Text view
1. Informace předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Poslankyně Jitka Chalánková
Chtěla bych poprosit, abychom tu obecnou debatu trošku urychlili, abychom se vůbec dostali k podrobné debatě a mohli načíst usnesení. Za sebe mohu říci, že to není nějaké sólo usnesení jedné politické strany, ale že jsem ho diskutovala napříč politickým spektrem. A na podporu pana premiéra bych tady chtěla říct, a vám všem, abychom nalezli odvahu urychlit tuto debatu, že např. v části II máme návrh, že Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas se zaváděním trvalých mechanismů k přemisťování uprchlíků do Evropské unie a v jejím rámci na základě povinného redistribučního klíče, tzv. kvóty; III. vyjadřujeme podporu takovému přístupu vlády obecně, takovým opatřením, která povedou ke snížení celkového migračního tlaku na Evropskou unii, atd., atd.; IV. Vyjadřujeme podporu takovému přístupu vlády ČR a obecně takovým opatřením, která bez zbytečných odkladů povedou k odstranění procedurálních nedostatků, atd. Pokud urychlíme tuto debatu, můžeme se dostat opravdu k usnesení, které by podpořilo pozici české vlády právě na těchto důležitých jednáních na úrovni EU. O to vás prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marek Černoch, předtím ještě načtu omluvy došlé panu předsedovi Sněmovny. Pan poslanec Kolovratník od 14 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Tureček od 14.30 z pracovních důvodů do konce jednacího dne, pan ministr Herman od 13.50 a poslední omluva, která došla panu předsedovi, je od pana poslance Farského do 16 hodin. Ještě pan kolega Klaška od 13.50 do konce dnešního jednacího dne. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Marek Černoch
Děkuji, pane místopředsedo. Ono se tady opravdu nejedná pouze o čísla kvót, ale jedná se, jak zde mluvila paní kolegyně Lorencová, v čemž má pravdu vaším prostřednictvím, o tom, že ti lidé si s sebou můžou přivést další a další a další. To znamená, že se to bude vyvíjet geometrickou řadou a po velmi krátké době to ČR nebude schopna zvládnout. Já se omlouvám, jestli jsem to nezaznamenal v řeči pana premiéra, odpověď na otázku ano, nebo ne, zdali se ČR postaví proti přijetí kvót, jestli se postaví na stranu českých občanů a bude žalovat EU u Evropského soudu. A zdali v rámci těch trvalých kvót, o kterých se mluví, Česká republika v případě, že bude přehlasována, tak jestli přijme rozhodnutí Evropské unie, nebo se proti němu opět postaví u Evropského soudu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji za dodržení času. Nyní pokračujeme v rozpravě řádnými přihláškami. Nyní pan poslanec René Číp, připraví se pan Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec René Číp
Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, řešíme zde dnes závažný problém, problém, který dřív či později může způsobit velké obtíže jak České republice, tak celé Evropě. Příliš dlouho se toto riziko odsouvalo do pozadí, až se objevilo s razancí, která nám všem může výrazně změnit životy. Vzpomínám si, když v roce 2009 probíhala u nás volební kampaň do Evropského parlamentu, už tehdy to byla jedna ze zásadních otázek. Co se od té doby udělalo? Dost málo. V té době se prohlubovala ekonomická krize a ekonomiky téměř všech zemí světa zažívaly propad. Už tehdy mnozí varovali. Jejich obavy byly spojeny převážně s tezí, že ekonomiky zemí třetího světa budou padat více než těch vyspělejších a už tak nevysoká životní úroveň obyvatel tam bude proto klesat rychleji. Politika Evropské unie se v té době především zaobírala nikoliv počty, ale zdůrazňovala integrační potenciál imigrantů. Kvóty, které popírají základní pilíře výstavby integrující se Evropy, tehdy na stole ještě nebyly. Nebyl k tomu vlastně ani důvod. Ne že by žádný imigranti tehdy neexistovali, ale bylo jich jen takové množství, které byla Evropa schopná zvládnout. Proč? Protože se jich tolik do Evropy nepokoušelo dostat. A z jakého důvodu? Je to docela prosté. Ostrahu vnějších hranic Evropské unie včetně těch námořních nezajišťovala jen Evropská unie, ale i severoafrické státy, které za to byly od Evropské unie dobře placeny či měly jiné výhody s tím spojené. Evropské unii tím významným způsobem ulehčovaly situaci. V Sýrii, Iráku a dalších zemích Blízkého východu byla v té době naším pohledem možná jen relativní stabilita, avšak ještě neexistoval Islámský stát. Bohužel pro Evropu však došlo k velkým změnám. Nebyly zdaleka způsobeny jen vnitřním pnutím v těchto zemích, ale sama Evropská unie za vydatné pomoci Spojených států se na nich velmi podepsala. Nepotřebovala k tomu ani mandát Rady bezpečnosti OSN a jednala na vlastní pěst. To, co se tehdy zaselo, se dnes musí sklízet. Je tedy nanejvýš potřebné a je očividně nejvyšší čas vrátit se k politice míru a diplomacie. A nejde přitom jen o imigraci z jiných kontinentů. Máme zde i spousty běženců, kteří opouštějí chudší evropské země a jdou za vidinou lepšího života do bohatších. Do Německa v letošním roce od ledna do května přesídlilo i 40 000 Kosovanů. Jsem z tohoto čísla překvapen a nebojím se říci, že i ohromen. Mnozí nám přece tvrdili, že Kosované mají touhu žít ve vlastním státě, a k tomu jim Evropská unie pomohla. O tom, že by jej chtěli hromadně opouštět, se přece nikdy nemluvilo. Vraťme se ale k běžencům z Blízkého východu a Afriky. Jak všichni víme, je jen část imigrantů emigrujících z důvodů politických, víry či jiného útlaku spojeného s nedodržováním lidských práv. Utečenci prchající před rozpínavostí samozvaného Islámského státu se k nim jistě počítat dají. Bohužel, k nim se přidává větší skupina, která prchá z důvodů ekonomických. Očekávají, že v Evropě se jejich situace zlepší. Ano, jejich očekávání jsou pravdivá, reálná. Evropa do dnešní doby byla skutečně ekonomicky schopna jim zajistit vyšší životní úroveň než země jejich původu, neboť doma měli mnohdy velmi málo. I když v Evropě na tom byli mnohdy evropským pohledem špatně, pro uprchlíky samotné jejich očima by to mohl být luxus. Neumírá se zde tolik hladem. I když nemáte žádné zdravotní pojištění a jste na tom špatně, postarají se o vás. Nemáte-li kde bydlet, existují charity, tam se můžete obrátit. Pokud tam neuspějete, je zde spousta ghett a prázdných objektů, kde se dá tak nějak žít, a pokud je vás hodně a stát nemá jinou alternativu, nechá vás tam. Nehrozí vám zde každodenní boj o naprosto holý život. Ano, to všechno jsou pro mnohé Mimoevropany jistě krásné vyhlídky. Ale my zde jsme v první řadě povinováni dbát na zájmy občanů České republiky. Pokud nebude Evropská unie rychle jednat jinak než tím, že kvalifikovanou většinou prosadí kvóty přes odpor některých zemí, a nezačne řešit příčiny migrace v místě jejich vzniku, nezajistí urychlené zničení Islámského státu a ochranu vnějších hranic EU, budeme muset jednat my. Naše země sama není schopna tento problém vyřešit, je však při maximální snaze v nějakém rozumném časovém horizontu schopna zajistit ochranu vlastních hranic. Pokud nebude jiná možnost, nemáme tedy volbu. Volný pohyb osob v Evropské unii tím dotčen nebude, neboť tuto výhradu mají všichni, kdo v ní pobývají legálně. Teď je tedy zřejmé, že naše vláda nebyla připravena na možnost, že nám Evropská unie vnutí kvóty, a nyní neví, co si s tím počít. Mnozí tvrdí, že určitý počet uprchlíků bychom přijmout mohli. Ano, mohli. Uprchlíci nám v některých letech zajistili, že se počet obyvatel České republiky nesnížil kvůli malé porodnosti. Problém je v tom, že ti, co jsme mnohdy přijímali, jsou právě ti, kteří ve své zemi původu tvořili když ne vyšší, tak často minimálně střední třídu. Po jejich odchodu ovšem pak ona země ztrácí ty, na kterých by měla stavět právě nové základy, a to je špatně. Také lze položit logický dotaz, zda se nových uprchlíků, kterým poskytneme azyl, budeme ptát na to, zda mají zájem žít v České republice a akceptovat její ústavu a zákony. Otázkou však je, zda všechny možné návrhy na řešení těchto problémů, o kterých mluvíme či budeme mluvit, mohou globálně vyřešit problémy lidské společnosti na dlouhá desetiletí, či dokonce staletí. Domnívám se, že nikoliv. Problémy této planety jsou v první řadě způsobeny nespravedlivým přerozdělováním světového bohatství. Není možné, aby 10 % lidí vlastnilo 90 % světového bohatství. Ti nejbohatší mnohdy nejsou ochotni se podílet na řešení problémů s tím, že oni se o svůj život a svou ochranu postarají sami. To je důvod, který rovněž způsobuje migraci. Při spravedlivějším poměru rozděleného světového bohatství bychom dnes nemuseli o tomto snad vůbec jednat. Uvědomme si, že v krátkém časovém horizontu hrozí další přesuny ne stovek nebo tisíců lidí, ale stovek tisíců až milionů. Děkuji vám za pozornost.
Download XML • Download text
• Waveform view • Create Person name
