|

2013-047-02-017

17. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - druhé čtení

Date2016-05-25
Meeting2013/047
Agenda Item2013/047/017
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/047schuz/bqbs/b06601701.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   009 < Page 010 > 011

Místopředseda PSP Petr Gazdík Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu poslanci Zemkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Jan Zahradník Děkuji, pane předsedající. jenom si dovolím vaším prostřednictvím ke kolegovi Zemkovi, když tak hezky zakončil tou paralelou k národnímu parku Bavorský les. Ten park je třetinový a nejsou tam na jeho území žádné obce. A ty obce, které jsou okolo, ty velmi často zvedají svůj hlas. A proti nadměrným ekologickým zásahům velmi účinně a velmi jednotně protestují. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Klučka Děkuji vám, pane místopředsedo. Kolega Zemek, tady, když přede mnou mluvil, hovořil něco o protipožární ochraně. jenom chci upozornit na to, že v podrobné rozpravě se budu hlásit k pozměňovacímu návrhu, který zpřesňuje věci kolem protipožární ochrany a svým způsobem nahrazuje stávající usnesení výboru životního prostředí v bodě 7 a 17 k tomuto zákonu. V podrobné rozpravě se k tomu ještě vyjádřím jednoduchou větou, aby se nezapomnělo na samostatné hlasování o tomto. Neboť celá ta situace se týká preventivních opatření proti vzniku požárů. My jsme po diskusi, která byla s Ministerstvem životního prostředí, došli k společnému návrhu, jak definovat ta preventivní opatření, neboť ona se netýkají pouze opatření proti vzniku požárů jako takových, to znamená kupříkladu jakéhokoliv užívání otevřeného ohně nebo zákazu rozdělávání ohně v parcích, ale týká se to také vyhledávání míst pro čerpání hasební látky, tedy vody, vyhledávání vhodných vodních toků, průjezdnosti lesních cest a především svým způsobem zjišťování toho požárního rizika a nebezpečí, neboť to v těch parcích je trošku jiné než v běžných lesích a je třeba s tím i počítat při zpracovávání operativní dokumentace zdolávání zásahu. Takže to je zdůvodnění pozměňovacího návrhu, se kterým vás seznámím v podrobné rozpravě. Místopředseda PSP Petr Gazdík děkuji panu poslanci Klučkovi a zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan zpravodaj Robin Böhnisch. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Robin Böhnisch Snad to tak i vydrží. Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Přihlásil jsem se do obecné rozpravy, abych nezneužíval postavení zpravodaje. Rád bych pronesl pár poznámek k proběhlé obecné rozpravě. Omlouvám se za to, že možná ten projev, ta řeč, nebude mít jednu logickou linku, ale budu postupně k různým tématům, kterých se předřečníci dotkli. Abych dokázal, že nejde o lex Šumava, tak začnu v Krkonoších, protože odtamtud pocházím. Z obce, lépe řečeno z městyse, který je v České republice svým způsobem unikátní, protože na svém katastru hned tři území Natura 2000. Přírodní park, v budoucnu zřejmě přírodní památku Hrádeček, tok říčky Čistá, kde se rozšířil rak kamenáč, a právě Krkonošský národní park. Naše obec, náš městys je skutečnou branou do Krkonoš, byť to není tolik známé horské středisko jako jiné krkonošské obce. Je třeba říct, že krkonošské obce nejsou součástí národního parku, ale většina z nich je zcela obklíčena územím národního parku, a jak se říká, lépe jednou vidět než stokrát slyšet, je třeba říct, že asi žádná krkonošská obec nemá se sousedstvím s Krkonošským národním parkem žádný zásadní problém. Koneckonců jediná připomínka k současné novele od krkonošských starostů, se kterými jsem mluvil, byla známá věc v textaci "dohodne" či "projedná", kterou výbor pro životní prostředí ve svém pozměňovacím návrhu řeší. Jednou vidět než stokrát slyšet platí i pro návštěvu Národního parku Šumava. Řada kolegů využila nabídky různých terénních exkurzí a mohla se přesvědčit o tom, že to v šumavských obcích nevypadá jako v černobílém filmu králi Šumavy. Šumavské obce jsou na tom dobře, jsou na čele tabulek, co se týče výše jejich rozpočtů, šumavské obce žijí, v šumavských obcích se buduje, v šumavských obcích vznikají dětská hřiště a sportoviště a reálně se nezdá, že by šumavským obcím šumavský národní park nějak zásadně překážel. Koneckonců v žádném případě dnes neexistuje nějaký jednotný blok 22 šumavských obcí, které by odmítaly aktuálně projednávanou novelu o ochraně přírody a krajiny. Dokonce bych řekl, že těch hlasitých samospráv či hlasitých představitelů šumavských obcí je dnes menšina. Přesto veřejnou debatu i debatu zde ve Sněmovně zatěžuje právě vždycky zmínka o šumavských obcích. V šumavských obcích žijí lidé, obce fungují a není důvod, aby tomu do budoucna bylo jinak i po přijetí této novely. I jako předseda výboru pro životní prostředí jsem dostal dopis pana hejtmana Zimoly z Jihočeského kraje včetně usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje. A musím říct, že když jsem ten dopis Jihočeského kraje, jihočeského hejtmana začal číst, tak nadchnul, protože jsem se dočetl v bodech to, co si jihočeské zastupitelstvo přeje. Pan kolega Zahradník tu zmiňoval nějakých 12 bodů, co se očekává od zákona: být moderní, být stabilní, být do určité míry konzervativní, být neideologický. Říkal jsem si skvěle, jihočeské zastupitelstvo chce po Sněmovně přesně to, jaký ten zákon je. Splňujeme všechna kritéria, která si jihočeské zastupitelstvo přeje. Proto pro byl matoucí závěr toho dopisu, kde ještě před druhým čtením, před přijetím pozměňovacích návrhů, si jihočeské zastupitelstvo přeje, abychom návrh zákona zamítli již v prvním čtení. Jak říkám, bylo to matoucí a musím bohužel jihočeské zastupitelstvo zklamat. Myslím, že zákon je dobrý a že si zaslouží projít celým legislativním procesem a že nakonec skutečně splní oněch 11 nebo 12 bodů tak, jak je definuje právě Zastupitelstvo Jihočeského kraje. Určitě je ten zákon neideologický. To bych si netroufl říct o tom dopisu zastupitelů Jihočeského kraje či o některých mailech sdružení Šumava 21, což je opakovaně jakýsi kolovrátek prázdných frází, který není schopen definovat to, co vlastně signatáři takových dopisů chtějí. Koneckonců i na kulatých stolech, které uspořádal výbor pro životní prostředí, byly dva a trvaly kolem pěti hodin každý, na nich bylo velmi složité dopátrat se opravdu konkrétních požadavků některých samospráv na dobré znění zákona o ochraně přírody a krajiny. Pan Vilímec tu zmínil dopisy, které zprostředkovalo Hnutí DUHA. Musím ho upozornit, že kdyby se věnoval přečtení aspoň některých z nich, zjistil by, že neměly stejnou textaci. Ano, obtěžovaly, bylo jich moc, byla tam velká fotografie, zaplňovaly naše schránky, dokonce bych řekl, že taková aktivita nebyla pro tento zákon příliš žádoucí. Nicméně těší , že lidé, kteří nám psali, si dali tu práci, že každý z těch e-mailů byl originál. Toho si cením. Cením si ovšem i naší informatiky, která potom odklonila ty další maily někam jinam. Abych nezdržoval, jenom dvě krátké poznámky. Pan kolega Zahradník navrhl vrácení zákona k novému projednání ve výboru pro životní prostředí. Dovolím si nesouhlasit s takovým postupem proto, že výbor se věnoval tomuto zákonu na dvou kulatých stolech, věnoval se mu na svém podvýboru pro ochranu přírody a krajiny, věnoval se mu na svém řádném zasedání v Národním parku Podyjí a také se tomuto zákonu věnoval obsáhlý, veliký seminář Ministerstva životního prostředí, který se uskutečnil zde v Poslanecké sněmovně. A poslední bod, poslední poznámka se týká řady pozměňovacích návrhů, které se postupně objevují v systému. Řada z nich směřuje k jedinému, bohužel nemá to znění, někdo asi neměl to znění - nahrát do systému jednu jedinou větu k § 15d. Stačilo by tam nahrát: § 15d zní: "Národní park Šumava se zrušuje." Mohli bychom si ušetřit velkou část podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name