|

Text view

22. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Date2015-04-29
Meeting2013/027
Agenda Item2013/027/022
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/027schuz/bqbs/b06102202.htm#r0
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   011 < Page 012 > 013
Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji. Kolega Urban se také hlásí ještě k jedné faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Milan Urban Snad na doplnění, proč jsem to řekl dohromady. Protože kvalita a vztah k dodavatelům a spotřebitelům, protože dodavatelé říkají: Řetězce z nás stahují kůži, tak my musíme jít s náklady dolů, a tedy trpí kvalita. Takže my musíme dodávat do řetězců, protože chceme, ale bohužel méně kvalitní zboží, protože oni chtějí ta zalistovací poplatky a to úvěrování atd. atd., což mohou mít pravdu. Nicméně na druhou stranu zákazníkovi cena neklesá. Cena je vyšší než jinde, přestože se zhoršuje kvalita. Myslím si, že to jsou spojené nádoby. Tento návrh zákona říká: je tady nějaká regulace vztahů mezi dodavateli a řetězci. Čili pokud bude platit, tak bych očekával, že dodavatelé se nebudou moci vymlouvat na to, že dodávají nekvalitní zboží, protože je řetězce stahují z kůže. Je to podle mě nějaký krok, alespoň půlkrok směrem k tomu, aby to bylo ve prospěch zákazníka. Asi nemůžeme čekat, že v centrále jednotlivých řetězců si najednou řeknou: tak vlastně my to neděláme pro peníze, ale děláme to z lásky a z hlediska solidarity, tak si rozmyslíme a poplatky a úvěrování v ČR vynecháme. To se nestane. Musí tady být nějaký tlak. Podle mě tlak zákona, ale lepší by byl samozřejmě tlak zákazníků. Tlak zákazníků na kvalitu, resp. tam, kde se jim to nelíbí, ať to zboží nekupují. To bych si přál nejvíce. Ale musím říct, že po deseti letech nebo dvaceti letech zatím tento princip nefunguje. Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji i za dodržení času. A teď s přednostním právem i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Potom se dostanou na řadu řádné přihlášky. Eviduji i přihlášku pana Herberta Pavery, ale ten ji dal z místa, nikoli elektronicky, a elektronická má přednost. Čili v pořadí bude paní kolegyně Balaštíková, kolega Bendl a pak kolega Pavera. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říct, že když začala tato debata, tak jsem trochu znejistěl, jestli opravdu není pravda to, že kompetenčně mám na starosti soutěžní právo a že bych měl tento zákon předkládat, protože já jsem se na dnešek připravoval na následující tři zákony, tj. regulace reklamy, mořské dno a pyrotechnika, které mi jednoznačně patří. Tento zákon měl předložit pan premiér, nebo předkládá pan premiér. Je to skutečně tak, že ÚOHS nepatří do kompetence ministra průmyslu a obchodu, dokonce ani ne jako tzv. malé ministerstvo nebo nezávislý úřad. Kdyby to byl Báňský úřad nebo kdyby to byl Energetický regulační úřad nebo kdyby to byl ČTÚ, tak samozřejmě sem s tím materiálem přijdu a předkládám ho, protože to mám v kompetenci podle zákona 269 o kompetencích. Čili je naprosto správné, že to předkládal pan premiér, protože panu premiérovi podléhá ÚOHS a skrze něj ÚOHS vstupuje do vlády, neboť předseda ÚOHS není členem vlády. To je jedna věc, kterou bych rád sdělil. Pak na některé ty dotazy a debaty tady. Já nerozumím některým komentářům, že my máme rezignovat na jakoukoliv snahu něco udělat se zjevně neuspokojivým stavem, který je v českém tržním prostředí. Samozřejmě že ty firmy čelí problémům toho, že mají riziko, že jim faktury nebudou proplaceny včas, že to nebude 30 dní, že to bude daleko déle. Na rozdíl od silného partnera ony to tolik dnů nevydrží a může je to existenčně ohrozit. Že jsou v nevýhodné situaci, když jim ta velká firma řekne, že propadla a prošla záruční doba, vezměte si to zpátky, tak ony s tím nic nenadělají. Historicky je to přece také dané tím, že na rozdíl od jiných zemí, které čelí podobným problémům, ty země buď mají zpravidla jeden nebo více národních řetězců, které soutěží s těmi nadnárodními. A kromě toho existují organizace výrobců, které zajišťují odbyt. Takže v případě, že se nedostane do těch nadnárodních řetězců, existují alternativy. Já samozřejmě naprosto chápu celou řadu těch poznámek, že je obtížné něco dosáhnout změnou zákona, protože na druhé straně je velmi kompetentní protivník, který je schopen zaplatit velmi drahé právníky, rozbít argumentaci a výsledek se nedostavuje. My se přece tady o tom bavíme proto, že dosavadní výsledky nejsou úplně uspokojivé. Tento nástroj v rukách ÚOHS není dostatečný a my se pokoušíme toto zlepšit. Já bych rozuměl debatě o tom, jak udělat efektivnější tento zákon, ale nerozumím debatě, která zpochybňuje, že to je vůbec zapotřebí. Debatě rozhodně nepřispějí taková ta rčení, že máme na výběr buď mezi Severní Koreou, nebo ideální tržní ekonomikou. My jsme samozřejmě v tržní ekonomice. Jsme součástí EU, Evropského hospodářského prostoru, kde probíhá do značné míry volná soutěž, ale nikdy není úplně volná, vždy se tam objevují nějaké překážky, vždy jsou tam nějaké nerovnosti, s kterými bychom měli něco dělat. Přece ten řetězec, a v tom potravinářství je to asi nejčistší - je nějaký zemědělec, který vypěstuje, chová tu surovinu, pak je zpracovatelský průmysl a pak to někdo prodává. Tato činnost generuje nějaký zisk, to ano. Ale není úplně zřejmé, kolik procent toho zisku dostane ten zemědělec, kolik dostane zpracovatel a kolik dostane ten, který dělá finální prodej. A o to je samozřejmě boj v tržní ekonomice, kdo se jak moc podílí na tom zisku. Je přece zcela legitimní se dožadovat toho, aby rozdělení zisku bylo pokud možno férové, aby i ti, co jsou na začátku toho řetězce, ať už zemědělci, nebo zpracovatelský průmysl, se také podíleli na tom finálním zisku. Takže kritiku bych očekával, ale kritiku pozitivní, že by bylo řečeno, že touto cestou to nejde, ale musíme jít na to nějakým jiným způsobem, který povede k žádoucímu efektu. Samozřejmě myšlenka, že by to mohlo být i mimo zemědělství, mimo potravinářský průmysl je zcela legitimní. Nicméně toto začalo v zemědělství, jak už jsem tady říkal. Já jsem to předkládal před osmi lety jako ministr zemědělství. V této oblasti to začalo a není důvod to v této oblasti nezkusit, protože v této oblasti je to nejčistší. Je tam ještě jedna věc, kterou bych rád dodal vedle všech těch problémů se záruční dobou, neplacením faktur. Je tam přece obrovský problém informační asymetrie. Ty velké firmy vědí, ty střední a ty malé často nevědí. Nemají k dispozici takové množství kvalifikovaných lidí, aby se mohli utkat v té soutěži, která není jenom o tom, jak kvalitní výrobek produkují, ale také, jaké místo na trhu si vybojují v právním systému nebo třeba i lobbováním v parlamentu tak, aby jim ty zákony více vyhovovaly. Čili z těch všech důvodů si myslím, že předkládání tohoto zákona má smysl. Je legitimní diskutovat, co s tím uděláme, a je dokonce i legitimní udělovat nějaké pokuty. Já bych ještě odpověděl i na otázku ohledně toho procenta. Ano, některé ty subjekty, o které běží, mají 30 až 45 miliard obratu, takže samozřejmě mluvíme o 300 milionech až 450 milionech. Ale tato míra se nepředpokládá a samozřejmě došlo by k přezkumu jako ve všech ostatních případech, protože ty firmy se skoro vždycky odvolají. Nevím, jestli jsem odpověděl na všechny dotazy, ale alespoň na některé určitě. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Waveform view • Create Person name