|

2013-037-04-000

Sloučená rozprava k bodům 1 a 2 /sněmovní tisky 513 a 514/

Date2016-01-22
Meeting2013/037
Agenda Item2013/037/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/s037084.htm#r1

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   102 < Page 103 > 104

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Pane poslanče, se moc omlouvám, že vás přerušuji, ale poprosím přítomné na galerii pro novináře, aby se trošku ztišili, protože nás ruší. Děkuji. *** Poslanec Radim Holeček Zde zákon žádné meze nestanovuje. To samé platí i pro další zasílané údaje o tržbě podle § 12 odst. 3. Důvodová zpráva sice specifikuje, že se předběžně počítá se zasíláním základních údajů o poplatníkovi, jako je jméno, příjmení, popřípadě název, sídlo firmy, o proběhlé transakci zejména čas, objem platby. Dále se předpokládá, že součástí údajů zasílaných správci daně bude údaj o době odezvy, to jest bude možné tento údaj aktualizovat v rámci každé evidované tržby. To ale patřit přímo do normativního textu. Tam chybí. Šestým kiksem v návrhu zákona jsou autentizační údaje. Právní úprava je strohá. Důvodová zpráva definuje, že přihlašovací údaje existují. A certifikát. Je otázkou, proč poplatník o autentizační údaje žádat. Proč mu nejsou přidělovány automaticky? To vše měl řešit věcný záměr zákona, a neřešil. Naopak je problematické, že je osnova přetížena podrobností v tom, že se žádost posílá na adresu určenou pro evidenci tržeb. Za jak dlouho mu budou přiděleny takové údaje? Kdo o tom bude rozhodovat? A tak podobně. Je nezbytné upozornit na to, že předkladatel zcela nesprávné pojetí identifikace a autentizace. Zatímco identifikace je ztotožnění, to jest určení, o který konkrétní subjekt se jedná, autentizace je ověření třídy oprávnění, to znamená, jestli konkrétní subjekt smí něco dělat, aniž by byl nutně identifikován. Například znalost PIN k bankovní kartě ještě neznamená, že si dotyčný smí vybrat peníze, i když není vlastníkem této karty. Rovněž je otázkou, která tu padla, proč předkladatel nezařadil evidenci tržeb do systému eGovernmentu, kde se nabízí přímo jako identifikační údaj AIFO, který by byl zde doplněn o certifikát. Nevyjasněný je vůbec vztah k DIČ. Důvodová zpráva o DIČ úplně mlčí. Odůvodnění v § 10 jen opisuje normativní text bez pokusu jej opravdu odůvodnit. Ne zcela vyjasněný je vztah k bezpečnostnímu kódu poplatníka podle § 12, který je definován, že je jedinečným kódovacím algoritmem poplatníka. Jde o vygenerované označení, které jako výstup konkrétních vstupů v podobě údajů o evidované tržbě a poplatníkovi, který ji uskutečnil. Jenom tak identifikuje poplatníka, který účtenku vydal, a uskutečněnou tržbu s vydanou účtenkou ztotožňuje. Ani v důvodové zprávě ani v tezích prováděcích předpisů o tom nejsou žádné další podrobnosti. Je tedy více než pochybné, že by byl zveřejňován, a to na účtence, ten jedinečný kód tak, jak to říká § 13. Ten fiskální identifikační kód. Zatímco v § 13 č. 2 písmena c) je FIK vágně vymezen jako jednoznačný identifikátor.

Download XMLDownload textCreate Person name