|

2013-033-01-042

42. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 613/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Date2015-10-06
Meeting2013/033
Agenda Item2013/033/042
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/bqbs/b00904201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   005 < Page 006 > 007
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr zahraničí. Pane ministře, chtěl jste přednostní právo. Prosím, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Děkuji za rozpravu a samozřejmě se nebráním tomu se důkladně zabývat těmi změnami ve výborech nebo ve výboru. Rád bych zareagoval nejdřív na některé věci, které se dají zodpovědět poměrně jednoznačně. Na začátku jsem řekl, že se jedná o technickou novelu. Rozhodně jsem přesvědčen, že žádná notifikace v této chvíli nebude nutná. To je změna, která podle mne není tak zdaleka zásadní. Pořád si myslím, že to není tak, jak tady bylo řečeno, že teď se tady spustí série novel zákona o státní službě, protože jsem si tady dal práci s tím pokusit se vysvětlit, že opravdu v případě Ministerstva zahraničí je to velmi nestandardní věc. To má zřejmě pan poslanec Benda trochu pravdu, že jsme si na sebe ušili bič. Myslím si, i když se to dělalo v poměrně dost velkém tempu, tak si dokonce dnes myslím, že kdyby bylo víc času, tak to bylo skoro nemožné tyto dva různé principy - trochu jako oheň a voda - spojit a najít to řešení okamžitě. To je opravdu těžká věc a my jsme museli zjistit, jak se to bude chovat, abychom přišli - a tohle jsou nejnaléhavější věci, a já si myslím, že my to teď dáváme urgentně, protože tohle potřebujeme, protože jinak by se některé věci úplně zastavily, protože to slovo vám mohu říci, zde nám čekají lidé, které potřebujeme zaměstnat, ať jsou to místní síly, jak jsem je tady popisoval, naši občané v zahraničí, nebo rodinní příslušníci, a my bychom opravdu ztráceli. Takže toto je urgentní věc. Jsem přesvědčen - a připravujeme, pracujeme a budeme pracovat na zákonu o zahraniční službě. Myslím si, že to do budoucna je nutné, ale teď v této chvíli řešíme jenom to, co má zajistit základní chod ministerstva, aniž bychom měli i ty finanční ztráty, o kterých jsem mluvil a které by byly velmi nepříjemné. Potom k tomu, co tady zaznělo, co se týče toho, co říkal pan poslanec Bendl. To se týká třeba, jestli měl na mysli ekonomické diplomaty, tak rozhodně to jsou ty typy funkcí, které patří do těch, o kterých je tady řeč. To znamená, i tyto funkce jsou ty, se kterými často potřebujeme rychle pracovat, a těch se týká i typ rodinní příslušníci. To znamená, je to ta skupina těch, kteří jsou zasažení a kteří mohou být zasaženi. Zrovna oblast ekonomické diplomacie - tyto změny jsou právě také proto, abychom její funkčnost zajistili. Takže jestli máte obavu o tuto oblast, tak vám garantuji, že tato změna je pro nás opravdu nesmírně důležitá, abychom v této oblasti udrželi plnou funkčnost fungování zastupitelských úřadů. Chtěl jsem reagovat také na vystoupení pana poslance Bendy, protože - víte, mně se nelíbí, když se tady říká zákon o státní službě vám jenom pomohl přivést si někoho na ministerstvo. Nezlobte se na mě, ale to je přece v každé civilizované zemi, v každé zemi s vyspělou politickou kulturou, normální, že když nastupuje vláda, tak má ministr určitou možnost si přivést s sebou určitou část lidí. Tak je to v Británii stejně jako ve Spojených státech, v Německu, všude. Tady jde ale o to, aby to mělo určitá pravidla, a mně připadá, že to, co my jsme přijali, je spíše snaha do toho ta pravidla dostat. Já se domnívám, že to, co dělám v personální oblasti, že jsem schopen si za to nést odpovědnost. Mně se nelíbí, když je to takto paušálně kritizováno. Zvlášť se mi nelíbí, když se takto budeme kritizovat sami. My nevíme, jak dopadnou příští volby, a vy také, když zítra uspějete u voleb, tak budete chtít, abyste tým té státní administrativy doplnili některými svými spolupracovníky, kteří vám pomohou ten resort zvládat. To je přece normální věc a nemluvme o tom hanlivým způsobem. Prostě tady bych si hájil, že mám právo nejbližší spolupracovníky si vybrat. Domnívám se, že v tom postupujeme naprosto korektně, a jsem schopen si to obhájit. Jenom se bráním paušální kritice, protože to tady lehce zazní a ono to hned vypadá, jako kdyby se dělo něco nepřístojného, ale to je přece něco úplně normálního. Pan poslanec Benda mluvil o tom, že má dojem, že to psali úředníci, aby ochránili určitá privilegia. Dobře, ale to je potom ve velkém sporu s tím, když jako jeden z hlavních bodů jste si, pane poslanče, vybral, že kritizujete to, že by bylo možné poslat nějakého diplomata na rok někam. To není žádné privilegium. Naopak, dostáváme se do roviny, že to je povinnost, kterou po něm chceme, aby splnil. Tady to je ve sporu. Já si myslím, že tady nejde o privilegia. Tady jde o zajištění funkčnosti ministerstva, a já jsem vysvětlil, že zaměstnávání rodinného příslušníka, to, že mluvíme o slaďování rodinného života, nejsou privilegia. Dokonce jsem se snažil vysvětlit, že to je pro nás nesmírně výhodné z řady důvodů. Dokonce i z finančního důvodu je to pro nás výhodné. Uvědomte si, že když někde zaměstnáme místní sílu, tak dotyčný tam má bydlení, nemusíme mu shánět byt, nemusíme ho učit česky a já nevím co všechno. To znamená, že to má pro nás velké efekty. To nejsou privilegia. To jsou prostě věci, které jsou pro Českou republiku a státní službu, pro službu v zahraničí, výhodné. Jde o to, aby byly uchovány, protože by byla škoda o ně přijít. Už jsem tady mluvil o tom, co zřejmě vyvolává největší debatu, to je výhrada vůči tomu, že by prostě byla možnost vyslat státního zaměstnance do zahraničí bez jeho souhlasu. A já bych tady ještě jednou chtěl říci jednu věc. Řekl jsem, že už je to opatření, které je i v jiných zemích světa, jmenoval jsem tady zrovna namátkou Německo a Spojené státy, že to není tak, že to má být trest pro někoho, kdo se člověku znelíbí, protože já objektivně vím, že máme dnes neobsazená místa, a to nejsou nějaká místa, kam byste se báli jít. Já vám to řeknu rovnou. Je to třeba Peking nebo Dillí nebo Nigérie a podobně. To jsou místa, která nepatří dokonce k těm nejnebezpečnějším, ale shodou okolností nejsou dnes - a dokonce je to třeba i Brusel nebo Kyjev. Chápete? Protože, úplně jednoduše, není lehké tam pracovat. Je tam toho hodně, takže je lepší si vybrat nějaké jiné místo. A já mám pořád dojem, že na jedné straně se samozřejmě musí vycházet z určitých představ a zaměření dotyčných, ale zároveň se musí také zohledňovat to, že my tam někde ty lidi prostě potřebujeme. A mít možnost v tomto - a upozorňuji vás, že tohle je věc, která musí být probrána s odborovou organizací, že to není úplná svévole, tam jsou mechanismy, jak kontrolovat takové vyslání. To není jenom tak, že si někdo vzpomene a řekne. To není tak jednoduché. Takže když se na to podíváte, tak zjistíte, že to není svévolné. Ale mít tuto možnost, která existuje i jinde, na omezenou dobu někoho někam poslat, mně připadá přirozené. Podívejte se, pravděpodobně všechno se dá zneužít, ale já vám říkám, tohle není vedeno snahou někoho trestat, to vám tady mohu slíbit. Tohle je vedeno snahou docílit určité rovnováhy v tom, aby to byla zároveň i určitá povinnost pomoci ministerstvu, když potřebuje, v oblastech, kde má zrovna nával práce. Jako je to třeba v tom Kyjevě, jako je to v Bruselu. Peking je strategické místo, ale přitom, nevím, jestli to tak vůbec mohu říci - to není tak, že bychom tam měli přetlak. A tak bych mohl jmenovat další. Není to podle mne trest. Říkám, je to složitější. Já bych vás chtěl ujistit, že to je vedeno dobrými úmysly a že to nemá být výchovný prostředek. To je nesmysl a to odmítám.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name