|

2013-027-02-022

22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Date2015-04-29
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/022
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b06102202.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   016 < Page 017 > 018
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Bendlovi. (Hovořil ale poslanec Kalousek.)A abych zklidnil situaci než dám právo k faktické poznámce panu kolegovi Bendlovi, ocituji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. První je pana poslance Holečka, který se omlouvá od 16.15 do 23.59 hodin. Pan kolega Beznoska od 18.30 hodin z pracovních důvodů. Pan předseda výboru pro zdravotnictví Vyzula se omlouvá od 17.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Novotný od 18 a zítra od 10 hodin. Pan poslanec Bendl má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Bendl Jenom v reakci na váženého kolegu Milana Urbana. Proč to tak je, že v Německu lidé kupují to kvalitnější zboží a podobně? Nedávno jsem byl v jedné malé vesničce v Německu, kde lidé sami od nikoho jiného než od místního sedláka nekoupí mléko. Od nikoho jiného než od místního sedláka nekoupí případně maso, chleba a podobně. Ale my tady děláme bohužel všechno pro to, abychom tomu místnímu tu situaci tak zkomplikovali různou byrokracií, že ho nakonec nemáme a výsledek je, že se tady hádáme o něčem, co je opravdu fyzicky k ničemu. Pojďme se bavit o tom, jak pomůžeme potravinovému zemědělství v prvovýrobě. Pojďme se bavit, že bude méně řepky a více podpory potravinové produkce. A pak zkrátka už si to ten trh zařídí. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní předností práva: pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, potom pan ministr zemědělství. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Pavel Kováčik Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, chce se mně doplnit, abych navázal plynule na tu dosavadní debatu ctěného pana kolegu Bendla, a od místního výrobce elektroniky si koupí a nikde jinde ledničku, televizor, mobil a podobně. Když se tedy tady bavíme o tom, proč jenom potravinářství, a ne třeba elektroniku či jakékoliv jiné průmyslové zboží, které ty řetězce nabízejí. No právě proto, že to potravinářství, potažmo zemědělství je svého druhu zvláštní podnikání, ať se to komukoliv líbí, nebo ne, protože má dvě, řekněme, nepříznivé vlastnosti, které od ostatního běžného podnikání je odlišují, a to je obrovská potřeba kapitálu na velmi minimální výnosnost, za prvé, a za druhé, je to pod širým nebem. To znamená, žádné jiné podnikání není tolik ovlivněno povětrnostními vlivy, tedy počasím, chcete-li matkou přírodou nebo pánembohem, jak to kdo vnímáte, jako právě zemědělství a potravinářství. Ale to jenom drobná vsuvka, abych navázal na tu debatu. Pamatuji, že od roku 1997 se v této Sněmovně odehrávají s víceméně železnou pravidelností pokusy o to, aby když už sem ty řetězce přišly, aby se tu chovaly alespoň tak slušně, jsou tu přece jen hosty a mají z nás, aby se tu chovaly alespoň tak slušně jako doma, v zemích původu. A opět na margo té probíhající diskuse. Kdyby bylo v České republice stejně nepřijatelné, aby se v řetězci nabízelo jiné zboží než české, tak jako je to například v Německu, tak jako je to například ve Francii. Zkuste si v Rakousku koupit české zboží v řetězci, který je jak v Rakousku, tak i tady. Nedostanete je tam. A je jim jedno, jestli chtějí zpestřovat trh, jak my říkáme ano, pojďme regulovat. Ano, regulovat, přátelé. Pojďme regulovat povinné procento českého, moravského a slezského zboží v řetězcích - 60 %, 70 %, 80 %, ne všechno, aby byla možnost pro občana zpestřit si tu nabídku. Víte, u nás je to obráceně. Leckde jen těch 20, 30 % českého zboží a ostatní Evropa nám dodává se svými jogurty, dodává nám údržbu své krajiny, tedy my platíme v jogurtech údržbu jejich krajiny, platíme jejich mzdy prvovýrobců i zpracovatelů, a dokonce, jak tu bylo vícekrát zmíněno, to samé zboží má v našich obchodech, tedy v obchodech, které jsou v České republice, poněkud jinou, když to řeknu velmi jemně, kvalitu než v zemi, kde tedy je matka, s poukazem na to, že česká, moravská a slezská chuť je jiná. Možná horší nebo možná kapsa horší. No to ne, to zboží je stejně drahé nebo dražší, cena je stejná. Nebylo by zapotřebí takovéhoto zákona, kdyby se tato pravidla dodržovala, kdyby i u nás bylo nepřijatelné, že na českém území by se měla nabízet nějaká přemíra zboží, ať už je to z Německa, z Francie, z Polska nebo odkudkoliv odjinud. Nebylo by zapotřebí takového zákona, kdyby ona zbožštělá modla volného trhu doopravdy fungovala, tedy pardon, svobodného trhu, na základě rovných podmínek, rovných přístupů, například rovných dotací, například kdyby bylo úplně jedno, že ve francouzském obchodě téhož řetězce, v německém obchodě téhož řetězce, v českém, slovenském či polském obchodě téhož řetězce jsou naprosto stejné podmínky jak pro zákazníka, tak pro dodavatele. Ale bohužel, zkuste si naložit kamion například sýrů nebo jiných mléčných výrobků a prodat je do téhož řetězce v Německu či kdekoli jinde, kde sídlí ty matky. Se zlou se potážete. Neuzavřete, ani s vámi nebudou jednat o té smlouvě. Ta dodávka je možná pouze omezeně a pouze za potupných podmínek. A kdyby nebylo takových potupných podmínek, nebylo by zapotřebí, abychom se takovýmto zákonem - a od roku 1997, to už je mnoho let - tady museli zabývat. Nechceme nic jiného, než aby v rámci jednotného evropského trhu měli všichni evropští, tedy i čeští, moravští a slezští dodavatelé stejné podmínky a čeští, moravští a slezští zákazníci stejný přístup ke kvalitě. Zákazník v Německu si nekoupí jiné zboží než německé a považuje to za přirozené. Kéž bychom dokázali zákazníka v České republice vychovat k témuž. Ono se to postupně daří, některé programy byly úspěšné, například povědomost o tom, že když si kupuji výrobek se značkou KLASA, kupuji si kvalitní výrobek, zpravidla, tak ta je velmi vysoká, program byl úspěšný a je třeba jej dále rozvíjet, protože to jsou ty postupné kroky. Ale dokud tomu tak není, dokud jsou události typu: Vážený dodavateli, náš řetězec bude slavit desáté výročí přítomnosti v České republice, bude tě to stát tolik a tolik desítek tisíc dárků k narozeninám, na slevě, na dodávce. Kdyby neexistovaly různé pokoutní zadní marže mimo smlouvu, pokud se chci udržet jako dodavatel v tom řetězci, ještě musím různě hradit další slevy z ceny, různě platit regálné a já nevím, co všechno možného, nést náklady na akce a neodebrané zboží, které ode mne již ten řetězec koupil, tedy odebral, než zaplatil. Odvézt zboží po uplynutí doby minimální trvanlivosti zpátky bez nároku na náhradu. Kdyby takovéto potupné zacházení neexistovalo, tak my sami budeme nejraději, že bude méně byrokracie, že bude méně papírování, méně kontrolování, že to bude samo pěkně plynout na základě toho, jak se má chovat svobodný trh. Ale bohužel. Kdyby existoval tento svobodný trh, bylo by to úplně ideální, nebylo by zapotřebí. On totiž nikdy neexistoval, neexistuje. Odpočátku bylo zapotřebí regulace. A uvědomme si, že pokud tuto přiměřenou regulaci, která bude napravovat nerovnováhu, budeme rozumně uplatňovat i nadále, tak to bude ve prospěch českého, moravského a slezského zemědělce, českého, moravského a slezského zpracovatele zemědělských produktů a koneckonců i našeho spotřebitele, kterým se mnozí, ať už zprava, nebo zleva tak rádi oháníme, který bude mít jistotu, že kvůli cenovým tlakům na dodavatele nebude muset pod názvem párek jíst hmotu pouze párku podobnou, pod názvem pivo pít tekutinu pouze pivu podobnou a další a další zvěrstva, která se bohužel dějí. Neviňme z toho dodavatele. Dodavatel je v znevýhodněném postavení, a chce-li přežít, tak musí na tyto potupné podmínky přistupovat. Pojďme udělat všechno pro to, aby nemusel, aby bylo podle principu já pán, ty pán, abychom v České republice spotřebovávali, nakupovali a rádi konzumovali české, moravské a slezské potraviny. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name