|

2013-042-02-061

61. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 678/ - prvé čtení

Date2016-03-02
Meeting2013/042
Agenda Item2013/042/061
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/bqbs/b05706101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   002 < Page 003 > 004
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jan Zahradník Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, chtěl bych vystoupit k tomuto návrhu zákona o ochraně ovzduší, který má na naší tabuli přídomek EU, což znamená, že je to zákon, který má implementovat normy Evropské unie. Je to tedy jeden ze zákonů, který od nás Evropská unie zřejmě pod nějakými sankcemi vyžaduje. Nicméně meritum věci, proč tady vystupujeme, proč tak dlouho pan ministr i pan zpravodaj vystupovali, jsou ty dvě nejvýznamnější části tohoto zákona. Je to jednak vyhlašování nízkoemisních zón v našich obcích a místech a pak také je to zavedení možnosti kontrolovat topeniště a vstupovat do obydlí občanů, a to přímo ustanovením speciálního zákona. Já bych se, dámy a pánové, nejprve dovolil vyjádřit k nízkoemisním zónám. Tam podle mého názoru nejde pouze o to, že se zavádějí a našemu zákonnému prostředí přizpůsobují ty certifikáty, plakety emisní, které získali majitelé aut v zahraničí a které chceme učinit platnými i pro naše obce, ale hlavně to, že se tady znovu zavádí pro naše obce a města možnost jejich radám, tedy radě obcí v přenesené působnosti, vyhlašovat nízkoemisní zóny. To znamená zóny, do kterých bude zakázán vjezd určitým typům automobilů, které svými emisemi nesplňují normy stanovené pro automobilová vozidla většinou Evropskou unií. Tato možnost vyhlásit nízkoemisní zónu již v našem zákonném prostředí existuje a obec tuto možnost má. Jen je třeba říci, že zatím k vyhlášení žádné takové nízkoemisní zóny nedošlo. Myslím, že Praha to plánovala na rok 2017, ale vzhledem k tomu, že se proti postavila většina městských částí, k vyhlášení zatím nedošlo. To, že zatím zóny vyhlášeny nebyly, má svůj původ v tom, že není možné najít nějakou objízdnou trasu, která by umožnila lidem dostat se se svými vozidly na dané místo, aniž by museli vjet do té zóny a tím porušit zákaz pro jejich vozidla. To, že naši občané nemají všichni nejmodernější vozidla, je známo. Stáří našich vozidel je více než 14 let a navzdory všem opatřením, která tady vlády a Unie se snaží dělat, se toto nezlepšuje. Dobře víme, k čemu vedla úporná snaha Evropské unie vylepšovat a stále vylepšovat a ještě vylepšovat automobilová vozidla ve snaze dosáhnout co nejmenší emise. Nakonec ty normy, ty přísné normy, byly tak přísné, že prostě nebyly splnitelné a začaly se obcházet, což dneska řeší mnohé automobilky a dokonce se pro to vžil název dieselgate. I my se tedy snažíme nějak tady být přísní, být superpřísní. Dokonce jsem se někde dočetl, že pan ministr se chystá v rámci tohoto boje zvýšit ekologickou daň, ten ekologický poplatek. Ukazuje se, že tyhle věci nemají ten účel, nesplní cíl, proč jsou vyhlašovány. Stejně tak to může být s těmi nízkoemisními zónami. Ještě bych chtěl upozornit na jednu věc, a to způsob, jakým tyto nízkoemisní zóny mohou být vyhlašovány v našich městech a obcích. Rada obce v přenesené působnosti to bude dělat takzvaným opatřením obecné povahy. Chápu, že je tady snaha speciální věc, tedy omezení vjezdu vozidel v dané charakteristice do speciálního místa, tedy do nějaké části obce vymezené v tom opatření obecné povahy prostě nějakým výčtem, pro neurčitelný okruh obyvatel, kterých se to může dotknout. Ale zase na druhé straně už jsem tady při projednávání novely zákona 114, o ochraně přírody a krajiny, upozorňoval, že opatření obecné povahy v tomto ohledu není úplně nejvhodnější nástroj. Že té obci do toho může vstoupit neurčitelný počet různých oponentů a může jim v tom zabránit. Já si teď možná trochu protiřečím. Doufám, že je mi rozuměno. Snažím se tady kritizovat vyhlašování nízkoemisních zón, další omezování svobody za účelem posvátného snižování znečištění ovzduší. Prostě je tady mezi námi u nás, v našem státě, velké množství lidí, kteří si nemohou dovolit drahý, všem normám vyhovující automobil a prostě musí svůj automobil používat, i když ty normy nesplňuje. To, že tu ekologickou daň nakonec zvýšíte, k čemuž asi také dojde, protože zvýšíte dobu, dokdy tato auta budou setrvávat v běhu. Čili to jsou ty nízkoemisní zóny. Nyní bych se podíval na druhou věc a tou je § 17 a jeho přestavěný, předělaný odstavec 2, který právě zavádí právo kontrolního orgánu vstupovat do obydlí občanovi. Je tím samozřejmě porušována Listina základních práv a svobod stanovující nedotknutelnost obydlí, právo na soukromí. Samozřejmě je v Listině výjimka umožňující provádět vstup do obydlí v zájmu ochrany zdraví. To je určitý konflikt. Je známo, že ústavní právníci úplně jednoznačně si tady nejsou jisti svými názory, ale pravdou je, že nedotknutelnost obydlí je jednou ze základních svobod, kterou se snažíte teď tímto ustanovením porušit. Otázka zní, proč se to děje. Proč lidé vypouštějí z komínů svých obydlí kouř, který znečisťuje ovzduší, vadí jejich sousedům, zvyšuje koncentraci škodlivých látek v ovzduší, a tím pádem je pro majitele domu důvodem ke kritice. Nevím, může se stát, že má někdo moderní kotel, dobrý kotel, má dobré palivo, akorát neumí zatopit. Když zatopí, tak se mu z komína poměrně hodně kouří. A tomu nepomůže ani pan ministr. To se bude muset naučit ten člověk sám. Pak se ale může stát, že má člověk dobrý kotel, myslí si, že má i dobré palivo. Nakoupil si od jeho dodavatele uhlí, o kterém je přesvědčený dodavatelem, že je kvalitní, ale ono, jak známo, kvalitní není. Celá řada případů se vyskytuje, kdy si lidé nakoupili uhlí v domnění, že kupují kvalitní třídu uhlí, a ono to uhlí kvalitní není. Pak se samozřejmě může stát, že bude zamořovat svoje okolí významnějším kouřem. A pak jsou to samozřejmě lidé, kteří nemají prostředky na to, aby si mohli opatřit kvalitní způsob topení - plyn, elektřinu, nějaké ty vysoce sofistikované chytré ekologické kotle spalující různé alternativní paliva třeba nebo včetně i toho kvalitního uhlí, a tady pak je těžká pomoc. Já mám takovou obavu, že právě na tyhle lidi předkladatel zákona cílí a myslí si, že jim tím svým opatřením v § 17 odst. 2 zabrání takto konat. Bohužel si myslím, že se mu to nepodaří, že prostě lidé, kteří spalují různé ostravské rakety nebo mour, který mu zbyl po uhlí, nebo další plasty a další odpady, se nenechají zastrašit a přesvědčit. Bohužel ne. Co bude dělat taková kontrola, která tedy po všech možných předchozích upozornění přijde k domu a bude bušit a bude se domáhat vstupu, a nebude jí otevřeno? No, vypíše pokutu, která může podle předchozích mých informací dosáhnout 50 tisíc korun. Bude ta pokuta vymahatelná, anebo jejím prostřednictvím bude zvýšen počet lidí, množství lidí, na které jsou uvaleny různé druhy exekucí? A když nakonec by ten kontrolní orgán do daného domu vnikl, domohl se vstupu, tak zase se bude dohadovat s těmi lidmi, co tedy vlastně topili, zdali stěr provedený z komínového průduchu je prokazatelný, anebo není, atd. Otázkou je tedy, zdali určitý zastrašující účinek, který si od zákona zřejmě předkladatel slibuje, bude dosažen. Pan ministr ve svém úvodním slovu říkal, že vlastně samotná kontrola bude nesmírně výjimečná, že to bude něco, k čemu vlastně ani nedojde. Tomu pak nerozumím, když to chce dát do zákona. Tak to je prosím vás zákon - to není zákon, to není trestní zákoník, který určitě má, a to víme dobře, ve svém ustanovení právo pro policii vybavenou soudním příkazem k domovní prohlídce vstupovat, a dokonce si i případně zjednat násilím dokonce i vstup do toho domu, pokud je jí tento vstup odepírán. Tady to je v zákoně úplně jiném, v zákoně o ochraně ovzduší: umožní vstoupit do cizího domu. Dámy a pánové, já jsem si to podrobně studoval, už se k tomu vyjadřuji delší dobu. Myslím si, že zde by možná bylo namístě víc než snažit se nás přesvědčit o tom, abychom podpořili tento návrh, aby se za minimální vynaložené prostředky maximální počet lidí odstrašil od toho spalovat nedovolené odpady, že by se měl pan ministr spíš se snažit jít tou cestou, kterou tedy také trochu naznačil, kterou tedy nazval cestou 19. století. Hovořil o té Ringelmannově zkoušce. Myslím, pane ministře, že bychom možná měli skutečně se vydat tou cestou nekontaktního prokazování pochybení majitelů domů při spalování ve svých kotlech nepovolených odpadů. Prostě snažit se najít takovou cestu, která by to umožnila. Na jedné straně jsme před nedávnem schválili zákon, který bude prokazovat, že někdo zaplatil nějakou částku u obchodníka v daném čase, v daném místě, bude jasné, bude se to všechno posílat do jednoho centra internetem. Tak stejně tak by bylo možné v daném čase, v daném místě doložit to nějakým časovým snímkem, třeba údajem z GPS, který by mohl lokalizovat to místo, provést odběr vzorku kouře, který vychází z komína, třeba prostřednictvím toho dronu, který jste tady zmínil a jejichž rozvoj se ubírá jako všechny tyhle moderní metody mílovými kroky. Navrhoval bych spíš, abychom se zabývali touto cestou. Aby ministerstvo prověřilo, zdali není možné jít cestou nekontaktního prokazování porušení předchozích paragrafů v tom zákoně. On totiž ten § 17 odst. 2 má odst. 1, který vyjmenovává ta pochybení, na jejichž porušení se potom právě předkladatel zákona odvolává. Jsou-li porušeny některé z povinností podle odst. 1, které ovšem nelze prokázat, je možno provést kontrolu. Můžeme si stokrát slibovat, že ty kontroly budou až to poslední, až ten poslední krok v procesu snahy zabránit danému člověku spalovat nepovolený odpad. Může se ale nakonec stát, že se z toho stane pravidlo, že kontroly, ať už oprávněné, nebo šikanózní, budou na denním pořádku, že kontrolní orgány nebo orgány ochrany životního prostředí z pověřených obcí najdou zalíbení v tom lidi kontrolovat - to není tak těžké, z historie známe případy, kdy se to velmi zalíbilo těm kontrolním orgánům zejména, těm kontrolovaným už tedy méně - a budou provádět plošné kontroly a vstupovat do domů, odvolávajíce se na tento náš zákon. Proto bych chtěl před tímto zákonem Sněmovnu varovat. Chtěl bych požádat Sněmovnu, aby podpořila můj návrh, který tímto předkládám a který spočívá v návrhu na to zamítnout tento zákon v první čtení, a dala panu ministrovi šanci, aby jeho ministerstvo, ty stovky odborníků, které tam určitě má, prozkoušely tu druhou cestu, nebo aby zvážily, zdali přece jenom není možné nechat tu kontrolu na nějaké lidské dohodě, která možná může nastat, i když pan ministr zmiňoval případy právě ty supernegativní, kdy k té dohodě prostě dojít nemůže a kdy ten dotyčný jednotlivec nereaguje ani na sousedské domluvy v hospodě ani na neformální oslovení starosty na ulici, když se potkají, a prostě pořád koná, tak jak negativně koná. Umístit jeho jméno, adresu na jakousi tabuli necti do hospody nebo do místní prodejny prostě nejde, tomu brání zákon o ochraně osobnosti samozřejmě. Tady jsme velmi důslední a ty lidi naopak velmi důsledně chráníme. Na druhou stranu jim budeme vnikat do domů. Důvod, proč navrhuji zamítnutí, není v tom, že bych nechtěl ochránit všechny obyvatele zejména Moravskoslezského a dalších krajů, kde k tomu dochází, před negativním působením jejich nehodných, nezdárných sousedů. Ale já si prostě myslím, že to nebude mít žádný účinek. Že jediný účinek, který od toho můžeme očekávat, je možná ten odstrašující účinek. To, že se ti lidé možná budou bát. Ale oni se budou bát chvilku, ale pak otrnou, a pokud ty kontroly nezačneme dělat masově, tak to prostě účel mít nebude. Zároveň ale masové provádění kontrol vede k tomu, že budou ještě masovější a zasáhnou i ty, kteří vlastně jsou v tom nevinně. Můj návrh spočívá v tom, že navrhuji zamítnutí v prvním čtení. Mám už takovou zkušenost z předchozích svých návrhů, že je obvyklé tento návrh, pokud předkládá návrh příslušník vládní koalice, což v případě pana ministra je, a on je to, řekl bych, pevný článek vládní koalice, že k zamítnutí nedojde, tak bych si pak dovolil dál navrhnout jako druhý návrh v pořadí vrácení návrhu zákona předkladateli k přepracování, což si myslím, že v prvním čtení je také možné, pane ministře. Asi ano. No a kdyby potom ani tento můj návrh neprošel, čehož se také obávám, ale přesto doufám, že většina Sněmovny najde v tomto směru vůli to podpořit, kdyby i k tomu nedošlo, tak pak bych se snažil v prvním čtení navrhnout, kterým výborům by se tento návrh měl dát k projednání, což učiním až na místě, až na to přijde řeč. V tuto chvíli doufám, že jsem řekl všechno, co jsem chtěl říci. Pokud tady proběhne nějaká diskuse a pan ministr samozřejmě bude reagovat, tak si pak dovolím případně přihlásit dál v rozpravě nebo reagovat formou věcné poznámky. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name