|

2013-033-01-002

2. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - druhé čtení

Date2015-10-06
Meeting2013/033
Agenda Item2013/033/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/bqbs/b02200201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   009 < Page 010 > 011
Místopředseda PSP Petr Gazdík Hezký dobrý večer. Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi za jeho příspěvek do rozpravy. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Bendl Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, v prvním čtení jsme k tomuto návrhu zákona debatovali poměrně často a diskuse na jednání zemědělského výboru mě přesvědčily, že velmi málo, protože evidentně řada lidí vůbec nepochopila, co se tady vládní návrh, nebo řekněme společně koaliční poslanci pokoušejí udělat s českým trhem, podotýkám nejenom s potravinami, ale týká se to i zemědělských produktů jako celku, i když jsme nebyli schopni se na zemědělském výboru shodnout, co do toho vlastně patří, jestli tam patří i zemědělské stroje, nebo nepatří. Předkladatel nebyl schopen vyvrátit nebo jasně říct, o co vlastně kráčí, čeho se má dotyčný dodavatel či odběratel vlastně obávat. Seznam produktů tam nakonec někdo, tuším, že bývalý ministr zemědělství Toman, zmínil nějakou vyhlášku WTO nebo odkud ji vytáhl. Nicméně není zcela jasné, čeho se to podrobně týká. Co je jasné, je, že stát se rozhodl, že chce tímto návrhem zákona vstupovat mezi dva privátní subjekty, a stát se rozhodl, že bude říkat svým zákonem, co je v oblasti dodávky nebo pro dodavatele ještě spravedlivé vůči odběrateli a co je spravedlivé od spotřebitele k dodavateli. K tomu vymýšlí velmi šroubovitý návrh zákona, který stanovuje další povinnosti, spoustu úzkých hrdel tohoto zákona, protože v praxi nikdo pořádně neví, jak to bude vypadat a co to udělá. Udělá to v každém případě to, že přibude byrokracie, protože si všichni budou muset dávat pozor, jestli náhodou zákon takový či onaký, jestli naši odběratelé nebo dodavatelé nepřekračují ten či onen zákon. Takže minimálně u těch malých přibude řada právních problémů, které budou muset začít řešit. Takže my jim na náklady spíš saháme. Nesaháme na náklady jenom velkých řetězců, ale budeme sahat i do nákladů spojených s hlídáním toho, jestli porušili, či neporušili zákon i u těch malých a středních, které to ve svém finále může extrémně poškodit na straně jedné, na straně druhé budou muset všechny položky, které se budou týkat právní pomoci atd., zahrnout do ceny svých výrobků. Takže ve finále to půjde k tomu, že na trhu jim bude hůře. I předkladatelé tohoto návrhu zákona říkají, že ceny jsou nespravedlivé a že se to musí dorovnat a že přece není možné odvádět zisky někam jinam. I když si tohle neumím představit, jak v otevřeném trhu v případě, že jsme členy Evropské unie, tohle chceme opravdu zařídit. Já tvrdím, že tento návrh zákona to nezařídí. Řetězce si prostě budou moci a najdou si cesty, jak odebírat zboží. Ale protože to budou mít komplikované v České republice, navíc to budou mít naši producenti a výrobci poměrně dražší, protože se budou muset věnovat i věcem, kterým se doteď věnovat nemuseli, a to se samozřejmě projeví v nákladech, pak logicky ti, na které je to namířeno, sáhnou spíš po produktech, kde to budou mít jednodušší, ve finále možná i lacinější. Zkrátka a dobře, řetězce budou více nakupovat zboží, myslím si, že je to evidentní, za hranicemi České republiky a to je v přímém rozporu tomu, co tady říkáme, že chceme pomoct malým a středním. Někdo to říká a někdo to myslí úplně jinak, protože tenhle návrh zákona dopadne nejenom na ty velké, ale ty ten problém vyřeší, ale dopadne i na ty malé. Na jednotlivých výborech, ale v každém případě na výboru zemědělském byly přijaty některé pozměňovací návrhy, které ten vládní návrh zákona ještě více zkomplikují a přinesou některé praktické problémy, které se pokusím popsat, a některá úskalí, u kterých je potřeba, aby také vláda věděla, že se tím budou vystavovat možným postihům v případě, že návrh zákona projde tak, jak říkají některé části pozměňovacích návrhů. V pozměňovacím návrhu se navrhuje, aby v článku I novelizačním bodě 3 § 3a písmeno a) bylo znění: a) způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení, bude-li poskytována, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury, výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění. Už teď si troufnu říct, že 95 % lidí vůbec nebude vědět, o čem jsem mluvil. ale to je konkrétní návrh jednoho paragrafu, který prošel jako pozměňovací návrh. Přičemž já jsem přesvědčený o tom, že jde v podstatě o snahu regulovat marže v České republice. A tam můžeme narazit na některé předpisy Evropské unie, zejména - malý moment, já ho najdu, abych někde... (Listuje publikací.)Ano, na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Evropského parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, který se týká dohledu nad obchodním a distribučním trhem. A jmenuje se to "Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020", kde varují obecně v záležitosti právě snahy regulovat marže, kdy mnoho členských států se pokusilo řadu praktik regulovat. V mnoha případech však tyto pokusy vedly k vytvoření nových překážek, jež omezují schopnost zahraničních podniků usadit se v dané zemi, což je v rozporu se zásadami vnitřního trhu Evropské unie. Často se tady vládní koalice ohání, když říká "tento zákon musíme přijmout, protože jinak by přišly sankce ze strany Evropské unie", tak já tady jenom říkám, že takovouhle možnost si tady krystalizujeme, pokud přijmeme pozměňovací návrhy, které prošly jednotlivými výbory. Navíc se tam zachází s pojmy jako například peněžní plnění, přičemž nikdo pořádně neřekne, co toto peněžní plnění je. Jestli do toho pojmu patří i prosté slevy, nebo do pojmu peněžní plnění patří jen úhrady za služby spojené s dodávkou potravin, nebo jestli k tomu patří třeba i úhrady spojené s dodávkou potravin a jejich reklamy. Protože i takto by se ten problém mohl dál a dál větvit a potom si s tím budou moci jenom právníci hrát, o co tam vlastně ve skutečnosti jde a koho to asi poškodí. Já myslím, že ty velké ne, ti si nakonec poradí. Ale opravdu je to podle mě mířeno možná ne zcela úmyslně, ale v každém případě to postihne malé a střední dodavatele i odběratele u nás. Ten novelizační bod zároveň říká, že celková suma nesmí překročit tři procenta z ročních tržeb. Ale jak vy v březnu roku 2016 budete vědět, jaké budete mít roční tržby k 31. 12. 2016? Budete to v březnu vědět? Nebo v dubnu? Nebo budete používat termíny, že to bude k roku 2016 nebo 2015? Jak má ten dodavatel vědět, že překračuje zmíněná tři procenta z hlediska objemu celého obchodu v tom daném kalendářním roce? Budete mu je tedy počítat zpětně? Co když začne podnikat v polovině roku? Nebo někteří mají různá účetní období. To účetní období nemusí být jenom od 1. ledna do 31. prosince. Nevím, jestli pan ministr dopravy tady může, při vší úctě, pane ministře, zaskočit za předkladatele, ale je tady ministr zemědělství, tak on nám to určitě vlastně vysvětlí, jak jsou ta tři procenta myšlena. K jakému období se to tedy vztahuje a jestli je to tak, že já jako dodavatel či odběratel mám vědět, že ta tři procenta v březnu s jistotou k 31. prosinci překročím či nepřekročím? Nebo jestli se používá předcházející období? Ale možná vám to řekne, paní poslankyně, vám to poradí, jestli to ví, pan ministr zemědělství, zdali na to bude ochoten anebo schopen vůbec odpovědět. V článku 1, novelizačním bodě § 3 a) se na konci písmene b) slovo "a" zrušuje a na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena d) a e), která znějí: "d) dobu garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit tři měsíc od data první dodávky potravin, na kterou byla kupní cena sjednána." Myslím, že takové omezení může a ve skutečnosti povede ke zdražení potravin jako celku, a tím pádem je potřeba potom i lidem zdůvodnit, že jsme to páchali, nebo pácháním dobra v Poslanecké sněmovně jsme některými ustanoveními zákona, který, a často slýchám, že zákon o trvalé tržní síle už platí, tak přeci jenom tak drobně novelizujeme. On platí, ale nikdo si toho v podstatě pořádně nevšiml, protože si ten trh s tím poradil. Tyhle návrhy zákona, které předkládáte, trh postihnou poměrně značně. A já vím, že se o tom bavíme teď v oblasti, co se asi stane, a že si všichni myslí, že ono se vlastně možná nic nestane anebo svět bude spravedlivější. Myslím, že ti velcí nakonec opravdu najdou kličky, jak to obejít. S některými malými se nakonec dohodnou, že budou respektovat pravidla těch prodejců a budou je muset nějak dodržet. Ve finále to pro ně bude zcela určitě dražší. Je evidentní, že dodavatelé při každém takovémto jednání budou nuceni tlačit na cenu, protože vzhledem k vysoké míře byrokracie i vzhledem k těm pravidlům, která zavádíte, se do ceny té komodity prodávané nebo nabízené dodavateli budou muset promítnout. Vznikne nejistota vytvořená podle mě absolutně nejasným vymezením zakázaných jednání ve spojení se sankcemi, které zapříčiní oslabení pozice obchodníka vůči dodavatelům. Co je na pováženou, tak je v článku 1 novelizačním bodě 4 § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která včetně poznámky pod čarou 2 znějí: j) provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele odběratelem nebo jím pověřenou fyzickou osobou nebo právnickou osobou na náklady dodavatele včetně požadování rozborů potravin na náklady dodavatele, to podtrhuji, jak se ten trh nám bude krásně vyvíjet, až tohle začne fungovat, nebo, a dodává se, nerespektování výsledků úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru odběratele. Tento pozměňovací návrh totiž předpokládá, že kontrolní orgány, myšleno Státní veterinární správa anebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jsou naprosto neomylné. Že platí takové to, co si lidé často dávají na taková tabla a podobně, že "nemá-li moje žena pravdu, platí bod č. 2 - moje žena má vždycky pravdu". Tak tady v tom případě bude všechno platit o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o Státní veterinární správě." Měli jsme v minulosti řadu afér, kdy kontrolní orgány, a nemyslím tím teď Státní veterinární správu, i když i tam se občas chybuje, stejně jako se občas chybuje ve Státní zemědělské a potravinářské inspekci, chybovat je lidské, kdo nic nedělá, nic nezkazí, a přestože si myslím, že naši veterináři nebo naše Státní veterinární správa i Státní zemědělská a potravinářská inspekce je velmi profesionální, pak není možné a bylo by hloupé vylučovat, že se nejsou schopni dopustit jakékoliv chyby, ale pak to ve svém důsledku bude znamenat možné likvidace některých přímo řeknu dodavatelských subjektů apod. a teprve zpětně po čase zjistit, že tedy někdo byl odstaven z trhu nějakými vysokými sankcemi chybou někoho konkrétního apod. A to si myslím, že bychom rozhodně dopouštět neměli. Já bych chtěl na závěr svého krátkého resumé k tomuto návrhu zákona říct, že představa o tom, že budeme regulovat dodavatelsko-odběratelské vztahy jakýmkoliv zákonem, je minimálně významnou hloupostí. Trh si cestu nějakou najde. Když jsme o tom diskutovali na zemědělském výboru, pokládal jsem otázky typu: Kdo ty smlouvy bude kontrolovat? Jestli máme představu, kolika smluv se to vlastně týká. Jestli to bude jenom na udání, nebo jestli to bude mít nějaký systém. Jestli Státní veterinární správa nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce si někoho úplně náhodně z těch desítek tisíc podnikatelských subjektů vybere, úplně náhodně zrovna někomu přijde, že je potřeba někam přijít zkontrolovat dodavatelsko-odběratelské vztahy, a úplně náhodně začne kontrolovat zrovna někoho, kdo buď je nepřítelem někoho na trhu, nebo je zrovna přítelem někoho na trhu. Chtěl jsem vědět, zda existuje systém, nebo jestli máme jasno, jestli to bude ÚOHS, nebo kolik lidí na to ÚOHS přijme. Bylo mi řečeno, že ÚOHS to zvládne, akorát že ÚOHS zatím prý nemá ty správné legislativní podmínky a že tohle bude konečně ta perla v legislativě ČR, která zajistí, že dojde ke spravedlivému odměňování uvnitř dodavatelsko-odběratelských vztahů. Nebylo mi na to odpovězeno. Bylo řečeno, že to prostě bude dobré a že takhle to je v pořádku, a šli jsme od toho. Já jsem byl tedy jediný, kdo hlasoval proti tomuto návrhu zákona v zemědělském výboru, ale i sám být někdy proti je víc než nic. Myslím si, že nás za to brzy naši zákazníci zejména, protože ono se to sice bude týkat desítek tisíc podnikatelských subjektů, možná stovek tisíc, ale v každém případě desítek, ale ve finále za to Poslaneckou sněmovnu nepochválí zákazníci, protože jim prodejci, dodavatelé a odběratelé budou říkat, kdo za to může. A že to postihne trh, to si tedy buďte sakra jistí! Dojde ke zdražení potravin, dojde k vymýcení řady podnikatelských subjektů z trhu. Možná je to úmysl, možná si to předkladatelé zákona opravdu přejí - proč bychom tady měli mít některé malé a střední subjekty v oblasti potravin či prodeje zemědělských projektů, je potřeba jim hodit vidle do jejich podnikání, vždyť on už to někdo prostřednictvím velkých firem zařídí. Já si to nepřeji. Ti z vás, kteří za to zvednete ruku, tím v podstatě říkáte, že to je ta správná cesta. Já s ní nesouhlasím.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name