|

2013-039-06-202

202. Ústní interpelace

Date2016-01-28
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/202
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b24220201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   027 < Page 028 > 029
Poslanec Jiří Petrů Dobrý den ,dámy a pánové, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, ministři vnitra visegrádské čtverky Maďarska, Polska, Slovenska spolu s vámi se ve svém společném memorandu přijatém na poslední schůzce v Praze shodli, že v boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici Evropské unie. Ministři vnitra V4 se rovněž shodli, že tato záchytná centra, někdy se také hovoří o sběrných centrech Evropské unie, takzvané hotspoty, musí být zároveň detenčními zařízeními, tedy že migranti zde budou omezeni na pohybu a svobodě, dokud nebude ověřena jejich totožnost a nebudou prověřeni. Slovenský ministr vnitra Kaliňák upozornil, že záchytná centra by měla zabránit případům, kdy jsou uprchlíci zaregistrováni na různých místech pod různými identitami nebo kdy nejsou zaregistrováni vůbec. Zároveň by se mělo snížit zneužití falešných syrských pasů. Další zásadní a důležitou funkci záchytných center má být rozlišení válečných uprchlíků a ekonomických migrantů. Je obecně známo, že dnes existující hotspoty v Itálii a Řecku fungují velmi nedokonale a laxně, jejich počet je nedostatečný a bez velmi silné intervence Evropské komise a všech členských států se kritická situace s přílivem běženců ani nezmění, ani nezlepší. Hovoří se v této souvislosti také ještě o vzniku takových center v Bulharsku. Vážený pane ministře, v této souvislosti mě zajímá, zda a jaká je účast České republiky na zřizování záchytných center v Itálii a Řecku, případně jiné zemi, a jak zřizování těchto center pokračuje. Další otázka je, jakou záložní krizovou variantu má Česká republika a ostatní země V4 připravenu, pokud se situace s hotspoty nezmění. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, vaše oblíbené téma. Máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych byl strašně šťastný, kdyby se toto téma vůbec nemuselo řešit a kdyby neexistovalo. Bohužel existuje. A pokud to řešit nebudeme, tak se nám bude vracet a připomínat ve stále větší a horší podobě. Evropská komise i její zástupci dnes vyřkli, že - pokud média mluví pravdu - že 60 % lidí, kteří přicházejí do Evropy, jsou ekonomičtí běženci, to znamená lidé, kteří se rozhodli, že svým přesídlením získají lepší život a v Evropě najdou nový domov. Při takhle velkém náporu na vnější hranici Schengenu to potom znamená, že Evropa už nemá kapacity na to, aby pomáhala těm potřebným, a de facto se z toho stává problém, který se cyklí, který není možné vyřešit jinak než ostrahou vnější hranice. Už jsem o tom hovořil ve svých minulých vystoupeních. Stávající stav je takový, že do konce roku mělo být funkčních jedenáct hotspotů, což byl závazek Evropské komise. Tyto hotspoty měly být v Itálii a v Řecku. Stav, který je pravdivý k dnešnímu dni, je takový, že hotspoty jsou funkční tři v Itálii a jeden hotspot je v Řecku na ostrovu Lesbos. Ani jeden z těchto hotspotů není detenčním zařízením, je pouze zařízením registračním. Do Švédska za loňský rok dorazilo více než 160 tisíc migrantů a podle vyjádření švédského ministra vnitra pouhých 30 % z nich mělo nějakou registraci. To znamená, když se podíváte na to, že vstoupili do Schengenu v Řecku, prošli celou Evropou, došli do Švédska, tak pouze 30 % z těchto lidí má nějakou registraci. O kvalitě těchto registrací můžeme pochybovat a budeme mít pravdu. Jeden příklad za všechny, a já už jsem ho říkal několikrát. Můj slovenský kolega Kaliňák říkal, že zachytili v jedné romské osadě člověka, který měl čtyři identifikační průkazy na čtyři identity a čtyři národnosti. Naši policisté ve Slovinsku, když jsem s nimi hovořil, zachytili mimo jiné člověka, který měl v ruce irácký pas a měl řecký dokument vystavený na syrskou národnost. Když se ho ptali, jak je to možné, tak jim řekl, že Řekové po něm ten pas nechtěli a že v té době Syřané měli jednodušší průchod Evropou, a proto se tedy nahlásil Syřanem. To musí skončit. To znamená, máme čtyři hotspoty z jedenácti a ani jeden z nich neplní roli detence, o které jsme tady hovořili. Česká republika nabízí své experty dlouhodobě, a to jak do agentury EASO, tak do Frontexu. Na každou žádost, která přišla, jsme reagovali okamžitě. Nominovali jsme deset expertů. Naši lidé v agentuře EASO sloužili i přes Vánoce. Byli jsme jedna z mála členských zemí, která tam své experty přes vánoční svátky nechala. V současné době máme v oblasti hotspotů dalších 25 expertů, tedy jsme celkově agentuře EASO, což je Evropská agentura pro migraci, nabídli 35 expertů. Česká republika má druhý nejvyšší počet v Evropské unii, to je téměř 10 % z požadovaného počtu. Za Českou republiku v Itálii a Řecku působí šest expertů. Nyní v hotspotech působí dalších pět, a to čtyři v Itálii, jeden v Řecku. My jsme informovali veřejnost o tom, jak to tito experti vidí, zhruba před měsícem. Jejich zkušenosti byly velmi tristní. Oni popisovali ten stav jako de facto hotspot, jako průtokové zařízení, kde ti lidé přijdou, jsou registrováni, většinou ta registrace v Řecku není kompatibilní se systémy Evropské unie a ne každý registrovaný v řeckých dokumentech se do této registrace dostane. Pokud tyto hotspoty nebudou zřízeny, pokud se nám nepodaří už na vstupu rozdělovat migrující osoby na uprchlíky a ekonomické migranty, tak se tlak na naši hranici, na schengenskou hranici nesníží, protože ti lidé, kteří přicházejí do Evropy, mají vidinu, že i přesto, že nejsou uprchlíky, mají reálnou šanci v Evropě zůstat. Podle odhadů se na území Evropské unie dnes pohybuje více než 10 mil. lidí, kteří zde žijí nelegálně a kteří čekají na vyhoštění někdy i více let. Dejme tomu někdy až osm deset let. To znamená, je otázka, jestli má ještě cenu tyto lidi vracet do zemí původu po osmi letech pobytu, kdy znají jazyk a v podstatě se jakýmsi způsobem, sice nelegálním, integrovali do společnosti. To je na velmi vážnou debatu, co s tím. Na tato čísla Česká republika přispěla do činnosti Frontexu 43 policisty a dalšími technickými prostředky. Ve výrazné podpoře Frontexu budeme pokračovat i v letošním roce, a to podle potřeb Komise. Česká republika nadále zastává pozici, že proces realokací bude možné spustit až v okamžiku plného fungování konceptu hotspots, tedy sítě, která umožní registrovat a rozdělovat migrující osoby. Na druhou stranu stále trváme na tom, že systém stálých závazných povinných kvót nebude funkční, a to především z důvodu neochoty těch lidí se usídlit v zemích, kde nechtějí být. Udržet takového člověka na území České republiky je nemožné, pokud bude fungovat schengenská hranice. A nemylme se, návrhy Evropské komise, že by ti lidé mohli čerpat sociální zabezpečení pouze v zemi, kam byli přiděleni, nebudou fungovat. Českých 130 eur, která Česká republika poskytuje, není tak velkým motivem, aby na našem území zůstávali. Odejdou stejně do Německa a do jiných zemí, kde se zapojí do šedé ekonomické zóny, budou pracovat načerno a ty peníze získají v násobném množství. To znamená, systém povinných kvót nebude fungovat nikdy.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name