|

2013-042-06-041

41. Vládní návrh zákona o centrální evidenci účtů /sněmovní tisk 718/ - prvé čtení

Date2016-03-09
Meeting2013/042
Agenda Item2013/042/041
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/bqbs/b21404101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   002 < Page 003 > 004
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu předsedovi TOP 09. Další řádně přihlášený je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Marek Benda Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já to nepovedu v tak osobním duchu jako můj předřečník, ale přesto dovolte, abych pár poznámek k tomuto registru účtů také přičinil. A buďte si jisti, že jsem registr účtů jako myšlenku odmítal vždy, a to i za vlád, jejichž jsem byl členem vládní koalice, a vždy jsem to pokládal za myšlenku mimořádně, mimořádně pochybenou a nebezpečnou. Pokusím se vysvětlit proč a pokusím se vysvětlit, proč si myslím, že tento zákon v podobě, v jaké je přeložen, v žádném případě být schválen nemůže a nesmí. První nebezpečí, které leží v registru účtů. Samotná fakticita toho, že někde by existoval registr účtů, ve kterém se někdo může dozvědět, kdo kde má veden účet, snad není takovým problémem. Problém samozřejmě je, že v okamžiku, kdy řeknu, že jsou tam každý den upgrady, tak se strašně rychle objeví teze o tom, že by bylo přece výborné vědět nejenom, že tam účet mám, ale co na tom účtě také leží. Vím, že to v podstatě každé ministerstvo financí - a teď neviním tohoto ministra financí, ale každé ministerstvo financí to tak pěkně napadne, protože to je taková krásná teze co nejvíce o občanech vědět a co nejvíce moci sledovat, co konají a co nekonají. To je první nebezpečí, že tady žádná zábrana proti tomu není. Druhé nebezpečí, které ale pokládám za mnohem zásadnější, je, kdo má do takového registru účtů přístup a zdali ten, kdo má do takového registru účtů přístup, je nějakým způsobem kontrolovaný. A to bohužel v tomto případě, v případě tohoto vládního návrhu zákona, není, a to tak, že vůbec! Pak je úplně zbytečné tady vést dramatické diskuse o tom, jestli tajné služby mají, nebo nemají mít právo prolomit bankovní tajemství, jestliže tady připouštíme, že ho může prolomit úplně každý ze státních orgánů a kontroluje jenom sám sebe. Ta teze, kterou říká § 17: správce centrální evidence účtů nekontroluje správnost a úplnost údajů při jejich předávání úvěrovými institucemi k zápisu do centrální evidence účtů a za správnost a úplnost takto přijatých údajů neodpovídá. To znamená, někdo vede registr, ale neodpovídá za to, co v tom registru je uvedeno. A když si libovolná banka vymyslí, že já s ní nějaký vztah mám, a tuto informaci uvede do centrálního registru účtů, já nemám šanci, jak se proti tomu bránit, protože ten, kdo vede registr, za registr neodpovídá a odpovídá, resp může volat k odpovědnosti pouze ty, kteří mu tam údaje předávají, zda mu je předávají v úplné podobě. Jestli mu je předávají v pravdivé podobě, to už je s velkým otazníkem. Jestli mu tam náhodou nepřidaly nějaké údaje další, to už kontrolovat nemůže vůbec. A pak druhá část paragrafu 17 odst. 4 říká: Správce centrální evidence účtů nekontroluje splnění podmínek pro podání žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle § 6 odst. 2 a za splnění těchto podmínek neodpovídá. Čili vedu registr, mám v něm účty všech občanů, neodpovídám za to, co je v registru vedeno, nezajímá mě, kdo do něj vstupuje, kromě toho, že jsou to nějaké instituce, a nekontroluje, jestli ty instituce mají právo do něj vstoupit. No jsme tedy opravdu registr mohli nechat udělat úplně veřejný! To pak řekněme, že to je veřejný registr, a nehrajme si na to, že to je registr, do kterého mají vstup jenom nějaké orgány. Protože ty orgány samozřejmě mají svá pravidla, na základě kterých mohou do účtů soukromých osob, ať už jsou to orgány činné v trestním řízení, kde před podáním obžaloby potřebují souhlas státního zástupce, po podání obžaloby potřebují souhlas soudce, ať už jsou to FAÚ a další orgány Ministerstva financí, Finanční správa, Celní správa, zpravodajská služba. Všechny tyto orgány potřebují na vstup do konkrétního účtu nějaké povolení, nějaký souhlas ať už státního zástupce, nebo soudce, ve vymezených případech, v případě tajných služeb, soudců Vrchního soudu. A najednou řekneme, ten, kdo jim ty údaje vydává, není oprávněn, a dokonce není ani povinován kontrolovat, jestli takový souhlas mají. No pak přece do toho systému bude vstupovat úplně každý, naprosto bez ohledu na to, jestli takový souhlas má, nebo nemá, prostě si vás tam prolustruje, a teprve když zjistí, kde máte, tak se možná půjde ptát státního zástupce nebo soudce, jestli se může jít podívat na ten váš konkrétní účet. Ale že jste uveden v registru účtů, si přece prolustruje jenom na základě toho, že státní zastupitelství nebo jiný orgán dá jeho adresu, ze které může lustrovat. Na druhé straně neexistuje žádná kontrola, která by kontrolovala, kdo tam požádá, neexistuje žádná evidence, která by kontrolovala, kolikrát žádal, proč žádal, jestli si státní zástupce bydlící vedle mě v bytě kontroloval jenom proto, že jsem ho naštval, že nevynáším odpadky, nebo jestli opravdu šetří nějaký trestný čin. To je podle mě naprosto nemyslitelné, aby stát vedl takovouhle databázi, neodpovídal za to, co v ní leží, a neodpovídal za to, kdo komu z té databáze vydává. A každý ten orgán by si jakoby měl zodpovídat sám za sebe. Existuje někdo v této zemi, kdo si myslí, že je možné zkontrolovat každého státního zástupce a chodit se mu dívat do spisů, jestli se díval oprávněně nebo neoprávněně? Já jsem tedy hluboce přesvědčen se svou znalostí trestního procesu, že to možné není. To znamená, pokud bychom náhodou chtěli něco takového připustit, takovýto návrh, tak buď za to musí, za oprávněnost, zodpovídat zpracovatel, což je Česká národní banka, nebo musíme říct, že existuje někdo jiný, ať už by to měl být orgán této Sněmovny, soudu, vymysleme si, koho chceme, vlády, který má někdy právo přijít a zkontrolovat, kdo vstupoval, proč vstupoval a jestli k tomu měl oprávnění. Představa, že řeknu "jenom jsou to adresy a z těch adres si můžete kdykoliv tu žádost poslat a nikdo vaše oprávnění nekontroluje" mi připadá opravdu strašně nebezpečná pro fungování této země a strašně nebezpečná pro každého jednotlivého občana. Proto bych moc poprosil. Já v tuto chvíli nenavrhuji zamítnutí, myslím, že ho navrhl pan kolega Kalousek, budu pro něj hlasovat, protože si myslím, že to je velmi obtížně zpracovatelné. Ale pokud ten návrh projde, a předpokládám, je to vládní návrh, pravděpodobně projde do jednání výboru, proto bych moc poprosil, aby ten návrh zákona byl přikázán i ústavněprávnímu výboru, nejenom výboru rozpočtovému, protože si myslím, že tato ústavní rovina, tohle, že existuje evidence, do které je občan vkládán proti své vůli, a není kontrola nad tím, jaké údaje jsou o něm vkládány, a není kontrola nad tím, kdo si ty údaje vyžaduje - a je s velkým otazníkem, jestli budu mít jako občan vůbec právo, tak jako mám ke všem ostatním registrům, za prvé zjistit, co v tom registru je o mně vedeno, za druhé v případě, že zjistím, že je tam něco vedeno špatně, měl jsem úvěr, u někoho zřízené konto, před pěti lety jsem ho zrušil a stále je vedeno, že tam je, jestli budu mít nárok na opravu a jestli budu mít v nějakých lhůtách možnost zjistit, kolik státních úředníků, kolik lidí z Ministerstva financí, kolik lidí ze státních zastupitelstvích si mě tam lustrovalo, aby zjistilo, jestli a kde mám účty. To si myslím, že jsou opravdu velmi nebezpečné věci, a myslím si, že je třeba se na to podívat i z hlediska opravdu ochrany osobnostních práv každého jedince. Proto prosím, aby návrh zákona byl posléze přikázán i ústavněprávnímu výboru, a velmi doporučuji, abychom tady nevymýšleli žádné zkracování lhůt. Není to něco, co spěchá. To, co tady řekl pan kolega Kalousek, je bohužel spíše jeho informace z časů, kdy se do bankovních domů psaly dopisy. Dneska všechny orgány, které chtějí komunikovat s bankovními domy, samozřejmě komunikují prostřednictvím mailů, ověřeného podpisu, naprosto bez problémů. To není, že musíte psát 30, 50 dopisů. Rozešlete 30, 50 mailů, jejich cena je, nechci říci nulová, ale velmi se blížící nule, a ty odpovědi máte do druhého dne. Takže to není tak jednoduché. Ale tam musíte prokazovat, že to oprávnění máte vůči tomu bankovnímu domu o oprávnění požádat, a na základě čeho, v jakém spise, na základě povolení koho musíte prokázat. Tady to nebudete muset prokazovat a v tom se skrývá nebezpečí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name