|

2013-037-04-000

Sloučená rozprava k bodům 1 a 2 /sněmovní tisky 513 a 514/

Date2016-01-22
Meeting2013/037
Agenda Item2013/037/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/s037084.htm#r1
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   020 < Page 021 > 022
Poslanec Miroslav Kalousek Já s vámi souhlasím, že ten návrh byl nehlasovatelný v souladu s jednacím řádem. Ale potom odporovalo i souladu jednacího řádu, že vy jste dal hlasovat o tom, jestli tady má předkladatel být, nebo nemá. Prostě ten tady podle jednacího řádu být má. A tím, že jste se zeptal sněmovny, jestli tady má, nebo nemá být, tak vlastně vyhovujete názoru pana docenta Svobody, pane předsedající. (Potlesk části poslanců zprava.) Místopředseda PSP Jan Bartošek Já si myslím, že bude nejlepší, když budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Požádám tedy pana poslance Novotného, který je řádně přihlášen do rozpravy, aby vystoupil. Pan poslanec Novotný je omluven, děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Pecková se svým příspěvkem do rozpravy. A připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Gabriela Pecková Dobré poledne, dámy a pánové. Protože v důvodové zprávě k návrhu, který je pouze nástrojem na pronásledování drobných živnostníků, se pan místopředseda Babiš inspiroval v Chorvatsku a v té důvodové zprávě to mnohokrát opakuje, tak já se s dovolením k tomu Chorvatsku tedy vrátím a zeptám se, jestli ta chorvatská léčba má být inspirací pro Českou republiku. Ta je totiž členem OECD od roku 1996. Byla prvním členem OECD ze zemí bývalého sovětského bloku a spolu s Jižní Koreou jednou ze dvou prvních zemí mimo tzv. první svět, tedy mimo vyspělé demokratické země s rozvinutými tržními ekonomikami a vyspělým HDP na hlavu. Členství v OECD vyžadovalo splnění mnoha pravidel, mimo jiné těch obsažených v balíčcích základních pravidel pro fungování trhu zemí OECD. Chorvatsko není členem OECD dodnes. V renomovaném žebříčku a analýzách skupiny Světové banky Doing Business je Chorvatsko celkem 65. zemí, zatímco Česká republika 44. *** Ano, v tomto žebříčku Doing Bussiness si v kritériu nazvaném Placení daní Chorvatsko vede podstatně lépe než Česká republika, ale když se podíváme do střev těch kritérií, zjišťujeme, že lepší hodnocení Chorvatska v daném kritériu plyne z toho, že chorvatští plátci podle svých zpráv stráví daňovou agendou ročně v průměru 208 hodin, zatímco čeští téměř dvojnásobek, konkrétně 413. Není žádný důvod se domnívat, že počet těchto hodin se zavedením EET klesne. Máme-li soudit ze zkušenosti Chorvatska, nastane spíš pravý opak. I v Chorvatsku počet hodin, které podle svých údajů v průměru stráví plátci daně vyřizováním daňové agendy, vzrostl. Chorvatská ekonomika prošla nejdelší krizí mezi všemi ekonomikami Evropské unie a byla poslední ze zemí EU a ze všech vyspělých zemí, která se z recese, která vypukla v důsledku finanční krize ve Spojených státech, začala vzpamatovávat. Teprve v roce 2015, po šesti letech recese, v níž HDP poklesl o více než 12 %, jeví známky první stabilizace a oživení. Současně ale má hluboké strukturální problémy, které jsou některými analytiky přirovnávány ke strukturálním problémům pozadí krize v Řecku. Těmi základními problémy, které přivedly řeckou ekonomiku na sám okraj státního bankrotu a které vidíme i v chorvatské ekonomice, jsou podle Mezinárodního měnového fondu a jiných renomovaných institucí neprůhledné ovládání podniků a velký rozsah propojení státního sektoru s politikou na všech úrovních, vysoký podíl úvěrů v eurech v soukromém i státním sektoru. Chorvatsko se dostalo pod kuratelu Evropské komise v rámci procedury řešení nadměrného zadlužení a neudržitelné situace veřejných rozpočtů. To se České republice naštěstí nestalo nikdy. Jinými slovy, Chorvatsko řešilo velmi vážný problém veřejných rozpočtů. Podle hrubého zadlužení chorvatského veřejného sektoru na HDP totiž vzrostl z přibližně 30 % v roce 2008, na 80 % v roce 2013, 90 % v roce 2015 a přes všechna záchranná opatření v rámci procedury řešení nadměrného zadlužení Evropská komise i Mezinárodní měnový fond dále očekávají jeho růst v příštím, nebo vlastně v letošním roce, už na 95 %. Jak Evropská komise, tak Mezinárodní měnový fond upozorňují, že i když poměrně úspěšná záchranná fiskální konsolidace Chorvatsko odvedla od okraje propasti, má před sebou ještě velmi dlouhou cestu, než jeho ekonomický a fiskální vývoj bude udržitelný. Především musí privatizovat svůj rozsáhlý státní sektor, dosáhnout oddělení podnikatelských struktur a šedé zóny na pomezí podsvětí od vlivu na politiku a veřejný sektor a najít řešení strukturálních problémů na výdajové straně veřejných rozpočtů. Chorvatsko má neudržitelně vysoké výdaje např. na zdravotnictví. Podstatně vyšší, než je průměr Evropské unie. Chorvatsko dlouhodobě trpí vysokou nezaměstnaností. V červnu 2015 byla vyšší než 16 % a obzvlášť vysoká je mezi mladými od 15 do 24 let, která stále ještě překračuje 43 %. A na svém vrcholu v lednu 2013 to bylo dokonce 52,5 %. Chorvatský podnikový sektor je méně konkurenceschopný než český. Jeho struktura neodpovídá poptávce mimo Chorvatsko a ustrnula převážně v 90. letech 20. století. Chorvatsko potřebuje restrukturalizovat podniky, podstatně reformovat trh práce, a i když zavedlo velké reformy školství, jeho potřeby zvýšení vzdělanosti populace jsou v porovnání s Českou republikou a většinou Evropské unie značné a bude trvat léta, než se viditelně promítnou do konkurenceschopnosti ekonomiky. Ratingová agentura Fitch před rokem v srpnu snížila rating dlouhodobých závazků chorvatské vlády dokonce až na stupeň BB, a jak jistě víte, dlouhodobé závazky české vlády mají hodnocení ratingem A+. Problémy chorvatské ekonomiky lze tedy stručně shrnout heslem: vyhnout se řecké cestě, která bezprostředně hrozí. Česko řeší jiný problém - jak obnovit konvergenci k nejvyspělejším ekonomikám Evropské unie. Problémy chorvatské ekonomiky jsou hluboké a mají strukturální charakter. Fiskální opatření, která chorvatská vláda pod kuratelou Evropské komise prováděla, byla záchranou před pádem ekonomiky z útesu do propasti neudržitelných dluhů. I ve zdravotnictví lékař, když bojuje o záchranu života, používá úplně jinou léčbu, než když chce jenom vylepšit kvalitu života a posílit zdraví. Česká ekonomika je v situaci, kdy by se měla snažit o utužení zdraví a zlepšení kvality života. Chorvatská ekonomika bojovala o záchranu před nejhorším. Řídit se tedy chorvatským příkladem, chorvatskou léčbou, je pro českou ekonomiku, a teď ať si každý vybere podle sebe: úsměvné, irelevantní, alarmující nebo poškozující. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Create Person name