|

2013-048-03-217

217. Informace předsedy vlády k situaci v Evropské unii po referendu ve Velké Británii o vystoupení z Evropské unie

Date2016-06-30
Meeting2013/048
Agenda Item2013/048/217
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/bqbs/b13621701.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   016 < Page 017 > 018
Místopředseda PSP Jan Bartošek Dámy a pánové, pěkný podvečer. Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem se hlásí pan premiér. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Skutečně se budu snažit maximálně stručně reagovat na tu debatu, která tady prozatím proběhla. Myslím si, že platí, že bychom v ní měli pokračovat v pracovní skupině, kam budou přizváni zástupci parlamentních politických stran, tak abychom využili léto pro to, abychom se pokusili hledat nějaké shodné body, pokud jde o pozici ČR za prvé k těm podmínkám pro odchod Velké Británie z EU a za druhé k tomu, jak by se EU měla změnit. Je jasné, že EU neskončila brexitem. Já bych rád odmítl všechny takové ty katastrofické vize, které tady byly předestřeny o rozpadu, rozkladu, zániku. Nezanikne ani Velká Británie, nezanikne ani EU. A já vítám to, co tady zaznělo, že bychom k těm jednáním s Velkou Británií měli přistupovat racionálně, v klidu a že by ČR měla být tou zemí, která do toho právě ten klid bude vnášet. Je jasné, že s Brity se musíme dohodnout na vypořádání našich vztahů, ale musí to být dohoda, která bude vzájemně výhodná. A asi to vůbec nebude jednoduché. Je jasné, a souhlasím s tím, co tady bylo řečeno, že tím, že Británie odešla z EU, se oslabuje transatlantická vazba mezi EU a Spojenými státy. A také si myslím, že je důležité, aby se posílila spolupráce mezi NATO a mezi EU. Doufám, že to bude deklarováno jasně i během jednání varšavského summitu. Já se chci vrátit k tomu, co v diskusi tady velmi silně zaznívalo, přemítání o tom, proč se vlastně Britové rozhodli o tom, že vystoupí z EU. Rozhodli se v referendu. Ten výsledek byl relativně těsný, ale byl to výsledek, který byl zřejmý. Odpůrců setrvání v Unii bylo více, těch, kteří přišli hlasovat. Možná si vzpomenete na to, že Evropa připravila Velké Británii určitou nabídku. Připravila určité návrhy změn, které byly vyjednány ještě předtím, než se konalo referendum. Česká republika a V4 k tomu také výrazně přispěly. A už tehdy z hlediska té agendy, kterou otevřel David Cameron, bylo zřejmé, v čem cítí problémy v britském veřejném mínění. A já se vracím k tomu, co jsem tady říkal a co říkal i pan poslanec Benešík. Jedno z hlavních témat, které rozhodovalo o výsledku britského referenda, byla situace na britském trhu práce. Samozřejmě že tam byla i další témata. Debatovalo se o tom, kolik Britové odvádějí do společného rozpočtu. Debatovalo se o tom, do jaké míry musí přejímat společnou legislativu EU. Ale jednoznačně tím důvodem nebyla loňská migrační krize, protože Británie má vyjednanou výjimku - není součástí Schengenu. Má vyjednanou výjimku, pokud jde o evropskou azylovou politiku. To znamená, tohle nebylo téma, které by rezonovalo v rámci debaty před referendem. To téma byla otázka přítomnosti velkého množství lidí ze střední a východní Evropy včetně zemí Visegrádu na britském trhu práce a problémy, které to z pohledu některých Britů přineslo. A když se podíváme na ty odstředivé tendence, které jsou v západní Evropě, to, co se odehrává, ta debata ve Francii, odehrává se v Holandsku, odehrála se v Británii. Kolem čeho ta debata běží? Běží kolem otázky vysílání pracovníků. Běží kolem sociálního dumpingu. Běží kolem toho, že lidé ze střední a východní Evropy jsou ochotni pracovat za mnohem nižší mzdy než zaměstnanci v těchto zemích. Ta kampaň se hodně otáčí proti rozšíření EU, ke kterému došlo před deseti lety. Já bych skutečně chtěl, abychom v té debatě reflektovali realitu. A ta realita se nás přímo dotýká a myslím, že se nás dotýká velmi výrazně, protože ČR patří mezi ty země, které přišly do Evropy. Využili jsme toho, že staré členské státy nám postupně otevřely svůj trh práce. Naši lidé tam pracují, žijí, působí, studují, a samozřejmě že vytváření tohoto problému se nás jako Čechů výrazným způsobem dotýká. A mě mrzí, že tady v té debatě se nikdo nezmínil o tom, co s tím vlastně uděláme. Mluvilo se tady o reformě EU, ale nezmiňoval se ten hlavní problém, to jsou ty obrovské rozdíly, které tady jsou v životní úrovni mezi starými a novými členskými zeměmi. Obrovské rozdíly ve mzdách. A my to přece zažíváme každý den, my jsme na hranici toho zlomu. My máme hranice s Německem, máme hranice s Rakouskem. Jak udělat v Evropě takovou hospodářskou politiku, která bude podporovat sbližování životní úrovně? Když se tady mluví o reformách, tak ony to nemohou být reformy pro reformy. Vždycky přece chceme, aby něco konkrétního, užitečného přinesly pro lidi, kteří v Evropě žijí z hlediska jejich reálných problémů. A to, co lidé cítí, je otázka bezpečnosti, to co cítí, je otázka hospodářského růstu, pracovních míst. Takže prosím, realisticky zhodnoťme důvody, které vedly Brity k jejich rozhodnutí, abychom nedělali chybné závěry a nemysleli si, že se nás to vůbec netýká. Bylo by také dobré si vyjasnit, jestli chceme Evropskou unii reformovat, nebo jestli z ní chceme vystoupit. Protože ti, kteří navrhují, abychom odešli z Evropské unie, těžko potom můžou mluvit o nějaké její reformě. Tu reformu můžeme udělat jenom tehdy, když budeme sedět za jednacím stolem, když budeme mít v Evropě svůj vliv. Ano, můžeme ho znásobit tím, že fungujeme v rámci V4. Není možné, aby se reforma Evropské unie dojednávala v jiných formátech, než je formát 27. To musí být i základní platforma, kde se bude jednat a kde se bude rozhodovat. Ale my se také scházíme s našimi kolegy z V4, koordinujeme se, to znamená, také využíváme formáty, které jsou jiné než ty 27. Ale nesmí se tam přijímat závěry, nesmí se tam rozhodovat, nesmí se ty ostatní země stavět před hotovou věc jenom na základě toho, že se dohodla nějaká skupina nebo část zemí Evropské unie. A chtěl bych poprosit na závěr, abychom si také vyjasnili tu reformu Evropské unie. Změny nemůže dělat Evropská komise. To musí iniciovat, dozorovat Evropská rada. Tam sedí předsedové vlád jednotlivých evropských zemí. Komise pro ty změny může chystat podklady, může ty věci propočítávat, může k nim dávat právní stanoviska. Ale po komisi nemůžeme chtít - a bylo by to i špatně, abychom po ní chtěli - aby navrhovala, jaké změny by v Evropské unii měly být realizovány. Tohle musí být iniciativa členských zemí, které sedí v Evropské radě. O tom by se mělo diskutovat v Evropské radě. A já doufám, že ta debata proběhne i na setkání, které bude v Bratislavě v září, a že Česká republika určitě, a to vám mohu garantovat a slíbit, se do té debaty jednoznačně a aktivně zapojí. Děkuji za dnešní diskuzi, za ty náměty, které v ní zazněly a jsem připraven, - a říkám to za celou vládu, jsme připraveni diskutovat i s opozicí a hledat společné návrhy, na kterých se shodneme. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name