nadále probíhat tak , že všechny pověřené organizace , lékařské fakulty a komory na základě veřejnosprávních smluv a IPVZ a poskytovatelé zdravotních služeb mohou získat akreditaci ve smyslu ustanovení § 13 návrhu zákona a v rámci této akreditace vzdělávat . Zároveň mohou všechny pověřené organizace provádět zápočty praxe při plnění podmínek vzdělávacího programu , a to včetně zápočtu praxe z oboru do oboru a zahraniční praxe a u nástavbových oborů i doktorandského studia . Stručně řečeno , lékařským fakultám bude ulehčeno od nezbytné administrace při organizování postgraduální přípravy , aby se mohly více věnovat vlastní vzdělávací činnosti . Tolik krátce ke zdůvodnění pozměňovacího návrhu , který má svěřit organizaci vzdělávání , zařazování studentů do oborů a zkoušení Institutu pro postgraduální vzdělávání lékařů . Ještě bych se nyní krátce dotkl navrhovaného rušení vzdělávacího oboru praktický lékař pro děti a dorost . Myslím si , že toto není dobrý návrh , protože v tomto oboru působí dva tisíce lékařů . Dva tisíce lékařů , kteří poskytují kvalitní primární péči dětem a mládeži . Myslím si , že tento obor ukázal svoji životaschopnost , že se osvědčil , lidé , rodiče jsou spokojeni s tímto způsobem poskytování péče a že není žádná reálná potřeba tento systém měnit . V zásadě ani žádné zdůvodnění v návrhu zákona pro slučování s oborem pediatrie nebylo předloženo . Navíc by vlastně mělo dojít ještě k prodloužení vzdělávání ze čtyř na čtyři a půl roku a to při současné věkové skladbě samozřejmě znamená zpomalení obnovy lékařů , protože průměrný věkový rozsah je už dosti vysoký . Takže bych chtěl říct , že jsem si dovolil předložit i pozměňovací návrh , který zachovává tento obor v původní podobě . A jenom připomínám , v redukci podle návrhu má dojít ze 46 na 43 oborů a v zásadě navrhuje se zřízení nového oboru maxilofaciální chirurgie , ve kterém počet lékařů je zhruba několik desítek ve srovnání s počtem lékařů v oboru praktičtí lékaři pro děti a dorost , kde působí dva tisíce lékařů . Je to obrovský nepoměr a vlastně ani jedna změna , to znamená to sloučení s oborem pediatrie , ani naopak zařazení toho maxilofaciálního oboru není řádně zdůvodněno . Proto se přimlouvám za to , aby obor praktický lékař pro děti a dorost byl zachován ke spokojenosti veřejnosti , rodičovské veřejnosti , kteří s tímto oborem a s působením lékařů jsou spokojeni . Děkuji za pozornost . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
