|

2013-029-08-031

31. Vládní návrh zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 513/ - prvé čtení 32. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - prvé čtení Sloučená obecná rozprava

Date2015-07-10
Meeting2013/029
Agenda Item2013/029/031
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/bqbs/b30803101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   019 < Page 020 > 021
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuju panu poslanci Kučerovi. Ještě než dám slovo s přednostním právem panu poslanci Zbyňku Stanjurovi, požádal bych pana kolegu Kalouska, aby zase sňal ten plakátek, který tam vylepil. Já to myslím zcela vážně. Podívejte se, buď budeme dodržovat důstojnost tohoto jednání nějakým způsobem, nebo nebudeme. Myslím, že už toho dnes bylo poměrně dost. Byl bych rád, kdybychom dodrželi alespoň dohodu z minulého týdne. Myslím, že si to všichni vyfotili. Tak prosím před kolegou Stanjurou faktická poznámka kolegy Kalouska. (Na plakátku je vyobrazen ministr Babiš jako žena, v ruce drží váleček. Pod obrázkem je nápis: Tvoje žena neví, kolik piv tu vypiješ. Andrej ÁNO. Díky elektronické evidenci tržeb.) Poslanec Miroslav Kalousek Za normální situace bych chápal a respektoval vaši připomínku, pane předsedající. Ale v okamžiku, kdy se tady demonstrovalo obrovskými a nesmyslnými cedulemi, předsedající této Sněmovny nezasáhl. Takže jsem logicky pochopil, že nonverbální komunikace je tady povolena a že to je prostě nový styl komunikace. Když si řekneme, že nic takového tady už dělat nebudeme, tak to dělat nebudeme. Ale já jsem si opravdu nezačal. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Na svou obranu jenom to, že jsem v tu chvíli neřídil schůzi, takže jsem zasáhnout nemohl. Takže to je asi všechno, co já mohu říct. Nyní tedy pan poslanec Zbyněk Stanjura ve svém vystoupení s přednostním právem. Ale prosím tedy nejdřív kolegy o klid! Já chápu, že je to věc, která budí emoce, ale nemyslím si, že je dobré, abychom ty emoce přenášeli do podoby, která není důstojná jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji. Prosím, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já se dneska omezím spíš na politický či základní ideový střet v tomhle zákoně. Pokusím se být pokud možno věcný a s dvěma malými výjimkami, kdy pak budu hovořit, abych to trošku odlehčil, o dvou konkrétních paragrafech, a jak je zdůvodňuje předkladatel, to znamená vláda České republiky. Celý ten projekt, když se na něj podíváte a sledujete tu diskusi, ona začala někdy v únoru, kdy Ministerstvo financí poslalo ten materiál do připomínkového řízení. My jsme v té době uspořádali první z našich tiskových konferencí k tomuto tématu a od té doby se vede debata ve veřejném prostoru a je to dobře. Té debaty se neúčastní pouze politici, ale ti, kterých se to bude týkat. Účastní se jí komentátoři ekonomičtí, političtí a já myslím, že to není špatně, že můžeme třídit argumenty. Proč říkáme, že ten projekt není ekonomický ale politický, či spíše ideologický? Vycházíme z těch čísel. Zhruba se za jeden kalendářní rok vybere 800 mld. daní. Zhruba. I kdybychom vládě uvěřili, jako že nevěříme, že to přinese 12 mld. zvýšených daní ročně, a to nepočítáme náklady státu, ale i kdyby, teď se o tom nechci přít, tak vláda upře sto procent své politické energie, nasazení, k prosazení toho projektu, který by potenciálně podle vlády mohl zvýšit výběr daní o 1,5 %. To je první argument, který říká, že ten projekt není ekonomický, že u ekonomického projektu bychom se určitě připojili k debatě o parametrech a možná bychom přicházeli s pozměňujícími návrhy. A druhý parametr a druhý argument, proč ten zákon je ideologický a ne ekonomický, je vlastně zpráva NKÚ. Určitě nebudete podezírat opozici, že tu zprávu tvoří. Citovali to tady kolegové už přede mnou, tak jenom připomenu to číslo. Z DPH, které státu uniká, a nikoho z nás to netěší, ta šedá ekonomika, na kterou cílí registrační pokladny, představuje 7 %. A zase - stoprocentní politické nasazení, stoprocentní politická energie (nesrozumitelné). Já neobhajuji 7 % úniku a neobhajuji to, že někdo neplatí daně! A odmítám tu jednoduchou argumentaci: kdo je pro tento zákon, bojuje s daňovými úniky, a kdo je proti tomu zákonu, ten toleruje daňové úniky. Nic takového není pravda a budeme to s veškerou vehemencí odmítat. A budeme přinášet argumenty, proč tomu tak je. Naopak, opakovaně jsme říkali mnohokrát u mnoha zákonů, že v boji s daňovými úniky má tato vláda naši jasnou podporu. Chci říct, že je to jenom náhoda, že ministr financí, který to předkládá, má rozsáhlé podnikatelské zkušenosti a zaměstnává tisíce či desetitisíce lidí. Kdyby to předkládal Bohuslav Sobotka jako ministr financí, který nikdy nepodnikal, nikdy nikoho nezaměstnával, byli bychom stejně ostře proti, jako když to připravovalo Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. Chci říct, že pro nás není důležitá osoba, konkrétní osoba ministra financí, který to předkládá, to v té argumentaci my jako občanští demokraté nebudeme používat. Nám vadí ten samotný princip. A protože jsem říkal, že ta debata se vede ve veřejném prostoru, tak si dovolím ocitovat z jednoho komentáře, který napsal pan Lukáš Kovanda, který to napsal, aspoň to srovnání s tím Chorvatskem, řekl bych výstižněji, než já bych se pokoušel tvořit ty věty. Nejdřív vám ukážu ten graf. (Ukazuje na papíře.)Velmi rádi dneska tady ukazujeme nějaké cedule, tak tohle je graf. To není žádný politický vzkaz. A je tady poměr, procento šedé ekonomiky. Je tady celkem 31 zemí, 28 členů Evropské unie a tři nečlenové, a to Norsko, Švýcarsko a Turecko. Průměr v těch 31 zemích je 18,3 %. Česká republika je s 15,3 %, máme 11 zemí, které jsou na tom lépe než my, resp. 13, a z toho 11 členů Evropské unie. A 17 zemí a z toho 16 členů Evropské unie je na tom hůře než Česká republika. A já přečtu první tři, kteří tam jsou nejhůř: Bulharsko 31 %, Rumunsko 28,1 %, Chorvatsko 28 %. Třetí nejhorší výsledek. Průměr 18, Česká republika 15,3. A pan Kovanda napsal v tom komentáři nebo v tom stanovisku, které rád ocituji, tato slova: Pochopitelně - a já s tím souhlasím, proto to cituji - podíl 15,3 % není důvodem k jásání. Stále je co zlepšovat. Potěšující však je nejen to, že dosahujeme nižší hodnoty než země Evropské unie ve svém průměru, ale to, že za státy, které jsou mnohdy uváděny coby vzorové, zaostáváme docela nepatrně. Německo vykázalo podíl šedé ekonomiky 12,2, to je rozdíl 3 procentní body. A Švédsko 13,6, což je rozdíl 1,7 procentního bodu proti České republice. Za vzor je nám dávána ovšem jiná země, a to Chorvatsko. Protože zavedlo elektrickou evidenci tržeb. V balkánské zemi k tomu mají svůj dobrý důvod. Velikost šedé ekonomiky byla v tom průzkumu 28 %. Šedá ekonomika je tam tedy dvakrát rozsáhlejší než v České republice. Když je nám nyní tedy Chorvatsko dáváno vzorem, a to je to přirovnání, které jsem si vypočetl, které se mi i líbí, je to jako by dvojkař, který se chce stát jedničkářem, si bral vzor z pětkaře, který se chce stát čtyřkařem. A všichni se shodneme na tom, že z dvojky dostat se na jedničku je mnohem složitější a náročnější než z pětky se dostat na čtyřku. A když se na ta čísla podíváte ještě blíže, tak je taky důležitá dynamika snižování toho schodku vzhledem k HDP. A i v tom jsme lepší než Chorvatsko, i v těch letech, kdy už Chorvatsko mělo zavedenou elektronickou evidenci tržeb. Všem to doporučuji, jsou to oficiální tabulky, má to osm stran, ten stručný komentář. Pak je k tomu i podrobná metodika k tomu, jakým způsobem se to vypočítává a jak se to porovnává. Velmi často jsme tady slyšeli dneska o rovných podmínkách. Už to říkali někteří předřečníci. Tak v tom původním návrhu v únoru se počítalo, že se to bude týkat 600 tisíc podnikatelských subjektů. I po tom křiku, který spustila opozice a my, Ministerstvo financí v tom uhnulo a je jich 300 tisíc. Tak najednou je to 50 %, a je to dobře. To já nekritizuji, aby moje slova nebyla otáčena a překrucována. Tak kde je ta rovnost, když ze 100 % jsme pod nějakým politickým tlakem 50 % dali pryč? A když se podíváte na to, kterých se to týká, a zase o tom už někteří kolegové mluvili, tak se to týká jenom některých segmentů a ostatních ne. A co je horší, i v těch segmentech jsou už dneska uvedeny výjimky. Například příspěvkové organizace, které velmi často provozují hostinskou činnost jako doplňkovou činnost a tvoří konkurenci ostatním provozovnám na území své obce nebo svého města. A tady už je ze zákona na tu samou činnost ustavena výjimka. Kde je ta rovnost, o které tak rádi mluvíte? A já, někteří z nás to dělají, mám tady tisk 513, mám tady dvě záložky a rád ocituji. To jsou ty dvě výjimky, když říkám to, co nebude obecně politické, ale konkrétní. Nazval jsem si je "spropitné a Zvonokosy". Tak spropitné. Docela zajímavým způsobem se s problémem spropitného předkladatelé vyrovnávají v důvodové zprávě. V zásadě říkají: Když se spropitné dělí mezi všechny, nebo většina, nebo aspoň některé v té provozovně, tak je to nahodilý příjem, kterým host oceňuje nějakou kvalitu služeb, a je to v pořádku daňově. Ale když si to nechá jenom jeden, například někdo má malou živnost, tak je to daňový příjem a mělo by podléhat všem daňovým řízením. No mně to přijde poměrně zvláštní a chci se zeptat, a je to spíš řečnická otázka, já fakt o tom detailu dneska nechci debatovat - kdo bude kontrolovat rozdělení spropitného v těch provozovnách? Jak je bude vykazovat? Kdo to bude kontrolovat, jak se zjistí, mezi kolik lidí a jak reálná taková statistika bude? Ale to skutečně jen na okraj. A druhý, co chci citovat, to je ten paragraf Zvonokosy. Vláda navrhuje, aby z režimu elektronické evidence tržeb bylo vyjmuto provozování veřejných toalet. Ten důvod je, že "uvalení režimu evidence tržeb by mohlo reálně způsobit snížení nabídky služeb v rámci uvedeného typu podnikání". Takže přátelé rovných podmínek pro podnikání, když uvalíme EET na veřejné záchodky, tak hrozí snížení nabídky. Ale když uvalíme EET na ostatní vybrané typy služeb, tak nehrozí snížení nabídky. A protože v poslední době je populární fotografování na veřejných záchodcích, tak bychom možná mohli uvažovat o výjimce z EET i pro ty, kteří pořizují fotografie na veřejných záchodcích v rámci nových a moderních živností. Teď zpátky k těm obecným poznámkám. Zcela překvapivě pro mě je navrhováno, aby DPH a daň z příjmů kontrolovala kromě Finanční správy i Celní správa. Nevím proč. Jeden z důvodů naznačila paní náměstkyně Hornochová, která říkala: No, když budou chodit večer na tu kontrolu do té restaurace, tak je dobře, když tam půjde ozbrojená složka. Já tedy nevím, jestli je to správný argument, když se bavíme o odborném výkonu veřejné správy, DPH a daň z příjmů vždycky dělala Finanční správa, a ne Celní správa. Já myslím, že je dobře, když pan ministr financí dělá ty PR akce pro propagaci EET. Když tady byla ta velká akce s chorvatským ministrem financí, tak přiznal, že to nepřineslo dodatečné peníze. A vláda předpokládá dodatečný příjem. Takže nevychází z chorvatské zkušenosti. Dneska na těch velikých rádoby účtenkách, a už zase o tom někdo mluvil, já už jsem se před několika měsíci ptal v interpelaci ministerského předsedy pana Bohuslava Sobotky, jak to, že se vynakládají peníze, když ten zákon ještě není, a jestli ohlídal, proč NBÚ poskytl - předběžně, to je třeba říct - výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Ta výjimka byla zdůvodněna tím, že tam jsou velmi citlivé údaje, a pan ministr financí pod tlakem argumentace, že se může jednat o citlivé údaje a hrozí zneužití, přichází s vysvětlením, že žádné citlivé údaje tam nejsou. Tak když ho vezmeme za slovo, tak doufám, že sám nežádal o výjimku v NBÚ, nebude to v utajeném režimu a proběhne standardní výběrové řízení. A taková malá osobní poznámka. Pan ministr Babiš velmi často rád říká, a zase mu nemám důvod nevěřit, že on nepoužívá počítač a elektroniku a takové zbytečnosti a že má ten papír. Kdyby byl živnostník a někdo mu zavedl EET, tak je v problémech, že jo. Protože by na ten svůj papír musel zapomenout a musel by řešit elektronickou komunikaci s úřady. A teď se nechci pouštět do debaty o tom, jestli všude, nebo není všude správný signál. Velký problém tedy existuje, a na ten chci upozornit, který nám poskytli přátelé z Chorvatské republiky, je problém kukaček. Tam to funguje v rámci konkurenčního boje. Sami víte, že v restauracích a hotelech nejsou příliš velké platy, a v rámci konkurenčního boje vyšlete zaměstnance do konkurenční firmy s úkolem správnému občanovi, předem dobře označenému, aby ho poznal, nevydat účtenku a porušit tak zákon. A co se stane? Kdo je zodpovědný? Majitel! Já se ptám, jak s takovým fenoménem, který skutečně je nekalý, budeme bojovat. Kdo zná zákoník práce, tak teoreticky si můžete vysoudit pět a půl násobek průměrné měsíční mzdy, a tím končíte. Podívejte se na ty drakonické sazby a pokuty. Co si na tom zaměstnanci ten majitel firmy vezme? Nesnižuje se tady prostor pro vytváření pracovních míst, že bude nedůvěra mezi majitelem a zaměstnanci? Raději vytvoří o dvě pracovní místa méně, než by riskoval, že mu tohle někdo poslaný konkurenční firmou udělal? Není to tak jednoduché a věřím, že v následujících měsících, kdy o tom budeme diskutovat, se k tomu vrátíme. Rád uslyším, jaký obranný mechanismus zaměstnavatelům, a je jedno, jestli jsou to právnické osoby, nebo živnostníci, fyzické osoby, poskytneme v případě, že jim to někdo udělá. Ten úmysl tomu zaměstnanci nikdy neprokážete, to je samozřejmé. Nevidíte mu do hlavy, jestli to chtěl udělat, nebo skutečně jenom zapomněl, nebo nevím, proč to udělal. Takže to jsou skutečně vážné důvody, které nás vedou k tomu odmítnutí konceptu jako celku. A musíme to zase dát dohromady v kontextu těch další informací. My jsme přesvědčeni, že s daňovými úniky se bojovat má a že Finanční správa má dostatek nástrojů. Navíc od 1. ledna příštího roku dostane další robustní nástroj a to jsou kontrolní hlášení. A zase z vyjádření např. náměstků pana ministra financí, kteří chodí na rozpočtový výbor a říkají: "My přece víme, kdo neplatí ty daně, a až ty pokladny zavedeme, tak na ně vletíme." Já říkám: "Když už to víte, tak už na ně jděte dneska! Nečekejte! Ani dnes, ani zítra, ani příští den. Jděte dneska, když to tak dobře víte, kontrolujte to, a pokud neplní někdo své daňové povinnosti, tak ho sankcionujte a postupujte tvrdě podle zákona." Když to vědí, tak proč nekonají? Čtyři sta zaměstnanců. Dnes mluvil zástupce šéfa Finanční správy a ten dostal otázku: "Co uděláte? Jak budete kontrolovat ty, kteří budou hlásit výpadky? A že ta dodatečná hlášení budou v pořádku." On říkal: "No, budeme mít čtyři sta nových lidí a ti budou chodit na kontrolu." Asi je to tak naplánované. Tři sta tisíc subjektů, každý z nich může hlásit výpadek a problém, a k tomu čtyři sta úředníků. Tak si spočtěte, kolik těch subjektů vychází na jednoho úředníka a kam bude chodit. Zase to bude výběrové a to je opět ta nerovnost v přístupu k těm jednotlivým subjektům. Tím, jak stát neustále shromažďuje data na nás, na občany, tak na ty, kteří podnikají, fyzické a právnické osoby, vyrábí - máme v našem politickém takové oblíbené slovo "složky". Takže tímto zákonem se více naplní - ne že vzniknou, ony už vznikají, anebo už vznikly - se zase naplní ty složky. Já jsem si úplně na závěr připravil takové pěkné přirovnání. Máme tady Otesánka, to je ten stát, kterého krmíme dalšími a dalšími daty, a on neustále roste. A tady je návrh, jak další potravu o třech stech tisících našich podnikatelů dáme tomu Otesánkovi. Ti, kteří se dneska smějí a radují, že se jich to netýká, že ten Otesánek požírá někoho jiného, ti se pletou, protože když roste, tak potřebuje té potravy mnohem více. A klíčovou komoditou v (nesrozumitelné)světě jsou tu informace. A to je ten hlavní důvod, proč my jsme proti. My toho Otesánka krmit nebudeme, my se tím Otesánkem sežrat nechceme nechat, my chceme bránit svobodu. A ztráta soukromí znamená ztrátu svobody. Děkuji. (Potlesk pravé strany sálu.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name