|

2013-033-01-002

2. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - druhé čtení

Date2015-10-06
Meeting2013/033
Agenda Item2013/033/002
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/bqbs/b02200201.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   008 < Page 009 > 010
Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Havlová, řádně přihlášená, a po ní pan poslanec Iva Adamec. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Olga Havlová Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon o významné tržní síle je dlouholetá záležitost, dlouhodobě diskutovaná. Jsem přesvědčená, že zákon o potravinách je velmi důležitým nástrojem kontroly potravin, protože se týká všech občanů v této republice. Velice často se dozvídáme o případech, kdy doplácíme na důsledky nedokonalosti tohoto zákona. Vnímám dva hlavní problémy tohoto zákona, a proto jsem do systému vložila také dva pozměňovací návrhy. První je, že se projednávaná varianta zákona týká jen jedné strany smluvního vztahu. Týká se pouze odběratelů, a nikoliv dodavatelů. Považuji za důležité podotknout, že právě tato pasáž zákona se měnila na poslední chvíli a v podstatě bez vysvětlení. To, že se na straně dodavatelů vyskytují firmy, které mohou významnou tržní sílu využívat, je jasné. To vyplývá z průzkumu trhu a každý to víme. Zkrátka velké řetězce mají proti sobě obdobně velké dodavatele. Pokud zákon vztáhneme jen na jednu stranu situace, bude krajně nespravedlivý. (V sále je neklid.)Druhou zásadní připomínkou je specifikace zakázaného chování. Opakovaně odborníci na tuto problematiku uvádějí, že formulace v zákoně jsou velmi nešťastné. Jsou velmi vágní, nespecifické, a tím i zneužitelné. Takto postavená novela může velmi tvrdě dopadnout na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já se omlouvám, paní poslankyně. Velice nerad, ale o to důrazněji vás požádám, abyste se ztišili v sále, protože skutečně není rozumět, co se zde přednáší. Prosím, pokračujte. Poslankyně Olga Havlová Velké řetězce budou mít snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních formulací zákona a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu a malí přijdou na buben. V podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacím návrhům, které tyto problémy řeší. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji za váš příspěvek, paní poslankyně. Nyní požádám řádně přihlášeného pana poslance Ivana Adamce, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo. Poslanec Ivan Adamec Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, myslím, že tady toho už hodně o tomto návrhu zákona padlo. Když jsem se nad tím zamýšlel, říkal jsem si, že opravovat takovýto návrh zákona je velmi problematické, přesto se o to dnes pokusím. Nicméně dovolte mi pár postřehů. Dodavatelsko-odběratelské vztahy, respektive dnes moderně říkáme tržní prostředí, mně to trošku připomíná sousedské vztahy. Já jsem dělal, a dělám pořád, dlouho v komunální politice. Když zasáhnete do sousedských vztahů, tak v lepším případě o vás řeknou, co si myslí, obě strany, anebo vás kamsi pošlou. Když zasáhnete do tržních vztahů, situace je výrazně horší, protože se deformuje trh a může to mít následky, které nemusí být až zase tak marginální. Ne nadarmo se říká základní poučka o ekonomice, že máte mikrotenový pytlík plný kapaliny, a když začnete tlačit, to jsou sociální aspekty, to inženýrství, na ten trh, tak co se vám stane? Pytlík se vám vyboulí, a když zatlačíte hodně, tak vám praskne a budete rádi, že v pytlíku byla jenom voda. Možná to je můj přístup. Já jsem dodneška nepochopil, kde je ta významná tržní síla. Už to tady padlo. Naznačovalo se to tady. Já si myslím, když se podíváte na situaci, která je v Evropě, že v České republice, co mám informace, a čísla se hodně liší, síla na straně odběratelů v součtu deseti řetězců nedosahuje ani 50 %. Ale co se týká dodavatelů, velkých dodavatelů, tam dokonce čtyři, když se spojí, mohou mít skoro tři čtvrtě procent trhu. A teď si vezměte další pikanterii, a jsem zvědavý na to, jak bude reagovat ÚOHS, když si jeden z velkých dodavatelů zamane, že si koupí jeden řetězec, co se pak bude dít. Já si myslím, že opravdu cestu, kterou jsme zvolili, jsme nezvolili dobře. Porovnám-li třeba Velkou Británii, nebo Itálii, tak ve Velké Británii máte dneska čtyři řetězce a mají 80 % trhu. To se dá považovat za významnou tržní sílu. Tomu rozumím. A také proti tomu jsou ty sankce, pokud se chovají nějak divně, když už připustíme, že stát nějakým způsobem trh reguluje. Ale my jsme si vybrali vlastně kombinaci těch dvou možností, kdy naše podle navrhovatelů významná tržní síla nedosahuje ani 50 %, ale sankce dáme jako ve Velké Británii, kde dosahuje podstatnou část trhu. To já vidím jako velký problém, protože pokud se chceme tímhle způsobem chovat, tak se chováme velmi špatně. Já chápu, že se může dít ledacos. Víte, já ty markety taky moc nemiluji. Za prvé mě okrádají o čas, když už tam teda musím a když mě vyženou ty krámy, které nejsou schopny zajistit normální běžné potraviny, ale víc než tyhle ty odběratelsko-dodavatelské vztahy mi vadí to, co se v těch krámech prodává a co se vydává za potraviny. Tady si myslím, že tímhle tím návrhem zákona to nezměníme. A lidé do marketů chodí, protože zboží je levné. A my jsme se pořád nenaučili, že levné nerovná se ještě zdravé a kvalitní. Teď se vrátila má známá ze Španělska, které vnímáme jako zemi s velkou nezaměstnaností, která má velké problémy, ale tam když jdete do marketů, tak tak nekvalitní zboží, a neříkám, že ve všech našich marketech, v některých řetězcích se to podstatně zlepšilo, tak nekvalitní zboží tam nenajdete. Myslím si, že naše úsilí by mělo být zaměřeno na to, abychom si opravdu v marketech mohli koupit kvalitní zboží za přiměřenou cenu. Tyhle ty záležitosti, které máme před sebou, dle mého soudu deformují trh, v důsledku budou znamenat zdražení zboží. A nechci být žádným prorokem, jako nejsem Sibyla, myslím si, že to takhle skončí, a nakonec to může skončit tak, že trh se celý přepíše a bude to vypadat úplně jinak. Vrátím se ke svým pozměňovacím návrhům. Jeden se týká náležitostí smluv, protože je potřeba se také podívat, jak vypadá praxe smluv, které uzavírají dodavatelé s odběratelem. Tam jsou takzvané roční rámcové smlouvy a návrh zákona na to vůbec nepamatuje. Dovolím si pak v podrobné rozpravě načíst tento pozměňovací návrh. Druhý se týká sankcí, které jsou nastavené tak, aby nebyly likvidační, odpovídaly tržnímu prostředí v České republice a tomu, kdo jak významnou tržní sílu má. Na závěr možná ještě takový postřeh malinko. Víte, kdyby jiná obrana proti tomu, aby se prodávaly nekvalitní potraviny v těchto marketech nebo potraviny, které nemají patřičnou úroveň, je v tom, že lidé si to nebudou kupovat. Jsou země, kde to tak funguje. Jestli si někdo myslí, že to zařídíme nějakým zákonem, že to lidem nařídíme a že sankcemi a častými kontrolami se toto změní, nezmění. Já tomu nerozumím. Když půjdu do hospody, kde se mi nelíbí, kde mě špatně obsluhují nebo mají špatné pivo, tak už tam nikdy nepřijdu. Ale do těch marketů ti lidé chodí. Hlasují prostě nohama. Takže zamiřme se spíš na to, aby se prodávalo kvalitní zboží, a regulaci trhu nechme trhu. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name