|

2013-031-02-054

54. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 500/ - prvé čtení

Date2015-09-16
Meeting2013/031
Agenda Item2013/031/054
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/bqbs/b08005401.htm#r0

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   010 < Page 011 > 012

Místopředseda PSP Jan Bartošek Dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec František Laudát Děkuji, pane místopředsedo. jsem tady skutečně říkal, že vždycky když udělá někdo nějakou s prominutím lumpárnu, tak to vždycky odskáčou ti nejslabší. A tady bych připomněl to dneska skoro otřepané heslo Margaret Thatcherové, protože to je přesně tento případ: Dokud se to hýbe, tak z toho dolujeme nebo rabujeme nebo to zpoplatňujeme, zdaňujeme to. se to přestane hýbat, tak to začneme dotovat. A tady prostě dneska těžební společnosti, každou chvíli slyšíme z úst pana premiéra, jak jsou na tom špatně, jak tam dramaticky vyjíždí vláda zasedat - ale v reálu dělá co? Z těchto nejpostiženějších oblastí si chce brát. A to začne klekat, tak začnou jako do OKD dávat, nevím, 600 milionů. Skutečně vám těch sto nebo kolik toho bude navíc pro státní kasu milionů za toto stojí? A omlouvám se, bral jsem, že se vždycky přetahují, anebo je to možná o nějaké desetiny procenta, paní kolegyni. Je to Karviná, je to Most a nevím, možná jsem přehodil to pořadí, ale tohle jsou vždycky na těch barevných mapách nezaměstnanosti dva ty nejvýrazněji červené nebo oranžové fleky a trvá to snad od samého začátku úpadku a zániku transformace těžkého průmyslu v některých případech. A skutečně tady přesně na tomhle vidíte ten přístup a sedí to jako nechci říct co na hrnci, tohle to chování. My jsme tady ráno slyšeli o regionální politice, a možná že překročím limit, není na to čas, pak jim dáváme prebendy, aby zase povolaní tam budovali golfová hřiště atd. atd. To je přesně politika vlády, bohužel nejenom této. Místopředseda PSP Jan Bartošek vám děkuji, pane poslanče. A nyní řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Benda a připraví se pan poslanec Hájek. Máte slovo. Poslanec Marek Benda Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, nejsem ze Severočeského kraje a nebudu na návrh zákona koukat z hlediska toho, jaké bude mít dopady na těžební společnosti, ale chtěl bych se na něj podívat z hlediska spíše právního, a proč budu posléze navrhovat, abychom návrh zákona přikázali do ústavněprávního výboru. Jsou tam dva zásadní problémy. Poplatek tohoto rozsahu - a bylo to řečeno v rozpravě předchozí - charakter daně. Myslím, že to je zcela zjevné. A naše Ústava v Listině základních práv a svobod říká, že daně a poplatky lze stanovovat pouze na základě zákona. Představa, která je nám zde předkládána ministrem, vím, že vychází jakoby z původní koncepce, ale z původní koncepce schválené v roce 1992 v úplně jiném právním systému, v úplně jiné situaci, ze které jsme se přece jenom dramaticky posunuli, že ten zákon upřímně řečeno popisuje poměrně detailně téměř všechno včetně toho, kolik se platí z jednoho hektaru, přesné rozdělení mezi obce a stát v jednotlivých komoditách. Jediné, co jaksi zapomíná popsat, je, kolik ten poplatek, resp. ta daň je, a toto nechává na nařízení vlády. Stanovuje jenom horní rozsah, že to může být maximálně 10 %. Je to asi podobné, jako bychom řekli: daň z příjmů je 50 % a vládě se ukládá nařízením stanovit, kolik pro kterého poplatníka bude. si myslím, že bychom v žádném případě s takovým ustanovením neprošli u Ústavního soudu, a obávám se, že ani v tomto případě nemáme šanci projít testem ústavnosti a že bude potřeba, abychom nenechávali stanovování sazeb na vládní nařízení, ale dali ho přímo do zákona. Navíc důvod, proč vláda tvrdí, že by měla mít pravomoc nařizovat zrovna poplatky za dobývání nerostů vládním nařízením, že to je pružnější, mně připadá velmi nepřesvědčivé. Jestli něco být pokud možno stabilní, jsou to přece sazby daně, poplatků za dobývání nerostů. To nejsou věci, kdy si zítra řeknu: jdu si vykopat kus hnědého nebo černého uhlí nebo něco vytěžit a pozítří to zavřu. To je věc, kterou plánujeme na pět, deset, patnáct let dopředu. A tam naopak by měla být maximální stabilita toho, co stát vybírá a chce vybírat, aby se dalo plánovat na léta dopředu, a ne říkat potřebujeme to nejpružněji být schopni upravovat dopředu. To si myslím, že to je opravdu spíše omyl. A proto si myslím, že vládní nařízení v tomto případě je krajně nevhodný instrument. Navíc upřímně říkám, myslím, že ho ministr měl předložit současně s návrhem, že tady není dodržen jednací řád, ale nebudu kvůli tomu navrhovat přerušit první čtení, i když bych to možná jako zlomyslnost udělat mohl, ale neudělám to a budu věřit, že se nějak dohodneme, jak to dopadnout, ale předpokládám, že vládní nařízení by mělo začít platit ihned, jakmile začne platit zákon, protože zákon ruší vyhlášky, na jejichž základě se dosavadní poplatky vybíraly. To znamená, že buď bychom byli zcela bez poplatků, což předpokládám, že nikdo nechce, nebo to nařízení musí nabýt účinnosti stejně se zákonem, pak podle § 86 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo povinností ministerstva, resp. vlády, pokud je schvalovatelem celá vláda, pokud se jedná o vládní nařízení, předložit takový návrh současně, abychom právě věděli, o čem se bavíme. Protože tady máme nějakou poměrně dlouhou a obsáhlou důvodovou zprávu, která počítá přibližně s dvojnásobkem navýšení. Problém ovšem je, že pokud to necháme na vládě, tak ten rozsah je desetinásobek navýšení. A nevím, jestli nepřijde ministr financí, že potřebuje rozdat ještě další miliardu, a poté, co my návrh zákona schválíme, najednou přijde a řekne - navýšení nebude na dvojnásobek, ale bude na pětinásobek nebo osminásobek. A všichni budeme koukat a říkat: my jsme tady projednávali nějaký návrh zákona, počítali jsme nějaké dopady, kalkulovali jsme, přemýšleli jsme, co to udělá těch v krajích, a najednou dáváme vládě možnost jít takto dramaticky vysoko. To je první důvod, pro který se domnívám, že bychom opravdu měli návrh zákona posoudit i v ústavněprávním výboru, a budu to pak navrhovat, a že bychom měli společně s ministerstvem výrazně uvažovat, jestli je opravdu správně, aby tento typ poplatků byl ve vládním nařízen,í nebo by měl být přímo v zákoně. Myslím, že není žádný problém to tam doplnit, protože nařízení je nepochybně hotovo. Druhá věc, na kterou jsem chtěl upozornit, vychází ze stanoviska Legislativní rady vlády. S dovolením ho krátce odcituji :"Z předloženého návrhu, především z jeho odůvodnění, je zřejmé, že navrhované zvýšení výnosů z úhrad jednotlivých druhů vydobytých nerostů se neuplatní plošně, ale naopak bude zatěžovat jen některá odvětví. Výjimka se vztahovat na černé uhlí, hnědé uhlí dobývané hlubinně, radioaktivní nerosty, ropu a hořlavý zemní plyn. Soudní dvůr Evropské unie již v roce 1959 vyložil pojem veřejné podpory široce, a to tak, že stejně jako u dotace se jedná o platbu v hotovosti nebo v naturáliích poskytnutou z veřejných prostředků na podporu určitého podniku, avšak na rozdíl od dotace pojem podpory nezahrnují jen pozitivní plnění, ale rovněž různé formy zásahů, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku a které tak mají tutéž povahu a stejné účinky jako dotace. Proto rovněž zvýšení výnosů úhrad z vydobytých nerostů, které však neplatí plošně pro celý relevantní trh dobývání nerostů, může být porušením práva veřejných podpor z toho důvodu, že organizace dobývající nerosty vyjmuté z navrhovaného zvýšení budou zvýhodněny." Nebudu citovat další části. Upozorňuje se na to, že samotná krize nějakého oboru - a to je dlouhodobý princip Evropské unie - nemůže připustit národní podporu, a to ani v této formě národní podpory negativního charakteru, resp. nezavedení poplatku, a že by tedy bylo nezbytně nutné za prvé vypracovat jiné zdůvodnění, proč k tomu dochází, nikoliv krizí černého a nahoře dobývaného hnědého uhlí, ale pravděpodobně i žádat notifikaci Evropské komise, zda tento typ zvýšení poplatku a jeho nezvýšení pro některé komodity je v souladu s komunitárním právem a je v souladu se zákazem nedovolené podpory. Pokud je mi známo, taková notifikace není k dispozici, ale mohu se samozřejmě plést a může pan ministr vyvést z omylu, to se rád nechám. Pokud taková notifikace není, tak si myslím, že právě v souvislosti s tím, pokud bychom měli upravovat přímo v zákoně, nebo alespoň vidět vládní nařízení předem, bylo by potřeba, abychom měli současně notifikaci Evropské komise, že toto není nedovolená podpora. Tolik aspoň stručné vystoupení k návrhu a můžete si pak zaregistrovat můj návrh, abychom návrh zákona projednali i v ústavněprávním výboru, ne jako výboru garančním, ale jako výboru, který by měl posoudit právní stránku, nikoli tu věcnou. Děkuji za pozornost.

Download XMLDownload textWaveform viewCreate Person name