|

2013-029-08-031

31. Vládní návrh zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 513/ - prvé čtení 32. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - prvé čtení Sloučená obecná rozprava

Date2015-07-10
Meeting2013/029
Agenda Item2013/029/031
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/bqbs/b30803101.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   009 < Page 010 > 011
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo. Poslanec Miroslav Kalousek Děkuji. Já jen chci poděkovat panu poslanci Koníčkovi, že si přečetl ty cedule, jak jsem měl otočené zády, tak sem je neviděl. Takže odpověděl na mou řečnickou otázku, kdy pan ministr lže. Jestli když mluví o těch údajích, nebo když mluví o tom, že je potřeba je utajovat, a proto nesmíme pořádat výběrové řízení a musíme tu zakázku dát předem určenému kamarádovi. Takže pan poslanec Koníček na to odpověděl. Mohu pouze si povzdychnout, že pan ministr často říká, že nelže a nekrade a že to dělá pro lidi. Zdá se, když vezmeme ty náklady, když vezmeme to výběrové řízení bez soutěže a když vezmeme ty nepravdy, které tady uvádí a které uvádí ve své důvodové zprávě, že pan ministr lže od rána do večera, a to pro lidi, kteří mu to jeho kradení mají zaplatit. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a nyní prosím s přednostním právem předsedu ODS pana poslance Fialu. Prosím, máte slovo. Poslanec Petr Fiala Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Já na začátek svého vystoupení připomínám, že nevystupuji s faktickou poznámkou, ale jako přihlášený do rozpravy, takže to moje vystoupení nebude trvat pouze dvě minuty, ale bude přece jenom o něco delší. Mohu vás nicméně ubezpečit, že zdaleka nebude tak dlouhé jako ta další vystoupení ve druhém a třetím čtení, kde budeme mít dostatek času na to, abychom projednali a vysvětlili si všechny naše argumenty, které máme proti zavedení elektronické evidence tržeb, respektive proti registračním pokladnám. A já předpokládám, že to třetí čtení bude trvat až do konce tohoto volebního období, takže budeme mít dost času se všemi těmi argumenty zabývat. Já dnes chci nicméně ty základní výhrady, které Občanská demokratická strana má proti elektronické evidenci tržeb, nebo jak my říkáme proti registračním pokladnám, shrnout do šesti základních bodů, ve kterých na základě čísel, faktů i chorvatské zkušenosti budu hovořit o tom, proč je tento systém nebezpečný a proč nepomáhá žádnému lepšímu výběru daní, narovnání podnikatelského prostředí a podobným věcem, které by jistě každý podpořil, ale proč je jenom součástí soustředěného útoku vlády Bohuslava Sobotky na živnostníky, podnikatele a vlastně všechny pracovité občany. Tedy šest důvodů. Za prvé. Systém je zbytečný. Nikdo nepochybuje o tom, že výběr daní je jednou ze základních úloh státu a stát by měl hledat řešení, jak daně vybírat. Nakonec občané si platí ze svých daní stát i proto, aby daně správným způsobem vybíral. V tomto případě ale nejde o lepší výběr daní ze strany státu, ale jde o přenášení této povinnosti, této úlohy státu, na podnikatele, aby za svoje vlastní peníze sami sebe kontrolovali. To je naprosto špatná koncepce výběru daní, i kdyby výběr daní byl skutečně tou hlavní motivací, se kterou se registrační pokladny připravují, a o tom já tady velmi pochybuji. Systém, a to už zde trošku zaznělo v té smršti poznámek, je disproporčně zacílen jenom na malou část daňových úniků. Když se podíváme na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, můžete ty zprávy samozřejmě zpochybňovat, ale berme to jako nějaký soubor dat, který máme k dispozici, tak podle Nejvyššího kontrolního úřadu je pouze 7 % výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Pouhých 7 %! A přesto Ministerstvo financí soustředí veškerou energii, veškeré finanční prostředky, celé své úsilí právě na tuto skupinu živnostníků a drobných podnikatelů. Proč asi? Dneska je situace taková, že Finanční správa má všechny informace, které potřebuje k tomu, aby identifikovala, kdo případně daně neplatí, kdo krátí DPH, kdo se chová nějak nestandardně. Úředníci místních pracovišť finančních úřadů samozřejmě nežijí ve vzduchoprázdnu, mají dostatek zkušeností, dobře znají poplatníky ve svém okolí, provádějí kontroly a mohou tyto lidi identifikovat. Nepotřebují k tomu zavádění nějakých dalších složitých systémů. A když se podíváme na hlavní argument, který tady opakovaně slyšíme a který je jediným, že to zavedli v Chorvatsku a že v Chorvatsku to funguje, podíváme se dobře data, která máme z Chorvatska, podíváme se na to, co říká sám chorvatský ministr financí, kterého tady pozval náš ministr financí, tak zjistíme, že právě v Chorvatsku žádné zlepšení výběru daní po zavedení elektronické evidence tržeb nenastalo. V roce 2013, tedy po zavedení registračních pokladen v Chorvatsku, klesl výběr DPH o 1 %. Ano, můžeme říkat, že to bylo proto, že se zavedla druhá snížená sazba, ale v roce 2014 zase výběr DPH o 1 % vzrostl - ale ne díky registračním pokladnám, ale prostě díky tomu, že se snížená sazba z 10 % zase zvýšila na 13 %. Jediné, co se v Chorvatsku zvýšilo, a to jenom dočasně, byl výběr daně z příjmu fyzických osob asi o 8 %, ale to jistě se mnou všichni budete souhlasit, že to nepochybně nesouvisí se zavedením registračních pokladen. Výběr daní z příjmu právnických osob v Chorvatsku poklesl v roce 2013 o 17 %, v roce 2014 o 15 %. Takže kde máme ten zlepšený výběr daní? A sám chorvatský ministr financí, když byl na návštěvě v České republice, pokud jste ho dobře poslouchali, řekl, že k žádnému zvýšení výběru daní v důsledku zavedení registračních pokladen nedošlo. Takže jak jsem říkal, zaprvé systém je úplně zbytečný a nenaplní cíle, se kterými je údajně připravován. Za druhé. Registrační pokladny, elektronická evidence tržeb, jsou složitou plošnou restrikcí, která bude šikanovat podnikatele a bude komplikovat život nám všem, tedy zákazníkům. Stát říká, že chce trestat nepoctivé, ale místo toho a priori postihuje všechny poctivé a slušné podnikatele a komplikuje jim život. A bude postihovat i nás všechny ostatní, protože nákupy s povinným vydáváním účtenek se nepochybně zkomplikují a mnohde i prodraží. Já tedy nevím, jestli bych složil zkoušku u kolegy profesora Zlatušky, a já sám bych ho zase nechtěl zkoušet, naštěstí na vysoké škole se navzájem nezkoušíme, ale jedno vím naprosto jistě. Já se pohybuji po České republice nejenom v Praze a v Brně, a prostě na řadě míst potíže s datovým připojením jsou. Jestli někdo říkáte, že tomu tak není, tak buďto jste nevytáhli paty z Prahy, anebo neříkáte pravdu, protože potíže s daty mají lidé na řadě míst České republiky. A kdybych i připustil, že nemají potíže s daty, tak já třeba poměrně často mám potíže s tím, abych si z tiskárny vytiskl nějaký dokument, protože zrovna něco v tu chvíli nefunguje. Třeba je to moje chyba, ale jestli je to moje chyba, tak předpokládám, že takových chyb se může dopustit spousta dalších lidí. Možná je to chyba nedokonalosti systému, možná to není tak jednoduché, možná to občas selže, ale jestliže to bude celé založeno na tom, že živnostník bude mít, jak říká pan ministr, takovou tu jednoduchou aplikaci, se kterou se připojí k tiskárně a hned všechno vytiskne, tak já z vlastní zkušenosti vím, že to tak určitě nebude a že mnohdy právě prodej zboží se touto v uvozovkách jednoduchou operací zkomplikuje. A můžeme se také ptát, kolikrát denně se stane třeba to, že v nějaké tiskárně zrovna dojde papír, když si dítě půjde před školou koupit rohlík nebo něco podobného do prodejny. Budou tam všichni čekat, bude se to všechno zdržovat. A proč? Úplně zbytečně jenom proto, že tu zavádíme úplnou hloupost. Ale tou hloupostí zkomplikujeme řadě běžných občanů každodenní nakupování a zkomplikujeme jim život. Nepovažuji ani za tak banální ty informace, i kdyby to byly jenom informace, které máme tady na té ceduli, která nám tady vytváří to divadelní prostředí v Poslanecké sněmovně, to jsou informace velice cenné, které jsou v tom souboru a v tom, že jsou online naprosto snadno zneužitelné a využitelné. A já tady nebudu podsouvat Andreji Babišovi, že je chce využít pro sebe a pro své firmy, ale ani to nevylučuji, ale já nechci, aby takovéto citlivé informace měl stát, měli je jeho úředníci, a pochybuji o tom, že mít takové informace má nějaký smysl. Má to samozřejmě smysl z hlediska podnikání, z hlediska konkurence, ale nemá to smysl pro stát. Dámy a pánové, bohužel ale právě mít tyto informace je základní motivací nebo jednou ze základních motivací zavádění tohoto systému. Aspoň v Chorvatsku, protože chorvatský ministr financí, když byl na návštěvě v České republice, tak říkal, že se sice nepovedlo zvýšit výběr daní v Chorvatsku, ale že ten systém přinesl velmi cenné informace, a doslova řekl - cituji: "Vidíme, kolik má podnikatel na účtu, co si kupuje, a jestli na tom vydělal." Takovýmto způsobem chorvatský ministr financí zhodnotil pozitiva zavedení registračních pokladen. Tak já v tomto tedy žádná pozitiva nevidím. Já v tom vidím nebezpečné shromažďování dat v rukou státu nebo popřípadě v rukou těch, kteří je chtějí zneužít. Za třetí. Systém je drahý, zatíží zejména drobné a střední podnikatele a živnostníky, ale zatíží samozřejmě i rozpočet státu a finančně bude mít dopad s velkou pravděpodobností i na samotné zákazníky. Když se podíváme na dostupná data, která se sice různě mění, ale která snad už Ministerstvo financí předkládá v nějaké konsolidovanější podobě, jak se říká, tak zjistíme, že pořízení systému bude stát český stát 370 mil. korun v první fázi a pak provoz systému bude české daňové poplatníky stát každý rok 170 mil. korun. Dále s tím budou nějaké související náklady ve výši 130 mil. korun, předpokládá se nárůst zaměstnanců o 400 osob a s tím jsou samozřejmě spojeny i náklady na mzdy těchto nových zaměstnanců, které se budou pohybovat někde kolem 150 mil. korun za rok. Takže když si to všechno sečteme, tak zjistíme, že na vstupu, při tom zavádění systému, zaplatíme všichni 370 mil. korun a pak budeme každý rok na jeho udržování platit 450 mil. korun. To jsou náklady, které bude mít stát, to jsou náklady, které budou mít daňoví poplatníci, to jsou náklady, které jsou úplně zbytečné. Nezůstane ale jenom u nákladů státu, tedy daňových poplatníků, ale samozřejmě s tímto systémem budou mít výdaje i živnostníci a podnikatelé. A tady se můžeme také podívat na čísla, na odhady, které ukazují, kolik to bude stát. Tak pokladna drobného prodejce přijde minimálně na 5 700 korun, celkové náklady pro střední firmu se budou pohybovat někde kolem 450 tis. korun, pak zde budou nějaké provozní náklady minimálně ve výši 5 tis. na rok na pronájem softwaru, internetové připojení, barvy do tiskáren, další a další věci, a celkově počet terminálů, který má být v České republice v souvislosti s registračními pokladnami podle důvodové zprávy, má být 4,5 mil. kusů. Je zajímavé, že Ministerstvo financí, a myslím, že by to měl být úkol Ministerstva financí, se v této souvislosti ani nepokusilo vyčíslit celkové náklady, které toto všechno bude stát podnikatele v České republice. Přitom celkové náklady jsou zajímavé a jsou důležité, protože z těch celkových nákladů bychom si také mohli odvodit to, jak se zavedení registračních pokladen promítne do ceny zboží a služeb a do toho, co budou nakonec platit koncoví zákazníci, protože ti nepochybně ponesou část nákladů, která se se zavedením registračních pokladen pojí. A jestli mně někdo chce říkat, že 5 tis. korun, 10 tis. korun pro dobrého podnikatele nejsou žádné peníze, tak já mu říkám, že neví, o čem mluví. Ať se podívá na to, jací lidé provádějí řemesla, realizují živnosti, poskytují služby v našich obcích a malých městech, jak je to někdy složité, jak každá tisícikoruna je důležitá pro to, aby přežili. A tady jim stát, místo aby je nechal na pokoji, zavádí novou povinnost, která je nepochybně bude stát další a další finanční prostředky. Já znám i živnostníky, byl jsem u nich v provozovnách, mluvil jsem s nimi, kteří si přednedávnem třeba koupili pokladnu za 20 tis. korun, která jim všechno eviduje, je napojená na sklad, výborně funguje, ale neumí to, co by měla umět z hlediska potřeb elektronické evidence tržeb, to znamená, že tito podnikatelé budou muset tuto pokladnu vyhodit a kupovat si nějakou jinou, která bude napojená na internet a bude mít ty parametry, které Ministerstvo financí bude požadovat. Ale pro tyto podnikatele vyhodit pokladnu za 20 tis. korun a kupovat si jinou je něco, s čím si vůbec nemusí poradit. A toto jsou věci, které Ministerstvo financí ať už záměrně, nebo z jiných důvodů pomíjí. Já myslím, že ani ta kompenzace 5 tis. korun pro fyzické osoby na nákup pokladny, která údajně je Ministerstvem financí plánována, tuto věc nevyřeší, protože za 5 tis. korun si ani tu nejlevnější pokladnu nekoupíte. Ministr financí také říká, že pomůže těm, kterých se to bude týkat, nejprve tím, že jim sníží daň z přidané hodnoty, že se daň z přidané hodnoty v restauracích sníží z 21 % na 15 %. Problém ale samozřejmě je, že většina hospodských, většina těch, kteří provozují restaurační zařízení nebo malou hospodu, nejsou plátci daně z přidané hodnoty. Z toho je jasné, že snížení daně z přidané hodnoty na ně bude mít jenom velmi nepatrný vliv. A zase - podívejme se do Chorvatska, podívejme se do té vzorové země pro pana ministra Babiše, jak to tam dopadá, jak tam ta situace vypadá. V Chorvatsku v důsledku zavedení registračních pokladen probíhá v jednotlivých živnostech zhruba 35 tisíc finančních kontrol ročně. Pokud bychom toto číslo aplikovali na Českou republiku, kde máme jiné počty živnostníků a drobných podnikatelů, tak bychom zjistili, že nás čeká - v Chorvatsku 35 tisíc kontrol ročně, u nás by to bylo 115 tisíc kontrol ročně. To samozřejmě bude stát něco i státní rozpočet. Není proto divu, že pan ministr financí počítá s tím, že bude muset přijmout 450 nových zaměstnanců Finanční a Celní správy, což když si k tomu připočteme, že Sobotkova vláda zvýšila od loňského roku počet zaměstnanců ve státní službě o 3 tisíce, tak to je skutečně další hrozivé číslo. No a když mluvím o těch nákladech - tedy jsem pořád u toho třetího bodu těch našich námitek, vysoké náklady pro všechny, od státu přes podnikatele až po zákazníky - tak nemohu pominout ani jedno číslo, které je také docela zarážející. Chystá se totiž propagační kampaň, jakési PR pro registrační pokladny - první část té propagační kampaně už tady asi vidíme v praxi v Poslanecké sněmovně - a na tuto propagační kampaň má Ministerstvo financí vyčleněnu částku 130 mil. korun z peněz daňových poplatníků. Tak já jenom doufám, že tyto peníze, které já považuji za vyhozené oknem a za úplně zbytečné, nejsou určeny na inzerci v médiích, která vlastní shodou okolností ministr financí a která nepochybně inzerci potřebují, protože právě z inzerce při klesajícím počtu čtenářů žijí a přežívají. Za čtvrté, ten čtvrtý argument. Systém pravděpodobně zaviní ukončení podnikání velkého počtu malých podnikatelů a živnostníků. Dámy a pánové, toto není žádná hrozba, žádné populistické strašení lidí, toto není žádná fikce. Toto tvrzení, že to bude znamenat ukončení činnosti pro řadu živnostníků a drobných podnikatelů, vychází právě z té jediné zkušenosti, kterou s registračními pokladnami všichni máme, a to je příklad Chorvatska. Právě v Chorvatsku, když se podíváme na Chorvatsko, tak před zavedením elektronické evidence tržeb bylo v Chorvatsku 72 tis. firem a 190 tis. živnostníků a po zavedení registračních pokladen z tohoto čísla ukončilo činnost 6 tis. firem a 33 tis. živnostníků. Když si to přepočítáme zase na Českou republiku, tak v České republice máme 159 tis. firem a máme tady 642 tis. živnostníků. V případě chorvatského scénáře by to znamenalo, že u nás skončí 13 tis. firem a 110 tis. živnostníků. Tady na mě někdo pokřikuje "no a co, tak skončí". Já si nemyslím, že to je tak jako jednoduché, protože naše ekonomika a zaměstnanost našich lidí nestojí na těch velkých firmách, jakou tady má váš pan předseda, paní poslankyně prostřednictvím paní předsedající, ale právě stojí na těch živnostnících a drobných a středních podnikatelích. Bez nich je naše prosperita úplně ztracená. Takže cokoli vaše hnutí dělá pro to, abychom je zlikvidovali, omezili a dali prostor jenom těm velkým, tak to dělá vlastně proti prosperitě a budoucnosti naší země. Takže ne "no a co". Po mě to, že budou muset v důsledku jednání státu skončit někteří živnostníci a drobní podnikatelé, je naprosto závažná věc a je to neomluvitelná věc, protože se tímto způsobem stát nemá chovat. Takže ne "no a co". To je vážná věc. Přemýšlejte nad ní, můžeme se o ní bavit potom v těch dalších čteních, až budeme projednávat důkladněji tuto verzi zákona. Takže abych to ještě jednou zdůraznil, v Chorvatsku prostě došlo k tomu, že když se zavedly registrační pokladny, tak řada firem a živnostníků skončila. Jestli chorvatský model aplikujeme tady, tak můžeme předpokládat, že i to se stane v České republice. Naopak co se v Chorvatsku stalo - přibylo tam velkých obchodních společností. A z toho je jasné, že zavedení registračních pokladen je zaměřeno proti drobným a středním podnikatelům, živnostníkům, ale slouží velkým podnikatelům. Pořád jenom mluvíme o lidech, kteří se věnují živnosti naplno a mají podnikání jako svou hlavní práci. Ale máme také spoustu živností, které provozují lidé, kteří to mají vedle nějaké jiné činnosti - matky na mateřské dovolené, prodejci plodin, sezónní bufety někde v turistických oblastech a tak dále a tak dále. Tito lidé budou vystaveni nejenom všem těm obtížím, ale také, a to je potřeba si uvědomit, naprosto neadekvátní represi, protože pokud nebudou mít všechno v pořádku, jak to budou požadovat kontrolní orgány, tak jim hrozí pokuta až půl milionu korun nebo jim hrozí dva roky zákazu činnosti za nevydání účtenky. To je pro tyto lidi myslím sankce za nějaké drobné pochybení, byť třeba opakované, naprosto neadekvátní Za páté. Návrh počítá s naprosto nereálnými výnosy a předpokládané zvýšení výběru daní, o kterém jsem už říkal, že nenastane, neodpovídá nákladům na celý systém. Já se pořád nemohu se svými matematickými schopnostmi vyrovnat s tím, že Ministerstvo financí v důvodové zprávě předpokládalo, že při 600 tis. lidech, kteří budou zapojeni do registračních pokladen, se očekával zlepšený výběr daní ve výši 10 až 12 mld. korun a že ve chvíli, kdy se číslo těch osob, které do toho budou zapojeny, snížilo na polovinu, tedy na 300 tis., že Ministerstvo financí pořád počítá s tím, že se výběr daní zlepší o 10 až 12 mld. korun. To mně připadá naprosto neuvěřitelné a nedovedu si to vysvětlit jinak, než že Ministerstvo financí žádné analýzy a žádné kvalifikované odhady nemá a prostě tam napsalo nějaké číslo, aby to dobře ideologicky nebo politicky vypadalo, ale žádný lepší výběr daní samo vlastně neočekává, protože tam hází nějaká čísla, která si nějaký úředník nebo politik někde vymýšlí. Není možné, aby když v systému bude 600 tis. lidí, tak se zlepšil výběr daní o 10 mld. korun, stejně jako když v systému bude 300 tis. lidí a částka byla pořád stejná. To je přece úplný nesmysl. Za šesté. Systém nenarovnává podnikatelské prostředí, ale naopak je náchylný ke korupci. Je to velká obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat stovky milionů korun. A můžeme jenom předem spekulovat, jestli už nemají obrovské prostředky předem určené příjemce. Podívejte se na zadání zakázky, na vytvoření systému. Já myslím, že se k tomu ještě v dalších debatách dostaneme. Podívejme se dobře na znění návrhu zákona, podívejme se dobře do důvodové zprávy. Systém už teď připouští spoustu výjimek, není vlastně jasné, koho, kdy, v jakém rozsahu se bude týkat. Vypadá to, že systém se bude vztahovat jednou na všechny, ale přechodně z něho budou osvobozeny a osvobozovány různé typy činností. Nevíme, na jak dlouho, dočasně, dlouhodobě, navždycky, kdo. Dokonce se tam mluví i o individuálních výjimkách. A to, dámy a pánové, jistě chápete, že takový systém, který je tak trochu nejasný a závislý na rozhodování někoho a se spoustou výjimek a postupným zaváděním a nejasnostmi, že to je právě systém, který vytváří poměrně velký prostor pro korupci, podvody a rozhodně nepřispívá k předvídatelnosti podnikatelského prostředí, kterým se vláda neustále zaklíná a ke kterému se zavázala. Dámy a pánové, tolik ve stručnosti šest základních bodů, šest základních výhrad, šest základních pochybností, které máme o elektronické evidenci tržeb. Já si myslím, že jsem ty, kteří mě poslouchali a kteří nejsou ideologicky zaslepeni, přesvědčil o tom, že tento systém je naprosto zbytečný, že je nebezpečný, že zatíží podnikatele a drobné živnostníky a nás všechny, že bude stát neadekvátní náklady, které zaplatí plátci daní, že bude mít důsledky nejenom pro živnostníky a podnikatele, ale pro nás všechny a že k ničemu dobrému nepřispěje. Můžeme si klást otázku, proč někdo chce s takovou vehemencí zavádět systém, který skoro nikde nefunguje, funguje v Chorvatsku, tam nefunguje dobře, respektive nenaplňuje cíle, se kterými byl zaváděn. Jaký je důvod pro to, abychom něco takového měli v České republice? Určitě to není lepší výběr daní. To jsme si ukázali. Určitě to není narovnání podnikatelského prostředí, to jsme si také ukázali. Určitě to není nějaké efektivní jednání státu. Vždyť se tady budou vyhazovat stamiliony korun. Nic z toho není tou skutečnou motivací. Já myslím, že jedinou skutečnou opravdovou motivaci musíme hledat v nechuti sociální demokracie a v nechuti velkopodnikatelů, které reprezentuje pan ministr financí Babiš, k drobným podnikatelům a živnostníkům. Pro jedny představují konkurenci a pro druhé představují něco neuchopitelného, nebezpečného, protože oni jsou svobodní, něco dělají, stát to nekontroluje, stát to neřídí a to vypadá nebezpečně. Já si myslím, že hlavní důvod, proč tady chce vláda zavést registrační pokladny, se dá shrnout slovy Miltona Friedmana, který jednou řekl: "Jedním z motivů omezovat svobodu volného trhu je strach ze svobody samotné." Ano, dámy a pánové, strach ze svobody a snaha všechno kontrolovat a podřídit státu a některým ekonomickým zájmům, to je ta pravá motivace pro zavedení registračních pokladen a to je taky důvod, proč Občanská demokratická strana udělá všechno pro to, aby tento zákon v České republice nevstoupil v platnost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name