2013-039-04-000

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Martin Lank. Zákon 119, prosím, máte slovo. Poslanec Martin Lank Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, protentokrát trošku z jiného soudku. Já bych rád navrhl předřazení bodu číslo 119.*** (14.30 hodin)Jedná se o návrh zákona o azylu, tisk číslo 598. Zákon navrhuji projednat dnes jako druhý bod. Princip toho námi navrhovaného zákona je velice jednoduchý, a to: azyl ani doplňkovou ochranu nepůjde udělit v případě, že cizinec spáchá protiprávní jednání. Podle dnešních předpisů nelze udělit azyl pouze v případě, že cizinec se dopustí trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů, a ani nově projednávaná novela azylového zákona to víceméně neřeší. My všichni víme, že taková definice v žádném případě nestačí. My si nedokážeme představit, že bychom měli těmto imigrantům dávat azyl. To je pro nás naprosto nepřijatelné a myslím, že to není přijatelné ani pro většinu z vás. Aspoň v to doufám. Za všechny příklady uvedu jeden. Představte si Prahu, Brno, Ostravu nebo jakékoli jiné město, kde by se odehrály stejné sexuální útoky, o kterých jsme se dozvěděli, že se odehrávaly na silvestra v Kolíně nad Rýnem a v dalších evropských městech. Pokud se zeptám, co by se stalo s takovými cizinci, kteří by u nás žádali o azyl a dopustili by se takového jednání, odpověď je jednoduchá - nestalo by se prakticky vůbec nic. Aspoň by se nestalo nic z hlediska azylového řízení. Řízení s těmito sexuálními útočníky by dále pokračovalo a oni by stále měli nárok na azyl. Já si myslím, že je v zájmu občanů této republiky, za které my tady všichni sedíme, tomu zabránit. Proto vás žádám o podporu zařazení tohoto návrhu novely zákona o azylu. Připomínám, dnes jako druhý bod. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Já děkuji a poprosím znovu pana poslance Lanka k mikrofonu s jeho další přihláškou, s jeho návrhem na změnu programu. Prosím, máte slovo. Poslanec Martin Lank To jsem tady mohl zůstat. Tak ještě jednou krásné odpoledne. A teď zpátky k energetice. Rád bych se opět pokusil na pořad jednání zařadit naši technickou novelu energetického zákona, která by umožnila odstranit rozpory mezi energetickým a služebním zákonem. To znamená zařadit tisk číslo 496, tedy bod 104. A rád bych ho zařadil dneska jako druhý bod. Nejdříve mi dovolte uvést pár věcí, které podle mého názoru alespoň opravňují k tomuto pokusu. Vláda sama přiznala, že v jejím obřím legislativním zmetku, omlouvám se, ale jinak se to nazvat nedá, který byl přijat jako novela energetického zákona v květnu loňského roku, byla poměrně zásadní chyba, tedy že vedení Energetického regulačního úřadu nemá od 1. ledna jisté, zda spadá pod režim služebního zákona, nebo pod energetický zákon. My jsme na to upozornili asi týden po přijetí oné novely a už od června 2015 se snažíme, aby zákon byl napraven a pozice předsedkyně a jejích místopředsedů nebyly zpochybňovány. To se ale nelíbí vládní koalici, a tak sama vláda a pan ministr Mládek raději připravili svou vlastní technickou novelu. Ani tu ale koalice nebyla schopna přijmout a protlačit parlamentem. Nakonec ji minulý týden vrátila do druhého čtení k přepracování. Prý totiž není aktuální, protože podle výkladu Ministerstva vnitra spadá už nyní automaticky paní předsedkyně pod státní službu a technická novela musí být zgruntu předělána. Dovolte mi udělat k tomu dvě zásadní poznámky. Za prvé, pan premiér Sobotka hrdinně čtyřikrát neodpověděl na přímý dotaz, kdo tedy nyní řídí úřad a co bude s jeho předsedkyní po 1. březnu, kdy skončí lhůta pro složení služebního slibu. Tento postoj jaksi o něčem vypovídá. Pan premiér má zřejmě strach odpovědět, že cílem je odstranit současné vedení stůj co stůj. Za druhé, pan ministr Mládek tady loni před třetím čtením dal hlavu na špalek, pokud zákon bude znamenat zdražení pro české občany, tak sám odstoupí. Takže pane ministře, minimálně tato nejistota v tom, kdo a jak povede Energetický regulační úřad v letošním roce, už může stát daňové poplatníky desítky miliard korun, tedy 15 % konečné ceny na účtence za energie, pokud se vláda protiprávně rozhodne poplatky solárním baronům platit. Uvedu také dva argumenty, proč bychom měli naši technickou novelu energetického zákona schválit ve zrychleném procesu. Za prvé podle článku 35 odstavec 4 směrnice 2009/72/ES - cituji: "Členské státy zaručí nezávislost regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a transparentně. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkonů stanovených touto směrnicí a souvisejícími právními předpisy byl regulační orgán právně odlišný od jakéhokoli jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu a na něm funkčně nezávislý, zajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení jednali nezávisle na jakémkoli tržním zájmu a při plnění svých regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu." Tedy evropská legislativa úplně jasně říká, že vláda nesmí nijak pod sebe zařadit nezávislého regulátora, a s tím se ztotožňuje i ústavní právník Zdeněk Koudelka, který na svých webových stránkách napsal: "Nezávislost úřadu posiluje, že jeho předseda je jmenován prezidentem republiky na návrh vlády a jen prezidentem může být odvolán. Pravomoc prezidenta jmenovat a odvolávat předsedy těchto úřadů není formální, ale slouží k ochraně jejich předsedů před momentálními náladami vlády." Máme tedy celou řadu indicií, že Energetický regulační úřad spadat pod služební zákon nemůže, a máme možnost tuto legislativně technickou chybu napravit, přičemž podle bývalého ústavního soudce Jiřího Nykodýma existují minimálně tři judikáty Ústavního soudu, které de facto říkají, že pokud zákonodárce vyjádřil jasnou vůli chybu napravit, tak i když to nestihl v řádné lhůtě, má takové vyjádření vůle stejnou platnost, jako kdyby legislativně technická chyba již byla odstraněna. Proto vás znovu žádám o podporu pro můj návrh zařadit na jednání Poslanecké sněmovny sněmovní tisk číslo 496 a schválit ho podle § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Byl bych rád, abychom to projednali jako druhý bod dnešního programu. Děkuji vám za pozornost.