|

2013-037-03-000

Sloučená rozprava k bodům 1 a 2 /sněmovní tisky 513 a 514/

Date2016-01-08
Meeting2013/037
Agenda Item2013/037/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/s037053.htm#r1
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   016 < Page 017 > 018
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Pane místopředsedo vlády, já bych požádal všechny kolegy, kteří chtějí diskutovat o něčem jiném, než je elektronická evidence tržeb, aby takovou diskusi přenesli do předsálí. Myslím si, že je nejen povinností, ale zejména právem pana předsedy vlády a ministra financí, aby své vystoupení mohl uvést v klidu. Prosím ty hloučky v jednotlivých částech Sněmovny, aby se zklidnily. Prosím, pokračujte. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš A proto zde apeluji na občany: Hledejte si informace a kriticky je sami zhodnoťte. Stejnou výzvu mám i pro opoziční poslance: Hledejte si informace, kriticky je zhodnocujte a nenechte se masírovat ideologií vašich stranických sekretariátů. ODS si stěžuje na nedostatek komunikace. Musím se tomu fakt smát, když nám ze strany ODS je vyčítáno, že jsme s nimi nechtěli a nechceme o tom zákonu diskutovat. Za celou dobu přípravy zákona a jeho projednávání jsem se já i moji kolegové z Ministerstva financí a Finanční správy zúčastnili desítek akcí, na kterých byla elektronická evidence tržeb diskutována a kterých se zúčastnily v součtu jednotky tisíc podnikatelů. Odpovídali jsme na dotazy, reagovali jsme na připomínky, vysvětlovali jsme detaily. A já se ptám, kde byla opozice. Pořádali jsme například velkou konferenci s chorvatským ministrem financí, kam jsme vás pozvali všechny. Další velké akce pořádala Hospodářská komora nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků, několik akcí v regionech měla Asociace hotelů a restaurací. Stejně tak pořádalo Ministerstvo financí a finanční správa setkání s podnikateli v jednotlivých krajích, která stále pokračují. Přijďte 8. února do Zlína. V říjnu jsme měli velkou akci na veletrhu GASTRO a další podobnou akci plánujeme na 19. února na výstavišti v Holešovicích. Několikrát jsme vystoupili na maloobchodních veletrzích, naposledy včera v Olomouci. Kromě akcí pro restauratéry a obchodníky jsme přednášeli i na akcích pro zemědělce, zpracovatele masa či profesní komory dentistů, auditorů a dalších. *** Vystoupili jsme na Vysoké škole hotelové, Vysoké škole ekonomické a dalších vzdělávacích institucích. Byli jsme diskutovat na konferenci deníku E15 či na akci pořádané Českomoravskou komorou odborových svazů. Několik přednášek jsme měli pro komoru daňových poradců, absolvovali jsme akci s menšími organizacemi, které nás pozvaly, aby se s námi mohly o tomto zákonu bavit. Nespočet schůzek proběhl přímo na Ministerstvu financí za mé účasti. Setkali jsme se s ekonomickými analytiky. Nad návrhem zákona jsme se sešli s poslaneckým klubem Úsvitu přímé demokracie a KDU-ČSL, jelikož projevily zájem. Zde ve Sněmovně jsme přednášeli na podvýboru pro ekonomiku. A já se znovu ptám: Kde byla ODS a TOP 09? Proč jste nepřišli, že chcete o návrhu zákona diskutovat? Když kritizujete některá ustanovení, proč jste k nim nepředložili pozměňovací návrhy? Proč to konečně neřešíme opravdu věcně a konstruktivně? Fakt tomu nerozumím. Pan poslanec Stanjura a někteří jeho kolegové zde minule položili otázky týkající se plánovaného IT systému elektronické evidence tržeb. Dovolil bych si na ně stručně odpovědět. Mimochodem poté, co jsem popsal technický princip EET jako komunikaci stroje se strojem, prohlásil pan poslanec Stanjura, že nechce žít ve světě, kterému vládnou stroje. Bál jsem se, že pan poslanec zahodí počítač a telefon a odejde do lesů, ale naštěstí je tady s námi, takže asi to tak nemyslel. K IT řešení tedy nejprve obecně. Je známou informací, že veškeré práce na vybudování technického řešení, to je investiční náklady, jsou pozastaveny, což bylo mimo jiné konstatováno na jednání vlády dne 20. srpna 2015. Důvodem, proč jsme sáhli k tomuto řešení, které není v praxi státní správy obvyklé, byly eskalující útoky a výrazné zpolitizování a zmedializování věcné i technické roviny celého projektu, které dosáhlo až úrovně zastrašování zaměstnanců státní správy. Ano, zastrašování. Někdo podal anonymní trestní oznámení a policie vyšetřuje zaměstnance Ministerstva financí za pár drobných v porovnání s očekávaným výnosem 18 mld. ročně. Ze všech stran se dělají obstrukce a problémy. Nechceme, aby byl tento klíčový projekt ohrožen účelovým napadáním údajně nezákonného postupu. Koaličním pozměňovacím návrhem jsme tedy navrhli prodloužení legisvakanční lhůty na sedm kalendářních měsíců. V tomto období bude vybudováno a otestováno technické řešení, tedy centrální IT systém elektronické evidence tržeb. Pokud se jedná o procesní otázky, konstatuji, že projekt elektronické evidence tržeb byl projednán na jednání Rady vlády pro informační společnost, a to 13. dubna 2015. Co se týče usnesení vlády číslo 889 z 2. listopadu 2015, musím uvést, že i přesto, že projekt byl zahájen před tímto usnesením, Ministerstvo financí připravuje předložení technického řešení Ministerstvu vnitra, respektive útvaru hlavního architekta eGovernmentu. Tatáž situace je i ve vztahu ke zmiňovaným požadavkům zákona o informačních systémech veřejné správy. Konečné řešení IT systémů nelze logicky předložit před schválením zákona vzhledem k výše uvedenému pozastavení prací. Co se týče zmiňovaného potenciálu rozporu s nařízením eIDAS, v tomto případě došlo zřejmě k nepochopení celé problematiky certifikátu. Bude se jednat o certifikáty vydané vnitřní certifikační autoritou a nebude se tím pádem jednat o certifikáty ve smyslu směrnice 1999/93/ES ani nařízení eIDAS. Opravdu oceňuji, do jaké míry detailu se kolega Stanjura věcně této problematice věnuje a prostudoval ji, ale mohu ho ujistit, že i v této oblasti jsme samozřejmě spolupracovali s Ministerstvem vnitra a navrhovaný systém není v rozporu se zmiňovaným nařízením. Stejně to není v rozporu se zákonem o účetnictví, jak zde bylo zmiňováno ve vztahu k přenosu účetních záznamů. Ke zvýšení datového toku, respektive objemu dat. Datová správa ke každé účtence včetně certifikátu je v řádu jednotek kilobytů. Pro názornou představu příklad. Data ze všech účtenek, od všech firem a podnikatelů za jeden den, včetně hypermarketů a obchodních center, odpovídají velikosti přibližně 15 filmů v blu-ray kvalitě. Nebo ještě jinak. Data z účtenky jsou tak malá, že obchod s pěti pokladnami bude mít na internet menší nároky než při čtení internetových novin. Požadavek pana poslance Stanjury na anonymizaci dat jsem nepochopili, a prosím tedy o vysvětlení. Logicky, pokud by data byla anonymizována, jejich sběr ztrácí pro správce daně smysl a byla by pro ně nepoužitelná, kdyby nevěděl, koho se týkají. Ještě se vrátím krátce k problematice odcizení či zneužití certifikátu. Je to stejné jako s přístupovými údaji do datové schránky nebo s autentizačními prostředky do internetového bankovnictví. Je nutné je chránit. I kdyby došlo k odcizení a zneužití certifikátu pro evidenci tržeb, bude se to řešit individuálně s daným podnikatelem. Stejně jako když vám ukradnou platební kartu. V žádném případě to neznamená, že by finanční úřad hned doměřoval daň. Na rozdíl od Chorvatska bude certifikáty vydávat Finanční správa zdarma a bude možné si zažádat i o více certifikátů dle potřeby a specifik fungování konkrétního podnikatele. To může pro podnikatele s větším množstvím pokladních míst řešit problém s náhradou certifikátu v případě odcizení. K dotazu pana poslance Kučery na protokol pro šifrovaný přenos dat mezi zařízením podnikatele a centrálním IT systémem. Je pravda, že v původní studii proveditelnosti bylo zmíněno užití protokolu SSL, verze 3. V rámci studie šlo pouze o jedno z možných řešení, které se ale v rámci vývoje projektu změnilo. Proto mohu oznámit, že pro bezpečný přenos dat bude využito protokolu TLS, pravděpodobně verze 1.2. Konkrétní verze tohoto protokolu je v diskuzi a bude zveřejněna v rámci rozhraní. Na zveřejnění rozhraní se ptal pan poslanec Bendl. Hovořil jsem zde o tom, že práce na systémech jsou zastaveny do doby schválení zákona o evidenci tržeb. Následně bude toto rozhraní zveřejněno v řádu několika týdnů, krátce poté bude zprovozněno testovací prostředí pro vývojáře software a dodavatele pokladních řešení. Jen dodávám, že rozhraní bude zveřejněno Finanční správou, nikoliv Ministerstvem financí, protože Ministerstvo financí nebude provozovat centrální systém a nebude mít samozřejmě ani přístup k datům z tohoto systému. Pan poslanec Bendl se dále ptá, podle čeho budou vybírány subjekty ke kontrole. Již jsem to zde popisoval a rád to ještě zopakuji. Výhodou elektronické evidence tržeb je to, že centrální IT systém dokáže podle nastavených pravidel vyhodnotit, kde může být potenciální problém s krácením tržeb, a na takový subjekt se pak následně zaměří fyzická kontrola. Samozřejmě v čase se tento systém bude zdokonalovat. Na počátku období proto budou kontroly plošné a zaměří se zejména na to, zda má příslušný podnikatel vůbec k dispozici pokladní zařízení. Obdobně jako v jiných zemích zde chceme nastavit určité toleranční období. Cílem rozhodně není podnikatele šikanovat. Zavedení elektronické evidence tržeb má podnikatelskému prostředí pomoci a Finanční správa k tomu musí takto přistupovat. Pan poslanec Gazdík, kterému děkuji za upřímný zájem o věcnou diskuzi k tomuto zákonu, zde minule vznesl dva okruhy dotazů, na které bych nyní zareagoval. Prvním okruhem byla problematika vesnických poutí a obdobných akcí. Pan poslanec zmiňuje, že pořadatelem bývá obec, která je často také plátcem DPH. Chtěl bych upozornit, že povinnost evidovat tržby se vztahuje i na neplátce DPH. To jen pro úplnost. Každopádně veřejnoprávní subjekty, jako jsou obce či kraje, jsou vyňaty z povinnosti evidovat tržby. *** Takže ještě jednou - obce a kraje nemusí evidovat tržby, a netýká se jich tedy elektronická evidence tržeb. Pokud tedy bude příjemcem tržby obec, nemá evidenční povinnost. Pokud ale bude na takové akci prodávat živnostník či firma, bude mít povinnost evidovat stejně, jako by se transakce odehrávala v kamenném obchodě. Každopádně pokud není možno se připojit na elektrickou přípojku, lze dle zkušeností z chorvatského trhu využít širokou škálu zařízení fungujících na baterie. Co se týče internetu, je samozřejmě možnost využít mobilní data a i vyšší koncentrace podnikatelů na jednom místě nezpůsobí přetížení sítě vzhledem k malé velikosti datové správy, nebo může obec zřídit i veřejnou wifi síť. Druhý okruh dotazů pana poslance Gazdíka mířil na společenské akce pořádané spolky, např. plesy či veselice. Ano, my jsme mysleli i na tento aspekt společenského života. Vzhledem k tomu, že i tyto typy primárně neziskových subjektů mohou mít jako vedlejší plně zdanitelnou činnost podnikání, bylo by nefér je z evidenční povinnosti zcela vyloučit. Budou ale evidovat výhradně příjmy z podnikání, pokud takovou podnikatelskou činnost provozují. A navíc vzhledem k uvedenému charakteru jejich činnosti je pro ně v návrhu zákona úleva, pokud je tato vedlejší podnikatelská činnost pouze drobného rozsahu. Tedy pokud spolek pořádá jednou za rok veselici, na které bude prodávat občerstvení, budou příslušné tržby z evidenční povinnosti vyjmuty, takže se jich to netýká. A protože v některých situacích si neziskový subjekt nemusí být jistý, zda se do této výjimky dostane, může dopředu získat od finančního úřadu závazné posouzení, tedy oficiální rozhodnutí, které je pro orgány Finanční správy závazné. Závěrem jsem si připravil takový malý kvíz pro poslance ODS a TOP 09 a chci se zeptat, jestli vědí, co je toto za papír. (Ukazuje tisícikorunu.)Já vidím, že víte. To je tisíc korun českých. To je tisíc korun, které vy jste zvýšením DPH z 5 % na 15 % vytáhli každý měsíc z kapes každé domácnosti. Takže 12 tisíc ročně jste vytáhli každé rodině v České republice, každé domácnosti. Vytáhli jste je na DPH ze základních životních potřeb, na potravinách, na teple, na vodě, lécích atd. A to nemluvím o těch, kteří mají samozřejmě podstatně vyšší příjmy. Takže vy jste vlastně řešili problém... Vy jste nevybírali daně, vy jste nedělali nic proti podvodníkům, vy jste vybírali vlastně peníze od našich občanů. Takže já jsem skutečně v šoku, že si vlastně dovolujete nás tady poučovat o tom, jak se mají vybírat daně a co máme dělat pro výběr daní. Já bych chtěl jenom připomenout, že v roce 2004 při vstupu do Evropské unie jsme měli sazbu DPH 5 % a 19 % a po třech vládách ODS s Kalouskem máme 15 a 21. Takže vy jste brali peníze od občanů a podvodníci měli ráj. My daně snižujeme, nenavyšujeme a zároveň jsme vybrali o 36 mld. více. Takže my daně vybíráme lépe a já vás žádám, abyste skutečně přestali blokovat tento zákon, který je důležitý pro všechny občany této země, a abyste přestali chránit podvodníky, kteří neplatí daně. A já vám za to děkuji. (Potlesk v části sálu.)

Download XML • Download text • Create Person name