|

2013-039-02-065

65. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - prvé čtení

Date2016-01-20
Meeting2013/039
Agenda Item2013/039/065
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/bqbs/b06706501.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   008 < Page 009 > 010
Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Votavovi za jeho příspěvek do obecné rozpravy. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Václav Zemek Hezké odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusím se mluvit co nejstručněji, pokusím se mluvit spatra, takže to nebude tak dlouhé. Nebudu předčítat. Já působím v ochraně přírody a krajiny, když jsem to tak počítal, zhruba tak asi dvacet let. Se zákonem č. 114/1992 Sb. pracuji taktéž takhle dlouho, takže už nějak znám jeho drobné nuance a záležitosti. Ten zákon je tady vlastně už hezkou řádku let, to ukazuje, jak byl kvalitní. Nicméně ukazuje se určitá potřeba jeho novelizace s postupem času a jednou z těch věcí je právě problematika národních parků, kdy k různým parkům přistupujeme jinak. A zde bych trochu nesouhlasil s mými předřečníky, kdy tady zazněla řada zajímavých argumentů, a jsou tady lidé typu kolegy Zahradníka nebo Václava Votavy, kteří se té problematice věnují poměrně dlouho, byť se vždycky neshodneme a máme na to různé názory, ale tu problematiku znají, věnují se jí a i oni vidí, že tam je vlastně potřeba nějaká změna. Já mám rozdílné stanovisko na to, jestli pro konkrétní parky speciální zákon, nebo jestli tu obecnou normu. V minulém období jsem byl v ústavněprávním výboru a tam mě to naučilo, že prostě by se mělo jít cestou spíše zjednodušení, což není cesta speciálních zákonů ke každé záležitosti zvlášť. Samozřejmě každý park je jiný a každý má svá specifika, ale myslím si, že hlavní zákonná norma, ta obecná, ten obecný zákon by měl být stručný a měl by pouze vymezovat určitý prostor. A ty podrobné ochranné podmínky nebo konkrétní záležitosti pro ten konkrétní park by měly být součástí plánu péče, který se potom samozřejmě projednává na bázi nějaké širší shody i s obcemi a s různými zájmovými skupinami v regionu. Já jsem byl účasten projednávání v minulém volebním období speciálního zákona o Šumavě, který tehdejší vedení Ministerstva životního prostředí mělo ambici prosadit. Byla tam spousta účastníků těch jednání, byly tam zastoupeny všechny zájmové skupiny, obce, kraje, občanská sdružení, ať už z jedné, či druhé strany, ale bohužel mi to ukázalo, že stoprocentní shoda prostě není možná. A bohužel to ukázalo i druhou věc, a to jsem trochu nerad, že tady ta novela je trochu vztažena právě konkrétně na Šumavu, byť se týká všech národních parků, ale víceméně se to na ten jeden problém zjednodušuje, že se to vztahuje pouze k té Šumavě. A tehdy to ukázalo i obrovskou nedůvěru mezi různými stranami. Tam jsem byl svědkem toho, že se tam slovíčkařilo, že se za každou změnou věty hledal nějaký záměr nebo nějaký zájem. Já osobně si myslím, že pravda je někde uprostřed, byť já jsem spíš na té straně nebo spíš straním zájmům ochrany přírody a krajiny, což samozřejmě neznamená, že bych chtěl bourat obce nebo že bych chtěl vyhánět občany Šumavy někam do jiných měst nebo obcí. Nicméně si myslím, že prostě v národním parku by měla mít přednost právě ta ochrana přírody. Koneckonců i národní parky jsou zřizovány primárně za účelem ochrany krajiny a přírody, nikoli za účelem rozvoje turistického ruchu, byť ten turistický ruch s tím také souvisí, to nepopírám. Jsou tam samozřejmě i další, jiné zájmy. To, že obec je v národním parku, s sebou přináší nejen ten bonus, že je to značka národní park, ale samozřejmě i povinnosti a určitá omezení. Ale tak to prostě je. Řekněme si - chceme ty národní parky, nebo je nechceme? Já jsem tady zavzpomínal na projednávání toho původního návrhu o šumavském parku a tam každá z těch stran řekla, že ten park chce, byť každá strana měla jinou představu, jak ten park má vypadat. Samozřejmě jinou představu má zástupce obce, jinou představu má např. někdo z občanského sdružení, které se zabývá ochranou přírody a krajiny. Tak to prostě bude a nikdy ta shoda nebude stoprocentní. Můj názor je takový, že v tomto případě - a naučila mě to i moje praxe ve veřejné správě - by měl být tím arbitrem, který stojí vlastně nad různými stranami, nad obcemi, nad kraji, nad občanskými sdruženími a různými zájmy, že by tam to hlavní slovo měl mít prostě stát. Protože národní park, to není záležitost regionální. To je záležitost celorepubliková, je to všeobecný zájem. Kdybych to chtěl přirovnat, vezměme si např. takový hrad Karlštejn. Taky to chápeme jako dědictví celého státu. A Šumava nebo ty parky jsou také dědictvím, byť přírodním, je to trochu jiný charakter, ale chápeme, že to je prostě věc, která se netýká jen toho regionu. Samozřejmě, jak jsem říkal, ty různé argumenty, část z nich chápu, část si myslím, že byla trochu fabulace, trošku mystifikace. Jsou kolegové, kteří se tím zabývají dlouhou dobu, někteří tady prostě předčítali jen papíry, které jim někdo připravil, ani tomu nerozuměli, docházelo tam k záměnám, k různým zmatkům typu, že tam někdo zaměňuje zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o ochraně životního prostředí, tak to jsou takové prostě drobnosti, nebo se tam zaměňují klidové zóny a zonace parku, to jsou takové detaily, které se samozřejmě nechají vyřešit během druhého čtení. Jestli někomu třeba vadí, že se zóny nenazývají 1, 2, 3, 4, ale mají svůj konkrétní název, to se prostě nechá změnit jednoduchým pozměňovacím návrhem, to není nic zásadního. Také tady padlo několik zmínek o Národním parku Bavorský les. To je právě ten příklad, kdy ten stát si řekl: Tady mám tu dominantní roli, tady takhle prostě určím ta pravidla a pojede se podle mých pravidel. A dneska jsou tam všichni spokojeni. Jak obce, tak občanská sdružení, tak státní správa ochrany přírody a krajiny atp. Samozřejmě bavorský park má na rozdíl od našich parků, hlavně od toho šumavského parku, výhodu tu, že uvnitř toho národního parku není žádná obec a jsou až v té nárazníkové zóně, což je určitá výhoda, ale i naše nevýhoda, ale zase, opět ta zonace tady nabízí právě i těm obcím tím, že jsou v té mírnější zóně nebo jsou úplně vyjmuty, tak jim nabízí prostě prostor, aby existovaly u toho národního parku. A myslím si, že tato úprava, která se předkládá, je výrazný posun kupředu. Z mého pohledu člověka, který se tím zabývá, je to zjednodušení. Já prostě budu podporovat to, aby to postoupilo do druhého čtení. Samozřejmě, jsou tam drobné věci, které se nechají ještě vylepšit, můžeme tam debatovat ve výborech, bude tam prostor, můžeme debatovat i během druhého čtení, ale domnívám se, že bychom to měli propustit. a já pro to budu hlasovat a žádám i vás, abyste pro to hlasovali. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name