|

2013-033-01-028

28. Návrh poslance Jana Volného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 437/ - druhé čtení

Date2015-10-06
Meeting2013/033
Agenda Item2013/033/028
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/bqbs/b03102801.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   027 < Page 028 > 029
Místopředseda PSP Jan Bartošek Dobře, přerušuji jednání a pokračovat budeme ve 23.07 hodin. Předseda PSP Jan Hamáček Vážené kolegyně, vážení kolegové, uplynula přestávka na poradu klubu TOP 09, takže budeme pokračovat. Prosím pana předsedu Kalouska, aby pokračoval ve svém expozé. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji, pane předsedo. Dovoluji si říct, že to není expozé, že to je projev v rámci druhého čtení a že mluvím důsledně k věci. Pamatuji si tady trapné okamžiky, kdy se tu četly pohádky. Předseda PSP Jan Hamáček Pane předsedo, já se omlouvám, ale prosím sněmovnu o klid, prosím, abyste se usadili a případné diskuse přenesli do předsálí. Poslanec Miroslav Kalousek Pamatuji si ve své bohaté politické praxi, kdy se tu četly pohádky, recitovaly básničky. Ujišťuji, že to umím taky, ale k něčemu takovému se nebudu uchylovat, protože není mým úmyslem sněmovnu zdržovat. Chci prostě mluvit k věci a k věci také mluvím a jsem připraven k té věci mluvit nadále. Jen připomínám, že v minulých minutách jsme při definování pojmů mluvili o pojmu sázka. Dovolím si dát malý příklad: Zaslechl jsem teď v kuloárech některé sázky, jestli to vzdám. Tak na to nesázejte. To, co je klíčové pro právní úpravu hazardních her, je regulátor, tzn. musíme mít nejenom pravidla, ale musíme mít také instituce, které na to dohlížejí, tedy správní orgány a pro oblast hazardních her. V podkapitole 3.2 je mj. uvedeno... (Odmlka pro ruch v sále.) Předseda PSP Jan Hamáček Já vás, kolegyně a kolegové, znovu prosím o klid. Prosím, abyste se neshlukovali před řečništěm a umožnili tak panu předsedovi jeho projev. Poslanec Miroslav Kalousek V podkapitole 3.2 je mj. uvedeno, že prostřednictvím práva hazardních her, resp. jeho norem, dochází k úpravě provozování hazardních her a úpravě dozoru nad nimi. Adresáty těchto právních norem jsou subjekty soukromého práva a subjekty veřejného práva ve smyslu správních orgánů, kterým je svěřena působnost v této oblasti. Správní orgány jsou v oblasti hazardních her pověřeny k udělování povolení k jejich provozování a k přijímání oznámení o konání spotřebitelské soutěže, dále také k vykonávání dozoru nad dodržováním právních norem a správou odvodů. Zákonem číslo 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, je ústředním orgánem pro tomboly, loterie a jiné podobné hry určeno Ministerstvo financí. Působnost ministerstva a jiných správních orgánů vykonávajících veřejnou správu hazardních her specificky upravuje potom loterijní zákon. Obecně ale není v loterijním zákoně soustava správních orgánů pro oblast hazardních her vymezena. Z toho konsekventně vyplývá i neexistence obecných ustanovení vymezujících pravomoci těchto orgánů. Pro celistvý obraz působnosti a pravomoci určitého orgánu tak musíme zpravidla hledat jak v normách obecných, tak i specializovaných, upravujících problematiku určitého druhu hazardních her. Nesystematičností úpravy se adresátům právních norem zakládá nutnost nespokojit se s nalezením právní normy upravující institut, který je předmětem jejich zájmu, ale v zájmu své vlastní a zpravidla i cizí právní jistoty, pokud je adresátem v daném případě správní orgán, probádat zbylou část právního předpisu, ve kterém posléze zpravidla najdou odpověď na svou původní otázku. Dalším nedostatkem právní úpravy hazardních her týkající se správních orgánů je jejich členění na orgány vydávající povolení k provozování hazardních her a orgány státního dozoru. Orgán, který povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry vydal, je povinen ji kontrolovat. Orgán vykonávající státní dozor se může kdykoliv přesvědčit, zda loterie nebo jiné podobné hry se provozují za podmínek určených v povolení a zda se dodržují příslušné právní předpisy. Zcela se tedy stírá rozdíl mezi povolujícími orgány a orgány státního dozoru, jelikož vykonávají v otázkách dozoru nad hazardními hrami shodnou činnost. Zakládá se tak institucionální duplicita dozoru nad hazardními hrami. Tato samotná skutečnost by však byla jistě ku prospěchu a zajistila by vyšší míru dodržování právní úpravy. Výše uvedený nedostatek právní úpravy je ale založen prakticky shodným institucionálním vymezením povolujících orgánů a orgánů státního dozoru. Zkusme si diferencovat při zachování terminologie loterijního zákona výčet správních orgánů vykonávajících působnost v oblasti hazardních her jednak na orgány vydávající povolení k provozování hazardních her a jednak orgány státního dozoru. Teď, byť jsme si vědomi té duplicity, tak si to pro lepší pochopení zkusme od sebe oddělit. Tedy povolující orgány. Aby nedošlo k omylu, to jsou orgány, které vydávají povolení. Povolující orgány. Orgány vydávající povolení k provozování hazardních her, jakož i orgány přijímající oznámení o konání spotřebitelských soutěží, jsou: za prvé obecní úřady včetně obecních úřadů ve smyslu úřadů městských částí v Praze a úřadů městských částí nebo městských obvodů v územně členěných statutárních městech, pak jsou to krajské úřady a úplně na vrcholu jako duch boží nad vodami je ten, který tady není, i když se jedná o jeho buď úmyslném opožděném návrhu, nebo o neschopnosti podat ho včas, a to je ministr financí. Povoláním a pravomocemi se budeme zabývat v dalším povídání. Tak to jsou ty povolující. A teď ty orgány státního dozoru. Orgány státního dozoru pro oblast hazardních her jsou: Za prvé obce, a to v případech, kdy vydávají povolení k provozování hazardních her. Krajské úřady, a to v případech, kdy vydávají povolení k provozování hazardních her. Povolení je krajským úřadem vydáváno pouze pro provozování výherních hracích přístrojů, má-li být provozovatelem výherního hracího přístroje obec ve svém územním obvodu. Pak jsou to místně příslušné finanční úřady a finanční úřady, v jejichž územním obvodu se nacházejí jednotlivé provozovny v případech, kdy povolení k provozování hazardních her vydává ministerstvo. V případech, kdy povolování hazardních her povoluje ministerstvo a sídlo provozovatele nebo jeho provozovna se nachází na území hlavního města Prahy, vykonává státní dozor Finanční úřad pro Prahu 1. To znamená, Finanční úřad pro Prahu 1 vykonává dozor na území celé velké Prahy. Totéž platí i pro město Brno a totéž platí i pro město Ostravu, kdy státní dozor vykonává Finanční úřad Brno 1 resp. Finanční úřad Ostrava 1. Fakultativně pak mohou státní dozor nad provozováním výherních hracích přístrojů, k jejichž provozu vydal povolení obecní nebo krajský úřad, vykonávat místně příslušné finanční úřady a finanční úřady, v jejichž územním obvodu se nacházejí jednotlivé provozovny. Jak je patrné z výše uvedených výčtů, povolující orgány a orgány státního dozoru jsou institucionálně shodnými správními orgány s výjimkou orgánů státního dozoru v podobě finančních úřadů. Pro úplnost bych rád zdůraznil, že dle loterijního zákona jsou působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu nebo úřadu městského obvodu výkonem tzv. přenesené působnosti, tzn. i v případě, že to vykonává obecní či krajský úřad. Vykonává co? Vykonává státní správu. Jaké jsou prameny právní úpravy herní problematiky v České republice. Možná vás to překvapí, projednáváme novelu loterijního zákona, ale musíme si být vědomi, že je to problematika, která se prolíná do celé řady jiných právních předpisů, a musíme je být schopni chápat komplexně a být si vědomi všech souvislostí, což ve vší úctě, když se dívám na pana předkladatele, nejsem si jist, zda učinil. Proto pokládám za nezbytné v diskusi zdůraznit, že herní problematiku v České republice upravují předpisy zákonné i podzákonné úrovně ve smyslu zákonů, vyhlášek ministerstev a obecně závazných vyhlášek obcí. Dovolte mi, abych vás teď seznámil s těmi nejvýznamnějšími předpisy, které upravují oblast hazardních her. Je to občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Je to stále ještě platný zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Nelze zapomenout na zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, samozřejmě jak jinak, i ten ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který jsme nedávno novelizovali ve smyslu kontrolních mechanismů, a ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nesmíme zapomenout na obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. A jakkoliv to zní téměř neuvěřitelně, do oblasti loterií nám vstupuje i zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění pozdějších předpisů. V jednom ze svých příštích vystoupení na podobné schůzi očekávám, že velmi úzce probereme právě s posledními dvěma zmiňovanými zákony, tedy se zákonem o Státním fondu kultury a o Státní fondu České republiky, úzkou souvislost mezi hazardními hrami, loteriemi a financováním kultury v České republice. Jestli si vzpomenete, věnovali jsme se posledně s panem poslancem Holečkem úzké souvislosti loterijního zákona a financování sportu. Tam jsme to jenom tak nakousli. Čeká nás ještě dvacet, třicet hodin, ale dáme to. A určitě dáme i tu kulturu. To jsou asi tak ty nejvýznamnější právní předpisy. A v tomto výčtu nejsou záměrně obsaženy prameny nejvyšší právní síly v podobě Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, nicméně musíme si být vědomi skutečnosti, že jako předpisy obecně prostupující právní úpravou všech právních odvětví se i tyto normy dotýkají námi projednávané problematiky a novely, kterou předložil pan poslanec Volný. Z výše uvedeného výčtu logicky pak vyplývá, že herní problematika je na zákonné úrovni upravena rozličnými rozmanitými právními předpisy různých právních odvětví. Ze soukromoprávních předpisů asi nejvýznamnější obchodní zákoník a ve veřejnoprávním předpisu se jedná o správní právo a finanční právo. Budu milosrdný a nebudu opakovat zákony týkající se finančního a správního práva. Musíme se nutně teď chvíli věnovat speciálnímu právnímu předpisu z tohoto výčtu, který právě novelizujeme na základě návrhu pana poslance Volného, tedy je to novela zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Je to speciální právní předpis. Ten modifikuje soukromoprávní úpravu obsaženou v občanském zákoníku i v obchodním zákoníku a má tak přednost před odlišnou úpravou obsaženou v těchto právních předpisech. Pro řízení ve věcech hazardních her pak platí správní řád s odchylkami, které upravuje právě tento loterijní zákon. Výjimkou jsou řízení ve věcech správy odvodů, kde se dle § 41 odst. 3 postupuje podle daňového řádu. Ustanovení loterijního zákona jsou zásadně veřejnoprávní povahy upravující hazardní hry s využitím metody veřejnoprávní regulace. Právní úprava hazardních her je v České republice postavena na generálním zákazu provozování hazardních her stanoveném v § 1 odst. 1 v první větě. Výjimkou z generálního zákazu jsou případy stanovené v loterijním zákoně. Předmětem právní úpravy loterijního zákona je tak úprava veřejnoprávních předpokladů pro uskutečňování hazardních her jako specifického typu smluv o sázce a hře upravených předpisy občanského práva... Pardon. Takto obecně vymezený předmět je možno z věcného hlediska členit na dílčí okruhy, z nichž loterijní zákon vymezuje a charakterizuje druhy hazardních her. Stanoví, kdo může být provozovatelem hazardních her, stanoví, kdo může být účastníkem hazardních her. Stanoví práva a povinnosti provozovatelů a účastníků hazardních her. Stanoví podmínky pro provozování hazardních her. Stanoví působnost a pravomoci orgánů veřejné správy v otázkách hazardních her. Stanoví práva a povinnosti dalších osob vykonávajících činnost v souvislosti s hazardními hrami. Pro loterijní zákon je charakteristické obdobně jako pro právní předpisy jiných států takzvaného východního bloku, že zákonodárce nebyl v době přijetí zákona zcela připraven na vytvoření předpisu upravujícího činnosti do té doby u nás neprovozované, nebo provozované jen ve značně omezené míře. To se projevuje v nepromyšlené systematice zákona stejně jako ve formálně logických nedostatcích při užívání pojmů a jejich vzájemných vazeb. Na některé z těchto nedostatků jsem si dovolil již upozornit a budu na ně upozorňovat dál. Formálně jsou ustanovení zákona členěna, jak pan poslanec Volný jako předkladatel ví, na osm částí. První část nese označení Úvodní ustanovení. Je to celkem logické. Asi by nedávalo žádnou logiku, kdyby pod pojmem Úvodní ustanovení byla označena třeba čtvrtá část. První část zákona je také z formálního hlediska částí nejproblematičtější. Obsahuje sedm paragrafů, z nichž jsou bez jakéhokoliv vnitřního členění a v na sebe nenavazujících ustanoveních vymezeny nejdůležitější pojmy a instituty užívané v dalších částech zákona. Je tak nutné pečlivě vyhledávat vzájemné obsahové i logické vazby mezi jednotlivými ustanoveními, abychom získali obraz obecného vymezení pojmů v celé jejich šíři, jako jsou hazardní hry a jejich druhy, provozovatel hazardní hry, účastník hazardní hry, vymezení podmínek pro udělení povolení k provozování hazardní hry a podobně. Část druhá až osmá jsou postupně označovány jako Část první až sedmá. Část první se zabývá problematikou loterií a tombol. Jenom prosím, ta věta není nelogická, ještě jednou ji řeknu, byť zní napoprvé absurdně. Část druhá až osmá jsou postupně označovány jako Část první až sedmá. A proč? Protože ta skutečně první je označena jako úvodní, proto ta druhá až osmá je označena jako jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm. Část první se zabývá problematikou loterií a tombol, Část druhá se zabývá výherními hracími přístroji, Část třetí kurzovými sázkami, Část čtvrtá sázkovými hrami v kasinu, Část pátá dostihovými sázkami, Část šestá odvody z hazardních her a Část sedmá obsahuje Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Právě poslední část zákona, přesněji jeho část Ustanovení společná představuje druhou neproblematičtější část zákona. Nalezneme zde totiž úpravu státního dozoru nad hazardními hrami včetně úpravy možných sankcí, stanovení českého jazyka jazykem úředním, úpravu pravomoci obcí vydávat obecně závazné vyhlášky, stanovení práva obcí účastnit se správního řízení o vydání povolení u některých druhů hazardních her, jestliže mají být provozovány na jejich území, úpravu pravomocí ministerstva, úpravu sankčních pravomocí povolujícího orgánu, úpravu náležitostí herního plánu, atd. To vše opět ve formálně i logicky nenavazujících ustanoveních. Ustanovením obsaženým v Části sedmé jistě nelze upřít, že se uplatní při správě hazardních her, většina z nich ale z důvodu svého obecného charakteru spadá do oblasti upravené loterijním zákonem v části Úvodní ustanovení. Ustanovení společná slouží ve většině právních předpisů k vymezení působnosti jiných zákonů, kupříkladu na řízení dle daného zákona apod., nikoliv ke stanovování pravomocí subjektů či podrobné úpravě některých institutů. Špatná koncepce systematiky loterijního zákona vytvořené zákonodárcem se tak projevuje v plné síle v první a poslední části zákona. Z důvodu výše uvedené nepřipravenosti zákonodárce na vytvoření bezproblémové právní úpravy hazardních her byl loterijní zákon poměrně často novelizován. Naposledy tomu tak bylo v roce 2011. Předpisy novelizující loterijní zákon z tohoto roku jsou: Zákon č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela 300/2011 Sb. upravuje loterijní zákon velkým počtem ustanovení neponechávající žádnou z částí loterijního zákona netknutou. Nově jsou do loterijního zákona vloženy například ustanovení upravující propagaci nepovolených hazardních her, nové druhy hazardních her, atd. Novela 300/2011 Sb. představuje reakci zákonodárce na technický pokrok a rozvoj hazardních her. Z důvodu jeho rozsahu, a také proto, že to byla moje novela, si ji tak jako pracovně nazývám Velkou novelou loterijního zákona. Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tato novela upravuje ustanovení velkého množství právních předpisů, jelikož zavedení trestní odpovědnosti právnických osob představuje významnou změnu institutu trestní odpovědnosti, v důsledku čehož musela být upravena i ustanovení loterijního zákona. Novela 420/2011 Sb. mění § 4a loterijního zákona tak, že nově je vyžadována bezúhonnost i po právnické osobě vystupujících jako žadatel o vydání povolení k provozování hazardních her nebo vystupující také jako akcionáři nebo společníci žadatelů. Pardon. (Řečník si odkašlal.)Kolegové, moc vás prosím, přineste mi někdo vodu. Děkuju. (Ukazuje svou prázdnou skleničku.)Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tady bohužel přichází, přišlo ne úplně citlivé zrušení tohoto zákona, což nadále zkomplikovalo už tak dost komplikovanou právní úpravu. To jsme probrali ty nejdůležitější zákony a nyní je potřeba se věnovat právním úpravám podzákonné úrovně a pokládám za velkou chybu, že předkladatel novelizuje zákon, aniž by se zabýval prováděcími normami. Problematika práva hazardních her je upravena i na podzákonné úrovni ve formě vyhlášek ministerstva a obecně závazných vyhlášek obcí. Zmocnění k vytvoření podzákonné úpravy je stanoveno pro ministerstva v § 1 odst. 5, § 50 odst. 1, 2 a odst. 8, pro obce pak je to v § 50 odst. 4. Vyhlášky Ministerstva financí - ty nejvýznamnější jsou vyhlášky č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích, ve znění zákona č. 149/1998 Sb. Touto vyhláškou je realizována pravomoc ministerstva stanovená v § 50 odst. 1 loterijního zákona upravit nejvyšší vsazenou částku na jednu hru a nejvyšší výhru v jedné hře podle § 17 odst. 4, nejvyšší hodinovou prohru podle § 17 odst. 6 a upravit náležitosti známky uvedené v § 18 odst. 4. Vyhláška obsahuje celou řadu ustanovení, jejichž obsah ale překračuje zmocnění udělené loterijním zákonem ministerstvu. Jedinými použitelnými ustanoveními tak je úprava náležitostí známky obsažené v § 4 odst. 2. Vyhláška č. 285/1998 Sb., o podmínkách monitorování a uchovávání záznamů v kasinu. Ministerstvu je § 50 odst. 2 stanovena povinnost upravit právním předpisem podrobnosti a bližší podmínky pro monitorování a uchovávání záznamů podle § 37. V § 37 je tato povinnost uvedena opětovně, vzniká tak duplicita, která zde ale nezpůsobuje žádné následky. Oproti předchozí vyhlášce je tato vyhláška použitelná v celém svém rozsahu. Uveďme proto, že se monitorují všechny hrací stoly umístěné v kasinu, přitom každý z nich zvlášť včetně ruletového kola a boxu pro dotování žetonů, pokladna a prostor, kde se provádí závěrečné vyúčtování výsledků herního dne. Monitorování musí být plynulé a obrazový a zvukový záznam z tohoto monitorování musí být jasný, zřetelný, rozlišující a kvalitní, musí být patrny zejména číslice na ruletovém kole a na hracích stolech, označení a počet žetonů i hodnoty karet. Musí být také zajištěno zabránění poškození záznamů, a to tak, že záznamy umístíme do odděleného a zabezpečeného prostoru. Poslední důležitou vyhláškou Ministerstva financí je vyhláška č. 315/1999 Sb., o způsobu oznamování soutěží, anket a jiných akcí o ceny, které nejsou spotřebitelskou loterií. Známe ji také jako vyhlášku o spotřebitelských soutěžích. Teda když tam na mě řvou voni, tak to chápu, ale on na mě řve i vlastní tamhle. To je neuvěřitelné... (Hovoří o poslanci Horáčkovi a dalších hovořících ve skupince. Odmlčí se.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name