|

2013-036-02-067b

67. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek /sněmovní tisk 638/ - prvé čtení

Date2015-11-25
Meeting2013/036
Agenda Item2013/036/067
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/036schuz/bqbs/b07406701.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   012 < Page 013 > 014
Místopředseda PSP Vojtěch Filip To byl pan poslanec Zbyněk Stanjura. Konstatuji dvě omluvy z dalšího jednání, a to paní ministryně Kateřiny Valachové od 19.15 hodin a ministra Daniela Hermana od 19.30 hodin, oba z pracovních důvodů v resortních záležitostech. Pokračujeme diskusí pana poslance Leoše Hegera, protože pan kolega Chvojka se odhlásil z přihlášené diskuse. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Leoš Heger Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení členové - vážený člene vlády další, dámy a pánové, tak já jsem trošku zaskočen, že bych měl být posledním řečníkem, a jistě nebudu mluvit tak dlouho jako pan kolega Stanjura. Rozhodně nebudu tady vyvolávat nějaké protivládní nálady, ani protievropské. Myslím, že po tom, jak jsme dneska po rozpočtu zahájili rozpravu tím zákonem o dopravní infrastruktuře, tak to byl takový krásný pozitivní případ. Ale dneska ten den zakončujeme problémem, který by vyžadoval velmi podobný přístup, protože je to něco, co hýbe náladami a hospodařením v této zemi, a nedovedeme si s tím poradit. A nedovedeme si s tím poradit už strašně, strašně dlouho. Já jsem také seděl ve vládě, kde se pokoušelo o ten nový zákon. A jak už to tady předřečníci řekli, pan ministr Jankovský s tím velmi trpěl a byl za to velmi pronásledován a také neměl nikoho moc, kdo by se ho zastal. Já tedy, abych byl aspoň trošku pozitivní, musím pochválit paní ministryni, protože to, co tady říkala v úvodním slově, tak tam byly asi dvě třetiny věcí, které já bych pochválil. A musím říct, že ta třetina další, v tom si nejsem úplně jistý, protože nejsem člověk, který by měl zrovna k tomuto zákonu nějak příliš odborně mluvit, a hned řeknu proč. Ale přece jenom si myslím, že zase to, co říkala paní ministryně, nebo jste říkala, paní ministryně, že bychom měli vznášet konkrétní připomínky, tak si myslím, že není tak úplně namístě. Jsme v prvním čtení, měly by se probírat obecné věci, zasazení toho zákona do celého kontextu a na ty konkrétní připomínky budou jistě druhá čtení. A právě tato rozprava a případně dotazy vznášené na předkladatele by měly sloužit k tomu, aby druhé kolo potom bylo kvalitní. Já si dovolím vysvětlit, proč tady vystupuji a z jakého základu vycházím. Já jsem patnáct let vedl nemocnici, která za těch patnáct let utratila na investicích a ve veřejných zakázkách - nebo na investicích určitě víc než pět miliard. Bylo to ještě v takové době trošku klidnější, kdy vlastně ten první zákon o veřejných zakázkách se začal aplikovat. My jsme měli velmi osvícené ekonomy, takže jsem se na ně mohl plně spolehnout, a proto tady jsem. Jinak bych asi byl jeden z těch mnohokrát trestně stíhaných, nebo na které jsou podávána trestní oznámení. Tak to naštěstí ti lidé, kteří tam byli, tomu zabránili. Ale jak se doba vyvíjela, tak se to horšilo. My jsme zcela určitě zůstali, a ta nemocnice, kde jsem byl, dodnes zůstala na úrovni, že výběrová řízení dělá dobře. A to, co tady říkal pan kolega Luzar, že se prostě nakupovalo o třetinu víc a že se ukázalo potom, že to může být podstatně míň a že jaksi je tam stoprocentní polštář, to není tak úplně pravidlem. Řada nemocnic si vedla docela rozumně. Já můžu konkrétně říct, že přestože okolní subjekty nakupovaly někdy o třetinu víc stavební zakázky, tak nám se skoro vždycky podařilo jít pod tu hranici, kterou stanovil rozpočet a nějaké katalogové ceny. Takže ono to jde. A proč to jde, už tady říkali moji předřečníci. A proč to nejde, také říkali. Nevýhodou trošku nebo zmatením téhle té diskuse je, že my hovoříme o korupčním prostředí a o řešení všech těch problémů, které nad námi celá ta léta visí, tak dneska hovoříme jenom z pohledu toho zákona. A už to tady zaznělo, prostě demonstruje to to, že tady není část vlády. Já jsem rád, že je tady pan ministr spravedlnosti, protože ono to prostředí také souvisí s tím, jak tady funguje justice a zákony a prostě všechny normy, které musíme dodržovat. Ale je to problém, nad kterým by měl bdít premiér a celá vláda a přinejmenším ministr financí. A ti tady nejsou a my tady máme tedy jenom ten zákon, který můžeme kritizovat, a není to tak trošku úplně fér, protože bychom měli právě dneska vést hlavní debatu o tom prostředí. To, co bylo zajímavé, těch mých patnáct let zkušeností s tím zákonem, bylo, že se to postupně horšilo. Nehoršilo se to tím, že by se nějak ten zákon kazil. Ono principiálně to funguje opravdu tak, že když se nějaká norma vytvoří, tak nastane taková vlna problémů a pak si postupně sedá, všichni se tomu přizpůsobí. Ale horšilo se to tím prostředím, kde se postupně horšilo něco, co se vnímá jako právní stát a co já bych laicky trošku nazval srozumitelnost zákona, vymahatelnost zákona a dodržování zákona. A horšilo se to i tím, co tady zmínil myslím pan kolega Bendl, že se podnikatelské prostředí velmi přiostřilo a začaly se používat metody, které některé vady našich zákonů začaly brutálně zneužívat. Proč to říkám? Já jenom stručně zrekapituluji, jak já si představuji ten systém, jak by měl asi fungovat systém racionálního nákupu a jakéhosi protikorupčního mementa. Tak v první řadě je tady ten zákon, to je to hlavní, o čem mluvíme. Ale pak je tady něco, co lze nazvat obecně kulturou prostředí, která sestává z celé řady elementů, o kterých už tady byla řeč. A v tom je ten problém. Tak kde se bere korupce, nikdo pořádně neví. Nikdo nezná jednoduchý recept, jak s ní bojovat, ale je to ten hlavní problém, před kterým dneska stojíme a který diskutujeme. Ale jsou i další. Zazněly tady skoro všechny. Je to problém dotací. Dotace prostě v podstatě deformují systém a způsobují to, proč je komerční sféra asi v některých případech opravdu efektivnější než ta veřejná sféra. Komerční sféra je většinou mnohem méně závislá na dotacích a dotace s sebou nesou termíny, které samozřejmě kdo staví, musí dodržovat, a nechce zdržovat období, kdy něco zainvestoval, půjčil si na to a ono mu to nefunguje. Ale to memento, že musíte utratit nějakou částku na konci roku nebo se strašně snažit po státním rozpočtu, aby vám to přesunul do druhého roku, to je prostě drama v každé hospodářské organizaci, a jak se ukázalo u těch evropských projektů, je to ještě daleko o jeden řád horší. Tak ty dotace jsou jeden problém. (V sále je hlučno.)Obecně, a to patří opravdu do kultury těžko uchopitelné, těžko ovlivnitelné, je profesionalita. To s tím projektováním, jak tady říkal kolega Farský, úzce souvisí. Když máte dobrý projekt, dobře ho připravíte, máte v té instituci specialisty, kteří se vyznají v zákoně o výběrových řízeních a dovedou ho aplikovat, mají dlouhé zkušenosti, tak to jde. Ale já jsem pozoroval subjekty, které byly desetkrát menší než my, a ty s tím měly problémy. Často řešily složitost věci tím, že prostě si najaly firmu, která za ně výběrové řízení udělala, a celá řada z nich na to dopadla, protože zrovna tak jako si můžete najmout špatného právníka levného, tak si můžete najmout špatnou firmu a je z toho malér a prostě věci, které potom lidi doženou k vracení dotací nebo k nějakému souzení. (Intenzita hluku v sále se zvyšuje.)Ale to úplně nejdůležitější v té sféře kultury, co považuji za opravdu příčinu toho zhoršování, je čitelnost a jednoznačnost zákonů a jejich vymahatelnost. Vy jste ten zákon dávali dohromady, jak jsem se ještě přesvědčoval tady v kuloárech, dávali dohromady s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. To je naprosto klíčový orgán. Měl jsem tu čest to pozorovat v Německu, kde takový úřad mají, a tam říkají: ano, bez toho nefunguje čistá -

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name