|

2013-027-03-139

139. Ústní interpelace

Date2015-04-30
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/139
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b10913901.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   029 < Page 030 > 031
Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji a požádám pana poslance Zdeňka Ondráčka s interpelací na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo. Poslanec Zdeněk Ondráček Děkuji, pane předsedající. Ano jsem usilovný dozvědět se informace dějící se v zahraniční, protože i zahraniční politika nás ovlivňuje. Takže jak jsem zmínil v předchozí interpelaci, že nás veřejnoprávní media možná záměrně, protože to prostě nesmí, neinformují o dění ve světě, tak bych od vás, pane ministře, nyní chtěl veřejně slyšet, co se vám to vlastně děje ve Spojených státech. Mám na mysli tisíce demonstrujících lidí v Baltimoru, New Yorku, Washingtonu, Bostonu a dalších amerických městech. A pokud mi zde pouze odpovíte, že demonstrují proti policejnímu násilí... (Ministr Zaorálek má poznámku mimo mikrofon.)Pane ministře, abyste slyšel, co se vás ptám, a neodpověděl jste mi zase na něco jiného. Pokud mi tedy odpovíte, že demonstrují pouze proti policejnímu násilí, tak vám položím jinou otázku. Ptám se vás: Můžete mi sdělit, jaká je v současné době ekonomickosociální situace prostých občanů Spojených států? A je pravdou, že miliony lidí žijí na potravinových dávkách? A pokud ano, kolika milionů občanů Spojených států se to asi týká? Jednoduchá otázka. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Já vám děkuji, pan ministr vypadá, že je připraven vám odpovědět. Máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Zřejmě asi úplně přesně neodpovím, ale nicméně ten problém je docela vážný a interpelace na Baltimore je celkem zajímavá. Já jenom pro pořádek řeknu, že demonstrace probíhají vlastně už delší dobu, několik dní, poměrně silné nepokoje. Ony se vyhrotily po smrti černošského mladíka Freddyho Graye, který zemřel 19. dubna na následky zranění páteře, které utrpěl po zásahu policie při převozu, tam to není úplně jasné, to se vyšetřuje. A to už je docela tradiční, že usmrcení černošského muže policií je poměrně docela pravidelně, naposledy když si vzpomenete ve Fergusonu, to je poměrně nedávno, také vlastně vyvolalo poměrně dost velké nepokoje, které probíhaly vlastně už od srpna 2014 v tom Fergusonu. Baltimore je v něčem jiný než Ferguson. To je město, které je opravdu na tom, jak asi, kdo jste se tím zabývali, tak jste si to také už zjistili, že to je poměrně docela složité místo, kde je tam 60 % afroamerické populace a poměrně docela zlá sociální situace, velmi vysoký počet nezaměstnaných. Takže to, že tam ty protesty propukly, má samozřejmě daleko hlubší důvody a spíš ta událost, to usmrcení devatenáctiletého černošského mladíka byl spíš takový katalyzátor, který tu pochodeň zapálil. A nezůstalo jenom u Baltimoru. Tam došlo, jednak ty demonstrace se tam rozvinuly, takže musela být povolána Národní garda, vyhlášen stav ohrožení nebo výjimečný stav a byl vyhlášen zákaz vycházení, zatčeno asi 35 lidí. Byla tam i řada zraněných při zásazích, bylo povoláno pět tisíc členů policejních sborů z okolních regionů a zraněny byly opravdu desítky lidí včetně policistů. A nedosti na tom, ono se to přelilo i do dalších míst, nemyslím zrovna jenom ty nepokoje, ale rozhodně demonstrace, protože řada amerických měst začala demonstrovat a tisíce lidí tam demonstrovaly jakoby na projev solidarity s protesty v Baltimoru a demonstrace probíhaly v New Yorku, Washingtonu, Bostonu, Minneapolisu, v Seattlu, ale i tam ty demonstrace často nabyly docela dramatických podob, takže třeba v New Yorku bylo zatčeno při demonstraci 60 lidí. Takže je to opravdu docela vážná událost, není to marginálie. A já nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že se to vždycky čas od času v Americe takto stane a že to je taková pravidelně se vracející věc, která se nakonec vždycky nějak zvládne. Myslím si, že to je vážnější, a v tom dokonce i to, kam vy jste směřoval dotazy na otázku úrovně sociální rovnosti ve Spojených státech. Já je pokládám za docela opodstatněné, tady ty dotazy, protože si myslím, že to, co se stalo v Baltimoru podobně jako to, co se stalo ve Fergusonu, je projevem daleko hlubších problémů současných Spojených států. A není to něco, co jen tak lehce přejde. Kdyby to byla jenom epizoda, tak by k tomu nevystupoval prezident Spojených států a celá řada dalších představitelů. Když se podíváte na ta jejich vystoupení, oni opravdu také upozorňují na to, že se tady projevují vážnější problémy. A ty jsou poměrně dost hluboké, na to si myslím, ani kdybych měl víc času, tak si myslím, že bych nepodal asi dostatečně solidní zprávu k tomu, protože to asi je pochopení vůbec toho stadia vývoje, ve kterém se Spojené státy nacházejí, a toho poměrně třeba i složitého problému soužití afroamerické skupiny, soužití různých etnik s tou, řekněme, populací bílých. Myslím si, že tohle je problém, který není zdaleka na konci, jeho řešení není jednoduché a je to pravděpodobně i věc docela hluboké veřejné debaty, která ve Spojených státech se vlastně odehrává už od nepokojů ve Fergusonu a která bude pokračovat. A samozřejmě že to je těsně spojeno se sociálními problémy, s otázkami nerovnosti, otázkami sociální vyloučenosti, která postihuje velké části obyvatel. Baltimore, to je spíš takové místo, kde je těch problémů nakupeno rekordně, že to je opravdu bolavé místo samo o sobě, a proto tedy to tam vyhřezlo zřejmě také zdaleka ne náhodou. Myslím si, že je to problém, kterému i my v Evropě můžeme rozumět. Prostě že v souvislosti s poslední velkou ekonomickou a finanční krizí skutečně se sociální nerovnost začala zvětšovat ve společnostech. Myslím si, že i Amerika v tom prošla podobným vývojem, a jde o to, do jaké míry jsou schopny demokratické struktury společnosti na tohle zareagovat a ten pocit, že řada lidí zůstává vyloučených, měnit.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name