|

2013-048-05-003

3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 510/5/ - vrácený Senátem

Date2016-07-12
Meeting2013/048
Agenda Item2013/048/003
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/bqbs/b18100301.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   001 < Page 002 > 003

Předseda PSP Jan Hamáček Také děkuji. Otevírám rozpravu. Prosím pana poslance Plíška a potom pana poslance Tejce. Poslanec Martin Plíšek Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás v krátkosti seznámil s postojem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové k této novele. My jsme nepodpořili tu poslaneckou verzi novely shromažďovacího zákona, a to zejména z toho důvodu, že podle našeho názoru v některých ustanoveních narušuje a prolamuje shromažďovací právo, které je garantováno Listinou základních práv a svobod, zejména pokud jde o možnost úředníka při určité situaci přemístit nebo určit jiné místo shromáždění, než na které bylo svoláno. Toto vidíme, že může být velmi zneužito v politickém boji a může to narušovat shromažďovací právo, protože si myslím, že je velmi důležité i to místo, na které je shromáždění svoláno, a pakliže bude úředníkem na místě na základě možného politického zadání rozhodnuto o jiném místě shromáždění, tak to je skutečně nepřijatelný zásah do shromažďovacího práva. Bohužel, ani senátní verzi nemůžeme podpořit, protože zavedla velmi neurčitý pojem, že shromáždění, které reaguje na nově vzniklou situaci, se nemá nebo nemusí oznamovat. Dovedeme si představit různé nacionalistické, ultrapravicové, ultralevicové bojůvky, které budou reagovat na pokojná shromáždění a budou říkat: no my reagujeme na nově vzniklou situaci. Takže to je velmi vágní, nebezpečné ustanovení, které se do tohoto návrhu dostalo. V neposlední řadě také oba návrhy nepodpoříme i z toho důvodu, že zde v Poslanecké sněmovně neprošel můj návrh, který se vztahoval k ochraně pamětních míst vybraných státních svátků z hlediska připomenutí jejich účelu a jejich místa. Takže z těchto důvodů nemůže náš poslanecký klub ani senátní, ani poslaneckou verzi podpořit, a proto budeme hlasovat proti. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji. Poprosím pana poslance Tejce, aby ještě chvilku vytrval. Omlouvám se panu senátorovi, kterého jsem měl nechat mluvit jako prvního. Takže prosím, teď je prostor pro vaše vystoupení. A po něm pan poslanec Tejc. Senátor Jiří Šesták Vážený pane předsedo, páni ministři, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych vás podrobněji seznámil s důvody pozměňovacích návrhů, které byly přijaty usnesením Senátu. Senátu byl postoupen k projednání návrh rozsáhlejší novely zákona číslo 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Připomínky senátní legislativy se soustředily především na dva body, a to za prvé, že zákon o právu shromažďovacím, který byl přijat v březnu roku 1990, přiznává právo pokojně se shromažďovat pouze občanům našeho státu. K legislativním změnám daných omezujících ustanovení nedošlo, takže jsou dosud součástí platného znění zákona Listiny základních práv a svobody, vyhlášené následně pod číslem 2/1993 Sb., které v článku 19 zaručuje pokojný výkon shromažďovacího práva každému bez vázanosti na státní občanství. Součástí návrhu úpravy zákona číslo 84/1990 Sb., jsou mimo jiné návrhy změn ustanovení zákona, které odstraňují omezení výkonu shromažďovacího práva tak, že slovo občan nahrazuje slovem každý nebo osob, viz článek I body 1, 2, 9 a 23 návrhu. Jedinou výjimkou je ustanovení § 3 zákona, které zůstalo v nezměněné podobě a zní: Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky anebo skupina osob, dále jen svolavatel. Je namístě pochybovat, zda ustanovení § 3 zákona, podle něhož svolavatelem shromáždění může být pouze občan České republiky, je v souladu s článkem 19 Listiny, jakož i se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, které obsahují garanci pokojného výkonu práva shromažďovacího. Dále je třeba upozornit na výkladové problémy, které pravděpodobně nastanou, pokud ustanovení § 3 zákona zůstane v nezměněné podobě. Nebude totiž jasné, zda ve vztahu k osobě svolavatele být nadále aplikováno výkladové pravidlo podle článku 42 odst. 3 Listiny, anebo požadováno naše občanství. Tolik k prvnímu pozměňovacímu návrhu. Dále zákon o právu shromažďovacím v ustanovení § 15 stanoví taxativním výčtem ustanovení zákona, které je nutno aplikovat ve vztahu k shromážděním, která nebyla svolána. To znamená spontánní shromáždění vzniklá bezprostřední reakcí na aktuálně vzniklou situaci. To mohou být třeba kulturní shromáždění, s kulturním podtextem, nebo s podtextem sportovních událostí. Ve vládním návrhu zákona byl na základě navržených změn tento zvláštní typ shromáždění podřazen pod režim shromáždění, která nemusí být oznamována příslušnému úřadu ve smyslu ustanovení § 4 zákona. Ustanovení § 15 zákona bylo současně navrženo ke zrušení pro nadbytečnost. Toto řešení je vcelku logické, protože spontánní shromáždění bezprostředně reaguje na vzniklou aktuální situaci a nemá svolavatele, který by jeho konání mohl oznámit. Jak vyplývá z textu předloženého návrhu, Poslanecká sněmovna sice schválila zrušení ustanovení § 15 zákona, viz článek I bod 28 návrhu, nepodpořila však navrhovaný záměr zařadit spontánně vzniklá shromáždění pod režim ustanovení § 4 zákona. Za této situace mohou vzniknout pochybnosti, zda absence zákonných ustanovení, která by regulovala průběh spontánně vzniklých shromáždění, nevyvolá problémy při aplikaci zákona v praxi. Návrh tohoto zákona byl projednán Senátem na plénu Senátu dne 15. 6. 2016, který po doporučení obou výborů, to znamená garančního výboru, výboru pro vědu, kulturu, lidská práva a petice, a výboru ústavněprávního, přijal tyto zmíněné návrhy, které jistě máte k dispozici. Děkuji vám za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name