|

2013-027-07-022b

22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Date2015-05-22
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/022
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b22802202.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   001 < Page 002 > 003
Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám, pane poslanče. Nyní požádám paní poslankyni Věru Kovářovou. Poslankyně Věra Kovářová Vážené dámy, vážení pánové, měla bych dotaz na pana ministra, resp. v tomto případě zřejmě na pana premiéra nebo na někoho, kdo se ve věci vyzná, proč tato novela nereguluje také dodavatele. Vždyť přece i dodavatelé mohou podle informací z trhu být tím, kdo svého postavení zneužívá. Navržené řešení se mi zdá proto velmi polovičaté. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Havlová, připraví se pan poslanec Laudát. Poslankyně Olga Havlová Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, dnes máme v prvním čtení zákon o významné tržní síle a tento zákon je jed pro české drobné potravináře a týká se pouze odběratelů. Největší obchodní řetězce varují, že novela zdraží potraviny, naruší tržní prostředí a povede ke snížení podílu českých potravin v obchodech. Dodavatelé, které tento zákon zvýhodní, a vláda naopak očekávají, že začnou fungovat férové obchodní podmínky a nebudou již řetězci tlačeni prodávat pod nákladové ceny, platit za to, že odběratel vůbec zařadí jejich potraviny do regálu apod., což bývá dnes běžnou praxí. Obávám se, že novela zákona o významné tržní síle je obdobná, jako byla novela o energetickém zákonu, protože neprošla standardním legislativním procesem, klíčové pasáže zákona se měnily, měnily, až se slova dodavatelé a připomínky úplně vytratila. Dopady na spotřebitele, odběratele, drobné dodavatele a stát nikdo dosud nespočítal. Novela může velmi tvrdě dopadnou na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít velké řetězce snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních sankcí, které na ně novela tvrdě přichystala, a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobků a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu - a malí přijdou na buben. Proto rovněž navrhuji, aby se novela vrátila vládě zpět k dopracování, zejména o studii dopadu na malé zemědělce a zpracovatele, které tento nedodělek může snadno zničit, a také budu hájit to, aby toto platilo i pro dodavatele. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji, paní poslankyně. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Laudát, jen ho zde nikde nevidím. V tom případě další v pořadí je pan poslanec Kučera. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Michal Kučera Děkuji za slovo i za chviličku strpení. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k novele tohoto zákona. Zákon o významné tržní síle byl schválen v roce 2009 jako poslanecký návrh zákona, nicméně tvůrcem a řadu let neúspěšně prosazujícím takový zákon byla tuším Potravinářská komora. Návrh zákona byl předkládán opakovaně, několikrát neuspěl. Prošel až v roce 2009, přestože jeho kvalita byla extrémně nízká. Zákon jako takový je nadbytečný. Zneužití významné tržní síly je možné stejným orgánem, tedy Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, postihovat v rámci jeho standardních kompetencí. Odběratelem s významnou tržní silou se tedy rozumí subjekt nebo skupina s obratem větším než 5 mld. korun ročně. Podle mého názoru sám ÚOHS předpokládal, že bude zákon brzy zrušen, takže až nyní ÚOHS navrhuje alespoň jeho legislativní vyčištění. Jinak se to opravdu nazvat nedá - téměř každý paragraf zákona je nahrazen věcně totožným nebo podobným paragrafem, který je legislativně správně formulován, např. dozor úřadu místo dohledu, dodavatel místo soutěžitel atd. Jedna z mála podstatných věcných změn, ovšem věc významná, je nová povinnost odběratele s významnou tržní silou uzavřít s dodavatelem smlouvu písemně. Samotná novela je tedy legislativně technicky pozitivní, protože napravuje legislativně hrubě formulovaný zákon. Věcně je ovšem novela velmi kontroverzní. Asi si všichni uvědomujeme, že jsme v situaci, kdy klesl podíl zemědělců na přidané hodnotě. Uvádí se zde z 31 % na 24 % oproti trvalému růstu zisku zpracovatelů, velkoobchodníků, maloobchodníků a subjektů mimo potravinový řetězec. Poukazuje se, a mnohdy správně, na závažné problémy, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky včetně pozdních plateb, jednostranné změny smluvních podmínek, platby poskytované předem za připuštění k jednání, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce. Chci říci, že velmi podobný způsob chování je i u nepotravinového zboží. Jaká je ale novela zákona? Je bez koncepce, evidentně reaguje jen na špatně strukturované a řekl bych až voluntaristické lobbistické tlaky ať už zemědělců, zpracovatelů zemědělských produktů, nebo dodavatelů. Všichni jsme slyšeli v posledních letech různé pojmy, od nichž se ale čekalo nějaké zlepšení v neúnosné situaci dodavatelů obchodních řetězců. Jde o pojmy ekonomická závislost, nákupní síla, významná tržní síla, hospodářské postavení, výhodnější hospodářské postavení. Chtěl bych říct, že tady se nebavíme pouze o významné tržní síle řetězců. Chci upozornit, že novela má navíc diskriminační charakter, protože se vztahuje pouze na obchodníky. Je ale zřejmé, že také mnozí dodavatelé mají významnou tržní sílu. A tady samozřejmě směřuji k dominantnímu postavení společnosti Agrofert vlastněné ministrem financí Andrejem Babišem. Chtěl bych zde upozornit na poměrně známý případ z roku 2012. Budeme si ho asi všichni pamatovat. Budu tady citovat z deníku iDNES z doby, kdy ještě nebyl vlastněn ministrem financí a majitelem skupiny Agrofert Andrejem Babišem. Tedy cituji z deníku iDNES z 2. listopadu 2012 - cituji: "Miliardář Andrej Babiš, který vlastní impérium Agrofert, se ostře pustil do obchodních řetězců. Jejich chování k dodavatelům přirovnal k terorismu. Babiš reagoval na nedávné rozhodnutí sítě Albert, která přestala odebírat pečivo od tuzemských pekáren United Bakeries a Penam. Působení řetězců je skutečně v rovině terorismu. Určitě jste sledovali, že nás vylistovali, tedy přestali odebírat zboží v Aholdu, z jednoho dne na druhý. Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně. Nahradilo nás 30 jiných pekáren, řekl Babiš." Pokračuji v citaci: "Obchodní řetězec Albert změnu dodavatele čerstvého pečiva zdůvodnil stoupající oblibou regionálních dodavatelů pečiva: 'Naši zákazníci mají své oblíbené místní pekaře a jejich výrobky chceme nabízet i v našich prodejnách,' uvedl manažer prodejen." Konec citace. O co se tedy jednalo? Obchodní řetězec se rozhodl nenechat vydírat skupinou Agrofert a naopak podpořit malé místní výrobce a dodavatele. Jak to dopadlo, všichni víme - v tomto případě opět vyhrál Agrofert. Takže tady se ptám, pro koho vlastně schvalujeme zákon. Pro ochranu běžných dodavatelů, nebo na ochranu Andreje Babiše a jeho koncernu Agrofert? Děkuji. (Potlesk zprava.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name