|

2013-033-02-069

69. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - prvé čtení

Date2015-10-07
Meeting2013/033
Agenda Item2013/033/069
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/bqbs/b08406901.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   002 < Page 003 > 004
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Zahradník, paní poslankyně Nohavová, pan poslanec Šidlo, pan poslanec Junek, pan poslanec Jakubčík, pan poslanec Votava a pan poslanec Zemek. Nyní prosím, aby se slova ujal první v pořadí, a to je pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo. Poslanec Jan Zahradník Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dal jsem si pozor, abych byl přihlášený v diskusi jako první, protože jsem k Šumavě za ty dva roky, co jsem tady ve Sněmovně, vystupoval mnohokrát, nebo vícekrát. Vždycky jsem vystupoval jako zastánce toho, aby kromě divoké přírody, kromě tolik vzývané divočiny, kromě stoprocentního vlivu ekologických aktivistů také měl své místo člověk, občan, obyvatel šumavských obcí a aby zde místo na uplatnění názoru měli také řádně zvolení představitelé šumavské samosprávy a i samosprávy nadřazené, tedy samosprávy regionální. Pan ministr popisoval genezi toho zákona. On v podstatě a správně řekl, že vznikl proto, že se nedařilo prosadit svébytný samostatný zákon o Národním parku Šumava. Národní park Šumava je zřízen nařízením vlády. Stalo se tak v roce 1991. To nařízení vlády by fungovalo dobře, národní park by mohl být i v minulosti velmi dobře spravován, kdyby se vláda zabývala situací na Šumavě na svých jednáních jako vláda, jako celek, kde by mohli dostat šanci uplatnit své názory nejen tehdejší ministři životního prostředí, ale také ministři dalších resortů - místního rozvoje, zemědělství, ale i zahraničních věcí, protože přesah situace v Národním parku Šumava do sousedních zemí je naprosto zřetelný. Musím říci, že se ale nikdy nestalo, že se vlastně Šumava stala hájemstvím vždycky toho ministra, který měl ve svém resortu životní prostředí, ať už to byli pánové ministři Ambrozek, nebo po něm Bursík, který se podle mého názoru nejvíc negativně do situace na Šumavě zapsal. Proto se na Šumavě zrodil názor, že je třeba mít svébytný zákon, podle kterého by byl Národní park Šumava řízen. Pokusily se o to kraje, zejména Plzeňský kraj, následně tyto materiály, které se nikdy vlastně na projednání do Sněmovny nedostaly, uchopil Senát a předložil je v podobě senátního návrhu zákona o Národním parku Šumava. Tento senátní návrh, který měl velikou podporu šumavských obcí, který měl velikou podporu krajů a pro nějž hlasovalo v Senátu více než 50, myslím, že 54 z 57 přítomných senátorů v tehdejším jednání, měl obrovskou podporu svého předkladatele. Naopak měl ale obrovskou armádu proti sobě stojících nepřátel. Byli to tedy zejména ekologičtí aktivisté, kteří vaše mailové schránky před projednáním senátního návrhu zaplavili stovkami mailů, proč byste neměli pro senátní návrh zákona hlasovat. Senátní návrh nakonec nebyl schválen a ministerstvo již v té době, to bylo známo, že když jsme se zabývali senátním návrhem, již připravovalo novelu zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, která by situaci na Šumavě měla vyřešit spolu se situací v dalších parcích, která ale není krizová a která není zmiňovaná, tam žádné problémy vlastně nejsou. Novela zákona 114 je připravovaná na tehdejším ministerstvu ve spolupráci s ochránci životního prostředí. Masivní podpora obcí, ten masivní proces neustálého konzultování s obcemi, tady evidentně chyběl a také i na tvaru zákona je to vidět. Opakovaně se proti tomuto zákonu vyjadřovaly oba kraje, na jejichž území se Národní park Šumava nachází. To je, stručně řečeno, geneze toho, v jaké podobě tento zákon byl do legislativního procesu předložen. Na začátku předložení byl zásadní nesouhlas obcí s jeho podobou. Již tehdy, na začátku letošního roku, kdy zákon přicházel do legislativního procesu, obce vyjadřovaly svůj zásadní odpor, svůj zásadní nesouhlas s tímto zákonem. V této podobě tedy byl zákon předložen do meziresortního připomínkového řízení. To je běžný proces, kterým každý návrh zákona prochází. Velký počet zásadních připomínek tehdy předložilo Ministerstvo zemědělství, samozřejmě vědomo si své odpovědnosti za lesy a také za zemědělskou půdu, která se na území parku nachází, celou řadu připomínek předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, vědomo si toho, že na území parku, a v tom je Národní park Šumava výjimečný, leží obce, žijí tam lidé, ty obce chtějí hospodařit, ti lidé se chtějí uživit. A zásadní nesouhlas s návrhem zákona také v meziresortním připomínkovém řízení předložily oba kraje. Jak kraj Plzeňský, tak kraj Jihočeský tento návrh ve svých vyjádřeních v meziresortním připomínkovém řízení odmítly. Přesto se v něm dostalo do jeho podoby několik věcí, které nebyly součástí tohoto mainstreamu v meziresortním připomínkovém řízení. Byly to věci, které, řekněme, zaváněly vlivem ekologů, vlivem nevládních ekologických organizací. Třeba to hned v definici parku, definici cílů ochrany národních parků: Zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice. Tahle věta tam byla v meziresortním řízení vsunuta a samozřejmě můj názor je, že by měla legitimizovat všechno to, co se v národním parku stalo po roce 2007, kdy pan ministr Bursík rozhodl o tom, že jeho ministerstvo nedovolilo vyklizení prvních zón po vichřici Kyrill, a z toho vznikla kůrovcová kalamita. Vážená paní místopředsedkyně, já myslím, že se blíží ten čas. (Předsedající: Už je tady.)Já tedy neukončuji své vystoupení, mám toho ještě spoustu, co bych vám chtěl říci. Dovolil bych si pak rozebrat zákon tak, jak byl předložen, a sdělit své připomínky, které k němu mám, ale to tedy asi učiním až v momentě, kdy bude na programu naší schůze příště.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name