|

2013-039-05-033b

33. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek /sněmovní tisk 638/ - druhé čtení

Date2016-01-27
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/033
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b19503301.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   005 < Page 006 > 007
Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana poslance Klána, aby se ujal slova, a připraví se pan poslanec Herbert Pavera. Poslanec Jan Klán Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek. Víte, mně přijde už poměrně smutné, kolika zákony budeme podmiňovat čerpání dotací z EU. Já si nejprve vzpomínám na služební zákon - nepřijmeme-li ho do nějakého data, zastaví se nám dotace z Evropské unie. Teď je tady zákon o zadávání veřejných zakázek, a opět, nepřijmeme-li ho nebo nenabude účinnosti do 18. dubna 2016, Evropská unie nám opět zastaví čerpání dotací. Mně přijde, že to je určitý strašák, jenom pouze to datum, aby ten zákon byl přijat. Když jsme měli výjezdní zasedání s výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde jsme řešili tuto problematiku, tak jsem se ptal zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, zda jsou v EU státy, které... samozřejmě musí implementovat tu směrnici všechny státy, ale v jakém legislativním procesu mají tuto směrnici v rámci implementace. A zda některý stát tu implementaci do určitého data nestihne. Mně bylo řečeno, že to samozřejmě nevědí v tu chvíli, ale že mají starší informace, někdy z listopadu loňského roku, a bylo řečeno, že jako jediný stát implementovat směrnici o zadávání veřejných zakázek nestihne Finsko. Mě by tedy zajímalo, co Finsku hrozí, když to nestihne implementovat do nějakého data. Na to mi nikdo do dnešní doby neodpověděl. Protože pokud jim nic nebude hrozit, bude něco hrozit nám, když to nepřijmeme do 18. dubna? To je taková douška na začátek. Já tady budu rozebírat dva problémy. Prvním problémem bude podávání žádosti veřejnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. My jsme to také řešili, to je vlastně ten první bod, na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a my jsme se napříč, nějakým způsobem, politickým spektrem dohodli, že by ten podnět měl být zpoplatněn. Vycházelo to samozřejmě od pana Rafaje, tedy předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který nám říkal, že je to nutné zpoplatnit. Takže nastal problém, jakou částkou zpoplatnit toto podání žádosti. My jsme přišli s návrhem 10 tisíc korun za jednu žádost. Ten poplatek je samozřejmě nevratný. Nastala velká diskuse s tím, že je to nějaká velká částka, pak padaly různé částky, jako třeba 5 tisíc, tisíc korun nebo původně přišel ÚOHS se stokorunou, a když jsem to konzultoval s odborníky na Karlově univerzitě, tak mi jasně odpověděli, že by tam nechali 10 tisíc. Zde narážím na slova paní ministryně, která říká, že 10 tisíc je moc, ona to říkala obecně, a že by to mohlo mít napadeno u Ústavního soudu. Zde se z logiky věci chci zeptat, která částka je protiústavní a která není. Teď si nejsem jistý, jestli to má určovat Ústavní soud, která částka, anebo to máme tady udělat my, protože nám jde o to se vyvarovat, aby se ten ÚOHS zahltil těmi žádostmi z veřejnosti. Tam se může stát, že tam dá někdo třeba 30 tisíc žádostí, a než se to projedná, tak se pozastaví i zastaví ta veřejná zakázka. Tady jde o to eliminovat, aby se to neřetězilo, např. tyto žádosti. O to jde tady v tom principu. Samozřejmě těch tisíc korun, to je diskutovatelné, nicméně to podle mě nepokrývá administrativní náklady, které na ÚOHS vznikají. Tam těch 10 tisíc opravdu, dle mého názoru, by být mělo. Ale říkám, je to věc diskuse a zajímalo by mě, která částka je protiústavní a která není. To je jedna věc. Druhá věc. Mě zajímá, že v Německu např. tento instrument nemají. Německo nemá instrument, že se veřejnost může nějakým způsobem dožadovat nebo nějakým způsobem žádat o nějaké zahájení řízení o přezkum, a funguje to. Mně přijde, že tady pak zavádíme něco - samozřejmě ta směrnice to úplně neříká, ale my tady zavádíme něco, co by nám mohlo v budoucnu třeba i škodit někde. Proto ten ÚOHS je jedna z možností, jakým způsobem to ošetřit. To se týká podání žádosti. Pokud jde o další problém, tak jsou tady problémy tzv. víceprací, a 30 %, 50 % a další. Já jsem se ptal opět odborníků na veřejnou správu na Karlově univerzitě a oni mi řekli, že v tuto chvilku na to dělají empirickou studii, vědeckou studii, která se týká dodatků. A právě plno dodatků může být jedním ze signálů korupce, bylo mi řečeno. Samozřejmě, tady sice platí, že dodavatel si nemůže jednostranně nic diktovat a je potřeba součinnost zadavatele. Zákon o veřejných zakázkách omezuje možnosti změny smlouvy, viz § 82 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách a víceprací. Ale je zde možný určitý korupční případ, kdy se zadavatel domluví s dodavatel a vydá nízkou cenu a následně bude část plateb probíhat prostřednictvím uzavřených dodatků. Na naší české úrovni neexistuje empirická studie, ale empirická studie existuje na Slovensku, já ji mám samozřejmě k dispozici, ale nebudu vás s ní tady zatěžovat. Už tady někdo mluvil o tom, že je poměrně krátký čas na to, projednat takto důležitý zákon, protože to má být protikorupční zákon, to je jeden z nich, který měl předcházet registru smluv, zákon o rozhodování veřejných zakázek, ale mám obavu, že když to poženeme takto rychle, tak zase vznikne určitý legislativní zmetek, který budeme muset do budoucna mnohonásobně novelizovat. Například se nám to děje se služebním zákonem, jak to dopadlo. A já mám obavu, že se dostaneme do slepé uličky i s tímto zákonem, když to opravdu tlačíme hodně rychle. Já si říkám, zda to projednávat opravdu takto v rychlém řízení, a ještě když se podívám na ty pozměňovací návrhy, kterých tam bude velice mnoho, tak nezávidím roli panu zpravodaji, který bude mít potom hodně těžké se v těch pozměňovacích vyznat a provést nás tady ve třetím čtení hlasováním. Ale já jsem si v tom případě, opět na základě konzultací na Karlově univerzitě, připravil jeden pozměňovací návrh, už jsem ho podal samozřejmě na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, nicméně to bylo už po uzavření možnosti projednávání na výboru. Ten pozměňovací návrh zní, že do § 6 Zásady zadávání veřejných zakázek navrhuji doplnit, např. zejména do odst. 1, kdy § 6 Zásady zadávání veřejných zakázek bude odst. 1 znít: Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti, hospodárnosti, účinnosti a účelnosti. A odůvodnění je: pro ekonomicky racionální nakládání se zdroji nestačí postupovat pouze podle formálních, tedy procesních zásad, ale je nutné při veřejném zadávání postupovat i zejména podle ekonomických zásad. Samozřejmě ministerstvo mi na to dalo negativní stanovisko s tím, že se to vyskytuje i v dalším zákoně o kontrole veřejných financí, jestli se nepletu, nebo o finanční kontrole, že by to byla určitá duplicita, ale já v tom moc velkou duplicitu neshledávám. Tak by bylo dobré, než ten nový zákon o vnitřní kontrole veřejných financí bude tady projednáván, můžeme to mít napsáno i v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Já vám děkuji za pozornost a to by bylo ode mne v tuto chvíli všechno. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name