|

2013-037-04-000

Sloučená rozprava k bodům 1 a 2 /sněmovní tisky 513 a 514/

Date2016-01-22
Meeting2013/037
Agenda Item2013/037/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/s037084.htm#r1
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   015 < Page 016 > 017
Předseda PSP Jan Hamáček Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Svobodu a připraví se pan poslanec Martin Plíšek. Poslanec Bohuslav Svoboda Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, nejprve mi dovolte, abych konstatoval, že jsem zásadním způsobem rozhodnut hlasovat proti přijetí vládního návrhu zákona o evidenci tržeb a to je také důvod, proč zde mluvím, abych tento svůj názor sdělil i ostatním poslancům a pokusil se je přesvědčit o tom, že vládní návrh zákona je návrhem špatným. Jedná se o velice důležitou problematiku a dopady toho zákona mohou být do nejrůznějších sfér. Já se pokusím potom ve svém projevu některé ty sféry z nového úhlu pohledu pojmenovat. Kolegyni Lorencové vaším prostřednictvím, pane předsedo, bych chtěl říct, že memoria est mater studiorum - opakování je matka moudrosti. Když máme dítě, které pomalu chápe, musíme mu tu věc neustále opakovat. Teprve to opakování dosáhne toho, že myšlenku pochopí a ta myšlenka se vetkne do hlavy. Čili to, že se tady něco opakuje, není žádná chyba. To je prostě to, co už staří latiníci věděli, že cesta vzdělávání je cesta obtížná, je cestou opakování. Víte dobře, že ve škole nejdřív vám to učitel vyloží, potom z toho máte domácí cvičení, potom je malé opáčko, potom je velké opáčko a finálně si to všechno zopakujete u maturity a ještě tam to mnohdy neumíte. Čili memoria est mater studiorum a to by měla být věta, která v Poslanecké sněmovně platí. A já doufám, že platí. Mě nijak netrápí, když je tady vyvoláno mimořádné hlasování a pan předseda z titulu své funkce (hovoří názorně pomalu)pomalu zopakuje celý ten název toho, proč hlasujeme, pomalu zopakuje všechna čísla. Já tomu rozumím - on potřebuje dostat své poslance zpátky. I to je součást té poslanecké materie a je to součást opakování. Člověk se to musí naučit, aby věděl, že takovéto kroky jsou vlastně správné, protože dávají možnost naplnit funkci, kterou ten předseda získal tím, že je předseda většinové koaliční partaje. Ale ta druhá strana má úplně stejná práva a musí je stejným způsobem používat. Přede mnou kolega Vilímec - snad nemusím vaším prostřednictvím, když budu jenom citovat - se zmiňoval o pyšné princezně a když se do té pohádky podíváte, tak také vidíte, že ona nejdřív říká: obuj mi střevíček! A než pochopí, že je to věc neprosaditelná, trvá to vlastně skoro celou pohádku. Takže já doufám, že dopadneme alespoň tak jako ty nejjednodušší edukační, výchovné pohádky, které v sobě mají děj, na začátku je nějaký střet dobra se zlem, to zlo na začátku vítězí a získává body a to dobro trpělivou prací, ponižováním, pokořováním a stálým opakováním toho svého dobra to dobro nakonec prosadí a dobro zvítězí.*** Děti takové pohádky znají, děti je mají rády. My, i když jsme dospělí, tak je také máme rádi, protože musím říct, že po dni v Poslanecké sněmovně bych si nepustil něco, co nebude mít šťastný konec, protože těmi problémy jsem už natolik osvěžen, že jsem se stal z tohoto pohledu velmi jednoduchým zákazníkem. Pro mě by filmaři mohli točit jenom filmy se šťastnými konci. Já prostě chci, aby se vzali a na konci se rozvinula zář štěstí pro všechny. Doufám, že se nám to po našich jednáních v Poslanecké sněmovně také občas bude dařit, že nad touto místností zazáří zář porozumění a že budeme moci jít domů a říci si jako si řekl ten největší sedmý den, když se podíval dozadu a viděl, že je dobře, co jsem učinil a učinila. Teď bych ještě chtěl promluvit k jedné věci, než se vrátím k vlastnímu tématu elektronických tržeb. A je to téma, které tady přednesl kolega Koníček. To je pro mě velmi závažné téma. Pro mě je velmi závažné téma, když slyším, že některá výběrová řízení jsou jenom teoreticky na papíře, že neproběhla, že se některé věci rozhodují dopředu, že některé věci nemají finanční krytí, že některá tato prohlášení se nezakládají na pravdě. Mám s tím zajímavou zkušenost. Já chodím poměrně pravidelně k soudu, zhruba jednou za měsíc asi tak na týden, a to ne proto, že bych něco podepsal neoprávněně, že bych vydal souhlas k výběrovému řízení, které neproběhlo. Já tam chodím proto, že celá rada jednomyslně na základě materiálů, které měla k dispozici, na základě expertních posudků externích pracovníků a po vyjádření právníků, že to je jediný možný krok, tak jsem byl obžalován státní zástupkyní a se mnou všichni radní a chodíme si o tom pravidelně povídat. Kdybych udělal něco takového, co zde říkal kolega Koníček z kontrolního výboru, kdyby některý primátor na radnici měl nad sebou kontrolní výbor, který by řekl takovéto věci, tak se tedy bohužel obávám, že by primátor musel rovnou říct "já rezignuji", protože problém státního návladního by se na něj velmi, velmi úzce blížil. Je to velmi vážná věc. Všichni máme o tom povědomí. Velká většina z nás má za sebou pobyt v komunální politice a ví, jak tenký led je jakékoliv výběrové řízení, jak tenký led je nejvýhodnější cena, jak tenký led jsou u stavebních prací vícepráce, co všechno musíme udělat, abychom zabránili tomu, že naše rozhodnutí se stane terčem útoků další síly ve státě, kterou představují státní zástupci. V České republice, a tím se pomalu dostávám k tématu, o kterém jsem chtěl hovořit, bohužel příběhy z dnešního dne byly tak intenzivní, že jsem se skutečně potřeboval s nimi vyrovnat a netušil jsem, že na to budu mít jenom deset minut, ale doufám, že těch druhých deset minut, do kterých už jsem se přihlásil, nebude zrušeno. Kdyby bylo, budu hlasovat pro, protože stále věřím, že nakonec mě nikdo nebude nutit, abych někomu obul střevíček, a nakonec že to dobro třeba trochu zvítězí. V České republice je přibližně 970 tisíc osob samostatně výdělečně činných. To znamená, že každý pátý člověk z nás se rozhodl postarat se sám o sebe. Nechci analyzovat, kdo z vás s tím má zkušenosti, kdo má zkušenosti jenom se zaměstnaneckým poměrem, ale postarat se sám o sebe je věc velmi, velmi obtížná. Znamená to, že musíte mít nějaký záměr, musíte něco umět, musíte mít nějaké prostředky, buďto si je vypůjčíte, nebo jste si je vydělal předcházející prací, které do toho investujete s tím, že nevíte, jestli se vám prostředky někdy vrátí. Musíte jít do rizika, a to takového, že Poslanecká sněmovna přijme nějaký zákon, který vaše podnikání zcela zásadním způsobem nabourá. Dokonce musíte být připraven na to, že nebudete mít dovolenou. Já ze svých začátků vím, že jsem si dlouhou dobu ze své praxe nemohl vyúčtovat ani korunu, že všechny peníze šly do praxe. Když byl konec měsíce, tak jsem sáhl do platu, který jsem dostával jako státní zaměstnanec, a investoval ho do ordinace, aby pokračovala dál. A všichni tito lidé nemají žádný nárok na benefity, které normálně garantuje zaměstnanecký poměr. Tam máte své jistoty. Máte svůj plat, svoji smlouvu, svůj důchod, svoji dovolenou, své státní svátky, svoji odborovou organizaci. A jako podnikatel nic z toho nemáte. (Předsedající upozorňuje na čas.)To jste mě tedy zaskočil. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

Download XML • Download text • Create Person name