|

2013-037-03-000

Sloučená rozprava k bodům 1 a 2 /sněmovní tisky 513 a 514/

Date2016-01-08
Meeting2013/037
Agenda Item2013/037/000
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/s037053.htm#r1
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   009 < Page 010 > 011
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Pane poslanče, já jsem vás nepřerušoval, můžete pokračovat, hladina hluku je mírně pod normálem, více než pod normálem běžného zasedání Sněmovny. Poslanec František Laudát Já jsem nevyžadoval ticho, já jsem tady reagoval na ty výkřiky. Jedním to začne, byť nebyl neslušný, a skončí to víte jak. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Pane poslanče, vyvolal jste pouze čtyři faktické poznámky, a to od tří svých kolegů a jednoho kolegy z KDU-ČSL, to je všechno. Prosím, pokračujte. Poslanec František Laudát Slušnosti není nikdy dost. (Mírná veselost v sále.)Takže co se týká tohoto, byl bych rád, protože se nedávno vyskytly informace, že jak se technicky zatím nepřipravuje, ale zřejmě bude možná připravován projekt, že bude používáno ochrany, která už je snadno napadnutelná a snadno rozkódovatelná. *** Domnívám se, že dneska neexistuje na světě systém, který by byl tak bezpečný, aby nebyl napadnutelný. Navíc ta data vám budou posílat statisíce subjektů, pokud si to nechají líbit, tuto balkánskou novinku, a setrvají u podnikání, ty zjevně svoje systémy mít chráněny nebudou. To znamená, ta chuť podívat se na data tímto bude velmi se navyšovat. Doteď byly diskuse velmi často vedeny z toho, zda Generální finanční ředitelství nebo finanční úřady nebo někdo z úrovně státu bude mít chuť a nutkání sbírat tato data selektivně na vybrané lidi, osoby, na vybrané subjekty a tam potom zakročit, i když třeba nebudou mít nic na svědomí. Já se spíš obávám, a už jsem tady na to upozorňoval ještě dlouho předtím, než se mailová pošta pana premiéra Sobotky stala veřejnou, že se obávám stále více a více a poslední kauza mě v tom jenom utvrzuje, že prostě tím větším rizikem dokonce bude ta druhá strana. Protože jestliže dneska někdo má nějaký podnikatelský záměr, ať už lokální, či dokonce síťový s přesahem na města, regiony či celou republiku, tak si musel platit poměrně drahé výzkumy a zjišťovat data, tak to bude možná v podstatě levnější, řádově levnější se tím nezabývat, z hlediska časového rychlejší, pokusit se získat tato data a nemusí to být tím, že bude krtek zakopán na úrovni státní správy, ale že půjdou zvenku s tím, že se budou do systému snažit nabourat. Nicméně dobře, pokud by tak bylo, tak ty zákony, a nejenom tento, který schvalujete, tak vy říkáte: Občane, plň! Občane, plať! Občane, posílej hlášení, občane, registruj se v tom či onom registru! A když to neuděláš, tak jsou tam sankce. U vámi prosazeného zákona o kontrolním hlášení jsou ty sankce drakonické, likvidační. Dokonce dělají z podnikatelů otroky, protože když už budou mít nějaký ať už zdravotní problém, nebo taky občas možná že by si chtěli odjet po mnoha letech práce na dovolenou, tak se vrátí a budou mít na krku obrovskou pokutu a často i konec firmy. A dobře, domnívám se tedy, když už tohle chcete za každou cenu prosadit, tak v tom případě ale dejte nejenom, co hrozí občanům, ale co hrozí státu a konkrétním viníkům, když půjde o pochybení a prolomení a zneužití těchto dat a stane se špatným chováním státní správy. To znamená, proč jste tam nedali tedy, aby to bylo fifty fifty, přímo klasifikaci trestného činu zneužití a únik informací? Mělo by to být mimochodem upraveno ve všech možných zákonech, které se týkají například odposlechů a podobně. Samozřejmě že vím, že nějaká diskuse existovala nebo bylo na rozpočtovém výboru. Pan generální finanční ředitel ujišťoval, že tam budou taková opatření, že se to nemůže stát. Já radši vždycky beru tu pesimističtější verzi, a když se to nemůže stát, tak proč se bojíte tam ten paragraf dát? Stejně tak, jako jsme dneska ubezpečováni od finančního ředitelství, že se to nemůže stát, tak nás ubezpečuje často policie, dokonce výzvědné služby nebo veřejnost ubezpečují a ten výsledek znáte. Proč to doteď nebylo? Protože stát doteď neshromažďoval tak atraktivní data, jako se to stane nyní. Jsem o tom přesvědčen. A skutečně nemusí to být o výrobku. Dobře, beru, že tam nebude, že prodá plzeň dvanáctku a podobně, ale je celá řada věcí, které už se potom prostými analýzami čísel, peněz, dají domyslet a doformulovat. On-line sběr dat, tady bych řekl, tak například když se tedy nad tím zamyslím, a když tak ať mně to pan ministr financí někdy vyvrátí, tak dají se dopočítat marže - to je velmi důležitý indikátor o ceně toho podniku nebo podnikatelského subjektu. A nemusí jít skutečně o to, kolik prodal dotyčný v prodejně rohlíků, chleba či párů bot od Bati nebo jiného Bati. To se dá počítat i podle sociodemografických indikátorů nebo podle kupní síly v místě. Ale tyhle věci se dopočítat dají. A jak jsem říkal, dnes si musí zájemce, který má nějaký podnikatelský záměr a zkoumá to prostředí, musí si na to najmout nějakého analytika nebo firmu a velmi draze platit. A čím je ta analýza přesnější, tím lépe. Zřejmě některé politické strany asi vědí, jak drahé jsou i průzkumy volebních preferencí, a řekl bych, že podnikatelské průzkumy možná mohou být ještě dražší nebo stejné, srovnatelné. Další věc je, že veřejnosti je předkládáno, že v Chorvatsku došlo k vyčištění podnikatelského prostředí, že teď už je jasné, že tam mohou podnikat téměř jenom ti, kteří platí daně, a ti, kteří neplatí daně, tak skončili, nebo zavřeli svoji živnost, aby ukončili minulost, to bude zřejmě jeden z těch důvodů jisté části zániku těch podnikatelských subjektů, a udělali si ty jejich nějaké společnosti s ručením omezeným, které začínají od nuly. Tam tedy nějaké příjmy vykazovat budou. Nicméně na té velmi ošidné zkušenosti té jediné země je zde stavěna obecná teorie, jak bude vypadat funkcionalita toho systému i jak se začnou chovat daňoví poplatníci v České republice. Chorvatsko je co do objemu šedé ekonomiky černou ovcí. Někteří dokonce říkají, já ten termín mám z kuloárů v Bruselu, "uličníci Evropy". A Česko, když se podíváte na ta data, k těm bych se taky ještě dneska rád dostal, protože jisté analýzy Nejvyššího kontrolního úřadu pan ministr financí tady zjevně citoval anebo se aspoň inspiroval, tak tam Česká republika je, řekl bych, někde kolem středu, co se týká daňových úniků. A jeden ekonom mi říkal, že by to viděl na dvě minus. Tak je docela absurdní, že tedy následně, když už byl chorvatský model nebo argumentace Chorvatskem zpochybněna, tak padalo Švédsko a další. Takže nicméně obecně nevím, proč si bereme za vzor zemi, která je někým označena dokonce v této oblasti jako "uličník Evropy". To znamená, je to stejné, jako kdyby za vzor jedničkářům ve škole byli dáváni ti největší průšviháři. *** Vždycky je dobré - nevím, jak to, od koho, případně pokud někdy, i když minimálně podle víry poslanců klubu ANO Babiš je vynikající a vždycky byl nejlepší všude, kam vstoupil, takže nikdy neopisoval, ale nevím, zda a jak efektivní pro něj by bylo opisovat od čtyřkařů a pětkařů, nikoliv od jedničkářů. A to vy právě tady chcete svými hlasy pustit, že tedy my budeme opisovat od čtyřkařů. Nemyslím si, že bychom i vůbec, co se týká politické kultury, měli přebírat vzor a učit se v Chorvatsku. Myslím si, že pro nás těmi vzory jsou Německo, Benelux, Spojené státy, Japonsko a další kultivované země, které už mají dlouhou tradici, nějakou vizi další existence apod. Ne Chorvatsko, které ne tak dávno prošlo tragickou zkušeností občanské války. Takže nevím. A když jsem se jednoho Chorvata ptal, je to běžný občan, co to udělalo s morálkou nebo jak se to odrazilo na morálce, fungování tohoto systému, tak mi na to povídal: No, znám hodně vaši krásnou Prahu a víte, když tady jsem, tak jezdím tramvají. A všiml jsem si, že dost lidí už je zřejmě vycvičeno na revizory, kteří neplatí, tedy jsou černými pasažéry, a že tedy už mají takový vypěstovaný instinkt a poznají kontrolora na délku celé tramvaje. A říká - u nás, když to přenesu z vašich pražských tramvají do naší zkušenosti, tak v Chorvatsku se začíná rozmáhat znova různorodé zacházení s jejich analogií systému EET. To znamená, už jsou lidé děleni. Obchodníci nebo poskytovatelé služeb mají kategorie: cizinec - našinec, našinec-kamarád a našinec-práskač a podle toho také padají data do jejich systému. Takže prosím, znovu vám to zdůrazňuji, vy můžete naopak dosáhnout přesného opaku, než vykládáte a co vyčítáte pravicové opozici, že bráníme nějaké zločince. Víte, často i zákony mohou vést k tomu, že lidé se začnou chovat ještě cyničtěji. Takže prosím znova, a zřejmě k tomu může dojít i zejména v městech, kde je velký turistický ruch apod., takže možná už by si veřejnost měla začít osvojovat chorvatské zkušenosti. Plátce nebo zákazník-cizinec, našinec, našinec-kamarád, našinec-práskač. Nepřijde vám divné - škoda, že tady není ministr spravedlnosti. Nevím, zda tedy je přítomen v Praze či medituje v Indii, nicméně očekával bych, když jste slibovali takovou zásadní revoluci úplně ve všem, že by začal intenzivně pracovat na nějaké koncepci, která změní situaci, kdy národ, který rozhodně není ani lepší ani horší, než jsou Němci, než jsou všechny národy Evropy, tak má téměř nejvíce lidí, kteří sedí v kriminálech na tisíc obyvatel. A zaváděním těchto systémů, první krok - pokřivení morálky, druhý krok - kriminál. Řešení to není. Vždyť tady existoval totalitní systém a sami víte, jak to dopadlo a jak z drtivé většiny společnosti to vychovalo takové cyniky, že něco říkali doma a přesný opak říkali na veřejnosti, týraní celý život od rána do večera strachem, co bude. Takže bych poprosil, a znova opakuji, aby na některém z příštích projednávání tady ministr Dienstbier, nebo nám ji zaslal předem v nějaké podobě, přinesl analýzu, co se týká kompetenčního zákona a dalších norem, které s tím souvisí, že tento zákon je v pořádku až do všech stupňů aplikace. A od ministra Pelikána bych chtěl, aby nám řekl, jaký je problém, aby se do zákona dostalo to, že by odpovědnost za pochybení, v případě státu za zneužití dat, samozřejmě v případě, že bude prokázáno, byla jaksi garantována i trestní odpovědnost viníků, včetně náhrady škody. Takže doufám, že se toho dočkám. A neměl by to být pro ně problém, když tímto systémem tak žijí a je to vaše priorita. Teď bych se vrátil k jedné větě, kterou tady řekl pan ministr financí ve svém téměř hodinovém vystoupení dopoledne, a to sice, že teprve vy, anebo říká i veřejně, teď ho nebudu citovat přesně - my bojujeme teprve nyní s daňovými úniky, protože Kalousek nebo předchozí vláda, když to řeknu volně, s tím nebojovala, nic nerobila. No, já bych tady jenom řekl a i to bylo nějak medializováno, zjevně, nebo jedním z možných cílů toho, jak špatně se vybíraly daně v minulém období nebo v období pravicových vlád, tak bylo, že NKÚ provedl poměrně zajímavou analýzu správy daně z přidané hodnoty ve vazbě na legislativní změny, které byly v nějakém období provedeny. Je škoda, že byť tam třeba nějaká nápravná opatření - zřejmě by mohla být promlčena, je škoda, že toto někdo neprovedl už a nedělá to průběžně třeba v nějakém kvartálu čtyř let, aby vznikla delší časová řada. To čtení je velmi zajímavé. Je to tedy kontrolní akce č. 14/17. Samozřejmě něco je zase tvrdě zaměřeno na to, aby to zpochybňovalo předchozí fungování Ministerstva financí nebo finančních úřadů a tak, ale já bych se zamyslel nad výrokem pana ministra financí. On říká, že vláda nic nedělala, nebo Ministerstvo financí. Já jsem si teď nestihl, protože reaguji ad hoc, sehnat všechny zákony, které sem předložil ministr financí, a bude ve funkci za několik dnů dva roky, které by se týkaly daňových úniků nebo úniků na DPH. A určitě si nechám udělat analýzu, kolik že změn, které by vedly - říká, jaké částky unikají; jedna verze je 160 mld., druhá je 100 mld. To záleží, jak se na to podíváte, jaké jsou výklady, jaká byla použita metodika atd. atd. V tom má pravdu. Nicméně určitě tedy si nechám udělat srovnání, zda tedy byl také tak legislativně činný, jak to bylo za éry pravicové vlády. Já jenom upozorňuji, že si nechám udělat analýzu předkladů zákonů od konce koalice, co byl myslím červen nebo konec června, začátek června, přesně si nevzpomínám, 2013. Dneska máme rok 2016 a minimálně nejsilnější složka koaliční vlády, což je sociální demokracie, musí nést morální spoluodpovědnost za činnost vlády Rusnokovy, kterou tady ona podporovala, byť většina Sněmovny měla jiný názor a vládla bez mandátu Sněmovny. Nejvyšší kontrolní úřad právě zkoumal - a já jenom pro vaši informaci, co se tedy v poměrně úzkém časovém prostoru odehrálo za legislativní změny, které měly směřovat k tomu - některé směřovaly, některé částečně, některé zřejmě vůbec dle té analýzy -, aby se zamezilo daňovým únikům na dani z přidané hodnoty. *** Takže první ze zkoumaných položek bylo zveřejnění bankovních účtů, které je účinné od 1. ledna 2013 a ukládá správcům daně zveřejnit čísla bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost a určených plátci ke zveřejnění. Zveřejnění bankovních účtů. To byl první zákon. Ptám se, udělali jste vy v tom něco dalšího? Nebo nějaká technická opatření těm, kterým to náleží, že v tomto se zvýšila efektivita? Přišli jste s něčím obdobným? Zatím ne. Další zákon, který v tom období... je přenesení daňové povinnosti. Nabývalo účinnosti podle jednotlivých komodit v letech 2006 až 2012. Jde o specifický režim, který znamená, že u poskytnutí vybraných zdanitelných plnění je povinen přiznat daň příjemce tohoto plnění. To je přesně to, co my bychom podporovali. To znamená zacílení na konkrétní věci, kde se ať už karuselové, či jiné podvodné obchody dějí. Ale vy tady chcete terorizovat slušnou většinu. V tom je naprosto zásadní rozdíl mezi námi, pravicovou opozicí, TOP 09, a hnutím ANO, resp. potažmo panem Babišem. Další co bylo. Nespolehlivý plátce. Institut je účinný od 1. ledna 2013. Nespolehlivým se stane daňový subjekt, který závažným způsobem porušil povinnosti vztahující se ke správě daně a o jehož nespolehlivosti rozhodl správně správce daně. Takže další snaha vyčistit podnikatelské prostředí, resp. prostě tu část, která šidí na daních. Ručení příjemce zdanitelného plnění. Tento institut nabýval účinnosti v letech 2011 až 2013 podle typu ručení a spočívá v tom, že za zákonem stanovených podmínek ručí příjemce zdanitelného plnění za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění. Znovu opakuji, většinu to nezajímá. Další zákon byl a nabýval účinnosti průběžně od roku 2011 do 2013 - ručení příjemce zdanitelného plnění. Další velmi mocný nástroj, který může bránit při jeho intenzivním využívání, může bránit únikům daně z přidané hodnoty. Další opatření bylo zvláštní způsob zajištění daně. Je účinný od 1. dubna 2011 a umožňuje příjemci zdanitelného plnění uhradit daň za poskytovatele plnění přímo finančnímu úřadu. Takže další možnost, ve které je to velmi výhodné toto opatření pro stát. Bohužel přenesla se ta povinnost nebo možnost toho, kdo je příjemce zdanitelného plnění. Další bod nebo další úprava legislativní - zajištění úhrady za nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň. Tento mechanismus je účinný od 1. ledna 2012 a umožňuje zajistit daň vydáním zajišťovacího příkazu, jehož vykonavatelnost nastává již okamžikem jeho vydání. Další legislativní nástroj. Oprava daně za dlužníky v insolvenčním řízení. Opatření je účinné od 1. dubna 2011 a mělo naopak přinést snížení inkasa daně z přidané hodnoty. Tento institut zvýšil ochranu věřitelů tím, že jim umožnil uplatnit nárok na vrácení daně neuhrazené dlužníkem v insolvenčním řízení. Jeho cílem bylo podpořit podnikání v rámci protikrizových opatření. Tak. Tady jsem vám přečetl, včetně toho, jak je to definováno, jak se stát, resp. prostřednictvím Ministerstva financí pokoušel a co uvedl v život. Fakticky v letech 2010, když budu ještě velkorysý, až 2013, včetně toho, že to mělo účinnost. To znamená, že legislativní procesy probíhaly ještě o něco dříve. Nicméně vždycky materiály Ministerstva financí, které k tomuto směřovaly, byly prioritou zde ve Sněmovně a prioritou koalice. Nevládly tady takové priority, jako je významná tržní síla, resp. nástroj, který si vymyslel Úřad na ochranu hospodářské soutěže, nebo ho údajně potřebuje. A omezení prodejní doby. To jsou opravdu fičáky, bez kterých tato republika nemůže existovat. Takže není pravdivé to tvrzení, nebo samozřejmě v případě, že pan ministr financí řekne, že jenom vybrané věci, které se týkaly DPH fakticky v nějakých třech letech, že docela poměrně dost důležitých nebo zásadních rozhodnutí nebo pokusů o nějaké omezení daňových úniků jste za tři roky, jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, je málo. Ale říkám, jenom vycházím z té informace NKÚ, nebo to, co ona zkoumala. Nevím, já to srovnám s tím, co jste dokázali zatím vy v této oblasti. Rozhodně by tady nikdo neblokoval selektivně cílenou úpravu norem na konkrétní oblasti a konkrétní pachatele, kteří prostě tuto činnost nebo konkrétní metody, které jsou používány k daňovým únikům. Ale říkám znova, to prostě není problém, který je tady tímto nastolován. Když jsem si pročítal zprávu NKÚ, tak co mně tam vypadává. Že často normy začaly platit velmi rychle po schválení nebo nabytí účinnosti. A finanční úřady neměly čas k dostatečné šíři a rychlosti se na ně připravit. A domnívám se asi z toho, nebo vycítím, byť chybí relevantní data za poslední roky, a určitě by bylo zajímavé si postupně tak, jak budou někdy k dispozici i data novější, to dávat do nějakých časových řad, aby bylo zcela jasné, jestli ten nástroj účinný je, nebo není účinný. A ruku v ruce i s tím, jak je prostě využíván finančními úřady. Jak je aplikován, jak je používán, jaké jsou možnosti, jak je prostě uveden v praxi. Já si odnáším z té informace NKÚ, že intenzita toho využívání není dobrá, a jestli skutečně byste chtěli, mysleli vážně zahájit prostě rychlejší a razantnější boj s daňovými úniky, tak vždycky rozumný člověk nejdříve využije všech nástrojů, které má k dispozici na hranici jeho možností, a teprve, když to nepomáhá, tak přichází s něčím novým. Ovšem když se tak nad tou zprávou zamýšlím, tak i u podstatně menšího objemu dat těch možností, a ne že tam není u některých zákonů i automatizace, to znamená používání informačních systémů, tak si říkám, jaká intenzita využívání bude i v případě, že tedy nastane to, že bude uveden v praxi tento systém. Byť pan ministr říká, že přijal nebo přijme tři sta nebo čtyři sta nových zaměstnanců, což povede k nárůstu počtu možností pracovat s daty, více intenzivně je využívat. Nicméně já se domnívám, že zase nárůst těch dat bude natolik enormní, že prostě považuji za velmi málo pravděpodobné, že to bude účinný nástroj. *** Kdybych vůbec chtěl hledat nějaké praktické dopady - pan ministr financí, já jsem nad tím přemýšlel, tady při nějakém ze svých předchozích vystoupení říkal, že například ty karuselové obchody se přesunuly ze Slovenska sem, že tam uzavřeli ty kohoutky, ty možnosti, takže se to přesunulo sem. Tady když budou uzavřeny, tak předpokládám, že se přesunou jinam nebo tato část vymizí. Nicméně, pane ministře, není to jenom to, že byť z hlediska morálního by to bylo správně, ale že se tím nezvýší výběr daní, ale pouze se odstraní jedna část virtuální ekonomiky. Spíš možná jsem pochopil, že oni tedy v rámci těch karuselů nejenom že nezaplatí to dépéháčko, ale ještě tedy si vytáhnou ze státu vlastně to DPH, na které jako vratku, na kterou nemají nárok. Ono vůbec v informačním věku bude do budoucna zřejmě otázka, a už se chýlím ke konci, jestli tedy vůbec ta klasická už dneska konstrukce daně z přidané hodnoty je udržitelná v rámci otevřených ekonomik v době informačního věku, jestli se to stále více nestává skutečným lákadlem na to, aby nejenom že nebylo placeno, ale aby naopak nebylo tunelováno, tunelován už systém nebo peníze z vybraných daní těch slušných lidí. To je velká otázka, která se nabízí do budoucna. Nicméně ta diskuse samozřejmě kolem, tady jenom chci zmínit, že to jako podpůrný argument pro to, že jsem si jistý, ale jedna věc je, co bude říkat pan ministr po případném zavedení tohoto systému, tak určitě nebude říkat nevybral jsem nic. Když se vyberou nižší peníze, tak řekne no, začala chladnout ekonomika nebo jsme museli nějaké staré kostlivce ze skříně uhradit, proto máme menší výběry. Já se obávám, že k relevantním datům, a nechci nikomu nasazovat parohy, prostě se může někdo dostat až k poměrně vzdálené budoucnosti podle rozhodnutí občanů v dalších a dalších volbách. Takže dámy a pánové, když na nic jiného, tak tentokrát bych znovu chtěl, abych dostal pokud možno závazné nebo nějaké relevantní, a vy všichni spolu se mnou, odpovědi jak od ministra Pelikána, tak zejména od ministra Dienstbiera na ty dvě věci, které jsem tady říkal. Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Create Person name