2013-049-02-010
10. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 413/ - druhé čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová
Já děkuji , pane poslanče , a prosím s přednostním právem pana předsedu klubu ODS Zbyňka Stanjuru . Prosím , máte slovo . Poslanec Zbyněk Stanjura
Děkuji za slovo . Mé vystoupení bude poněkud delší . Chtěl bych představit a podrobně zdůvodnit pozici Občanské demokratické strany a nabídnout vládě kompromis , který by mohlo podpořit více než 120 poslanců naší Sněmovny . Chci říct , že finanční ústava - pokud mohu používat tento podle mého názoru přesnější a ne úplně právně formální název - je naším dlouhodobým programovým cílem . V minulém volebním období jsme ve vládě prosadili a do Poslanecké sněmovny poslali návrh finanční ústavy , pak jsme vedli jednání s tehdejší opozicí , nedospěli jsme ke kompromisu , tudíž ten zákon po rozpuštění Sněmovny skončil . V dnešní době můžeme debatovat a za to období posledních čtyř pěti let vznikly čtyři návrhy . První byl návrh naší vlády . K tomu se scházeli zástupci politických stran na Ministerstvu financí , kde vyjasňovali své pozice . Potom v tomto volebním období vznikl návrh kolegů z TOP 09 . To byl sněmovní tisk číslo 24 , který Poslanecká sněmovna zamítla . Potom vznikl návrh Ministerstva financí , který poslal pan ministr financí v květnu 2014 do připomínkového řízení , a výsledkem byl návrh Sobotkovy vlády z února 2015 a to jsou tři sněmovní tisky , které dnes projednáváme . Pokud se podíváme dovnitř všech čtyř návrhů , tak všechny čtyři pracují se třemi nástroji . První je vznik Národní rozpočtové rady , druhý je zavedení dluhové brzdy a třetí je , jak se vypořádat s hospodařením samosprávných celků . Já bych se postupně věnoval těmto třem oddílům nebo třem problematikám . Národní rozpočtová rada . Já bych řekl , že tady je v zásadě nejjednodušší dohoda . Všechny čtyři návrhy se liší velmi mírně . Jejím úkolem má být sledování vývoje hospodaření v sektoru veřejných institucí , hodnocení pravidel rozpočtové odpovědnosti , zejména dodržování číselných fiskálních pravidel . Počet členů se u jednotlivých návrhů pohybuje od tří do pěti , volit je má Poslanecká sněmovna , počet zaměstnanců se odhaduje na 10 až 15 , roční náklady do 50 mil . Kč . Hradit se mají z rozpočtu České národní banky . Když zhodnotíme ty čtyři návrhy , tak se liší velmi nepatrně a my jsme připraveni podpořit návrh , který předložila tato vláda . Rozdíly jsou skutečně velmi malé a nemá cenu vést vážnou debatu k finanční ústavě o tom , jestli členové budou tři , nebo pět a kdo je bude volit , kdo je bude navrhovat . Účel bude splněn . Rozpočtové náklady jsou skutečně v řádu desítek milionů korun ročně , což není žádná vysoká částka . Druhá oblast , a tam jsou největší názorové rozdíly , je dluhová brzda . Pokud porovnáme čtyři návrhy , o kterých jsem mluvil , tak nejprve řeknu naši výchozí pozici . ČR podle našeho názoru musí mít nižší poměr veřejného dluhu k HDP , než stanovují pravidla EU , protože jsme malá otevřená ekonomika a jako malá otevřená ekonomika jsme citlivější na vnější šoky , a vyšší zadlužení se tak citlivěji promítá do výnosů vládních dluhopisů a potažmo i do růstu ekonomiky . V původním vládním návrhu z minulého volebního období jsme vlastně zavedli pět pásem a jednotlivá opatření podle výše dluhu veřejných rozpočtů vůči HDP . První pásmo pod 40 % - tam se vlastně nedělalo nic . V druhém pásmu 40 - 45 % bylo omezování poskytování nových státních záruku s tím , že ve zdůvodnění při předložení rozpočtu vláda zdůvodní Sněmovně zvyšování zadlužování . Třetí pásmo bylo při zadlužení mezi 45 a 48 % HDP , kdy vláda měla rozhodnout o vázání min . 3 % výdajů schváleného státního rozpočtu . Pokud by se to opakovalo , vláda zmrazí výdaje státního rozpočtu , státních fondů i zdravotních pojišťoven apod . Pokud by byl veřejný dluh mezi 48 a 50 % , vláda by měla povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu , rozpočtů státních fondů a zdravotních pojišťoven . To samé by platilo pro rozpočty územně samosprávných celků . A pokud by to překročilo 50 % , tak by vláda musela požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru . V okamžiku , kdy koalice funguje , tak bezesporu je normální , že koalice si tu důvěru v Poslanecké sněmovně udrží . Pokud to srovnám se sněmovním tiskem 24 , který Poslanecká sněmovna již zamítla v tomto volebním období , tak byl v podstatě stejný , jenom ty hranice byly o 5 % posunuty směrem nahoru , což byl kompromis vůči kolegům z levice , kteří ta původní čísla považovali za příliš nízká . Takže mechanismus zůstal stejný , jenom se o 5 % dluh zvedl , kdy se jednotlivé instrumenty dluhové brzdy nastartovaly . Pak přišel návrh Ministerstva financí , který byl poslán do vnějšího připomínkového řízení , kde už byla jenom jedna hranice , nebylo to postupné a ta hranice byla stanovena na 55 % dluhu vůči HDP . Nástroje byly ale podobné . Byly koncentrovány do jednoho . Takže vláda by měla za povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu , stejně tak rozpočtů státních fondů , zdravotních pojišťoven . Územní samosprávný celek by musel schválit svůj rozpočet na příští rok jako vyrovnaný nebo přebytkový , veřejné instituce by nesměly přijímat nové dlouhodobé závazky a stát by poskytoval státní záruky pouze na základě zákona platného v den vyhlášení schodku 55 % . Nakonec z toho vznikl návrh , který prošel vládou , a to jsou sněmovní tisky 411 až 413 , kde bylo sice zachováno 55 % - jedna hranice , ale místo jasné formulace vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet byl použit oblíbený eurospeak , to znamená , vláda by měla povinnost předložit návrh rozpočtu , který vede k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí . Sami uznáte , že to je skutečně bruselština , že pod tím si může kdekdo představit lecco . A ostatní nástroje v zásadě jako vyrovnané rozpočty zdravotních pojišťoven zůstaly zachovány . Ve všech variantách v zásadě byly zakotveny výjimky z tohoto přísného režimu , které de facto jsou stejné ve všech návrzích - v případech živelních katastrof , také rok po volbách , že přichází nová vláda a nemůže okamžitě reagovat a podobné věci . Když porovnáte dluhovou brzdu a všechny čtyři návrhy , tak v zásadě jak původní návrh minulé vlády , návrh z dílny kolegů TOP 09 , ale i návrh , který poslal pan ministr financí do připomínkového řízení , jsou v zásadě stejné . Jsou tam sice jinak postaveny jednotlivé hranice , nebo naopak už v tom posledním případě byla jenom jednotná hranice , ale nástroje jsou přibližně stejné . Nejhůř vychází z našeho pohledu kompromis , který vznikl na vládě a který dneska projednáváme . A pokud použiji trošku ostřejší přirovnání , tak zůstal z finanční ústavy jenom nadpis , nic jiného . Je to pravděpodobně pod vlivem pana ministra Dienstbiera a jeho legislativců , kteří tvrdí , že nemůžeme mít parametry finanční ústavy v Ústavě . Podle mě ten názor je chybný . A když se podíváme do okolních zemí , tak bychom to klidně v Ústavě mít mohli , protože v okamžiku , kdy bychom schválili ty zákony , jak jsou předloženy , už to není finanční ústava , je to obyčejný zákon , jehož změnu přijímá prostá většina v Poslanecké sněmovně . My jsme se jednání , které svolal pan ministr financí , účastnili . Přišli jsme s vlastním kompromisním návrhem , který vám teď představím . Mám s sebou čtyři , resp . šest pozměňovacích návrhů , které jsou ke všem třem tiskům , nicméně v zásadě se jedná pouze o dvě věci , jsou tam varianty . Za prvé navrhujeme , a nechceme přesvědčovat vládní koalici , aby zaváděla zpátky těch pět pásem , respektujeme názor vládní koalice , že to pásmo má být jedno , nebo ta číslovka má být jedna . Variantně ovšem nabízíme , aby to nebylo 55 % zadlužení vůči HDP , ale pouze 50 % . " Pouze " je myslím nepatřičné , takže 50 % nebo 55 % . Současně navrhujeme , aby nástroje dluhové brzdy , které jsou dneska ve sněmovním tisku 412 , to znamená v normálním zákoně , byly přeneseny do ústavního zákona , to znamená do sněmovního tisku 411 . Pak samozřejmě navrhujeme posunout účinnost vždycky o jeden rok , protože vzhledem k dlouhému projednávání tam lhůty , třeba 1 . leden 2016 , už uplynuly apod . , to je spíš technická věc . A pak navrhujeme , aby opatření , která se týkají hospodaření samosprávných celků , neplatila od 1 . ledna 2016 , ale od 1 . ledna 2020 . Vysvětlím to poměrně jednoduše . Příští komunální volby budou právě v roce 2018 a já si myslím , že nové politické reprezentaci je třeba dát zhruba rok a čtvrt , aby se připravila na účinnost a na pravidla , která může obsahovat finanční ústava . Teď představím naše pozměňovací návrhy . K sněmovnímu tisku 411 , to je ústavní návrh zákona , jsem připravil jménem našeho klubu celkem čtyři pozměňovací návrhy . Od toho , který nám vyhovuje nejvíce , až po ten , který se nejvíce blíží návrhu vlády . A pracuji tam s dvěma parametry . První je změna z 55 % na 50 % HDP . To jsou první dva návrhy . Třetí a čtvrtý variantně zachovávají hodnotu dluhu veřejných rozpočtů vůči HDP ve výši 55 % . A druhá změna - zase je tam variantně promítnutá , že místo té bruselské , gumové definice ve dvou variantách navrhujeme , aby vláda měla povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu . Když to zjednoduším , první pozměňovací návrh říká : vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet v okamžiku , kdy dosáhneme té hodnoty . Hodnota je 50 . Druhý návrh říká : nechávat tu bruselskou formulaci a současně říká , hodnota je 50 % . Třetí variantní návrh říká : zachovejme vládou navrženou hodnotu 55 % a k tomu navrhujeme vyrovnaný nebo přebytkový státní rozpočet . A čtvrtá varianta , to už opravdu je sama mez , kam my můžeme ustoupit . Je to v ústavním zákonu . Zachováváme hranici 55 % HDP , jak navrhuje vláda , a zachováme bruselskou gumovou definici , co má vláda v takovém okamžiku předložit . Myslím si , že to je velký krok směrem k vládní koalici . A pokud zejména členové sociální demokracie myslí vážně svá slova o tom , jak i oni si přejí finanční ústavu , tak v jednom ze čtyř návrhů se můžeme potkat a můžeme najít dostatečnou většinu pro přijetí tohoto zákona . Pokud v těchto čtyřech pozměňovacích návrzích přesouváme dluhovou brzdu z normálního zákona do ústavního , tak logicky u normálního zákona přichází můj pozměňovací návrh , který otázky dluhové brzdy z toho zákona vyjme . Nemůžeme je mít ústavním i v normálním zákonu . A k tisku 413 , tam je pouze pozměňovací návrh technického charakteru , který posouvá účinnost . Nic jiného není . Až skončím své vystoupení , všechny svoje návrhy předám panu zpravodaji . Jsou uvedeny v systému . V podrobné rozpravě je načtu . Abych to shrnul . Občanská demokratická strana považuje finanční ústavu za důležitou věc . To přijetí je pro nás tak důležité , že jsme připraveni k velkým ústupkům a kompromisům , protože i ta samotná hodnota i v těch podle nás horších parametrech je lepší než nemít žádnou finanční ústavu . Ale neděláme to pro to , že to po nás chce Brusel a EU . My jsme o tom přesvědčeni , že to je dobře , protože to je dobře pro Českou republiku . V době , kdy jsme s tím přišli poprvé , tak se nám mnozí z politických konkurentů a z politických soupeřů smáli . Následně , zejména eurohujeři , když zjistili , že podobnou směrnici přijala EU , tak najednou se k tomu hlásí . Ale hlásí se jenom slovně . Tady je konkrétní návrh , konkrétní krok směrem k vládnímu návrhu a věřím , že ho nezahodíte . Pokud nebudete ochotni přemístit dlouhou brzdu z normálního do ústavního zákona , tak to není žádná finanční ústava . Je to nějaký normální finanční zákon , který může kdykoliv změnit běžná většina . To znamená většina přítomných v okamžiku hlasování . A pokud takový návrh zákona nevrátí ani Senát nebo prezident , tak k tomu nepotřebujete ani 101 hlas v Poslanecké sněmovně . Pokud ovšem najdeme kompromis v jednom z těch čtyř . A ty varianty jsou pro nás logicky jedna , dvě , tři , čtyři . V tomto pořadí jsou pro nás nejvíce vyhovující , říkáme to otevřeně . Jsme připraveni zákony podpořit , i když projde pro nás ta nejméně výhodná varianta pozměňovacího návrhu , to znamená největší kompromis směrem k vládní koalici . Pokud nepřijmete ani to , milí kolegové ze sociální demokracie , a mluvím k vám , tak jasně ukážete to , co já si myslím dlouho , že vy slovně chcete fiskálkompakt a chcete finanční ústavu , ale prakticky ji vlastně nechcete . Když jsme vyjednávali o prvním návrhu zákona ještě v dobách naší vlády , tak jsem použil takový bonmot na vyjednávání s tehdejším expertem sociální demokracie , dnes s ministrem průmyslu a obchodu , po těch debatách . Vy , sociální demokraté chcete fiskálkompakt , a nechcete ho plnit , ty parametry . My jako občanští demokraté chceme plnit parametry kvůli ČR , a nechceme fiskálkompakt . To jsou paradoxy české politiky . Tak to prostě je . A pokud využijete naší nabídky a podané ruky , tak mě přesvědčíte , že jsem se mýlil . Že jsem byl vůči vám příliš příkrý a že i členové sociální demokracie skutečně nějakou finanční ústavu chtějí přijmout . Pokud ovšem setrváte na svém stávajícím názoru , že ústavní zákon o finanční ústavě je vlastně jenom nadpis , tak to se na nás nezlobte , takovou hru s vámi hrát nebudeme . Dávat nadpis do ústavy je . . . Možná se to líbí Jiřímu Dienstbierovi , ale nám se to skutečně nelíbí a v takovém případě naše hlasy získat nemůžete . A v takovém případě naše hlasy nezískáte . Myslím , že jsem jasně dokumentoval , že to není pouhá kritika a že přinášíme kompromisy . A věřím , že si před třetím čtením , ať už bude kdykoliv v tomto volebním období , najdeme čas ke společnému jednání a že jeden z pozměňovacích návrhů v bodě 411 přijmeme . Pak logicky musíme přijmout i ty de facto technické úpravy ve sněmovních tiscích 412 , 413 . Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě se k pozměňovacím návrhům samozřejmě přihlásím . Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
