|

2013-039-05-143

143. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 464/ - třetí čtení

Date2016-01-27
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/143
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b17214301.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   007 < Page 008 > 009

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo. Poslankyně Anna Putnová Dobré dopoledne. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, doklopýtali jsme k třetímu čtení vysokoškolského zákona. Když v květnu 2015 představoval tuto novelu pan ministr Chládek, navrhovala jsem, abychom ji vrátili k přepracování, protože jsem kritizovala nejenom to, co v novele je, ale také to, co v novele chybí. Od doby se vyměnili ministři a spolupráce, komunikace dostala mnohem přívětivější a hezčí tvář, ale obsah novely se příliš nezměnil. Tehdy jsem si stěžovala a říkala jsem, že je mi líto, že je to promarněná šance. Promarněná šance proto, že jsme se nevyslovili k zásadním klíčovým otázkám, které jsou spojené s vysokým školstvím, s financováním, s podporou studentů z hlediska grantů a stipendií, aby nebyli podle zákona do 26 let dětmi závislými na rodičích. Tato novela zcela ignoruje celoživotní vzdělání. V roce 1998, když vstoupil v platnost současný vysokoškolský zákon, bylo celoživotní vzdělávání vlastně novým pojmem. My jsme se s tím naprosto nevypořádali. A to, co mělo být původním zákonem, se stalo novelou, ze které jsme vlastně ukrojili jenom část, která se týká akreditací. bych se v této souvislosti chtěla vyjádřit k některým pozměňovacím návrhům, které se týkají akreditačního úřadu, které jsem podala. Snažila jsem se v pozměňovacích návrzích, které jsou pod písmenem L6 L11, zdůraznit nezávislost akreditačního úřadu, zvýšit počet členů z 15 na 21, aby byly pokryty výzkumné a vzdělávací oblasti, aby tlak na akreditační úřad, na členy, který bude nepochybně velký, byl do určité míry i rozložený. Žádala jsem, aby členové akreditační komise měli definovanou nezávislost nejenom formálně, ale aby byla také stanovena její finanční odměna a prostředky, které povedou k tomu, že předseda a místopředsedové se tomu budou skutečně věnovat na plný úvazek a jejich působení bude dále neslučitelné s prací v akademické sféře. To jsou pozměňovací návrhy, které se týkají akreditačního úřadu. Nezávislost a svobodné rozhodování považuji za naprosto zásadní pro budoucnost této novely. s potěšením poslouchám všechny projevy, které slibují, že tato novela přinese zlepšení kvality vysokého školství, a těším se, že si v nastávajících letech budeme tato slova moci připomenout, jestli se to opravdu povedlo. Další pozměňovací návrh, který je pod písmenem L3 L5, se týká složení akademických senátů. Navrhuji v něm, aby jednotřetinové zastoupení měli docenti a profesoři. Vysoké školství je velmi hierarchické a velmi strukturované, je tudíž neobvyklé a zcela se vymyká všem ostatním formám řízení školy, aby v akademických senátech zasedali asistenti a odborní asistenti a nebyly stanoveny naprosto žádné předpoklady jejich působení - ani kvalifikace, ani věk, a dokonce ani míra úvazku, takže i s minimálním úvazkem asistenta můžete působit v akademickém senátu a rozhodovat o chodu fakulty. Chtěla bych se také vyjádřit k tomu medializovanému sporu práva fakulty a práva rektorátu, resp. rektoři versus děkani. ten problém vnímám jako vážný, ale nikoliv fatální. Zdá se mi, že jde o poměřování si sil mezi rektory a děkany, které spočívá v tom, že samozřejmě obě skupiny by chtěly pro sebe více pravomocí a více kompetencí. Zajímavé je, že v tomto sporu páni rektoři a členové České konference rektorů souhlasí s tím a ochotně přijímají tu samostatnost, kterou poskytuje institucionální akreditace, ale nemají chuť postupovat tu pravomoc dál. Nevidím to fatálně proto, že to vidím i jako částečně generační spor. Ze současných děkanů budou budoucí rektoři. Nepochybně život si cestu najde, ale v tomto okamžiku bych se přimlouvala za to, aby zůstaly pravomoci na úrovni fakult. My jsme měli možnost v poslední době se potkávat s častou argumentací, že jednotlivé reprezentace vysokých škol odpracovaly stovky hodin na tom, aby přišel tento kompromisní návrh. Jak vtipně poznamenal můj kamarád, vysokoškolské reprezentace pracovaly stovky hodin, aby se nic nezměnilo. Můžete mně samozřejmě namítnout, kolik paragrafů v rámci této novely dostálo změny. S tím mohu souhlasit jenom částečně, protože když se podíváte na to, co nás skutečně zásadního v budoucnosti z hlediska vysokých škol čeká, tak je to změna akreditací. To jestli se povede, bude záležet na tom, jak kvalitní bude akreditační úřad a jak integrující a morálně silné osobnosti zasednou v tomto tělese. Myslím, že dnes ukončíme to klopýtání novely vysokoškolského zákona, nicméně musím skončit s konstatováním, je to promarněná šance.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name