|

2013-027-02-089

89. Návrh poslanců Jeronýma Tejce, Jaroslava Foldyny, Michala Haška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 181/ - třetí čtení

Date2015-04-29
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/089
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b03508901.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   010 < Page 011 > 012
Předseda PSP Jan Hamáček Také děkuji. Nyní tedy má možnost vystoupit s přednostním právem pan ministr. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, skutečně leccos, nebo téměř vše už tu bylo řečeno. Bylo tu i řečeno to, že doopravdy pan poslanec Blažek se mýlí, pokud se domnívá, že tady každý měsíc schválíme nějakou změnu exekutorské úpravy. My ji tady každý měsíc schvalujeme a ještě jsme ji neschválili, a to z toho důvodu, že se vždycky debata zvrhne v debatu ideologického rázu. Ne že by snad nebyla zábavná či zajímavá, či dokonce i důležitá, ale netýká se tohoto zákona. Tento zákon v sobě vůbec nic ideologického nemá. Ten skutečně jenom vyjasňuje pravidla při určité části exekucí, a to části, podotýkám, která se týká exekucí nemajetných dlužníků. A to je něco, co si myslím, že potřebují jak věřitelé, tak dlužníci, tak exekutoři, a co je potřeba tím více, že bohužel nám nemajetných dlužníků stále přibývá - byť to pan poslanec Blažek nevidí, což koneckonců svědčí o tom, že žije šťastný život. (Pobavení.)Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček A nyní se dostane na řádné přihlášky. První je pan poslanec Chvojka, po něm pan poslanec Tejc. Poslanec Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane předsedo. Mám chuť uspořádat malou party, protože jsem se přihlásil někdy před hodinou - samozřejmě chápu a uznávám jednací řád, ale je to takové podivné, když se člověk přihlásí hodinu předtím, než dostane slovo, a přeskočí ho 20 lidí. Ale opakuji, uznávám jednací řád. Je třeba ho změnit. Souhlasím s některými svými kolegy. Zaznělo tady toho mnoho a možná budu souhlasit s panem ministrem, že bohužel se neřeklo nic o jednotlivých konkrétnostech toho zákona, toho, co je navrhováno, spíše se vedly obecné řeči, že máme zlé dlužníky a hodné dlužníky, zlé věřitele a hodné věřitele a kdo z nich je lepší a kdo z nich je horší. Samozřejmě dlužit je špatně, to všichni víme, je lepší nedlužit. Občas se stane, že člověk dlužit musí, prostě je potřeba si někde půjčit. To se prostě stává většině z nás. A pak je samozřejmě důležité, že když ten člověk nesplácí, aby to, co by splácet měl, po něm bylo vymáháno nějakou solidní přiměřenou cestou. Já určitě nejsem a nikdo mě nemůže považovat za nějakého příliš prověřitelského či příliš proexekutorského poslance, koneckonců byl jsem jedním z těch, kdo na počátku volebního období podepsali návrhy zákonů, které se věnovaly bagatelním sporům, resp. odměnám advokátů či tomu SJM, které se pak řešilo na úrovni ústavněprávního výboru za pomoci Ministerstva spravedlnosti. A troufám si říci, že zásluha na tom, že zde projednáváme tyto věci, jako třeba tento tisk, že jsme projednali odměny advokátů v bagatelních sporech a další věci, to není zásluha Ministerstva spravedlnosti. To k tomu nějakým způsobem pomohlo, ale všechny tyto v uvozovkách výkopy témat, co by se řešit mělo, vzešly od poslanců a i zde se ukazuje, že poslanec není ten, kdo by měl jenom slepě hlasovat pro to, co předloží vláda nebo někdo jiný, ale že je důležité, že poslanci mají zákonodárnou iniciativu, protože právě zde u exekucí se to ukázalo, že je dobré, když poslanci mohou věci řešit a navrhovat změny. Abych nebyl právě jako někteří moji předřečníci velmi obecný, tak pan kolega Tejc mě trošičku zkritizoval a pan kolega Blažek pochválil, což je roztomilé samozřejmě. Já bych se chtěl věnovat jenom jednomu ustanovení. Navrhoval jsem pozměňovací návrh, který zmínil pan kolega Tejc, jinak jsem ani vystupovat nechtěl, a právě bych zde chtěl apelovat ne na to, jestli je lepší hodný věřitel, zlý věřitel, hodný dlužník, zlý dlužník, kdo z nich je lepší. Prostě to s tím nesouvisí. Chtěl bych jenom upozornit na to, že v komplexním pozměňovacím návrhu se navrhuje toto - cituji: Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30 000,- Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům. Toto ustanovení chápu. Koneckonců jsem pro ně i hlasoval na úrovni ústavněprávního výboru a pamatuji si řadu těch zvěrstev ať už ze své praxe, nebo ze začátku z novin, kdy se prostě kvůli dluhu několika tisíc prodávaly nemovitosti. Ono už to v této době tak jednoduché není. Nicméně po nějakém hlubším zamyšlení jsem dospěl k tomu, že by si toto ustanovení, které se navrhuje, možná zasloužilo lehkou modifikaci. Navrhuji to, že ten, jehož dluh nepřesahuje 30 tisíc korun bez příslušenství, tak soud dražební jednání odročí a uloží povinnému, aby pohledávku a náklady řízení uhradil do jednoho roku ode dne vydání usnesení. Proč toto navrhuji? Mně to přijde logické. Samozřejmě máme příklady a případy, kdy ten dlužník se všeho zbaví, teoreticky se všeho zbaví, nemá nic. A v tomto případě, kdyby se všeho zbavil a měl nemovitost i v hodnotě několika milionů korun, barák za 20 milionů korun, ale jinak neměl nic, a v tom baráku za 20 milionů korun by měl trvalý pobyt, tak prostě z něj těch 30 tisíc korun nedostane, nikdy, protože má trvalý pobyt v nemovitosti a nic jiného nemá, všeho ostatního se zbavil. To je ten jediný důvod, proč jsem toto navrhl. To není žádné jití na ruku exekutorům nebo věřitelům. To je prostě logické. Je přece nesmysl, abych někoho, kdo vlastní nemovitost v hodnotě několika milionů, nemohl exekuovat na té nemovitosti, protože ten dluh je menší než 30 tisíc. Prostě pokud někdo tu nemovitost má, tak navrhuji, aby dostal rok na to ty své problémy, tu svoji pohledávku vyřešit, a po tom roce by prostě soud provedl dražbu. Pokud má někdo nemovitost za několik milionů, a je jedno, jestli byt nebo barák, tak by prostě měl mít na to, aby uhradil dluh ve výši 30 tisíc korun. On nejlepší je osobní příklad. Vezměte si to každý sám na sebe, kdybyste měli někoho, kdo vám dluží 30 tisíc korun nebo 29 900, viděli byste, že má barák, s prominutím, jako kráva, všeho ostatního se zbavil, movitých věcí, auta, má prostě jenom ten barák, a vy prostě nemůžete na ten barák, protože prostě dluží pod 30 tisíc korun a má v tom baráku trvalý pobyt. Já si myslím, že je to nesmysl. Každý, kdo používá zdravý rozum, se mnou musí souhlasit, že když má někdo barák, a nebudu to opakovat, velký barák nebo rozsáhlý byt, tak by měl asi mít 30 tisíc korun na to, aby zaplatil svůj dluh. Takže to je důvod pro to, proč jsem předložil tento pozměňovací návrh, a myslím si, že má velkou logiku a já prosím o jeho podporu. Děkuji.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name