2013-039-05-143
143. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 464/ - třetí čtení
View options
Text : Transcription Written form - Show : Colors - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Audio
Poslanec Simeon Karamazov
Vážená paní předsedající , vážené kolegyně , vážení kolegové , o novelu vysokoškolského zákona se pokoušelo už několik vlád a několik ministrů školství . Neúspěšně . Naskýtá se otázka , proč všechny ty pokusy změnit fungování našich vysokých škol selhaly . A byly vůbec nutné ? Potřebuje naše vysoké školství nějakou revoluci ? Odpověď , alespoň ta moje , zní nikoliv . Vysoké školství potřebuje především stabilitu . Ne že by vývoj nepřinášel nutnost změn , samozřejmě , ale i ty musí být uvážlivé , aby fungující systém nepoškodily . A naše vysoké školství ještě funguje docela dobře . Ještě je co pokazit . A právě o to se v některých ustanoveních bohužel snaží předkládaná novela . V předchozí větě jsem použil tvrzení , že vysoké školy fungují docela dobře . Slovo docela znamená , že něco vylepšit přece jen lze . Ano , v minulosti se uskutečnilo několik zásadních změn , které byly k horšímu a které bylo třeba napravit . Většina z těchto změn by mohla být připsána přílišné snaze implementovat do našeho školství všechno , co pochází z Evropské unie . Vžil se pro to termín eurohujerství a myslím , že přesně vystihuje podstatu a netýká se bohužel jenom školství . Některé problémy jsme si ale vyrobili také sami . Očekával bych , že předkládaná novela se zaměří na skutečné problémy našeho vysokého školství a pokusí se je odstranit . Tak například velmi brzy po vstupu do EU jsme začali od bruselských soudruhů slýchat , že naše populace je málo vzdělaná , že poměr vysokoškolsky vzdělaných lidí je nízký a podobné nesmysly . Srovnávali nesrovnatelné , nebo přímo lhali , ostatně jako to dělají v Bruselu dosud a jsou v tom stále dokonalejší . Výsledkem bylo , že jako houby po dešti začaly vznikat nové a nové vysoké školy a univerzity , takže dnes na naši malou zemi máme těch veřejných 26 a soukromých přes 80 . O tom , jaký je to tlak na udržení kvality , se nemusíme přesvědčovat . To , že u nás může studovat každý , kdo se umí podepsat , a má tedy maturitu , je smutná pravda , kterou známe všichni . Snadná dostupnost maturity je mimochodem první díl neveselého příběhu . - Zabývá se snad předkládaná novela problémem nadměrného počtu škol v České republice ? Nikoli . S předchozím problémem souvisí způsob financování veřejných vysokých škol , tedy na počet studentů . Takový systém samozřejmě nepodporuje výběr jen těch uchazečů , kteří mají předpoklady ke studiu , ale přispívá k tendenci maximalizovat počet studentů , a tak maximalizovat prostředky od státu bez ohledu na kvalitu . - Zabývá se snad předkládaná novela financováním vysokých škol ? Nikoli . Často slýcháme o nutnosti podpory technického vzdělání a je to pravda , technické obory bychom podporovat měli , neboť není pochyb o potřebě a zároveň nedostatku technicky vzdělaných absolventů a o enormním zájmu zaměstnavatelů o ně . - Řeší snad předkládaná novela podporu technického vzdělávání ? Nikoli . Řeší snad novela , jak více zainteresovat firmy na spolupráci s univerzitami ? Nikoli . Na tomto místě je ale třeba poctivě ocenit snahu a také odvahu paní ministryně o zavedení povinné maturity z matematiky . Jedná se samozřejmě o jiný zákon , ale je to jistě správný krok k podpoře technického vzdělání na vysokých školách . Vysokoškolské prostředí je charakteristické tím , že studentům předávají své vědomosti učitelé , kteří jsou často zároveň i vědci . Podpora vědy včetně financování a hodnocení vědy musí tedy být důležitou součástí pravidel , jimiž se vysoké školy řídí . Věda se dnes u nás hodnotí poněkud scestným systémem bodů přidělovaných za různé typy publikací , kterému se přezdívá kafemlejnek . Vyniká zejména tím , že pravidla platná v jednom roce se v následujících letech radikálně změní a navíc výsledky z minulých let se podle nových pravidel přepočítají . Tedy změna pravidel během hry umocněná nejméně na čtvrtou . Vědecká práce se pak často místo posouvání hranic poznání mění v honbu za body , které znamenají peníze . Píší se tak často publikace jen pro publikace a tedy pro body a pro peníze . Takové rádoby vědecké publikace mají ale skutečnou cenu jen popsaného papíru . - Zabývá se snad předkládaná novela podporou vědy na vysokých školách ? Nikoli . Není to tak dávno , kdy na všech vysokých školách převládaly tzv . dlouhé studijní programy . Všichni si pamatujeme , že vysoká škola byla zpravidla na pět let , medicína na šest , několik škol také na čtyři roky . Pak přišla Evropská unie s boloňským procesem a všichni jsme dlouhými desetiletími prověřený a fungující systém násilně přeměnili na většinou tři roky bakalářského studia a dva roky navazujícího magisterského studia . V humanitních oborech by to snad šlo , ale pro technické obory je tento systém problematický , spíš nesmyslný . A je to zkušenost nejen od nás , ale i z rozvinutého světa , kde je systém bakalářů a magistrů zavedený . Není bez zajímavosti , že jedna z mála výjimek zůstala i u nás - je to medicína . Ani ti nejšílenější zastánci bakalářského studia a boloňského procesu by se zřejmě nenechali operovat pouhým bakalářem . O tom , že v technice je to podobné , často náročnější a zodpovědnější , i když každé srovnání trochu pokulhává , se samozřejmě mlčí . - Zabývá se snad předkládaná novela optimalizací studijních programů ? Nikoli . To jsou jen některé otázky , které by alespoň podle mého názoru měla novela řešit , ale neřeší je . Místo toho se zabývá většinou technickými drobnostmi nebo třeba tak marginálním tématem , jako je odnímání titulů , nebo tím , kdo titulem profesor bude navržené akademiky dekorovat . Je to jistě mediálně velmi vděčné téma , ale skutečnost je taková , že na fungování vysokých škol má zcela nulový vliv to , jestli profesory bude jmenovat prezident , nebo diplom navrženému kandidátovi přinese poštovní holub . Přesto jsou v novele dvě změny , které na vysoké školy mít vliv budou . Jsou to institucionální akreditace a destrukce práv fakult . V případě institucionálních akreditací by vliv měl být pozitivní , i když implementace je v novele poněkud těžkopádná . Některá vylepšení jsou již obsažena v poměrně velkém počtu pozměňovacích návrhů , které se institucionálně akreditace týkají , a některá nejspíš teprve přijdou v budoucích novelách . V případě destrukce práv fakult by však vliv na vysoké školy mohl být katastrofální . Dámy a pánové , dovolte mi chvíli se tomuto problému věnovat , neboť v tomto bodě by předkládaná novela mohla napáchat opravdu mnoho škod . Jsem přesvědčen , že právě § 24 s názvem Práva fakult je klíčovým bodem celé novely . Všechno ostatní je buď nepodstatné , nebo by sneslo nějaký čas na doladění . Ztráta všech práv fakult , a tím i jejich postavení a funkce by byla vskutku zásadní změna , a přestože by se dotkla samotných základů vysokých škol fungujících dlouhá desetiletí , v důvodové zprávě předkládané novely o této změně nenajdete zhola nic . Ani slovo vysvětlení , žádné důvody , natož pádné , se nenašly a ani nemohly najít k likvidaci léty prověřeného systému . I tomu největšímu zabedněnci musí být jasné , že tam , kde má být zodpovědnost , musí být i pravomoci . To je zjednodušeně řečeno stávající obsah zmíněného § 24 s názvem Práva fakult . Toto jednoduché pravidlo platí na všech úrovních řízení a zcela jistě platí i pro řízení vysokých škol . Mají - li být fakulty zodpovědné za vzdělávání studentů , za vědeckovýzkumnou činnost svých akademických pracovníků , za výsledky řešených projektů , musí k tomu být vybaveny příslušnými pravomocemi . Fakultám by mělo zůstat právo uskutečňovat studijní programy , určovat si vnitřní strukturu i orientaci tvůrčí činnosti a samozřejmě nakládat se svěřenými prostředky a také řídit pracovněprávní vztahy . Pokud fakulta něco svou činností vydělá , měly by vlastní činností získané prostředky na fakultě také zůstat . Proti těmto principům se argumenty těžko hledají , to všichni chápeme . Tak se raději do důvodové zprávy o faktické likvidaci fakult nenapíše nic a lobbuje se a doufá se , že tento nehorázný nesmysl projde . To je záměr České konference rektorů , pěkně potichu realizovat mocenský puč na vysokých školách . Jde samozřejmě , konečně jako při každém puči , pouze o moc a o peníze . Běžná vysoká škola sídlící většinou v krajském městě totiž nakládá se zhruba stejnými financemi , jako je rozpočet tohoto krajského města , řekněme kolem 1,5 mld . korun , a to je pro rektory hodně lákavá výzva o takových prostředcích rozhodovat . A rozhodovat sám , protože rektor nad sebou žádný skutečně nezávislý demokratický orgán nemá , žádnou radu ani žádné zastupitelstvo . Nyní tvoří dostatečný regulační mechanismus právě existence fakult a jejich relativní nezávislost a je to tak správně , protože akademický život , výuka i věda probíhají na fakultách , nikoli na rektorátech . Vážené kolegyně a kolegové , paragrafu 24 se týká hned několik pozměňovacích návrhů , které se pokusím krátce okomentovat . Pokud jste souhlasili s tím , co jsem o právech fakult říkal , podpořte prosím můj pozměňovací návrh pod označením C 5 , který fakultám potřebná práva vrací . Pokud dáte přednost mírnému kompromisu , který fakulty příliš nepoškodí , můžete hlasovat pro pozměňovací návrh kolegy Svobody s označením K 1 . Musím ale upozornit , že tento návrh již neobsahuje pravidlo " co fakulta vydělá , patří fakultě " , a naopak obsahuje mimořádnou absurditu v podobě určování směru tvůrčí činnosti fakulty nikoli samotnou fakultou , ale rektorem . Tedy bude - li rektor třeba teolog , může určovat směr vědecké činnosti např . přírodovědné fakulty . Tyto podivnosti zůstaly v pozměňovacím návrhu z původní novely snahou o přijatelný kompromis . Je to však stále ale velmi rozumný pozměňovací návrh . Další dvojice pozměňovacích návrhů A 8 a A 9 z dílny ministerstva je sice také kompromisní , neboť jsou pořád lepší než původní novela beroucí fakultám všechna práva , ale tento kompromis už je pro mě nepřijatelný . Sice správně fakultám vrací kontrolu nad rozpočtem , ale bez kontroly pracovněprávních vztahů by takový kompromis nefungoval . Jen připomínám , že osobní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů mohou dělat až 60 , 70 % rozpočtu . Bez jejich kontroly by takový pozměňovací návrh opravdu pozbýval smysl . (Hluk v sále.) Vážené kolegyně a kolegové , byl jsem na začátku svého vystoupení kritický k tomu , co předkládaná novela řeší , nebo spíš neřeší . Je však třeba připomenout , že novela současné ministryni zbyla po jejím předchůdci . Musím ocenit její přístup a snahu vylepšit nepříliš dobrý původní text novely . Svědčí o tom konstruktivní jednání , ministerský pozměňovací návrh i řada akceptovaných pozměňovacích návrhů ať už mých , nebo ostatních kolegů . Nicméně nejlepší varianta je zákon nepodpořit . A nic se nestane . Institucionální akreditace by byly dopracovány , nepodstatné změny by jistě počkaly a fakultám by zůstala všechna práva . Nepředpokládám ale , že by se tak stalo . Neboť být ministryní s podporou koaliční vlády , která nějakou novelu vysokoškolského zákona po řadě předchůdců , kteří si na ní vylámali zuby , prosadí , je jistě nadmíru lákavé . Dámy a pánové , ještě jednou vás žádám o zvážení všech mých argumentů a věřím , že se rozhodnete správně . Děkuji za pozornost . (Potlesk zprava.)
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name