|

2013-037-04-000

Sloučená rozprava k bodům 1 a 2 /sněmovní tisky 513 a 514/

Date2016-01-22
Meeting2013/037
Agenda Item2013/037/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/s037084.htm#r1
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   087 < Page 088 > 089
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám také děkuji. A opět vás vedu zpátky k tématu. Nejednáme ani o silnicích, ani o dálnicích, ani o tom, kde se čepuje jaké pivo. Jednáme o elektronické evidenci tržeb. Nyní tedy s faktickou poznámkou byl přihlášen pan poslanec Laudát, ale patrně svou poznámku stáhl. V tom případě řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jiří Skalický Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, úvodem mého příspěvku krátký abstrakt. Velikost šedé ekonomiky v ČR je zhruba 600 mld. korun. Z řady pramenů a zdrojů naposledy potvrzeno Ministerstvem financí v září loňského roku při road show v Hradci Králové paní náměstkyní pana ministra financí. To odpovídá zhruba 15 % HDP. Je to tedy pořád lepší průměr, než má evropská osmadvacítka. Z toho podnikatelé a živnostníci tvoří zhruba 7 % objemu šedé ekonomiky, což je asi 40 mld., nicméně jsou v tom započítáni podle studie společnosti VISA i výrobní podniky, kterých se EET vůbec netýká, takže ta částka bude podstatně nižší. Pokud bychom se tedy podívali na danou situaci z pohledu DPH, což je hlavní meritum věci, tak podle zprávy NKÚ z 27. 4. 2015 pouze 7 % mezery DPH, nebo chcete-li úniku DPH, podle Ministerstva financí to představuje 82 mld., podle NKÚ je to 105 mld. *** Těch 7 % z tohoto objemu tvoří tedy malí podnikatelé, živnostníci, stavební firmy a nejsou zde firmy výrobní, což představuje v absolutním vyjádření zhruba 6 až 7 mld. Kč. Není to samozřejmě spočítáno zcela exaktně. Pokud bychom tedy vynechali stavební firmy, protože stavebních firem se tato problematika netýká, tak můžeme odhadnout, a zde to je opravdu pouze odhad, že je zde mezera nebo únik mezi 4 až 5 mld., možná 6 mld. Kč ve výběru DPH. Pokud to porovnáme s objemem šedé ekonomiky, což je 600 mld., tak se dostáváme na číslo 1,3 %. Opět je to zhruba, není to, pane ministře, spočítáno naprosto exaktně. Cílem Ministerstva financí, jak zde bylo deklarováno, je získat zlepšeným výběrem zhruba 10 až 12 mld., což představuje částku 1,6 mld. z celkového objemu šedé ekonomiky, jak už bylo dříve deklarováno. Pokud je tedy únik DPH jedním z nejvýznamnějších, jak je v této kauze deklarováno, je otázkou, proč tedy tak malá částka, tak malý objem je primárním zájmem Ministerstva financí. Nabízejí se zde dvě otázky. Jestliže vezmeme 600 mld. jako 100 %, tak jakým způsobem ministerstvo chce řešit řekněme zbývajících 590 nebo 595 mld.? I když zde připouštím, že pan ministr zde představil některé kroky a nástroje, kterými, řekněme, bojuje s šedou ekonomikou, nicméně pořád je to pouze v jednotkách miliard. Druhý dotaz, který se nabízí z těchto čísel, je: Jestliže Ministerstvo financí chce tedy vybrat 10 až 12 mld. a podle zprávy NKÚ můžeme uvažovat, že 4 až 5 mld. je únik DPH, tak pak je zde jakýsi gap, nebo chcete-li rozdíl zhruba 5 až 6 mld., a je tedy otázkou, kde těch 5 až 6 mld. se vezme, jestli to tedy je někde mimo DPH, jestli se to týká daní z příjmů apod. To je krátký úvod k dané problematice. Já bych jenom velice stručně se ještě zmínil o zprávě Asociace podnikatelů a manažerů a pak ještě na dvou příkladech položil dvě krátké otázky. Podle zprávy Asociace podnikatelů a manažerů o nedostatcích a negativních dopadech na EET, která je samozřejmě obsáhlá, je možné se zmínit, že v oblasti výběru daní je porušen princip proporcionality, který je explicitně vyjádřen v § 5 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, který stanoví, že správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní. To je jedna záležitost. Dále požadavek proporcionality je však také obecně kladen na každý právní předpis, který je nebo má být součástí českého právního řádu. Ačkoliv stát má ústavní oprávnění k výběru daní, článek 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, musí při ukládání těchto povinností dbát na zachování základních práv a svobod, jak ukládá článek 4 odst. 1 Listiny. Zavedením zákona o elektronické evidenci tržeb bude tak zasaženo pravděpodobně do základního práva, a tudíž je zde vlastně postaven do střetu - je zde do střetu postavena - základní právo a svobody, jako je právní úprava, podrobována takzvanému testu proporcionality, jehož součástí je taktéž zkoumání potřebnosti, porovnání zkoumaného legislativního nástroje s jinými prostředky, jež umožňují dosáhnout stejného cíle. Asociace podnikatelů a manažerů zde vyjadřuje přesvědčení, a já jsem o tom přesvědčen taktéž, byť nejsem odborník v oblasti ekonomiky, že elektronická evidence tržeb v testu proporcionality nemůže obstát, neboť už nyní má stát k dispozici nástroje, za jejichž pomoci by dosáhl stejného cíle, tedy zlepšení výběru daní, včetně tedy DPH, a kterými není zasahováno do základních práv a svobod, resp. pokud ano, tak s podstatně menší intenzitou, a že tyto nástroje stát v současné době nevyužívá dostatečně efektivně. A k závěru, jak jsem slíbil, dvě takové otázky z reálného prostředí. Stát současně deklaruje srovnání podmínek pro poctivé podnikatele, což by se mělo projevit v konečném důsledku narovnáním konkurenčního prostředí. Nicméně se zde nabízejí dvě otázky, zda je to skutečně pravda. Jeden příklad. Jsou dva pěstitelé zeleniny, kteří prodávají svoji produkci, jeden v kamenném obchodě na náměstí, vedeném podle příslušných předpisů jako maloobchod, bude muset vést samozřejmě EET. Druhý pěstitel je evidován jako soukromý zemědělec, prodává zeleninu na trhu či internetu, má živnostenský list na zprostředkovatelskou činnost - a EET vést musí, nebo nemusí? Tady bych poprosil o odpověď, zda tedy ano, či ne. Podobným příkladem je vinařství, a zde chci deklarovat, že si českých vinařů a zejména moravských velmi vážím, nicméně je to podobné. Moravský vinař evidovaný jako soukromý zemědělec prodávající svá vína takzvaně ze sklepa, EET mít nemusí - otazník - neboť nemá zaregistrovaný maloobchod. Jeho soused, rovněž vinař, soukromý zemědělec provozující denně vinotéku a zase mající živnost podle příslušných právních předpisů na maloobchod, už ovšem EET mít musí, nebo bude muset. Jinými slovy, dva lidé, kteří prodávají prakticky stejný produkt téměř stejným způsobem, ale mají zaregistrovaný jiný druh živností, budou mít oba povinnost EET, nebo nebudou mít povinnost EET? Z toho vyplývá, že v daném zákoně je opravdu řada otázek, které jsou naprosto pragmatické, a bylo by asi dobře je tedy upřesnit, protože to samozřejmě evokuje myšlenku, že EET může podnikatelské prostředí v některých případech deformovat, i když samozřejmě daně se platit mají a DPH tudíž taktéž. Poslední poznámka.

Download XML • Download text • Create Person name