|

2013-037-05-002

2. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - třetí čtení

Date2015-12-18
Meeting2013/037
Agenda Item2013/037/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/bqbs/b03200201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   014 < Page 015 > 016
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vás požádám, kolegové v levé části. Místopředseda PSP Petr Gazdík I předseda Legislativní rady vlády diskutuje nad mým vystoupením. Děkuji, pane předsedo, jste velice laskav. Místopředseda PSP Jan Bartošek Prosím, pokračujte, pane místopředsedo. Místopředseda PSP Petr Gazdík Ano, jsme u srozumitelnosti navrhovaných ustanovení. Problémem není jen srozumitelnost jednotlivých ustanovení, problémem je srozumitelnost celého zákona, a to zejména při uvědomění si toho, kdo bude aplikujícím subjektem. Tady jednotlivé paragrafy ve stručnosti vynechám a přejdeme k bodu F a to je jazyková úroveň toho návrhu. Použitý jazyk je standardní a pan zpravodaj nevidí problémy v samotném jazykovém vyjádření. Dostáváme se k bodu G, což je úroveň důvodové zprávy. Nedostatky samotného textu návrhu zákona nemůže nahradit důvodová zpráva. Důvodová zpráva je dlouhá, včetně RIA části, ale klíčové odpovědi bohužel nedává. Tady vidíte, že důvodovou zprávu nemá ani moc cenu číst, protože klíčové odpovědi vám nedá. Viz zásadní připomínky a stanovisko komise pro RIA. A teď závěr. Zpravodaj docent doktor Bohumil Havel, PhD., v Praze 6. května říká: "Vzhledem k výše uvedenému doporučuji Legislativní radě vlády předložený návrh zamítnout a vyzvat předkladatele, aby předložil věcný záměr, jak požadují legislativní pravidla vlády § 3 odst. 2 písm. a) a b), případně obhájil výjimku z této povinnosti. Měl-li by přesto být návrh projednán, doporučuji přerušení a předložení navrhovaného znění." Tolik zpravodajská zpráva k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb. Tím se plynule dostáváme ke stanovisku samotné Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády dne 28. května 2015 vydala stanovisko Legislativní rady vlády k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb. Za prvé k celkovému záměru návrhu. Cílem předkládaného návrhu zákona je za prvé snaha zakotvit kontinuální tok informací mezi daňovými subjekty a správcem daně, jehož účelem je snižovat míru takového jednání daňových subjektů, které usiluje o zamlčení skutečností relevantních pro správu a výběr daní a zkreslení skutečného obrazu o celkové daňové povinnosti. Za výše uvedeným účelem zřídit integrovaný systém evidence tržeb způsobilý zprostředkování on-line přenosu předepsaných informací o evidovaných tržbách. Svěření výkonu správy evidence tržeb správci daně z příjmů, přičemž zmocnění ke kontrole plnění uložených povinností se vedle orgánů Finanční správy ČR uděluje též orgánům Celní správy ČR. Zakotvit možnost zákazníka ověřit, zda byla jeho transakce řádně zaevidována v systému správce daně. II. Vztah k právu Evropské unie. Návrhem zákona není do právního řádu ČR implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem EU v rozporu - což je dobrá zpráva. Přestože daná oblast daní z příjmů, jíž se návrh zákona týká, není v současné době harmonizována s právem EU, lze tuto problematiku vztáhnout v obecné požadavky vyplývající z primárního práva EU. Zejména články 19, 45, 49, 56, 63 a 115 Smlouvy o fungování EU. V kontextu podpory malých a středních podniků lze zmínit zejména následující právní akty EU. Sdělení Komise ze dne 25. června 2008 Zelenou malým a středním podnikům. Dále sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem Přezkum iniciativy. A v neposlední řadě také zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum. Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků. III. Způsob projednání návrhu. Návrh zákona byl projednán v připomínkovém řízení, jehož výsledky jsou uvedeny v předkládací zprávě v části 6 předloženého materiálu. Dne 7. května předkladatel dodatečně aktualizoval materiál prostřednictvím eKLEP v části vypořádací tabulky důvodové zprávy a předkládací zprávy na základě výsledků dokončení vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení. Návrh zákona je na základě výše uvedené aktualizace podle předkladatele předložen s těmito rozpory. - Prosím, abychom se zaměřili na rozpory, které jednotlivá ministerstva k tomuto návrhu zákona uplatňují. Začneme Ministerstvem zemědělství. To mělo celkem šest rozporů, pan ministr si to zcela jistě ještě pamatuje, které nepovažuje za dostatečné rozvedení závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace, nepovažuje informace o podobě (nesrozumitelné)systému, o taktických požadavcích na povinné subjekty, o způsobu kontrol v systému a zapojení specifických skupin poplatníků používajících hotovost... k tomu... A teď jsem se v tom ztratil. Pardon, používajících hotovost a o tom, jaký vliv mělo zavedení evidence tržeb na inkaso daně v zemích, ve kterých byl systém evidování tržeb zaveden, za dostatečně podrobné. Ministerstvo zemědělství také nesouhlasí s ponecháním prostoru doplnit tržby vyňaté trvale z evidence tržeb vyhláškou, ani když je vydání vyhlášky zavázáno zákonným omezením. Nepovažuje vymezení údajů, které má poplatník poskytovat správci daně, za dostatečně konkrétní. Požaduje, aby tržbami, které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z evidence tržeb, byly dočasně vyjmuty na dobu tří let též tržby ze zemědělských, rybářských a lesních činností. A požaduje stanovení nabytí účinnosti stanovit dnem 1. ledna 2017. To byly připomínky, rozpory Ministerstva zemědělství. S jedním rozporem přišel i Úřad vlády České republiky, kabinet vedoucího Úřadu vlády České republiky, který požaduje, aby zákon explicitně stanovil, že bude účtenková loterie pořádána v pravidelných intervalech. To totiž v zákoně není. Se čtyřmi rozpory s Úřadem vlády České republiky přišla Rada pro vývoj, výzkum a inovace. Rada pro vývoj, výzkum a inovace s Úřadem vlády České republiky nepovažuje závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace v částech a dopadech na podnikatelskou sféru, případném počtu poplatníků, kteří zanechají ekonomické aktivity, nákladech na zavedení systému evidence tržeb a nákladech na provoz evidence tržeb za dostatečnou. Nepovažuje informace o podobě zavedeného systému o technických požadavcích na povinné subjekty, způsobu kontroly systému a také zapojení specifických skupin poplatníků používajících hotovost a o tom, jaký vliv mělo zavedení evidence tržeb na inkaso daně v zemích, ve kterých byl systém evidence tržeb zaveden, za dostatečně podrobné. Nepovažuje daňové zvýhodnění poplatníků, kteří budou evidovat tržby, za dostatečné a požaduje, aby i vynětí tržeb z podvodů - pardon, ne z podvodů, z důvodů postupného náběhu evidence tržeb bylo upraveno toliko zákonem. S devíti rozpory s Úřadem na ochranu osobních údajů je tento návrh zákona. Úřad na ochranu osobních údajů požaduje, aby se návrh vrátil do fáze věcného záměru. Nepovažuje za dostatečné podrobné shrnutí dopadů úpravy na standard ochrany soukromí a osobních údajů. Považuje závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace za přetíženou detaily a požaduje její přepracování, požaduje přepracovat § 1 a § 3 návrhu zákona z důvodu jejich nenormativnosti. Požaduje automatické přidělování autentizačních údajů všem poplatníkům, tedy nikoli jen těm, kteří o ně budou aktivně žádat. Nepovažuje za vyjasněný vztah daňového identifikačního čísla bezpečnostního kódu poplatníka. Nepovažuje za nutnou existenci dvou identifikátorů účtenky, a to bezpečnostního kódu poplatníka a fiskálního identifikačního kódu. Považuje za legislativně nedostatečnou specifikaci postupu ověření účtenky zákazníkem. Požaduje detailnější legislativní úpravu a nesouhlasí se zvoleným právním konceptem účtenkové loterie, zejména nesouhlasí s tím, že účtenková loterie nebude podléhat právnímu předpisu regulujícímu loterie a jiné podobné hry. Návrh zákona byl projednán mimořádnou pracovní skupinou, ad hoc komisí Legislativní rady vlády a také komisí pro evropské právo. Návrh zákona byl rovněž projednán pracovní komisí Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace RIA a její stanovisko je uvedeno v příloze k tomuto stanovisku Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády návrh zákona projednala na svém zasedání dne 7. května 2015, jak již jsem říkal, a doporučila předkladateli, aby zapracoval připomínky členů Legislativní rady vlády a připomínky uvedené v návrhu stanoviska Legislativní rady vlády k předloženému návrhu zákona, aby následně předložil upravený návrh zákona Legislativní radě vlády k opětovnému projednání. Toto upravené znění návrhu zákona projednala Legislativní rada vlády 28. května 2015. A toto stanovisko Legislativní rady je vypracované již k tomuto upravenému znění návrhu zákona. Podotýkám tedy, že Legislativní rada vlády požádala o zapracování těch připomínek a po zapracování připomínek vydala následující stanovisko, které vás jistě bude zajímat. Nejprve tedy obecně. Návrh zákona se na jedné straně snaží minimalizovat takové negativní jevy, jako je nezákonné obcházení daňové povinnosti, které se následně promítá do konečné výše daňového inkasa, a to zejména u daní z příjmů a daně z přidané hodnoty. Výsledkem tohoto stavu je snížení objemu prostředků tvořících příjem státního rozpočtu. Tento stav také zakládá nežádoucí nerovnost mezi různými skupinami daňových subjektů, kdy v tržním prostředí značně znevýhodňuje ty, kteří mají větší vůli daně odvádět řádným způsobem. Tady se patrně Legislativní rada vlády s koalicí plně shoduje. Na druhé straně návrhem zákona zaváděná povinnost evidence tržeb dopadá zejména na malé a střední podnikatele, které zatěžuje dalšími administrativními požadavky. Vidíte, říká to i Legislativní rada vaší vlády. Není to výplod choré mysli opozice, která chce jenom zdržovat. I Legislativní rada vlády - a pan ministr (Dienstbier)souhlasně přikyvuje a usmívá se přitom, nepřikyvuje, ale usmívá se přitom - říká, že návrhem zákona zaváděná povinnost evidence tržeb dopadá (s důrazem)zejména na malé a střední podnikatele, které zatěžuje dalšími (s důrazem)administrativními požadavky. To je stav, který si asi jistě nikdo nepřeje. V této souvislosti je třeba zmínit, když budu dále pokračovat, že Evropská komise se vyjádřila v tom smyslu, že malé a střední podniky jsou klíčovým hráčem evropského hospodářství, a v roce 2008 představila ucelený rámec jejich podpory Small Business Act, který má a měl umožnit růst malého a středního podnikání. V roce 2011 pak Komise vydala zprávu, dle níž by mělo pro futuro dojít ke snížení regulační zátěže pro malé a střední firmy ve všech oblastech, kde je to jen možné. Též z judikatury Evropského soudního dvora vyplývá, že vnitrostátní opatření, která činí výkon základní svobody usazování méně atraktivním, musí být nezbytná a přiměřená. Podpora rozvoje malého a středního podnikání je také jedním z důvodů programového prohlášení vlády, jedním z bodů programového prohlášení vlády, která by měla v této souvislosti podnikat kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele. V tomto ohledu lze považovat za správnou alespoň snahu předkladatele o minimalizaci zátěže podnikatelů a spotřebitelů spojené se zavedením a následným provozováním systému evidence tržeb, a to například též v uvažovaném opatření, do kterého náklady na elektronickou evidenci tržeb budou moci být uplatněny formou slevy na dani z příjmů. S ohledem - a teď prosím závěr zprávy Legislativní rady vlády - s ohledem na výše uvedené a po následném projednání návrhu zákona Legislativní rada vlády má nadále významné pochybnosti, zda zavedení povinnosti evidence tržeb a s ní souvisejících povinností je v souladu s principy zakotvenými v právních aktech Evropské unie uvedených výše v části dvě tohoto stanoviska, totiž s politikou podporování malých a středních podnikatelů, a zda opatření doprovázející její zavedení, která by měla minimalizovat související administrativní zátěž podnikatelů, jsou dostatečná. To jsou poměrně velmi závažná fakta. Část dvě. Podle Legislativní rady vlády by hlavním účelem návrhu zákona měla být snaha o evidenci tržeb za účelem zvýšení částek vybraných při výběru daní a nikoli údajů o tržbách v maloobchodu, čemuž by měla odpovídat i mimo jiné formulace § 5 písm. b) návrhu zákona. Zároveň je podle předkladatele cílem vyloučit z povinnosti evidence tržeb bezhotovostní platby prostřednictvím platebního příkazu na základě faktury - typ mezi podnikateli. Evidenci tržeb by tak měly podléhat veškeré tržby plynoucí z prodeje zboží a služeb v kamenných prodejnách a jim odpovídající tržby z prodeje zboží a služeb prostřednictvím internetu. V tomto smyslu je proto třeba upravit znění § 5 písm. b), neboť podle současného znění tohoto ustanovení z povinnosti evidence tržeb vypadávají tržby plynoucí poplatníkovi na základě plateb provedených prostřednictvím on-line terminálů, on-line platebních služeb, například Servis 24, PayPal a podobně. Takovéto vyloučení některých forem plateb je dle názoru Legislativní rady vlády v rozporu s účelem navrhované regulace. Zároveň je třeba toto ustanovení zpřesnit, co se týče pojmu příjemce, neboť tím musí být vždy poplatník, ale i jiná osoba odlišná od poplatníka, vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 5 písm. b) návrhu zákona budou režimu zákona podléhat veškeré karetní transakce v obchodním styku. Legislativní rada vlády považuje v této souvislosti za důležité, aby okruh a rozsah informací, které mají být v souvislosti se zavedením evidence tržeb shromažďovány, byly přiměřené účelu zákona, a to s ohledem na ochranu osobních údajů. Dostáváme se k bodu 3. Zvýhodňování některých druhů tržeb pouze na základě vymezení subjektu, kterému tyto tržby plynou, považuje Legislativní rada vlády za diskriminační a ve svém důsledku za negativně dopadající na hospodářskou soutěž. V tomto kontextu lze za určitých okolností považovat některé výjimky jako podporu státu ke zneužití dominantního postavení na trhu, a to v případě tzv. veřejných podniků a poskytovatelů služeb obecného hospodářského zájmu. Možným řešením, jak se vyhnout riziku, je to, že by Evropská komise a Soudní dvůr Evropské unie posuzovaly výjimku z evidence tržeb jako činnost mající za následek zneužití dominance trhu, by bylo striktně uplatňovat výjimky z povinnosti evidence tržeb jen pro určitá odvětví jako celek, nikoliv z této povinnosti vyjímat jen některé subjekty, například držitele poštovní licence. Tady vidíte, že sama Legislativní rada vlády upozorňuje, že elektronická evidence tržeb se může dostat až před Evropskou komisi či Soudní dvůr Evropské unie. Subjekty působící na relevantním trhu daného odvětví by pak měly rovné podmínky s výjimkou povinnosti dle § 12 neměly mít selektivní povahu. S ohledem na výše uvedené a na proběhlou diskusi na toto téma Legislativní rada vlády je toho názoru, že navrhovaná právní úprava by měla obsahovat co nejméně výjimek zcela vylučujících povinnost evidovat tržby. A to v opravdu odůvodněných, opravdu odůvodněných případech. Za tímto účelem proto považujeme za nutné významně zúžit jejich výčet uvedených v §12. Pozor na § 12! Pak Legislativní rada vlády považuje doplnit § 46 Bližší pravidla pro účtenkové loterie, s tím vás nebudu příliš zatěžovat, protože myslím, že se s tím vláda skutečně vypořádala a ten paragraf opravila. V případě, že by bylo rozhodnuto ponechání § 10 odst. 2, je potřeba provést v jeho textu změny, tady upozorňuje Legislativní rada vlády. A tak je to v mnoha dalších odstavcích, se kterými vás momentálně teď nebudu zatěžovat. Ale jsou tady dvě významné věci. Nejprve k dosavadnímu § 39, tam se má číslo 36 nahradit číslem 32, což se patrně stalo. Ale k důvodové zprávě. Důvodovou zprávu má navrhovatel upravit ve smyslu připomínek uvedených ve stanovisku mimořádné pracovní komise ze dne 24. dubna. A také má důvodovou zprávu upravit tak, aby odpovídala návrhu zákona schváleného vládou. Závěr. Dostáváme se k závěru. Legislativní rada vlády doporučuje vládě schválit návrh zákona o evidenci tržeb a k němu... stanovit. Vláda schvaluje návrh zákona o evidenci tržeb s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku Legislativní rady vlády, ukládá prvnímu místopředsedovi vlády a ministrovi financí vypracovat znění vládního návrhu podle bodu 1 usnesení, notifikovat vládní návrh zákona podle bodu 1 a 2 tohoto usnesení Evropské komisi prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci. Pan ministr tady bohužel není, ale já bych se ho rád zeptal, jestli tak bylo učiněno. Došlo k notifikaci bodu 1 a 2 tohoto usnesení Evropské komise prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v režimu technické specifikace s jinými požadavky v souladu s článkem 1 odst. 11 třetí odrážka ve spojení s článkem 10 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 9834/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti? Pan ministr, a to je moje druhá otázka, má také zajistit technické řešení projektu evidence tržeb ke dni 1. ledna 2016. Blížíme se k tomuto termínu k 1. lednu 2016 a zatím není mně známo, že by bylo zcela jasné, jak vypadá technické zajištění projektu Elektronické evidence tržeb. Tady si myslím, že pan ministr by nám všem měl v tomto směru poskytnout příslušné informace. Dále pověřuje Legislativní rada vlády předsedu vlády, aby předložil návrh zákona podle bodů 1 a 2. do Poslanecké sněmovny, a místopředsedu vlády, aby odůvodnil návrh, což pan ministr jistě učinil. Podepsán Mgr. Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti, legislativu a předseda Legislativní rady vlády. To jsou zatím ty základní připomínky. Myslím, že ještě v průběhu diskuse se k dalším určitě dostaneme. Pan ministr tady na začátku zavedl dnes při svém projevu, a já bych v něm velmi rád pokračoval, takové okénko "Nad dopisy občanů". Tak já bych také přispěl svou troškou do mlýna a sdělil vám některé dopisy, které mně od občanů chodí, nebo našemu poslaneckému klubu. Tak začnu první v tomto okénku. Pisatel píše: Řekněte to Babišovi. Neumím si představit, jak to bude fungovat. Ve stánku s trdelníky na vánočních trzích - to je velmi aktuální téma - kde už tak si ve frontě někdy postojíte dobrých 10 až 15 minut, kde paní, která má ruce od těsta a peníze od vás přebírá velmi opatrně, vyplňovat údaje vztahující se k jednomu trdelníku na nějakém celkem drahém dotykovém aparátu. To aby zaměstnala brigádníka, který to bude ovládat, a ten jí samozřejmě zvedne náklady na provoz. Něco jiného jsou restaurace, kde vám účtují celý oběd. Nejednou jsem se však setkala s tím, píše pisatelka, že přijedete na kole a chcete si dát dvě piva v zahrádce, zaplatit rovnou a jet dál. Než to taková slečna naťuká do jejich zázračné elektronické evidence objednávek, spadne vám pěna a přejde vás chuť, píše paní Nikola Voňková. Mám tu další dopis. Pan Hugo Holý: Elektronická evidence tržeb je logickým volebním tahem pro naši socialistickou společnost. Úspěch se u nás neodpouští a závist se skloňuje na každém rohu ve všech pádech. To už všichni víme. Lidé se nechtějí snažit, aby něco měli, ale chtějí, aby ostatní neměli nic. Odkroutit si svých osm hodin, svalit se doma na gauč... Svalit se doma na gauč. Já to asi vezmu znovu. Svalit se doma na gauč a polemizovat o tom, jaký je každý podnikatel zloděj, je totiž jednodušší. To, že leckdy vstávám i ve čtyři ráno a domů se dostanu kvůli práci až pozdě večer, už nikdo nevidí. Hlavní je perzekvovat každého, kdo něco má. Jakékoliv opatření proti lidem, co se snaží, tak bude bráno jako to správné. A ANO s tím vyhraje na celé čáře. Ačkoliv je to nízké, je to ve zkratce to stejné co nám dělá mistr Okamura. Cílí svoji kampaň a svoje zájmy na dementy, kteří se nikdy na nic nezmůžou a kteří dovedou jen remcat, jak všichni stojí... stojí za nic - abych tady nebyl odvolán. O tom, co všechno negativního to s sebou přinese, se ani vyjadřovat nemusím, protože věřím, že to za nás dokážete ve Sněmovně říct z plných plic, což zrovna činím. Tak jako tak, bez ohledu na to, co se tady vymyslí, se nevzdávám a podnikat nadále budu. Ze mě se běžný pracovník bez mozku nikdy nestane. Třetí a poslední dopis v tomto okénku "Nad dopisy občanů". Z dostupných informací je zřejmé, že EET v žádné zemi, kde bylo zavedeno, nepřineslo žádný ekonomický efekt. Existují tedy jasná data, ze kterých plán Ministerstva financí na EET vychází, jaký je plán českého Ministerstva financí, plánované náklady na EET jsou jaké? Plánovaný výnosy jsou jaké? Tady ty údaje panu pisateli Michalu Zahradníčkovi byly samozřejmě předloženy. Můžeme se s kolegou Volným či s dalšími kolegy přít o jejich výši. Pardon, s panem kolegou Pilným, omlouvám se prostřednictvím pana předsedajícího. Jaké jsou exaktní technologické požadavky na zavedení EET u živnostníků a podniků a kolik jsou ceny pořízení, údržba? Tady jsme ty náklady skutečně vyčíslili, a jak už jsem říkal v úvodu své řeči, jsou krátké. Proč chce Ministerstvo financí zavést EET jen pro některé skupiny? Má-li být EET zavedena, pak ať je pro všechny, nebo v opačném případě se jedná o zřejmou diskriminaci. Jak je plánované využití data z EET? Existuje přesný popis, který je závazný? Existuje analýza rizik, která souvisí s případným zneužitím osobních údajů? píše pan Michal Zahradníček. Tím bych uzavřel tato to okénko "Nad dopisy občanů" i svůj projev. Věřím, že na některé otázky a závažné skutečnosti, které jsem tady položil, mi bude odpovězeno a že o nich skutečně budeme diskutovat tak, abychom došli k dobrému závěru. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name