|

2013-036-03-212b

212. Ústní interpelace

Date2015-11-26
Meeting2013/036
Agenda Item2013/036/212
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/036schuz/bqbs/b10521201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   011 < Page 012 > 013
Poslankyně Olga Havlová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, v říjnu 2011 OKD oznámila rozšíření těžby v obci Karviná, Orlová a Doubrava. V té době nebyla zpracovaná dokumentace EIA, nebyla podepsána dohoda s městem Karviná o vyřešení střetu zájmů. Přesto začala OKD s výkupy, které se realizovaly formou kupní smlouvy u pozemků a u staveb výplatou důlní škody v předstihu. Teprve v roce 2014 byla vypracována EIA, která je oproti původnímu záměru zredukovaná. K dokumentaci byl zpracován také posudek a 30. 7. 2015 se konalo veřejné projednání. Zredukováním záměrů došlo k situaci, kdy OKD v průběhu roku 2012 vykoupila určitý počet nemovitostí, některé už jsou dokonce zbourané, které tuto oblast těžba nezasáhne, a bude mimo vlivy plánované těžby. Ministerstvo životního prostředí dosud závazné stanovisko nevydalo. Byla vyplacena důlní škoda v předstihu, ale žádná důlní škoda nevznikne. A já se ptám, jak se bude v těchto případech postupovat, kdyby se měla částka za důlní škodu, která nevznikla, vrátit. Je v pořádku, když OKD vykupovala tímto způsobem? Společnost OKD použila k výplatám důlních škod v předstihu zákonem stanovenou rezervu na výplatu důlních škod. Jednalo by se o neoprávněné čerpání peněz z této rezervy? A naposledy, při výkupu staveb nedochází k převodu nemovitosti. Vlastníkem stavby je až do odstranění její původní vlastník a stát přichází o značnou částku peněz, tedy z daní z převodu nemovitostí. Nejedná se tedy o obcházení zákona? Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji paní poslankyni Havlové. Poprosím pana ministra průmyslu a obchodu o odpověď. Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především úvodem bych chtěl říci, že vytváření finančních rezerv na důlní škody stejně jako čerpání schvaluje podle horního zákona těžební organizaci vždy příslušný báňský úřad, tedy nikoliv Ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokusím se alespoň v obecné rovině reagovat na jednotlivé otázky. K vaší první otázce mohu sdělit, že není důvod částku za důlní škodu vracet. Nemovitosti byly vykoupeny na základě dohody s majiteli jako projev svobodné vůle obou stran. Po podepsání smlouvy o vypořádání škody dochází k zaplacení alikvotního podílu s tím, že doplatek bude doplacen až po předání nemovitosti společnosti se smluvními povinnostmi na obou stranách. Předání je podmíněno demoličním výměrem pro danou nemovitost. Pokud majitel bude bránit vyřízení demolice, je dle smlouvy povinen zaplacenou část vrátit. Po předání nemovitosti dochází k zahájení demolic na nemovitosti. K otázce číslo dvě. OKD vykupuje nemovitosti za účelem vypořádání důlních škod a taky jako způsob řešení střetů zájmů. Jsou to ti poškození, kteří chtějí vykoupit a často podmiňují souhlas s hornickou činností právě realizací výkupu své nemovitosti, a to jak předstihově, tak následně. Tento způsob vypořádání důlních škod zákon umožňuje. Třetí otázka. Těžební společnost použila prostředky časově a věcně podle předběžných informací v souladu s platnými právními předpisy a navíc za dozorového výkonu orgánů Státní báňské správy a nezávislého auditora. K závěrečné, čtvrté otázce mohu říci, že při tomto procesu dochází k převodu pouze pozemků a z těch je daň řádně zaplacena. U budov k převodu vlastnictví nedochází, jelikož jsou po předání nemovitosti následně demolovány na náklady společnosti a nejsou společností vůbec užívány. Závěrem mohu, paní poslankyně, nabídnout iniciaci podrobného prověření tohoto případu u Českého báňského úřadu a podat písemné vysvětlení. Nicméně dovolte mi ještě několik obecných slov k situaci OKD. Mě ta situace znepokojuje též, a to nejenom z důvodu pochybností, jestli byly dodrženy všechny postupy, ale z důvodu celkové budoucnosti těžby černého uhlí na Ostravsku. To, co nám sdělují manažeři a OKD, není příliš povzbuzující a není úplně zřejmé, jaká bude budoucnost těžby uhlí na Ostravsku. Jde o to, že především ceny energetického uhlí klesají pod jakákoliv očekávání, a pokud se v dohledné době ceny nepohnou prudce nahoru, tak perspektiva není úplně příznivá. Stát udělal dohodu o Dolu Paskov, bylo to na začátku mandátu této vlády, kdy je přislíbeno 600 mil. korun na řešení sociálních důsledků uzavření Dolu Paskov po 1. 1. 2017. V této chvíli to ovšem vypadá tak, že tato smlouva skončí svoji platnost k 31. 12. 2015, neboť ceny koksovatelného uhlí na světovém trhu jsou pod úrovní, která je ve smlouvě dohodnuta - 110 dolarů za tunu -, a pak smlouva pozbývá platnost. To jakoby na jedné straně stát vyvazuje z povinnosti platit 600 mil. korun jako sociální dopady pro horníky z Paskova, na straně druhé znovu otevírá budoucnost OKD jako celku. A pak problémy mohou být daleko větší než to, co zmiňujete, protože OKD rozpracovalo těžbu v Karviné na poměrně velké ploše a není vůbec zřejmé, že tam kdy bude cokoliv těžit. Pak je otázkou, co se se všemi těmi náklady nakonec stane a co se zejména stane, pokud dojde na tu nejhorší variantu pro zaměstnanost, to jest na konkurz firmy, protože pak se vše řeší na úkor konkurzní podstaty, která nemusí být dostatečná na řešení. To je vše, co jsem chtěl sdělit. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name