Text view
1. Informace předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji. Zbývá tedy přihláška pana poslance Bendla. Protože tady stále není, jeho přihláška propadá. Protože nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy, ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pan premiér, pan ministr, paní zpravodajka? Paní zpravodajka ano. Pan premiér bude chtít závěrečné slovo až po podrobné rozpravě. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová
Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych v závěrečném slově zpravodaje chtěla zdůraznit jeden moment, který považuji za klíčový. Myslím, že i dnešní debata ukázala, že Poslanecká sněmovna si trochu více uvědomuje své kroky, které kdy učiní právě proto, aby tím vytvářela nějaký mantinel pro jednání české vládě. Já mám dojem, že to bylo dříve jaksi formální, že když Poslanecká sněmovna přijala nějaké usnesení, tak jsme dříve nebo později na ně úplně zapomněli a přestali jsme se sami řídit tím, co jsme sobě, potažmo vládě uložili, a tato plnění jsme nevymáhali. Dnes cítím trošku emancipační étos, mohu-li to tak říci, ve Sněmovně, která si uvědomuje, jak je potřebné dát vládě mandát k tomu, aby vláda, která odvozuje svou legitimitu od souhlasu Sněmovny, tedy od toho, že získá důvěru Sněmovny, tak aby vláda se potom také Sněmovně zpovídala, tedy aby se zpovídala zástupcům občanů, kteří byli jako poslanci, potažmo senátoři zvoleni. To je velmi závažný moment. Mám dojem, že na to občas zapomínáme nejen my, veřejnost nemá ani zdání o tom, jak je důležité, aby tyto prvky byly v rámci výkonu našeho mandátu námi samotnými velmi akcentovány. To je první věc, kterou jsem chtěla poznamenat. Druhá věc. Nebudu tady rozebírat jednotlivé návrhy. Myslím, že každý z nás dobře poslouchal své kolegy, s něčím souhlasil, s něčím nesouhlasil. Ta debata podle mě potřebná a užitečná byla. Očekávám, že vláda bude lépe než dosud plnit onu povinnost uloženou usnesením z 12. února, to je, že bude pravidelně informovat Poslaneckou sněmovnu předtím, než někam pojede, ale i v té rovině, když řekne "ano, já tam jedu s tímto mandátem, ale mám připravený krok B nebo krok C pro případ, že můj mandát v první variantě přijat nebude". Protože jinak ta debata ztrácí smysl, jinak je to jenom hra na nějaké vyslání s mandátem z Poslanecké sněmovny pro vládu, jinak je taková obecná věc, s kterou si vláda může udělat posléze, co chce. Mám některé výhrady, které zde zazněly z úst pana předsedy vlády, protože jsem přesvědčena o tom, že jestliže tedy říká, že už se nebavili na tom vrcholném summitu o kvótách, protože to nepovažovali za důležité, říká "mluvili jsme o skutečných prioritách", tak já bych chtěla říci, že o těch skutečných prioritách, jak je cítíme, už se mluví nejméně půl roku na všech možných úrovních. Je to jak ochrana vnějších schengenských hranic, o tom informovali zástupci Frontexu už dávno předtím, kolik zhruba set tisíc až milion uprchlíků se blíží. Evropská unie neudělala žádné opatření, dokonce si vzpomínám, jak asi před čtyřmi lety zde byl italský prezident Giorgio Napolitano, který mluvil o tom, jak je zoufalá situace tehdy na ostrově Lampedusa, a v podstatě evropské instituce neudělaly vůbec nic. Mluvit tedy dnes o tom, že konečně se bavíme o skutečných prioritách, tak to mi - odpusťte - to mi hlava nebere. Tou první prioritou je zalátat děravé síto při ochraně vnějších hranic. To vědí všichni už mnoho měsíců. Druhou prioritou je dokázat vytvořit takové kontrolní mechanismy, které oddělí ty kalkulanty ekonomické od těch migrantů, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu. O tom se také mluví donekonečna a stále se neděje nic. Třetí věc, která je nezbytně nutná a také se o ní mluví po měsících, zadržet migranty na územích mimo Evropskou unii, a jinak to nejde, než že tam pošleme nějaké významné peníze z Evropské unie, abychom zajistili lidem v těch táborech nějakou slušnou úroveň, a ne jim dali pobídku k tomu, aby se vydali na cestu do Evropy. V tom se také nic neděje. Tedy já mám výhrady k tomu, že teď konečně se začíná mluvit o skutečných prioritách. Já mám dojem, že ta správná doba už se propásla, že prostě ti lidé, kdyby se začalo včas o těch prioritách nejen mluvit, ale také jednat, tak by v Evropě nyní nebyli. Teď tady jsou a my se musíme bavit o tom, jestli si Česká republika nechá vnutit to, že když Německo otevře svou náruč, tak potom zjistí, že to nezvládá a rozdělí uprchlíky všem, a my řekneme ano, my jsme se pokusili odmítnout kvóty, ale potom, aniž bychom dotáhli svůj postoj do konce, tedy onou žalobou, srazíme paty a začneme razit teorii o tom, že chceme zajistit klid uvnitř Evropské unie. To se mi na tom absolutně nelíbí. Tyto výhrady jsem zde potřebovala sdělit. Z čeho mám největší obavu, je to, že tento tichý souhlas, který Česká republika dala, vycouvání z toho problému kvót, to nedotažení do konce povede jednoznačně k tomu, že bude přijat ten trvalý mechanismus přerozdělení. My na to máme připravené usnesení, které, doufám, Poslanecká sněmovna potvrdí, ale obávám se, že to s tím dopadne stejně jako s těmi kvótami. Tolik moje závěrečné slovo. Děkuji.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
