Text view
1. Informace předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Já vám rozumím, pane poslanče. Požádám kolegy a kolegyně o klid. Pokud diskutujete jiný problém, než je migrace, prosím, přesuňte svoji diskusi do předsálí a nerušte jednotlivé kolegy. Chápu, že předsedové klubů se musí poradit, ale přesto by to mohli udělat jinde. Děkuju. Prosím, pokračujte.
Poslanec Ivan Gabal
Děkuju. Tím nechci podceňovat schopnosti vojáků a jejich zkušenosti z Kuvajtu, Afghánistánu nebo Mali. Ale z hlediska kondice armády platí, že Česká republika může spojencům pomoci spíše v nebojových aktivitách, co do schopnosti přímého bojového zapojení jsme nadále černými pasažéry Evropy i Severoatlantické aliance. O této situaci zde mluvíme již dva roky, vznikala déle než deset let, ale zatím nejsme schopni ji překonat. Důležitým aspektem také je, že vzhledem k pozici Turecka jako stále aktivnějšího aktéra regionálního konfliktu nelze příliš spoléhat na aktivity NATO. Je třeba počítat s tím, že po neúspěchu v Iráku, vyčerpání vůle občanů a rok před prezidentskými volbami nelze spoléhat ani na účast Spojených států v pozemní operaci. Nechceme-li tedy čekat na další uprchlickou vlnu, musíme výrazně zvýšit svou schopnost vojenské aktivity. A důraz je na slovu výrazně. Připomeňme, že za uplynulý rok mezinárodní koalice vůči Islámskému státu, jejímž jsme členem, územně spíše ztratila než získala. Nebude to snadné v boji proti nestátním, ale mimořádně motivovaným a odhodlaným skupinám, a o to více musíme na našich schopnostech pracovat. Klíčové jsou ale politické cíle, představa o uspořádání a řešení degradovaného teritoria po konfliktu. Při složité tektonice konfliktů bychom se neměli stát akcelerátorem nebo stranou sunitsko-šíitského střetu, který hrozí, nebo aktéry či katalyzátorem eruptivního a rizikového vzniku kurdského státu, který by do válečné zóny zatáhl další země a národy. Váha mezinárodních právních procedur je zejména v kurdské věci zcela namístě, stejně jako ohled k výsledkům probíhajících šetření a dokumentace válečných zločinů a zločinců v regionu. K politickým nástrojům a řešením je třeba zmínit několik strategických pravidel a politik. Za prvé. Nehneme se dopředu, pokud budeme ideologicky paušalizovat celé teritorium jako svět islámu, rozuměj svět terorismu, a nebudeme schopni diferencovat státní a národní prvky a rozdílnou dynamiku různých zemí a nezbytnost podporovat stabilní a stabilizující se země v rámci arabského světa, zejména Tunisko, Maroko, ale také Egypt, Jordánsko i extrémně přetížený Libanon. Jakkoliv jde v převaze o muslimské země, máme zájem s nimi spolupracovat, podporovat je, a to včetně jejich dlouhodobě zaměstnaných menšin v Evropě. Financujeme tím nepřímo tyto země. I Turecko, jakkoli muslimská země, nadále zůstává naším partnerem a máme zájem na udržení jeho vnitřních demokratických poměrů a prozápadní orientace. Obdobně se musíme dívat na Egypt a složitou tektoniku jeho vývoje. Za druhé. Česká republika má síť diplomatických úřadů v bohatých zálivových zemích a může vyvíjet diplomatický tlak na ropné státy, aby převzaly větší díl odpovědnosti za přijímání uprchlíků z válečných zón, aby přijaly spoluodpovědnost. Musíme umět být aktivní také sami. Za třetí. Rozhodující však je a bude, že krizovou situaci prostě sami řešit nedokážeme ani vojensky ani diplomaticky ani humanitárně, a tudíž ani zastavit konflikt emitující migraci. Z toho vyplývá, že i pro naše vlastní zájmy a možnosti je klíčová evropská unijní kapacita a spolupráce se západoevropskými zeměmi. V našich vojenských a diplomatických schopnostech i v naší váze na mezinárodní scéně jsme a budeme primárně spojeni s Evropskou unií, její kohezí a výkonností. Politika oslabující kohezi EU proto oslabuje naši výkonnost, vliv na řešení příčin migrace. Za čtvrté. Historicky vzato jsme vždy výrazně získávali pro svou bezpečnost tehdy, když jsme spoluprací posilovali bezpečnost ostatních a celé Evropy, a naopak prodělávali, když jsme Evropu pomáhali štěpit. Ano, když jsme zlikvidovali železnou oponu a spolupracovali na vytlačení ruských jednotek ze střední Evropy, posílili jsme bezpečnost a prosperitu celé Evropy a otevřeli jsme prostor ke svému členství v NATO a v Unii. Získali jsme bezpečnost člena Západu. Podkopávat tuto platformu našeho vlivu je hazard s naší vlastní bezpečností, postavením a vlivem. Pochopilo to Polsko, snad to pochopíme taky. Za páté. Ještě pár slov Německu a k německému postupu, který je zde všeobecně kritizován. I já jsem zvědavý, jak Německo zvládne svou situaci a pochopitelně jak ji zvládne celá Evropská unie, jejíž západní část se zaměřuje na aktivní pomoc přetíženým státům, a to včetně euroskeptické Británie. Kladu si otázku, zda bychom bez německé migrační katarze vůbec diskutovali naše téma ještě ve chvíli, kdy nadále zůstává drtivá většina uprchlíků v okolí svých států. Zda by věc konečně a vážně projednávalo Valné shromáždění OSN, zda by vůbec začala debata o aktivním postupu proti Islámskému státu a diskuse řešení katastrofy v Sýrii, Libyi a Iráku. Nevím, zda byla tato katarze záměrem německé politiky, ale stalo se. Německo léta odmítalo mezinárodní angažmá díky své válečné minulosti. Toto období je zjevně minulostí a Německo bude mezinárodní vývoj aktivně ovlivňovat. Musíme s tím počítat. Za šesté. Samostatnou kapitolou je nasměrování humanitární a rozvojové pomoci ve značném objemu, kde máme my i Unie značné nevyužité možnosti ke stabilizaci zemí ohrožených ztrátou soudržnosti a riziky vnitřních konfliktů. Dovolte mi tedy několik stručných závěrů. Za prvé, je třeba vážně a rychle budovat naše vlastní obranné kapacity a schopnosti armády operovat proti nepříteli nové generace a ve spojeneckých strukturách. Za druhé, je třeba si jasně uvědomit, že buď porazíme Islámský stát a reorganizujeme zhroucené státy, nebo budeme vstřebávat masivní exodus jejich obyvatelstva. Za třetí, musíme bojovat s Islámským státem posilováním a usměrňováním Evropské unie, nikoliv pomáhat Islámskému státu vnášením rozbrojů a oslabováním soudržnosti Evropské unie. Za čtvrté, nepodléhejme Islámskému státu v jednom z jeho hlavních cílů, kterým je vyvolání hysterického a indiferentního strachu z obyvatel islámských zemí bez ohledu na jejich původ, národnost, skutečné úmysly a motivy jejich útěku. Za páté, jsme černými pasažéry i v humanitární a rozvojové pomoci. Svými třemi miliony eur značně pokulháváme například vůči Holandsku, které vydává 7 procent svého rozpočtu, nebo Německu, které jen v roce 2014 věnovalo na humanitární a rozvojové účely v Iráku 260 milionů eur. Máme tedy před sebou hodně práce zejména doma. Začněme právě s ní. Děkuji vám za pozornost.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
