|

2013-049-02-027

27. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 588/ - druhé čtení

Date2016-09-07
Meeting2013/049
Agenda Item2013/049/027
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/049schuz/bqbs/b08202701.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji. Nyní prosím zpravodajku výboru pro bezpečnost poslankyni Helenu Válkovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím. Poslankyně Helena Válková Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, my jsme po relativně bouřlivé diskusi, a vlastně jsme byli také jedni z iniciátorů toho, že se otevřel - spolu s ústavněprávním výborem - ten problém a řešil se, kdo bude rozhodovat o opravném prostředku, který si odsouzený, který bude zařazen někam a bude chtít přeřadit samozřejmě do té mírnější vnitřní diferenciační skupiny, takto to pracovně nazývám, kdo o tom bude rozhodovat, aby nedošlo, jak tady říkala paní zpravodajka z ústavněprávního výboru kolegyně Benešová, k uzavření systému, aby o rozhodnutí ředitele věznice nerozhodoval pouze generální ředitel nebo nerozhodoval generální ředitel Vězeňské služby. Takže ty názory ve výboru pro bezpečnost byly relativně rozdílné a my jsme dvakrát hlasovali vždycky s výsledkem sedm ku sedmi, nakonec jsme tedy nepřijali žádné usnesení. Shodli jsme se ale na tom, že tím, že nejsme garančním výborem, tak protokol samozřejmě i z celého průběhu jednání byl k dispozici poslancům, členům ústavněprávního výboru. Výbor pro bezpečnost nepřijal žádné usnesení a vlastně nechal rozhodnutí na ústavněprávním výboru a ten nakonec naštěstí k závěru a k usnesení dospěl, jak jste tady před chvílí slyšeli. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku - paní poslankyně Peckové. Prosím, máte slovo. Poslankyně Gabriela Pecková Dobrý podvečer, dámy a pánové, pane předsedající. Vloni v květnu konečně Česká republika připojila svůj podpis pod Lanzarotskou konvenci, tedy mezinárodní úmluvu o boji proti sexuálnímu násilí na dětech. Tím ovšem moje úloha neskončila. Teď je třeba ji naplňovat. A já jsem tedy využila otevření trestního zákoníku k tomu, abych navrhla drobnou změnu. Asi se všichni shodneme, že sexuální násilí na dětech patří skutečně k jednomu z nejodpornějších zločinů, a přesto mnoho pachatelů uniká spravedlnosti nepotrestáno. V čem je problém? Jednak v tom, že děti samy - a nezáleží příliš na věku - nejsou zcela schopny úplně rozlišit hranici, kdy se jedná o náklonnost a kdy se jedná již o sexuální zneužívání. O mnoho lépe na tom nejsou ani pracovníci, třeba pedagogičtí pracovníci, kteří s dětmi pracují, přicházejí do styku, protože následky sexuálního násilí na dětech se projeví na duši. Nebývají poznamenány modřinami. Takže zatímco asi učitel tělocviku dokáže poznat, že dítě je doma či jinde vystaveno fyzickému násilí, tak u sexuálního zneužívání tomu tak není. Ty rány na duši prostě tak snadno viditelné nejsou. A v neposlední řadě i osoby, které o tomto typu násilí vědí, se z nejrůznějších důvodů zdráhají ho oznámit, nebo ho přímo tají. Známe případy, kdy dívenka je zneužívána novým partnerem maminky a maminka z obavy, aby o tohoto partnera nepřišla, tento zločin neohlásí. Současná právní úprava sice zavazuje každého občana k oznámení trestného činu, má-li hodnověrné podezření, že byl spáchán, nebo se stal jeho svědkem. Tuhle možnost ale nemá lékař, většinou s odborností sexuologie, který se dozví o tomto jednání při vyšetření pacienta. Může oznámit pouze přečin zneužití dítěte za účelem výroby pornografie, protože je to taxativně uvedeno v § 368 trestního zákoníku. Trestný čin pohlavního zneužití dítěte ohlásit nesmí, a to ani orgánům činným v trestním řízení, ani OSPODu, protože taxativně v zákoně to uvedeno není a lékař nemůže hodnověrně určit, zda bude pacient ve zneužívání pokračovat. Aby tedy měl lékař legální možnost tento trestný čin oznámit, je potřeba taxativně v § 368 pohlavní zneužití dítěte uvést, a tak ve větší míře chránit děti před těmito zločiny, jejich pachatele stíhat a postihovat. Já vám děkuji za pozornost a přihlásím se v podrobné rozpravě k tomuto svému pozměňovacímu návrhu.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name