|

2013-039-06-202

202. Ústní interpelace

Date2016-01-28
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/202
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b24220201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Pane premiére, prosím když tak doplňující odpovědi. Děkuji. Paní kolegyně Strnadlová, jestli má zájem o doplňující otázku. Nemá zájem. Děkuji. Tím je interpelace vyřešena. Druhým interpelujícím je pan poslanec Robin Böhnisch ve věci EIA. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Robin Böhnisch Děkuji za slovo pane místopředsedo. Vážený pane ministerský předsedo, v loňském roce a pod znatelným tlakem Evropské komise přijal český parlament novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Ta novela je v každém případě krok dopředu, určitě potvrzuje kultivující roli členství naší země v Evropské unii i v případě naší legislativy. Nicméně na co ta novela EIA dost dobře neodpověděla, je, zda v platnosti zůstanou i stanoviska EIA vydaná před nabytím účinnosti této novely, tedy před 1. dubnem 2015. Jak se zdá, výklad české strany a výklad Evropské komise je v této oblasti rozdílný. Pro nás je to aktuálně potenciální riziko dalšího zdržení některých důležitých infrastrukturních staveb, především dopravních. Chtěl bych se vás, pane premiére, zeptat, zda vláda vnímá tento problém, jak se k němu staví, popřípadě jakým způsobem ho hodlá řešit. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Robinu Böhnischovi a pan premiér Bohuslav Sobotka odpoví na tuto složitou otázku. Prosím, pane premiére. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle je skutečně komplikovaný problém. Především vnímám téma EIA jako asi nejdůležitější téma pro naši debatu s Evropskou komisí v roce 2016. Myslím, že kromě migrační krize, což určitě nebude téma jen letošního roku, je to nejvážnější záležitost, kolem které budeme muset v Evropě opakovaně jednat. Dovolte mi, abych vás velmi stručně seznámil se stávající situací. Za prvé bych chtěl říci, že Česká republika je taky v unikátním postavení, protože žádná jiná Evropská země nemá tak staré EIA, jako má Česká republika, čili nám bylo opakovaně ze strany Evropské komise sděleno, že tohle je úplně unikátní případ. Pravděpodobně v žádné jiné zemi nenastalo to, co nastalo u nás, že se před cirka patnácti lety, deseti patnácti lety, vydala na posouzení vlivu na životní prostředí a pak už se nic nepostavilo. Musím říci, že tohleto můžeme na Evropskou komisi svádět řadu věcí a v řadě věcí Evropská komise nemá pravdu, ale máme jeden problém na české straně a to je ta neschopnost stavět, která se tady ukázala jako naprosto flagrantní, protože jsme se tedy ocitli v absurdní situaci, kdy máme starou EIA, ještě podle starého zákona, vydanou předtím, než jsme vstoupili do Evropské unie. Máme ji na 64 klíčových dopravních projektů v České republice a těch 64 projektů se chystá déle než 15 let a nebyli jsme schopni je dotáhnou do fáze, kdy by ty stavby byly postaveny. To je jeden velký problém, který máme, který v tuhle chvíli nelze namítat Evropské komisi, protože to je náš interní problém. Druhý interní problém, který máme a který tu situaci ještě komplikuje, je fakt, že Česká republika v posledních cirka deseti letech neměla náš zákon o posuzování vlivu na životní prostředí harmonizovaný s evropskými pravidly a k té harmonizaci došlo až v loňském roce. To znamená, teprve od roku 2015 máme zákon o EIA v souladu s evropskými pravidly a je možné podle něj postupovat a pak máme jistotu, že to zpátky ze strany Bruselu nebude zpochybňováno. To je další velký problém a obávám se, že taktika, kterou zaujaly předcházející vlády, že se snažily ten problém ignorovat, že měly pocit, že ho vysedí, se neukázala jako správná, protože nás to dohnalo, a dohnalo nás to v nejméně vhodnou chvíli, kdy potřebujeme rozjet čerpání dalších evropských fondů, a na to, abychom je vyčerpali, potřebujeme postavit ty stavby, které potřebujeme, a to je z velké části právě těch 64 staveb, které jsou dneska předmětem jednání s Evropskou komisí. 25. ledna se speciálně na tohle téma sešla porada ekonomických ministrů, měli jsme tam i zástupce sociálních partnerů, dohodli jsme si koordinaci postupů jednotlivých státních institucí. Další technická jednání s Evropskou komisí proběhnou 3. února letošního roku. Předpokládám, že budu to téma diskutovat i na okraji Evropské rady, které se zúčastním v polovině února letošního roku v Bruselu. V tuto chvíli musíme najít kompromisní dohodu. Bez uzavření kompromisní dohody nebo bez nového posouzení EIA bude velmi rizikové realizovat tyto dopravní projekty a bude velmi rizikové je realizovat i z národních zdrojů. Může totiž hrozit paralýza stavební sezony 2016 až 2017. Pro přípravu dalšího postupu je tedy klíčové, abychom přesně věděli, v jakém časovém horizontu jsme schopni těch 64 staveb rozestavět a postavit, to znamená, kde skutečně potřebujeme s Evropskou komisí kompromis, tak aby nebylo nutné otevírat ta dosavadní rozhodnutí, která byla přijata podle stavebního zákona a kde bude možné vydat tedy ověřující stanovisko ze strany českého Ministerstva životního prostředí. Cílem vlády je najít s Evropskou komisí takovou dohodu, která by nám umožnila u těch staveb ze seznamu 64 projektů, které jsou připraveny, využít letošní stavební sezonu, využít stavební sezonu příštího roku a při realizaci těchto projektu pokročit. To je základní cíl našeho jednání, které v Evropě vedeme. V tuto chvíli se vedlo na technické úřední úrovni. Předpokládám, že se nyní do jednání intenzivněji vloží ministr dopravy a ministr životního prostředí, a následně jsem samozřejmě připraven jako předseda vlády jednat na vrcholné úrovni v rámci Evropské komise, abychom přijatelné řešení pro Českou republiku našli a abychom co nejvíce z těch 64 staveb mohli v příštích letech konečně realizovat.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name